Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
39 C 70/2021-23
Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Pavlíčkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 24 231,60 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení v sazbě 10 % ročně z částky 12 000 Kč jdoucím od 7. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba o zaplacení částky 12 231,60 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení v sazbě 10 % ročně z částky 12 231,60 Kč jdoucím od 7. 2. 2021 do zaplacení a o zaplacení zákonného úroku z prodlení v sazbě 10% ročně z částky 24 231,60 Kč jdoucím od 6. 7. 2019 do 6. 2. 2021 se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení v sazbě 10 % ročně z částky 12 000 Kč jdoucím od 7. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba o zaplacení částky 12 231,60 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení v sazbě 10 % ročně z částky 12 231,60 Kč jdoucím od 7. 2. 2021 do zaplacení a o zaplacení zákonného úroku z prodlení v sazbě 10% ročně z částky 24 231,60 Kč jdoucím od 6. 7. 2019 do 6. 2. 2021 se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu Plzeň-město 19. 4. 2021 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému bylo uloženo uhradit částku 24 231,60 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdce žalobce společnost právnická osoba uzavřela se žalovaným datum smlouvu o úvěru. Na základě této smlouvy poskytla žalovanému 12 000 Kč, tuto částku měl žalovaný vrátit nejpozději do 5. 7. 2019, žalovaný finanční prostředky nevrátil. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka z nesplacené jistiny 12 000 Kč a nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru 12 231,60 Kč, který byl splatný spolu s jistinou. Žalobce uvedl, že jeho právní předchůdce důsledně prověřil totožnost žalovaného před uzavřením smlouvy, také jeho schopnost úvěr splácet, když žalovaného lustroval ve veřejně dostupných databázích. Částka 12 000 Kč byla převedena z bankovního účtu právního předchůdce žalobce na bankovní účet žalovaného č. bankovní účet. Právní předchůdce žalobce se pokusil kontaktovat žalovaného telefonicky, aby mu oznámil, že úvěr není řádně splácen, na tyto výzvy žalovaný nereagoval. Naposledy byl žalovaný vyzván k zaplacení právním zástupcem žalobce 2. 2. 2021. Aktivní legitimaci dovozuje žalobce ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 3. 2021. Platební rozkaz ve věci vydán nebyl pro výši sjednaných úroků. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
2. Protože žalobce předložil spolu se žalobou dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí soudu ve věci bez nařízení jednání podle § 115 a o.s.ř. , dotázal se soud účastníků, zda s tímto postupem souhlasí. Žádný z účastníků se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud tedy souhlas předpokládal podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a jednání ve věci nenařizoval.
3. Z předložených listin bylo zjištěno, že dne 7. 6. 2019 uzavřela společnost právnická osoba jako úvěrující a věřitel na straně jedné a žalovaný jako klient na straně druhé smlouvu o úvěru. Bylo sjednáno poskytnutí úvěru 12 000 Kč na dobu od 7. 6. 2019 do 5. 7. 2019 se sjednanou roční úrokovou sazbou 40 %. Dále byla sjednána platba za poskytnutí úvěru ve výši 12 231,60 Kč (před slevou), respektive 4 671,60 Kč (po slevě). RPSN byla stanovena 9563,30 %. Úvěrující se zavázal poskytnout úvěr bezhotovostně na bankovní účet klienta. Ve smlouvě je také popsán mechanismus uzavření smlouvy. Z potvrzení o provedení transakce bylo zjištěno, že z účtu č. bankovní účet bylo 7. 6. 2019 odesláno 12 000 Kč na účet č. bankovní účet. Podle sdělení právnická osoba patří tento účet žalovanému, 7. 6. 2019 na něj byla skutečně připsána částka 12 000 Kč. Shodné informace jako v uzavřené smlouvě jsou ve Formuláři pro standardní informace o spotřebitelském úvěru tedy včetně výše RPSN, která je uváděna před slevou sazbou 1 158 391 %, po slevě 9563,30 %. V uvedené informaci se sděluje, že pokud klient nezaplatí řádně a včas jakoukoliv platbu ze smlouvy je úvěrující oprávněn požadovat poskytnutou jistinu, smluvní úrok v plné výši beze slev, úrok z prodlení, účelně vynaložené náklady, které úvěrující mu vznikly v souvislosti s prodlením a dále pak smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je klient v prodlení. Aktivní legitimace žalobce byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 3. 2021, kdy pohledávka za žalovaným je uvedena v příloze. Právní předchůdce žalobce také vyzval žalovaného 2. 2. 2021 k úhradě s tím, že pohledávka byla postoupena společnosti právnická osoba Další důkazy navrhovány ani prováděny nebyly.
4. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Podle § 580 občanského zákoníku platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl účel zákona vyžaduje. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
6. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku , kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí, zvláště teď, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, neboť tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
7. Po provedení předložených listinných důkazů soud konstatuje, že nepovažuje uzavřenou úvěrovou smlouvu za platné právní jednání pro rozpor s dobrými mravy s ohledem na výši sjednaného úroku. Při posouzení platnosti právního jednání se soud zabýval právě výší úrokové sazby. Tato je sice uváděna sazbou 40 % ročně, fakticky soud však považuje za úročení i tu část, kdy strany sjednávají poplatek za uzavření smluv. Pokud by se uvažovalo pouze o poplatku ve výši 4 671,60 Kč, o kterém smlouva uvádí, že se jedná o poplatek po slevě, po přepočtení na roční úrokovou sazbu se jedná o 467,10 %. Soud je si vědom skutečnosti, že nelze automaticky přepočítávat úrokovou sazbu na roční, pokud je úvěr poskytován pouze na 1 měsíc, nicméně i za této situace považuje takto vysokou částku za poskytnutí finančních prostředků 12 000 Kč na 1 měsíc za naprosto nepřijatelnou. Pokud by soud přistoupil k přepočtu poplatku bez slevy, tedy poplatku ve výši 12 231,60 Kč, jedná se o částku 146 779,20 Kč za rok, což se rovná úroku v roční sazbě 1 223,16 %. Tato částka pak rozhodně nepřipadá v úvahu jako úrok, na který lze optikou ustálené judikatury hledět jako na takový, se kterým se soud ztotožní. Ze statistických údajů České národní banky bylo zjištěno, že v červnu 2019 byly poskytovány úvěry pro domácnosti na běžnou spotřebu s fixací do jednoho roku řádově za cca 8 % ročně. S přihlédnutím k této sazbě rozhodně nelze konstatovat, že by uzavřená smlouva mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla v pořádku, že by žádným způsobem nevybočovala z přijatelných měřítek pro posouzení rovnováhy práv a povinností smluvních stran. Soud odkazuje například na rozhodnutí Krajského soudu v Plzni sp. zn. 25 Co 145/2018 , který konstatoval, že i ve smlouvách v současné právní úpravy, které jsou vedeny výraznou smluvní volností, je třeba zohledňovat korektiv dobrých mravů, vzájemnou rovnováhu práv a povinností. Lze uzavřít, že dlužník nemohl žádným způsobem do takto připravené smlouvy zasahovat (formulářový způsob), nezbývá než konstatovat ani to, že pokud by dlužník měl zájem provést jakékoliv úpravy, finanční prostředky by mu poskytnuty nebyly.
8. Soud tedy uzavírá, že posoudil smlouvu jako neplatnou, na nárok žalobce je tedy třeba hledět jako na nárok na vydání bezdůvodného obohacení. V řízení bylo prokázáno, že žalovanému bylo poskytnuto 12 000 Kč. Ze skutkových tvrzení žalobce plyne, že žalovaný žádné finanční prostředky nevrátil, proti tomuto tvrzení žalovaný nebrojil. Soud tedy uložil žalovanému dlužnou částku 12 000 Kč uhradit, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení jdoucím od 6. 7. 2021 do zaplacení. Bylo zjištěno, a že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky a byl vyzván k zaplacení přípisem z 2. 2. 2021. Byl vyzván k vrácení finančních prostředků ve lhůtě tří dnů. Pokud soud předpokládá, že do dispozice žalovaného se výzva k zaplacení dostala 3. 2. 2021, lhůta pro plnění mu uplynula 6. 2. 2021, od 7. 2. 2021 se tedy ocitl v prodlení. Soud mu tedy uložil zaplatit také úrok z prodlení v zákonné sazbě s odkazem na § 1970 občanského zákoníku právě od 7. 2. 2021 do zaplacení.
9. Ve zbytku byla s ohledem na absolutní neplatnost uzavřené smlouvy žaloba zamítnuta.
10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. . Žalobce se domáhal nároku ve výši 24 231,60 Kč se zákonným úrokem z prodlení, přiznána byla necelá polovina tohoto nároku. Lze tedy hovořit o tom, že strany měly shodný poměr úspěchu a neúspěchu ve věci, soud tedy žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.
11. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř. , žalovanému bylo uloženo splnit veškeré povinnosti dle tohoto rozsudku v běžné třídenní lhůtě.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání, a to ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město.
Nesplní-li žalovaný své povinnosti dané tímto rozsudkem, může se žalobce domáhat exekuce či výkonu rozhodnutí.