Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
10 C 58/2021-24
Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudkyní Mgr. Blankou Magliovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro 21.670,72 Kč / úvěr
takto:
I. Řízení se co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 15.000 Kč od 9. 11. 2020 do 30. 12. 2020 a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 6.670,72 Kč od 9. 11. 2020 do zaplacení zastavuje.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15.000 Kč od 31. 12. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žaloba se co částky 6.670,72 Kč a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 1,75% ročně z částky 15.000 Kč od 31. 12. 2020 do zaplacení zamítá.
IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 974,84 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
V. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Karlových Varech doplatek soudního poplatku ve výši 216 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Řízení se co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 15.000 Kč od 9. 11. 2020 do 30. 12. 2020 a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 6.670,72 Kč od 9. 11. 2020 do zaplacení zastavuje. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15.000 Kč od 31. 12. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žaloba se co částky 6.670,72 Kč a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 1,75% ročně z částky 15.000 Kč od 31. 12. 2020 do zaplacení zamítá. IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 974,84 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. V. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Karlových Varech doplatek soudního poplatku ve výši 216 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 21.670,72 Kč z titulu nesplněných povinností vyplývajících žalované ze Smlouvy o revolvingovém úvěru uzavřené dne 8. 7. 2020 mezi společností právnická osoba a žalovaným.
2. Podáním ze dne 29. 6. 2021 vzala žalobkyně žalobu zpět co do zákonného úroku z prodlení z částky 6.670,72 Kč a co do zákonného úroku z prodlení z částky 15.000 Kč od 9. 11. 2020 do 30. 12. 2020, a proto soud řízení v navrhovaném rozsahu dle ust. § 96 odst. 1 o.s. ř. zastavil. Předmětem řízení zůstala částka 21.670,72 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% z částky 15.000 Kč od 31. 12. 2020 do zaplacení.
3. Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal.
4. Soud provedl důkaz Smlouvou o revolvingovém úvěru ze dne 8. 7. 2020, Obchodními podmínkami právnická osoba bank P.L.C. ke spotřebitelskému úvěru, standardními informacemi ke spotřebitelskému úvěru, historií transakcí, platebními informacemi, loan application, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 12. 2019 a oznámením o postoupení pohledávky ze dne 23. 12. 2020 a na základě provedených důkazů dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:
právnická osoba, reg. číslo: C číslo, sídlem adresa, anonymizována dvě slova 1027, země (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) a žalovaný uzavřeli dne 8. 7. 2020 prostřednictvím prostředků komunikace Smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr až do výše úvěrového limitu 80.000 Kč a žalovaný se jej zavázal splatit včetně úroku ve výši 10,5 % měsíčně ve splátkách odpovídajících 11 % nesplacené úvěru spolu s úrokem. RPSN činila 231,39 % Součástí smlouvy byly Obchodní podmínky právní předchůdce žalobkyně. Žalovaný na základě smlouvy vyčerpal částku 15.000 Kč, z níž žalobkyni ničeho nevrátil. Dne 20. 12. 2019 byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, na základě které byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Dopisem ze dne 23. 12. 2020 bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávek a současně byl žalovaný vyzván k úhradě částky 21.515,28 Kč sestávající z jistiny ve výši 15.000 Kč, smluvních úroku ve výši 6.420,72 Kč a účelně vynaložených nákladů ve výši 250 Kč.
5. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 2395 z.č. 89/2012 Sb. (dále jen „o.z. “) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
7. Podle § 1813 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
8. Podle § 1815 občanského zákoníku k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.
9. Podle ust. 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 občanského zákoníku , na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému revolvingový úvěr s limitem čerpání 80.000 Kč. Žalovaný načerpal částku 15.000 Kč, avšak své povinnosti vyplývající z úvěrové smlouvy řádně neplnil a úvěr nesplácel. S ohledem na uvedené má žalobkyně, na kterou byla pohledávka za žalovaným platně dle ust. § 1879 a následujících občanského zákoníku postoupena, nepochybně právo na vrácení jistiny, nicméně smlouvu a její jednotlivá ujednání musel soud podrobit zkoumání z hlediska ochrany spotřebitele a rozhodovací praxe Ústavního soudu.
