Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 C 152/2020-56

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Jolanou Stonawskou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 5 767,45 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 212,14 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ve zbývající části, kterou se žalobkyně domáhala, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 5 767,45 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 831,68 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 5 345,72 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 4 680,01 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,05 % ročně a úrok ve výši 20,98 % ročně z částky 4 680,01 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 212,14 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se ve zbývající části, kterou se žalobkyně domáhala, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 5 767,45 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 831,68 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 5 345,72 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 4 680,01 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,05 % ročně a úrok ve výši 20,98 % ročně z částky 4 680,01 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vůči žalovanému, aby mu soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni 5 767,45 Kč s příslušenstvím z titulu Smlouvy o anonymizováno číslo uzavřené dne datum mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba, IČO (dále jen„ anonymizováno“), a žalovaným.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci rozhodoval podle , (dále jen „ “), v nepřítomnosti žalovaného. Ten byl k oběma jednáním řádně předvolán, bez omluvy se však nedostavil. Soud tak vycházel podle věty druhé z listinných důkazů předložených žalobkyní, které byly u jednání provedeny.

4. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že anonymizováno coby poskytovatelka spotřebitelských úvěrů uzavřela s žalovaným dne datum Smlouvu o anonymizováno. Na základě této smlouvy poskytla žalovanému 10 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit anonymizováno za poskytnutí této částky poplatek ve výši 5 910 Kč, sestávající z poplatku za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč, úroku ve výši 910 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 000 Kč. Celkovou dlužnou částku 15 910 Kč se žalovaný zavázal zaplatit ve 43 týdenních splátkách po 370 Kč. Ve smlouvě byla uvedena roční procentní sazba nákladů (RPSN) 91,66 % (čl. 3 Smluvních podmínek, jež byly součástí smlouvy). Před uzavřením smlouvy byl žalovanému poskytnut formulář anonymizováno informace o spotřebitelském úvěru, v němž byl předem informován o výši jednotlivých poplatků a RPSN tak, jak byly poté uvedeny ve smlouvě, a s žalovaným byla vyplněna karta zákazníka za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti. Žalovaný v této souvislosti uvedl a svým vlastnoručním podpisem stvrdil, že bydlí v nájmu, nemá žádné jiné půjčky u anonymizováno ani u jiných poskytovatelů, je majitelem auta (doložil řidičský průkaz), má jedno nezaopatřené dítě, hlavní pracovní poměr na pozici skladníka (v kartě vyplněno: zaměstnání ověřeno, dosažitelnost na uvedeném telefonním čísle - ano), čistý příjem 19 300 Kč, výdaje 14 500 Kč (8 000 Kč nájem/inkaso, 4 000 Kč výdaje domácnosti, 2 300 Kč spoření/pojištění, 200 Kč telefon), použitelný příjem 4 800 Kč, jako dokumenty k ověření byly zaškrtnuty občanský průkaz, výplatní pásky, výpis z účtu, pracovní smlouva, nájemní smlouva, SIPO, žalovaný prohlásil, že na sebe nepodal insolvenční návrh. Žalovaný uhradil anonymizováno po uzavření smlouvy celkem 10 142,55 Kč, z toho do datum sám 8 090 Kč v nepravidelných splátkách neshodujících se výší a datem splacení se splátkami předepsanými, dne datum pak byla anonymizováno na základě rozvrhového usnesení název soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. spisová značka, vyplacena částka částka anonymizováno dne datum uzavřela s žalobkyní Smlouvu o postoupení pohledávek, kterou na žalobkyni převedla pohledávku za žalovaným z předmětné smlouvy. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum, odeslaným žalovanému na adresu ve smlouvě dne datum. Žalobkyně zaslala žalovanému dne datum předžalobní upomínku ze dne datum, žalovaný však na předmětnou pohledávku již ničeho dalšího neuhradil.

5. Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaný soudu žádné důkazy nepředložil, žalobou uplatněný nárok nesporoval a uhrazení dlužné částky netvrdil.

6. S ohledem na datum uzavření předmětné smlouvy soud věc po právní stránce posoudil podle , (dále jen„ obč. zák.“), a , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon“).

7. anonymizováno jako podnikatelka jednající v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný coby spotřebitel spolu uzavřeli smlouvu o půjčce podle § 657 a násl. obč. zák., jež je současně smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru. Jde o typickou formulářovou smlouvu, tedy o předem připravený finanční produkt, jehož podmínky nejsou sjednávány individuálně, ale jsou předem dány v obchodních podmínkách, přičemž spotřebitel jakožto slabší smluvní strana nemá šanci je ovlivnit. Je proto chráněn kogentními ustanoveními (příp. jiných předpisů) před zneužitím postavení podnikatele.

8. Soud dospěl k závěru, že anonymizováno splnila svou povinnost zkoumat úvěruschopnost žalovaného zakotvenou v § 9 zákona. Další povinností poskytovatele úvěru je uvést ve smlouvě (mimo jiné) RPSN – roční procentní sazbu nákladů ve smyslu § 6 zákona.

