Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
1 C 48/2021-53
Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Vyskočilovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem titul jméno příjmení, titul.
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem adresa žalované, obec
o zaplacení částky 27 566,21 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 002,51 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 002,50 Kč od 4. 6. 2014 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které žalobkyně požadovala po žalované zaplacení částky 16 589 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 4 745,48 Kč, kapitalizovaný úrok 6 506,80 Kč, úrok ve výši 19 % ročně z částky 12 390,91 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 388,40 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení, částku 4 974,70 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 795,37 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 6 006,82 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 974,70 Kč od 30. 5. 2020 do zaplacení a úrok ve výši 19,98 % ročně z částky 4 974,70 Kč od 30. 5. 2020 do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 002,51 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 002,50 Kč od 4. 6. 2014 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, ve které žalobkyně požadovala po žalované zaplacení částky 16 589 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 4 745,48 Kč, kapitalizovaný úrok 6 506,80 Kč, úrok ve výši 19 % ročně z částky 12 390,91 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 388,40 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení, částku 4 974,70 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 795,37 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 6 006,82 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 974,70 Kč od 30. 5. 2020 do zaplacení a úrok ve výši 19,98 % ročně z částky 4 974,70 Kč od 30. 5. 2020 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Žalobkyně podala u zdejšího soudu dne 30. 10. 2020 žalobu, kterou se po žalované domáhala uložení povinnosti zaplatit žalobkyni částku 27 566,21 Kč s úrokem a s úrokem z prodlení. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba, IČO, (dále jen„ původní věřitel“) dvě smlouvy o zápůjčce. Dle smlouvy číslo ze dne datum byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy a žalovaná se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku 16 589 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši 3 316 Kč za dobu řádného trvání smlouvy (úrok ve výši 19 % ročně), odměny za administrativní zpracování ve výši 3 753 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 9 520 Kč. Celkovou částku se zavázala uhradit v hotovosti v 100týdenních splátkách po 326 Kč Poslední splátka byla stanovena na 22. 1. 2016 Celkem byla smlouvou zavázána k zaplacení částky 32 589 Kč. Žalovaná však uhradila pouze 9 997,49 Kč a žalobkyně jako postupník požaduje po žalované zaplacení částky 22 591,51 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 12 390,91 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 10 200,60 Kč, - kapitalizovaných úroků ve výši 6 506,80 Kč, - kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 4 745,48 Kč, - úroků ve výši 19 % ročně z dlužné jistiny ve výši 12 390,91 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 12 390,91 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 6 506,80 Kč žalobce uvádí, že se jedná o úrok ve výši 19 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 12 390,91 Kč od 22. 1. 2016 (tj. ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky) do data postoupení 14.6.2018. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 4 745,48 Kč žalobce uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení počítaný z dlužné jistiny ve výši 12 390,91 Kč od 4.6.2018 (tj. od marného uplynutí týdenní lhůty běžící od splatnosti poslední sjednané splátky) do data postoupení 14.6.2018. Mezi společností právnická osoba, IČO, a žalovanou došlo dne datum k uzavření smlouvy označené jako smlouva o půjčce číslo. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované částku 10 000 Kč a žalovaná se zavázala zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 1 277 Kč s úrokovou sazbou ve výši 19,98 % ročně sjednanou v čl. 1 Podmínek a odměnu za administrativní činnost ve výši 1 901 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 183 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaná zavázala uhradit v 60 týdenních splátkách po 307 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 1.12.2014. Žalovaná však ve prospěch pohledávek z této smlouvy uhradila pouze 10 594,51 Kč a žalobkyně jako postupník pohledávky požaduje proto zaplacení celkové dlužné částky ve výši 4 974,70 Kč, sestávající se z dlužné jistiny ve výši 4 974,70 Kč a kapitalizovaných úroků ve výši 6 006,82 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 795,37 Kč, úroků ve výši 19,98 % ročně z dlužné jistiny ve výši 4 974,70 Kč od 30.5.2020 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 4 974,70 Kč od 30.5.2020 do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 6 006,82 Kč žalobce uvádí, že se jedná o úrok ve výši 19,98 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 4 974,70 Kč od 1.12.2014 (tj. ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky) do data postoupení 14.6.2018 a dále do data postoupení 29.5.2020 z aktuální dlužné jistiny. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 795,37 Kč žalobce uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení počítaný z dlužné jistiny ve výši 4 974,70 Kč od 23.4.2014 (tj. od marného uplynutí týdenní lhůty běžící od splatnosti poslední sjednané splátky) do data postoupení 14.6.2018 a kapitalizovaného úroku z prodlení z aktuální dlužné jistiny do dne 29.5.2020 dle výpočtu obsaženého v žalobě. Před uzavřením smluv posoudil právní předchůdce žalobkyně schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr na základě informací získaných od žalované ohledně jejích rodinných, majetkových, pracovních poměrů. Tyto ověřil doklady uvedenými v kartě zákazníka – jako jsou výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva. V daném případě, pokud jde o příjmy žalované, vycházel z informace žalované, že pobírá státní podpory ve výši 6 020 Kč a další blíže neuvedené příjmy ve výši 23 000 Kč. Její výdaje činily dle jejího prohlášení 23 842 Kč. Na základě toho uzavřel právní předchůdce žalobkyně, že nejsou pochybnosti o schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr. Kopie dokladů k dispozici nejsou, neboť tyto byly pouze zhlédnuty při sjednávání a uzavírání smlouvy.
