Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
22 C 43/2021-27
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení částky 2 092,10 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku 1 000 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 1 000 Kč od 5. 7. 2018 do zaplacení ve výši 9 % ročně, a to tří dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Žaloba s návrhem, aby žalovaný byl povinen uhradit žalobkyni částku 1092,10 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 1092,10 Kč od 5. 7. 2018 do zaplacení ve výši 9 % ročně, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku 1 000 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 1 000 Kč od 5. 7. 2018 do zaplacení ve výši 9 % ročně, a to tří dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí. II. Žaloba s návrhem, aby žalovaný byl povinen uhradit žalobkyni částku 1092,10 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 1092,10 Kč od 5. 7. 2018 do zaplacení ve výši 9 % ročně, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně podala soudu dne 23. 4. 2020 žalobní návrh, jímž se domáhá uložení povinnosti žalovanému k úhradě částky 2 092,10 Kč s příslušenstvím s následujícími skutkovými tvrzeními. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 9. 2019 uzavřenou mezi společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa. Původní věřitel je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je mimo jiné poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Žalobkyně je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je kolektivní investování spočívající zejména v investicích do nákupu portfolií pohledávek od bankovních i nebankovních subjektů. Žalovaný je fyzickou osobou nepodnikající. Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne 4. 6. 2018 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalované úvěr 1 000 Kč, který měl být splacen nejpozději do 4. 7. 2018. Žalovaný jej v uvedené výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z nesplacené jistiny úvěru 1 000 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru 1 092,10 Kč, splatného 4. 7. 2018 (případně snížené o přijatou platbu - 0 Kč, jednorázovou slevu 0 Kč). Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím webové stránky webová adresa, na které se žalovaný nejprve registroval zadáním osobních údajů uvedených v části B tohoto návrhu včetně telefonního čísla, emailové adresy. Tímto zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu dle Smlouvy o úvěru v části obchodních podmínek čl. III. 1 pro spotřebitelský úvěr. Po dokončení registrace na webových stránkách webová adresa zaslal původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění odpovídajícím dokumentu Smlouva o úvěru s navrhovanou výší úvěru 1 000 Kč, splatností 4. 7. 2018. Po odeslání smluvní dokumentace žalovanému byly zaslány peněžní prostředky dne 4. 6. 2018 na bankovní účet bankovní účet, který žalovaný uvedl. Úvěr byl poskytnut z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného. Původní věřitel identifikoval platbu úvěru uvedením variabilního symbolu číslo a číslem smlouvy o úvěru anonymizováno. Žalovaný se dle smlouvy o úvěru zavázal uhradit také poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 092,10 Kč splatný v den splatnosti úvěru, tedy dne 4. 7. 2018. Žalovaný byl prokazatelně upomínán k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně odeslané 31. 3. 2020. Celková výše nároků žalobkyně činí po zohlednění případných dílčích plateb ze strany žalovaného 2 092,10 Kč, nejpozději splatné 4. 7. 2018. Pokud by soud neuznal nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požaduje žalobkyně, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované, na jehož bankovní účet byla žalobkyní dlužná částka převedena.
2. Žaloba byla adresována Okresnímu soudu v Semilech, který usnesením č. j. číslo jednací ze dne18. 12. 2020 vyslovil svoji místní nepříslušnost s tím, že po právní moci bude věc postoupena Okresnímu soudu Praha – východ.
3. Žalovaný se ve věci žádným způsobem nevyjádřil. Nevyjádřil se ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí.
4. Soud dle § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř. “), věc projednal se souhlasem žalobkyně výslovně uvedeným již v žalobním návrhu a za předpokládaného souhlasu žalované, § 101 , odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. , bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů
5. Soud konstatuje, že rozhodnutí v této věci je zcela v intencích rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydaného ve věci sp.zn. 21 Cdo 1695/2005 . Zde Nejvyšší soud ČR uzavírá, že v řízení vedeném dle ustanovení § 115a o. s. ř. o. s. ř. nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce svůj nárok prokazuje. Soudem nebylo v daném případě uzavřeno, že skutkový děj nelze postavit najisto. Z listin žalobkyní předložených soud učinil závěr o skutkovém ději. Pokud byl žalobní návrh zamítnut, tak pouze proto, že z listin žalobkyni předložených nelze z hlediska právního hodnocení učinit jiný závěr, nežli ten, že žalobní nárok není důvodným. Soud podotýká, že ač je nutno věc posoudit jinak nežli dle účastníkova právního názoru, případné poučení dle citovaného zákonného rozhodnutí by zde nemohlo vést k jinému rozhodnutí soudu.
