Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
5 C 139/2021-15
Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Šturcovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa
zastoupená advokátem anonymizováno jméno jméno
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 8 686,44 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 200 Kč, s 8,25 % ročním úrokem z prodlení z částky 4 200 Kč od 11. 5. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 4 486,44 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 8 686,44 Kč od 11. 5. 2019 do 10. 5. 2021 a dále z částky 4 486,44 Kč od 11. 5. 2021 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Benešově doplatek soudního poplatku v částce 600 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 200 Kč, s 8,25 % ročním úrokem z prodlení z částky 4 200 Kč od 11. 5. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 4 486,44 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 8 686,44 Kč od 11. 5. 2019 do 10. 5. 2021 a dále z částky 4 486,44 Kč od 11. 5. 2021 do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Benešově doplatek soudního poplatku v částce 600 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení 8 686,44 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 8 686,44 Kč od 11. 5. 2019 do zaplacení. Uvedla, že žalovaný uzavřel dne 11. 4. 2019 se společností právnická osoba (dále jen„ původní věřitel“) prostřednictvím webových stránek původního věřitele smlouvu o úvěru, na jejímž základě čerpal převodem na svůj bankovní účet úvěr ve výši 4 200 Kč. Úvěr měl být splacen spolu s poplatkem ve výši 4 486,44 Kč do 10. 5. 2019. Úvěruschopnost žalovaného byla prověřena na základě jeho lustrace ve veřejně dostupných databázích anonymizováno, příjmení, anonymizována dvě slova. Žalovaný však své povinnosti ze smlouvy nesplnil, jelikož do sjednané doby splatnosti částku, k jejímuž plnění se zavázal, neuhradil. Z původního věřitele byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 3. 2021. Na dlužnou částku doposud nebylo žalobkyni ničeho uhrazeno, a to ani přes předžalobní upomínku jejího právního zástupce. Pokud by soud neuznal nárok žalobkyně z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, domáhala se vydání žalované částky z titulu bezdůvodného obohacení.
2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil, k jednání se bez omluvy nedostavil.
3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující závěry stran skutkového stavu věci. Ze smlouvy o úvěru včetně obchodních podmínek vzal soud za prokázané, že žalovaný sjednal dne 11. 4. 2019 se společností právnická osoba, smlouvu, v níž se společnost právnická osoba, zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 4 200 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s poplatkem ve výši 4 486,44 Kč v jedné splátce do 10. 5. 2019. Úroková sazba činila 40 % ročně. Z potvrzení o platbě soud zjistil, že částka 4 200 Kč byla žalovanému poskytnuta převodem na bankovní účet dne 11. 4. 2019. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 3. 2021, vč. přílohy a oznámení o postoupení soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni; postoupení pohledávky žalobkyni bylo žalovanému oznámeno Předžalobní upomínkou včetně dokladu o odeslání bylo prokázáno, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky.
4. K otázce zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně žádné důkazy nedoložila.
5. Na základě takto zjištěných skutečností soud ohledně skutkového stavu uzavřel, že žalovaný sjednal s původním věřitelem dne 11. 4. 2019 smlouvu o úvěru, na jejímž základě se původní věřitel zavázal mu poskytnout úvěr ve výši 4 200 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s poplatkem ve výši 4 486,44 Kč do 10. 5 2019. Žalobkyně neprokázala, že by zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Pohledávka původního věřitele za žalovaným byla dne 18. 3. 2021 postoupena žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu předžalobní upomínkou.
6. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).
7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2. téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
10. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
11. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
12. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
13. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
15. Podle § 101 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen„ o. s. ř. “) k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1 ) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas a nepožádá z důležitého důvodu o odročení jednání, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. Podle § 120 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení.
16. V daném případě žalobkyně netvrdila ani neprokázala, že by její právní předchůdkyně dostatečně a v souladu se shora citovaným zákonem o spotřebitelském úvěru zkoumala před uzavřením smlouvy schopnost žalovaného předmětný úvěr splácet, a svou neúčastí při jednání se žalobkyně zbavila možnosti být soudem poučena a vyzvána k doplnění tvrzení a označení důkazů. Soud proto posoudil předmětnou smlouvu jako absolutně neplatnou a rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 4 200 Kč a žalovaný tuto částku dosud neuhradil. Soud proto uložil žalovanému uvedenou částku žalobkyni zaplatit, a to spolu s úrokem z prodlení z této částky, plynoucím ode dne následujícího po doručení žaloby, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyzvala žalovaného ke splnění dluhu před tímto datem (předžalobní upomínka je toliko procesní úkon a její odeslání má jiné právní účinky, než hmotněprávní výzva k plnění, která se musí dostat do dispoziční sféry adresáta). Shora uvedenou částku včetně příslušenství je žalovaný povinen zaplatit v obecné lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
17. Ve zbývajícím rozsahu požadované jistiny soud žalobu zamítl, a to včetně sjednaného poplatku (má oporu v neplatné smlouvě) a příslušenství sestávajícího z úroků z prodlení (požadovaných za období, kdy jednotlivé částky nemohly být s ohledem na absenci výzvy k vydání bezdůvodného obohacení splatné).
18. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, jelikož procesně úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.
19. Ve výroku IV. soud rozhodl o povinnosti žalobkyně zaplatit doplatek soudního poplatku za řízení v souladu s Položkou 2 odst. 2 přílohy zákona obec národní rady číslo Sb., o soudních poplatcích, podle kterého pokud soud platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1, tedy v případě řízení do 20 000 Kč soudní poplatek 1 000 Kč. V daném případě tedy činí soudní poplatek za řízení 1 000 Kč, dosud bylo zaplaceno 400 Kč a zbývá tak doplatit 600 Kč. Žalobkyně je povinna doplatek uhradit v obecné lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. na účet Okresního soudu v Benešově.
Poučení:
Proti výrokům I, II a III tohoto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Proti výroku IV tohoto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Benešově.
Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. o. s. ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zákona č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).