1. Soud věc projednal dle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. bez přítomnosti žalobkyně, když zástupce žalobkyně se omluvil z jednání a souhlasil s projednáním věci bez jeho přítomnosti. Žalovaná se bez omluvy k jednání nedostavila.
2. Ze smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum soud zjistil, že na základě této smlouvy byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy a žalovaná se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku 16 589 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši 3 316 Kč za dobu řádného trvání smlouvy (úrok ve výši 19 % ročně), odměny za administrativní zpracování ve výši 3 753 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 9 520 Kč. Celkovou částku se zavázala uhradit v hotovosti v 100týdenních splátkách po 326 Kč Poslední splátka byla stanovena na 22. 1. 2016 Celkem byla smlouvou zavázána k zaplacení částky 32 589 Kč. Z bilance smlouvy – tabulky umoření soud zjistil, že žalovaná však uhradila částku 9 997,49 Kč. Dle článku 4. smluvních podmínek byla výpůjční úroková sazba stanovena jako pevná pro celou dobu trvání smlouvy a uplatňuje se jako roční úroková sazba. Ze smlouvy uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou dne 7. 10. 2013 číslo soud zjistil, že na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované částku 10 000 Kč a žalovaná se zavázala zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 1 277 Kč s úrokovou sazbou ve výši 19,98 % ročně sjednanou v čl. 1 Podmínek a odměnu za administrativní činnost ve výši 1 901 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 183 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaná zavázala uhradit v 60 týdenních splátkách po 307 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 1.12.2014. Z bilance smlouvy – tabulky umoření soud zjistil, že ve prospěch pohledávek z této smlouvy uhradila žalovaná částku 10 594,51 Kč.
3. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z 14. 6. 2018 a oznámení o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2018 vzal soud za prokázané, že původní věřitel postoupil pohledávky za žalovanou žalobkyni a dopisem z téhož dne oznámil postoupení pohledávky žalované. Dopisem ze dne 28. 11. 2019 byla žalovaná upomenuta o zaplacení zástupcem žalobkyně. Z předloženého formuláře„ Zákaznická karta“ podepsaného žalovanou bylo zjištěno, že žalovaná byla ke dni 21. 2. 2014 odkázána na státní podporu ve výši 6 200 Kč a prohlásila, že má další příjmy v celkové částce 23 000 Kč. Z prohlášení dále vyplývá, že měla vyživovací povinnost ke 4 nezletilých dětem narozeným v letech 2003, 2005, 2009 a 2011. Právní předchůdce žalobkyně údaje o příjmech uváděných žalovanou porovnal s údaji o jejich výdajích v částce 23 842 Kč a stanovil její použitelný příjem ve výši 5 178 Kč.
4. Soud má po právní stránce za to, že v posuzovaném případě byla mezi původním věřitelem a žalovanou v obou případech uzavřena v souladu s ustanovením § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník občanský zákoník “) smlouva o zápůjčce, na kterou se vztahuje též zákon č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a změně některých zákonů, ve znění zákona č. 43/2013 Sb. (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). Dle ustanovení § 9 zákona o spotřebitelském úvěru je věřitel povinen s odbornou péčí posoudit schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, jinak je smlouva neplatná. Soud v této souvislosti odkazuje na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 a nálezu Ústavního soudu III ÚS 4129/18 , dle kterých neprověří-li věřitel dostatečně schopnost dlužníka – věřitele splácet, je úvěrová smlouva neplatná. Nejvyšší soud uvedl, že odborná péče předpokládá, že údaje, které dlužník věřiteli uvedl, věřitel ověřil. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve.