10. Na posuzovanou smlouvu dopadá spotřebitelské právo (§ 1810 a násl. občanského zákoníku ). Soud zvažoval, zda smlouva o úvěru, která byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena, jako celek obstojí pod úhlem hodnocení smlouvy jako zjevně nespravedlivé (které se nemá dostat soudní ochrany) – viz nález Ústavního soudu z 11. 12. 2014, sp. zn. III. ÚS 4084/12 a nález Ústavního soudu z 26. 1. 2012, sp. zn. I. ÚS 199/11 (www.usoud.cz). Ústavní soud uzavřel, že soudní ochrany se nemá dostávat subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Dále uvedl, že ustanovení smluv nebo smluvních podmínek, která jsou formulářově předtištěna a neumožňují jednoznačně slabší straně jejich modifikaci, v sobě skýtají možnost vyvolání nepříznivých následků na straně klienta, kdy nebude dotčena pouze jeho sféra právní, ale zejména sféra osobní (jako příklad byly uvedeny smluvní pokuty ve výši 30 – 40 % za prodlení v řádech jednotek týdnů, smluvní pokutou ve výši pětinásobku dlužné částky za hrubé porušení smlouvy nebo podmínek). Na tomto závěru nemůže nic změnit souhlas klienta s uvedenými podmínkami. V konkrétním případě Ústavní soud (v prvním uvedeném nálezu) shledal za nepřípustné podmínky týkající se úvěru 4.950 Kč při úroku 79 % a RPSN 115,32 %, za současného vystavení dvou biankosměnek, smluvní pokuty 7 % z jistiny v případě prodlení po dobu 4 dnů, zesplatnění všech závazků při prodlení v délce 10 dnů, sankce ve výši 100 Kč za každou upomínku, pokuta 500 Kč v případě každého jednotlivého opomenutí nahlášení změny osobních údajů klientem věřiteli.
11. Srovnání podmínek zápůjček (úvěrů), které byly prohlášeny za zjevně nespravedlivé (a nehodné soudní ochrany) s podmínkami posuzovaného úvěru vede soud k závěru, že sjednané podmínky se vyznačují řadou shod, zejména vedou k nežádoucímu důsledku uváděnému Ústavním soudem, že celková splácená částka může být několikanásobně převyšující částku poskytnutou. Smlouva je jako celek neplatná pro významnou nerovnováhu vzájemných práv a povinností smluvních stran, RPSN dle smlouvy činí (231,39 %, ujednán byl obchodní úrok 10,5% měsíčně, náklady na upomínání 250 Kč za každé prodlení s kteroukoliv částkou, smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z dlužných částek - viz obsah smlouvy o úvěru (§ 580 odst. 1 občanského zákoníku ; jednotlivá ujednání nelze oddělit od celku pro provázanost vedoucí ke konečnému závěru o nevyváženosti a není možné k případným ujednáním zakázaným ustanovením § 1813 občanského zákoníku pouze nepřihlížet dle § 1815 občanského zákoníku ) - a pro rozpor s dobrými mravy (§ 2 odst. 3 občanského zákoníku ). Vzájemně poskytnutá plnění dle neplatné smlouvy je nutné vypořádat dle zásad bezdůvodného obohacení dle ust. § 2993 a následujících občanského zákoníku . Vzhledem ke skutečnosti, že žalovanému se dostalo plnění ve výši 15.000 Kč, avšak právnímu předchůdci žalobkyně na svůj dluh ničeho nezaplatil, rozhodl soud ve výroku II. o povinnosti žalovaného vrátit poskytnout částku včetně úroku z prodlení počítaného dle předžalobní výzvy k plnění. Ve zbytku požadované částky, včetně chybně vypočítané části zákonného úroku z prodlení, soud žalobu zamítl
12. Dále bylo ve výroku I. tohoto rozsudku rozhodnuto v souladu s ustanovením § 96 odst. 1 , 2 o.s.ř. o částečném zastavení řízení, neboť žalobkyně vzala v této části svou žalobu zpět.
13. Výrok o povinnosti žalobkyně doplatit soudní poplatek částkou 216 Kč vychází z ust. § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb.
14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 974,84 Kč, přičemž tato částka představuje 38,44 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 69,22 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 30,78 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.084 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 21.670,72 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.200 Kč ve výši 252 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Karlových Varech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.