6. Soud dospěl na základě provedeného dokazování, vycházeje z listinných důkazů založených do spisu žalobkyní, k následujícím skutkovým zjištěním:
7. Mezi žalovaným a společností právnická osoba, IČO byla prostřednictvím prostředků na dálku uzavřena Smlouva o úvěru číslo anonymizováno. Částka jistiny činila 1 000 Kč, datum poskytnutí úvěru 4. 6. 2018, splatnost úvěru 4. 7. 2018, celkový poplatek za poskytnutí úvěru po slevě 417,10 Kč, bez slevy 1 092,10 Kč. Zápůjční úroková sazba byla uvedena ve výši 40 % p. a., RPSN 9 088,10%, doba trvání úvěru 30 dnů, počet splátek úvěru 1. (smlouva – příloha žalobkyně, elektronický systém soudu)
8. Z účtu společnosti právnická osoba byla dne 1. 6. 2018 odepsána částka 1 000 Kč, která byla zaslána na protiúčet č. bankovní účet, který žalovaný uvedl ve smlouvě o úvěru. (výpis z účtu žalobkyně - příloha žalobkyně, elektronický systém soudu)
9. Dne 6. 9. 2019 byla uzavřena Smlouva o postoupení pohledávek mezi společností právnická osoba a žalobkyní. (smlouva o postoupení pohledávek, seznam pohledávek - příloha žalobkyně, elektronický systém soudu). Žalovanému bylo adresováno Oznámení o postoupení pohledávky společností právnická osoba dopisem ze dne 31. 3. 2020. Téhož dne byla žalovanému adresována výzva k úhradě dluhu. (oznámení o postoupení pohledávky, podací lístek, výzva k úhradě před podáním žaloby - příloha žalobkyně, elektronický systém soudu)
10. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:
11. Mezi žalovaným a společností právnická osoba, IČO byla prostřednictvím prostředků na dálku uzavřena Smlouva o úvěru číslo anonymizováno. Částka jistiny činila 1 000 Kč, datum poskytnutí úvěru 4. 6. 2018, splatnost úvěru 4. 7. 2018, celkový poplatek za poskytnutí úvěru po slevě 417,10 Kč, bez slevy 1 092,10 Kč. Zápůjční úroková sazba byla uvedena ve výši 40 % p. a., RPSN 9 088,10 %, doba trvání úvěru 30 dnů, počet splátek úvěru 1. Z účtu společnosti právnická osoba byla dne 1. 6. 2018 odepsána částka 1 000 Kč, která byla zaslána na protiúčet č. bankovní účet, který žalovaný uvedl ve smlouvě o úvěru. Dne 6. 9. 2019 byla uzavřena Smlouva o postoupení pohledávek mezi společností právnická osoba a žalobkyní. (smlouva o postoupení pohledávek, seznam pohledávek - příloha žalobkyně, elektronický systém soudu). Žalovanému bylo adresováno Oznámení o postoupení pohledávky společností právnická osoba dopisem ze dne 31. 3. 2020. Téhož dne byla žalovanému adresována výzva k úhradě dluhu.
12. Shora uvedené bylo zjištěno z listinných důkazů předložených žalobkyní, kdy z obsahu spisu se nepodává žádných skutečností, jež by zakládaly důvodnost úvahy o nedůvěryhodnosti těchto důkazů. Žalovaný žádným způsobem tvrzení žalobkyně nesporoval, žádné důkazy nepředložil.
13. Soud řešenou věc po právní stránce posuzoval podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku , v platném a účinném znění (dále jen„ o. z.“), a dle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon č. 257/2016 Sb. “).
14. Podle § 6 o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.
15. Dle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 věty prvé o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.
16. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1887 o. z. postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu.
17. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je s ohledem na dobu, kdy se dostal žalovaný do prodlení s úhradou dlužné částky, nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , podle jehož § 2 platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši řepo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
18. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 věty prvé o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
19. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.
20. Soudem bylo vzato za prokázané, že právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva, jejímž předmětem byla povinnost předat finanční prostředky oproti povinnosti tyto prostředky uhradit sjednanými úplatami. Smlouva byla označena jako smlouva o úvěru. Soud konstatuje, že teorie procesního práva zastává v souladu s § 79 o. s. ř. o. s. ř. zcela jednoznačný závěr o tom, že právní charakteristiku skutků, tzv.„ právní důvod žaloby“, není žalobce povinen v návrhu uvádět. Vylíčení rozhodných skutečností jako jedna z podstatných náležitostí žaloby slouží k vymezení předmětu řízení po stránce skutkové, nikoliv právní. Právní posouzení věci a aplikace příslušných předpisů na žalobcem vymezený skutek, jehož existenci je však povinen prokázat soudu navrženými, označenými, důkazy, je věcí samotného nalézacího soudu. Soud tak není vázán právním hodnocením uváděným stranami sporu. Nadto soud jednání posuzuje dle jeho obsahu, nikoliv dle jeho označení (§ 555 o. z.).
