Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
13 C 45/2021-29
Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní titul Radmilou Vladykovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa
zastoupená titul. jméno příjmení, advokátem
sídlem v obec, ulice a číslo
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem adresa žalované
o zaplacení 1 080 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 080 Kč s úrokem z prodlení ve výši 119, 02 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 080 Kč s úrokem z prodlení ve výši 119, 02 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 1 080 Kč s příslušenstvím ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeným s tím, že žalovaná je poplatníkem televizního poplatku podle přihlášky poplatníka v příslušné evidenci. Žalovaná nezaplatila televizní poplatky ve výši 1 080 Kč za období měsíců únor 2019 až září 2019.
Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
Podle § 115a o.s.ř. rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání.
Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalovaná byla evidována na základě přihlášení jako poplatník televizního poplatku od června 2014. Za období měsíců únor 2019 až září 2019 nezaplatila televizní poplatky v celkové výši 1 080 Kč, ač byla žalobkyní vyzývána.
Podle § 3 odst. 2 , věta prvá, zákona č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, poplatníkem televizního poplatku je fyzická nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač.
Dle § 6 zákona o televizních poplatcích činí měsíční výše rozhlasového poplatku 45 Kč, měsíční výše televizního poplatku 135 Kč.
Podle ustanovení § 7 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. je-li poplatníkem fyzická osoba, je televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem.
Podle ustanovení § 10 nezaplatí-li poplatník včas televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského.
Soud postupoval podle shora uvedených zákonných ustanovení. Výše televizního od 1. 1. 2008 činí 135 Kč měsíčně. V řízení bylo na žalované, aby prokázala, že televizní poplatky za žalované období zaplatila, žalovaná byla však v tomto směru zcela nečinná. S ohledem na to soud shledal návrh žalobce za důvodný, když bylo prokázáno, že žalovaná nezaplatila televizní poplatky za měsíce únor 2019 až září 2019 po 135 Kč, ač byla žalobkyní vyzývána a dluží tak žalobkyni žalovanou částku (8 měsíců x 135 Kč). Žalovaná nesplnila svoji zákonnou povinnost a soud proto žalobě, pokud jde o jistinu, vyhověl.
Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku řádně a včas, octla se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobkyně požadovala. Žalobkyně úroky z prodlení zkapitalizovala, soud proto žalované uložil na úrocích z prodlení zaplatit částku 119,02 Kč.
Podle § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalované zaplatit jistinu i s příslušenstvím ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.
Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, náleží ji proto dle § 142 odst. 1 ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. právo na plnou náhradu nákladů řízení. Jako účelné soud považuje náklady řízení spočívající v uhrazeném soudním poplatku ve výši 400 Kč a paušální náhradu ve výši 200 Kč za dva úkony po 100 Kč/úkon (předžalobní výzva a návrh ve věci samé) dle § 151 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ve spojení s § 1 a § 2 vyhl. č. 254/2015 Sb. Žalobkyně je sice v řízení zastoupena advokátem, soud však s ohledem na níže uvedené neshledal náklady na právní zastoupení v dané věci účelnými, má proto za to, že žalobkyni náleží toliko paušální náhrada nákladů, jako by náležela účastníku řízení, který by v řízení zastoupen nebyl. Tuto částku uložil soud žalovanému nahradit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
Soud žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení pouze ve výši dle předchozího odstavce, ač žalobkyně požadovala náhradu nákladů za zastoupení advokátem, a to jak s ohledem na nález Ústavního soudu ze dne 24. 7. 2013, sp. zn. I. ÚS 3344/12 , tak ustálenou rozhodovací praxi odvolacího soudu (srov. rozhodnutí Krajského soudu v Praze, sp. zn. 28 Co 549/2016 ). Česká televize sice není součástí státní moci, ale stát pro její fungování vytváří podmínky ve formě zákonných záruk a ve srovnání s ostatními subjekty působícími v mediálním prostoru má tak značně odlišné postavení. Lze tak na ni v určitých ohledech klást srovnatelné nároky jako na orgány státní moci. Již v předchozích rozhodnutích Ústavní soud konstatoval (nálezy sp. zn. I. ÚS 2929/07 , I. ÚS 1452/09 , IV. ÚS 1087/09 ), že tam, kde je k hájení svých zájmů stát vybaven příslušnými organizačními složkami, není důvod, aby výkon svých práv a povinností z této oblasti přenášel na soukromý subjekt (advokáta); pokud však tak učiní, není důvod uznat takto vzniklé náklady řízení jako náklady účelně vynaložené. Ústavní soud dospěl k závěru, že Česká televize je v převážné míře financována z televizních poplatků. Pokud Česká televize sama spravuje agendu televizních poplatků a tuto agendu následně předává advokátní kanceláři, pak se racionální smysl právního zastoupení advokátem vytrácí. Ve sporech odvíjejících se od neuhrazených televizních poplatků nelze totiž paušálně (výjimka je samozřejmě možná) očekávat uplatnění do té míry specializovaných znalostí, jimiž by nedisponovali pracovníci právního útvaru žalobkyně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ).
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat u soudu návrh na jeho výkon.