9. V posuzovaném případě bylo ve smluvních podmínkách uvedeno, že RPSN činí 91,66 %. Z databáze příjmení se podává, že průměrná RPSN u úvěrů poskytnutých domácnostem na spotřebu činila v září 2013 14,02 %. Ve smlouvě byl tedy 6,5násobná RPSN oproti obvyklé praxi peněžních ústavů. Ve skutečnosti však byla uzavřena smlouva s RPSN 229,6 %, což je více než 16násobek průměrné RPSN. Do výpočtu totiž nebyl zahrnut poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši částka, jenž činí 30 % z celkové výše spotřebitelského úvěru, ačkoli tak mělo být učiněno. Nešlo o volitelnou položku, ve smlouvě je výslovně uvedeno, že bezhotovostní režim splácení věřitel povolí jen na základě dlouhodobě dobré platební morálky dlužníka posuzováno zpětně po dobu alespoň jednoho roku spolupráce s věřitelem (čl. 4 věta druhá smlouvy). Žalovaný však byl novým zákazníkem anonymizováno, toto ujednání se tedy na něj nemohlo vztahovat a bezhotovostní režim splácení si zvolit nemohl (smlouva označena rukou vepsaným„ NZ“ = nový zákazník, v kartě zákazníka výslovně zaškrtnuto, že žalovaný nemá jiné půjčky u anonymizováno). Z formuláře se standardními informacemi o spotřebitelském úvěru přitom plyne, že chce-li spotřebitel obdržet peníze – tak říkajíc – na ruku, tedy v hotovosti, musí si současně zvolit hotovostní režim splácení. Přitom je všeobecně známou skutečností, že půjčování si takto nízkých částek má smysl jen pro ty spotřebitele, kteří se ocitli ve finanční tísni, ne-li v dluhové pasti, pro něž je důležité mít peníze v hotovosti ihned, i za cenu nevýhodného režimu hotovostního splácení.

10. Pokud by splatnost celého dluhu nastala nezaplacením první splátky a anonymizováno by musela - místo sjednaných 43 poskytnutí součinnosti k úhradě splátky (hotovostních inkas) - poskytnout součinnost jen do první nezaplacené splátky, na výši poplatku by tato skutečnost neměla vliv a anonymizováno by se bez spravedlivého důvodu dostalo nepřiměřeného protiplnění. I z tohoto důvodu je zřejmé, že jde o další platbu za poskytnutí úvěru, kterou má spotřebitel platit bez ohledu na to, zda k hotovostnímu inkasu vůbec dojde. Nutnost zahrnout poplatek za hotovostní inkaso do RPSN vyplývá i z § 10 odst. 2 zákona, neboť jde o další náklad spojený s platební transakcí, přičemž zákon působnost ustanovení neomezuje pouze na bezhotovostní platební transakci.

11. Postup, kdy anonymizováno zamlčela spotřebiteli skutečnou výši RPSN a tato navíc činí 16násobek průměrné RPSN, považuje soud za nekalou obchodní praktiku a smlouvu z toho důvodu za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy podle § 39 obč. zák. V rozsudku ze dne

27. 8. 2019, sp. zn. , Nejvyšší soud - dokonce ve vztahu k bankovní instituci - uzavřel, že z principu ochrany spotřebitele plyne i požadavek transparentnosti smluvních ujednání, která jsou spotřebiteli předkládána k podpisu. Z nich musí být zřejmé, jaké bude finální finanční zatížení žadatele o úvěr (příjemce úvěru), neboť pouze takto informovaný spotřebitel může učinit spolehlivou komparaci na trhu dostupných a nabízených úvěrů, aniž by později zjistil, že vycházel ze záměrně zkreslených informací.

12. V případě, že by do RPSN nebyl započítán poplatek za hotovostní inkaso splátek a RPSN by skutečně činila 91,66 %, jak je uvedeno ve smlouvě, šlo by stále o absolutně neplatnou smlouvu, neboť z ustálené judikatury Nejvyššího soudu plyne, že v rozporu s dobrými mravy není úplata za poskytnutí spotřebitelského úvěru sjednaná dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (nikoli 6,5násobkem).