21. Soud konstatuje, že v případě smlouvy o úvěru platí, že úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, zavazuje se mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného; jeho závazek zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda o vyplacení celé částky bude požádáno; jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti, projevu vůle; žádost (požádání o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. To znamená, že úvěr je chápán jako pactum de contrahendo. Závazek k rezervaci peněžních prostředků trvá po celou dobu existence smlouvy. Úvěrovaný nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Předmětem přenechání u smlouvy o úvěru mohou být pouze peněžní prostředky, což ji, kromě úplatnosti, odlišuje od zápůjčky, podle níž je možné přenechat jakékoli věci určené podle druhu. Předmětem zápůjčky je věc„ zastupitelná“, tedy druhově určená, kdy povinností úvěrovaného je vrátit věc stejného druhu. Zápůjčka může být sjednána jako bezplatná i jako úplatná. Smlouva o zápůjčce je smlouvou reálnou, tedy vznikne přenecháním předmětu zápůjčky, a to buď přímo, nebo jinak (bezhotovostním převodem). Smlouva o zápůjčce se odlišuje od smlouvy o úvěru, která jako konsensuální kontrakt vznikne již souhlasným projevem vůle smluvních stran smlouvu uzavřít.
22. V projednávané věci bylo zjištěno, že žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva, jíž bylo sjednáno, že žalovanému bude předána finanční částka, tedy„ zastupitelná", druhově určená, věc, přičemž za poskytnutí finančních prostředků žalovaný poskytne úhradu, přičemž takto následně vrátí jak poskytnutou jistinu, tak sjednanou úhradu za poskytnutí půjčky. V dané věci lze uzavřít, že byla uzavřena smlouva o zápůjčce. Žalovanému byly finanční prostředky poskytnuty v časové návaznosti na uzavření smlouvy, smlouva o zápůjčce může být sjednána jako úplatná, předmětem smluvního vztahu nebyl závazek rezervovat finanční prostředky po celou dobu trvání smlouvy.
23. Soud má za prokázané, že pohledávka za žalovaným ze shora uvedené smlouvy byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni, čímž je dána aktivní věcná legitimace žalobkyně ve sporu. Dále bylo v řízení prokázáno, že uvedenou smlouvou, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 1 000 Kč, se žalovaná zavázala uhradit nadále i částku 1 092,10 Kč. Lze tak konstatovat, že strany smlouvy sjednaly hotovostní úrok ve výši 1 092,10 Kč při poskytnutí částky 1 000 Kč. K tomu, které platby jsou úrokem, soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 07. 2014 vydaný ve věci sp. zn. 33 Cdo 1401/2014 , Občanský zákoník s komentářem, Praha 2009, str. 1856. Co se týká výše sjednaného úroku, tak Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí vydaném ve věci sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 uvedl, že při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné, přičemž nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V daném případě činil kapitalizovaný úrok 1 092,10 Kč za poskytnutí jistiny 1 000 Kč. Za této situace nelze než uzavřít, že sjednaný úrok byl nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům, neboť nelze akceptovat takto stanovenou úrokovou míru. Ujednání o úrocích tedy soud shledal neplatným dle ustanovení § 580 o. z.
24. Žalobkyně se domáhala úhrady částky 2 092,10 Kč a dále úroku z prodlení (viz níže). Za situace, kdy úrok z úvěru byl shledán neplatně sjednaným, tak nadále dlužná částka činí 1 000 Kč. Domáhala-li se žalobkyně úhrady částky 2 092,10 Kč, tak pro částku 1 092,10 Kč není nárok důvodným a v této části byla žaloba zamítnuta.
25. Úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. byl žalované uložen plnit z částky 1 000 Kč od 5. 7. 2018, tedy ode dne následujícího po dni splatnosti zápůjčky, do zaplacení. Domáhala-li se žalobkyně přiznání úroku z prodlení nadále z částky 1 092,10 Kč (2 092,10 Kč – 1 000 Kč) od 5. 7. 2018 do zaplacení, byla žaloba zamítnuta.
26. Lhůtu k plnění soud určil podle §160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když z obsahu spisu se nepodává žádných skutečností, jež by zakládaly určení plnění ve splátkách či v delší lhůtě.
27. O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. Žalovaný byl ve sporu dle poměru úspěchu a neúspěchu obou stran převážně úspěšný. Žalovanému však dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly. Soud tudíž rozhodl tak, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.