Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
51 C 2/2021-25
Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Cholastovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 7 286,01 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba o zaplacení částky ve výši 7.286,01 Kč se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba o zaplacení částky ve výši 7.286,01 Kč se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu (dále jen„ žaloba“), který byl soudu doručen dne 28. 7. 2020, ve spojení s jeho doplněním ze dne 16. 4. 2021, se žalobkyně po žalované domáhala částky ve výši 7.286,01 Kč spolu s příslušenstvím. Usnesením zdejšího soudu ze dne 12. 5. 2021, č.j. 51 C 2/2021 -15, byla žaloba částečně odmítnuta co do úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4.215,38 Kč od 29. 3. 2018 do zaplacení. Žalobkyně v řízení tvrdila uzavření smlouvy o úvěru číslo dne datum mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba (dále jen„ věřitel“). Věřitel se měl zavázat poskytnout žalované neúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 10.000 Kč, žalovaná se měla zavázat vrátit peněžní prostředky spolu s kapitalizovaným úrokem, poplatkem za vyhodnocení úvěru, poplatkem za sjednání úvěru a inkasním poplatkem, celkem mělo jít o částku 18.186 Kč. Žalovaná měla uvedenou částku zaplatit 14 splátkami, první splátka měla být splatná do měsíce od podpisu smlouvy, poslední splátka dne 28. 3. 2018. Žalovaná však neměla plnit řádně a včas, ocitla se v prodlení, žalovaná měla právnímu předchůdci zaplatit částku celkem ve výši 10.900 Kč, jednotlivé splátky věřitel měl jednotlivé splátky započíst vždy dle platného předpisu splátek, který je nedílnou součástí smlouvy, na poplatky, úrok a následně jistinu úvěru. Žalovaná částka má být tvořena jistinou ve výši 4.215,38 Kč, dlužným úrokem ve výši 176,75 Kč, dlužným poplatkem za vyhodnocení úvěru ve výši 289,76 Kč, dlužným poplatkem za sjednání úvěru ve výši 1.602,53 Kč, dlužným inkasním poplatkem ve výši 1.001,59 Kč. Žalobkyně tvrdí aktivní legitimaci dle postupní smlouvy ze dne datum. Žalobkyně dále obecně tvrdila posouzení úvěruschopnosti žalované jako spotřebitele.
2. Ve věci bylo nařízeno jednání dne datum. Žalobkyně se z účasti na jednání prostřednictvím svého zástupce omluvila, stejně tak i její právní zástupce, o odročení jednání nežádala. Žalovaná se jednání nezúčastnila, ani se řádně a včas neomluvila, ani nežádala o odročení jednání. Žaloba byla žalované doručena dne 31. 5. 2021. Soud proto ve věci postupoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Vyšel přitom z obsahu spisu a provedeného dokazování. Při vyhotovení odůvodnění rozsudku bylo postupováno podle § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř.
3. Z provedeného dokazování (smlouva o postoupení pohledávky, oznámení o postoupení pohledávky, smlouva o úvěru, dokumenty k ověření úvěruschopnosti žalované) má soud za zjištěnou smlouvo o úvěru číslo uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalované. Věřitel se zavázal poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč, žalovaná se zavázala vrátit věřiteli poskytnuté peněžní prostředky a dále zaplatit úrok ve výši 963 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 4.000 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 723 Kč, inkasní poplatek ve výši 2.500 Kč, celkem částku 18.186 Kč, ve 14 splátkách, výše jednotlivé splátky 1.299 Kč. Jednotlivá splátka měla být použita k úhradě vždy dle předpisu splátek v příloze č. 1, dle zjištění soudu požadované nároky odpovídají tomu, že žalovaná zaplatila (dle tvrzení žalobkyně) celkem 10.900 Kč. Pokud měla žalovaná měsíčně zaplatit splátku ve výši 1.299 Kč, uvedenými splátkami měla zcela zaplatit 8 splátek a devátou pouze částečně (v rozsahu částky 508 Kč). Za dostatečně ověřenou soud má i aktivní legitimaci žalobkyně.
4. Žalobkyně v řízení obecně tvrdila posouzení úvěruschopnosti žalované, nicméně konkrétní posouzení úvěruschopnosti žalované netvrdila nijak. Součástí smluvní dokumentace je i žádost o úvěr, ze které soud zjistil zaměstnání žalobkyně v pracovním poměru na dobu určitou do 30. 4. 2017, jsou zaškrtnuty výplatní pásky a pracovní smlouva, celkové příjmy žadatele jsou uvedeny částkou 18.000 Kč, z toho mzda ve výši 11.000 Kč a v položce„ sociální dávky a důchod“ je uvedena částka 7.000 Kč, celkové měsíční výdaje jsou v částce 9.000 Kč (z toho bydlení, energie – 4.200 Kč, doprava, jídlo, osobní náklady – 4.500 Kč, srážky ze mzdy, výživné – 300 Kč), žalovaná má žít ve vlastní nemovitosti, je vdaná, vyživuje jedno dítě do 26 let. Uvedené zjištění soudu však nenahrazuje tvrzení žalobkyně o tom, k jakému závěru na základě vlastních zjištění věřitele bylo dospěno k závěru, že žalovaná je schopna splácet nyní žalovaný nedoplatek na spotřebitelském úvěru. Nepostačuje tvrzení o obecném postupu věřitele v obecných případech, ale v každém jednotlivém případě musí být konkrétním způsobem tvrzeno posouzení úvěruschopnosti dotyčné osoby tak, aby skutkový děj nebyl zaměnitelný s jiným. Soud proto dospěl k závěru, že u žalované došlo k nedostatečnému posouzení její úvěruschopnosti, tím spíše, pokud k uzavření smlouvy o úvěru došlo dne datum a žalovaná měla pracovní poměr na dobu určitou do 30. 4. 2017. Žalobkyně ani nedoložila dokumenty týkající se ověření úvěruschopnosti žalované, byť k tomu byla vyzvána ještě před jednáním dne datum usnesením ze dne 19. 3. 2021, č.j. 51 C 2/2021 -7. Nárok žalobkyně soud proto posoudil podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, jako plnění z neplatné smlouvy (k uvedenému následku nedostatku ověření úvěruschopnosti žalované soud přihlíží ex officio), žalovaná měla povinnost vrátit věřiteli (žalobkyni) pouze poskytnuté peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč, žalovaná však již tuto povinnost splnila úhradou částky 10.900 Kč. Soud žalobu zamítl, neboť žalovaná již věřiteli (žalobkyni) poskytnuté peněžní prostředky vrátila a co do úroku z prodlení byla žaloba v této části odmítnuta.
5. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. V řízení byla zcela úspěšná žalovaná, náležela by jí náhrada nákladů řízení. Podle obsahu spisu však žalované žádné náklady řízení nevznikly, soud proto náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. )