13. I v případě, pokud by smlouva nebyla neplatná jako celek, by žalobkyně neměla nárok na zaplacení poplatku za administrativní činnost, poplatku za hotovostní inkaso splátek a smluvního úroku převyšujícího dosud neuhrazenou část z 910 Kč. Poplatek za administrativní činnost není ve smlouvě nijak vymezen, není tedy zřejmé, jakého protiplnění se za něj mělo žalovanému dostat. Ujednání jej zakotvující je tedy neurčité. Co se poplatku za hotovostní inkaso splátek týče, toto ujednání zakládá v rozporu s dobrými mravy významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele, a je proto pro rozpor s dobrými mravy samo o sobě neplatné. Jak už bylo řečeno, celková výše poplatku je stanovena předem a neodvíjí se od počtu skutečně provedených hotovostních inkas. Zároveň jsou skutečné náklady věřitele na takové inkaso vždy stejné, výše poplatku je však sjednána procentní sazbou z výše poskytnuté půjčky, v tomto případě 30 %. Pokud jde o smluvní úrok kapitalizovaný částkou 5 345,72 Kč a dále narůstající ve výši 20,98 % ročně z dlužné jistiny od datum do zaplacení, anonymizováno se v čl. 1 smluvních podmínek zavázala, že v případě, že dojde k prodloužení trvání smlouvy podle čl. 9 věty druhé smluvních podmínek pro prodlení žalovaného,„ nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena“. anonymizováno tak neměla nárok na smluvní úrok přirostlý po datum již jen z tohoto důvodu.

14. S ohledem na výše uvedené měla anonymizováno nárok pouze na vrácení bezdůvodného obohacení ve výši jistiny půjčky, tj. 10 000 Kč. Z předložených přehledů splátek plyne, že žalovaný zaplatil již 10 142,55 Kč. Jistina tedy byla žalovaným vrácena v plné výši již před podáním žaloby a žalobě ohledně jistiny vyhovět nelze. K tomu soud pouze dodává, že ačkoliv platby žalovaného směřovaly formálně na úhradu závazku ze smlouvy, je nutné je započíst na závazek žalovaného vydat bezdůvodné obohacení, neboť závazek z neplatné smlouvy neexistuje, a platby je tak nutné započíst na platný závazek žalovaného.

15. anonymizováno by mohla mít nárok na zaplacení úroku z prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení. Nicméně jelikož je neplatná smlouva o půjčce jako celek, jsou neplatná i ujednání o splatnosti jednotlivých splátek, pročež nejsou použitelná pro posouzení otázky splatnosti nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Nárok na vydání bezdůvodného obohacení tak mohl být splatný nejdříve uplynutím lhůty k plnění stanovené v první prokazatelně doručené výzvě k plnění. Obě výzvy provedené k důkazu – tj. výzva spojená s oznámením o postoupení pohledávky, jakož i předžalobní výzva – však byly žalovanému doručeny až po splacení jistiny, nemohlo se tedy od nich odvíjet prodlení žalovaného – v okamžiku jejich učinění již měl žalovaný závazek z titulu bezdůvodného obohacení splacený.

16. Nicméně s ohledem na proběhlé insolvenční řízení lze za výzvu k plnění považovat i přihlášku pohledávky anonymizováno ze dne datum (čtvrtek). Okamžikem jejího zveřejnění v insolvenčním rejstříku byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu, což měl učinit bez zbytečného odkladu. Tato lhůta uplynula datum (uplynutím 3 pracovních dnů). K tomuto dni zbývalo žalovanému vrátit již jen 1 910 Kč, s tím byl tedy od datum v prodlení, a to až do datum, kdy bylo anonymizováno v rámci insolvenčního řízení vyplaceno 2 052,55 Kč.

17. Zákonný úrok z prodlení z částky 1 910 Kč za období od datum do datum činí 354,69 Kč. Nicméně v rámci insolvence žalovaný uhradil nejen zbývajících 1 910 Kč, ale celkem 2 052,55 Kč. Na úrok z prodlení ve výši 354,69 Kč bylo tedy uhrazeno 142,55 Kč, zbývá uhradit 212,14 Kč. Tuto částku soud výrokem I. tohoto rozsudku přiznal žalobkyni, na kterou anonymizováno postoupila svou pohledávku za žalovaným v souladu s  , (dále jen „o. z.“). Ve zbývajícím rozsahu žalobu výrokem II. tohoto rozsudku coby nedůvodnou zamítl.

18. Jen pro úplnost soud dodává, že argumentace zástupce žalobkyně v závěrečném návrhu spočívající v tom, že žalovaný svými platbami, tj. částečným plněním, fakticky uznal žalovaný nárok ve smyslu § 2054 odst. 2 o. z., je zcela nepřiléhavá. Za prvé plnění ve splátkách nelze zaměňovat s částečným plněním, za druhé má uznání dluhu za následek to, že se má za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. To znamená, že důkazní břemeno ohledně neexistence dluhu přechází na dlužníka, jenž dluh uznal. Uznání dluhu však nezakládá fikci existence dluhu a automatický nárok věřitele na jeho přiznání v soudním řízení. Za situace, kdy soud dospěl k závěru, že je předložená smlouva neplatná, i bez procesní aktivity dlužníka, je případné uznání dluhu zcela bez významu. Domněnka existence dluhu byla v řízení vyvrácena samotným obsahem předložené smlouvy.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo, neboť žalovanému, jenž byl úspěšný v převážné části předmětu řízení, v řízení žádné náklady nevznikly.

20. Lhůtu k plnění soud stanovil podle části věty před středníkem

21. Stručné odůvodnění tohoto rozsudku vychází z , podle něhož v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách,

může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí (exekuce).