5. Žalobkyně se k jednání nedostavila. Soud proto nemohl poskytnout žalobkyni poučení podle §118a odst. 3 o.s.ř. , aby označila důkazy k prokázání svého tvrzení o tom, že její právní předchůdce s odbornou péčí prověřil před poskytnutím úvěru úvěruschopnost žalované a to jak pokud jde o příjmy tak i pokud jde o její výdaje. Toto poučení poskytuje soud zásadně při jednání. Důkazní břemeno k prokázání těchto skutečností nese žalobkyně. V projednávané věci žalobkyně předložila formulář, z něhož bylo zřejmé, jaké údaje právnímu předchůdci žalovaná sdělila, ale žalobkyně nepředložila žádný důkaz o ověření výše příjmů a výdajů žalované před poskytnutím úvěru jejím právním předchůdcem. Dle ustanovení § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru, není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 5 , 7 a 9 nesplnil. Soud proto uzavřel, že v řízení žalobkyně neprokázala, že právní předchůdce žalobkyně dostál odborné péče náležitě zjistit schopnost žalované splácet, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatná; k této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu (§ 588 občanského zákoníku ).
6. Soud není vázán právní kvalifikací vzneseného nároku účastníky řízení a je povinen provést podřazení skutkových zjištění příslušné hmotněprávní normě bez ohledu na právní názory vyjádřené stranami. Jestliže prokázaný skutkový stav umožňuje přiznat žalobkyni plnění, kterého se petitem své žaloby domáhá, nesmí soud žalobu zamítnout, i kdyby se žalobkyně tohoto plnění dožadovala z jiného právního důvodu, než ze kterého jí skutečně náleží. V řízení bylo dále prokázáno, že žalované byla ve smlouvě uvedená finanční hotovost vyplacena. Převzala-li žalovaná finanční prostředky na základě neplatné smlouvy, je povinna tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku jako bezdůvodné obohacení. Dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. Vzhledem k tomu, že žalovaná zaplatila ve prospěch pohledávek ze smlouvy číslo ze dne datum částku 9 997,49 Kč a byla jí poskytnuta částka 16 000 Kč, soud určil výši bezdůvodného obohacení ve výši 6 002,51 Kč a v tomto rozsahu žalobě vyhověl. Pokud jde o pohledávky ze smlouvy číslo ze dne datum, převzala žalovaná částku 10 000 Kč a v její prospěch uhradila částku 10 594,51 Kč, proto v tomto případě soud její bezdůvodné obohacení neshledal. Soud při zkoumání výše bezdůvodného obohacení vycházel z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 23 Cdo 3008/2007 , které je aplikovatelné i v poměrech nového občanského zákoníku , který konstatoval, že byla-li obě plnění, která si účastníci neplatné smlouvy navzájem poskytli, peněžitá, provede soud vzájemné zúčtování obou neoprávněných majetkových prospěchů (v dnešní terminologii bezdůvodného obohacení) a k takovému postupu není třeba ani vzájemné žaloby ani projevu směřujícího k započtení. Takto postupuje při vyčíslení bezdůvodného obohacení ve svých rozhodnutích finanční arbitr a Nejvyšší soud.
7. Soud přiznal žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení, který má oporu v ustanovení § 1970 občanského zákoníku . Při stanovení počátku prodlení žalované se zaplacením částky 6 002,51 Kč vycházel soud z toho, že žalované bylo z podepsané smlouvy známo v jaké lhůtě má pohledávky uhradit a počátek prodlení se zaplacením částky 6 002,51 Kč proto soud stanovil ke dni 4. 6. 2014. Ve zbývající výši žalobu zamítl.
8. O náhradě nákladů řízení pak bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. Při posuzování úspěchu a neúspěchu soud přihlíží k požadovanému příslušenství. Dle nálezu Ústavního soudu ČR I ÚS 2717/08 při absenci výslovného pravidla soud vezme v úvahu výši úroku z prodlení požadovaného účastníkem„ do zaplacení“ ve výši stanovené ke dni vyhlášení svého rozhodnutí. Při započtení příslušenství tak byl v řízení převážně úspěšná žalovaná, které však žádné náklady nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
9. Lhůtu k plnění soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. určil do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal žádné skutečnosti odůvodňující jinou lhůtu k plnění.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Lounech.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon soudního rozhodnutí.