Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
16 C 76/2021-19
Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudcem Mgr. Liborem Brokešem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro 4 132 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 132 Kč s 10% úrokem z prodlení ročně z částky 3 432 Kč od 9. 4. 2020 do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 132 Kč s 10% úrokem z prodlení ročně z částky 3 432 Kč od 9. 4. 2020 do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, do 3 dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu podanou u Okresního soudu v Olomouci dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 132 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný na základě smlouvy o odběru zboží uzavřené se žalobkyní odebral zboží za celkovou částku 3 432 Kč, což mu žalobkyně vyúčtovala fakturou číslo splatnou do 8. 4. 2020. Žalovaný dlužnou částku neuhradil. Žalovaný se současně zavázal k úhradě smluvní pokuty ve výši 700 Kč pro případ, že překročí termín splatnosti faktury o více než 30 dní. Protože žalovaný na shora uvedenou fakturu dosud ničeho neuhradil, domáhá se žalobkyně rovněž zaplacení této smluvní pokuty a dále zákonného úroku z prodlení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nerozporoval.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. ”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř.
5. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný odebral od žalobkyně dne 20. 3. 2020 zboží v celkové hodnotě 3 432 Kč, k jehož zaplacení byl vyzván fakturou žalobkyně číslo ze dne 19. 3. 2020 se splatností do 8. 4. 2020 znějící na částku 3 432 Kč. Protože žalovaný ve stanovené lhůtě splatnosti odebrané zboží nezaplatil, vyzvala jej žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce dopisem ze dne 27. 11. 2020 k zaplacení dlužné částky ve lhůtě 7 dnů od doručení dopisu. Žalovaný neuhradil ničeho.
6. Podle ustanovení § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník občanský zákoník “), kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.
7. Podle ustanovení § 2048 občanského zákoníku , ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
8. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. Neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
9. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
10. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná. V průběhu řízení bylo prokázáno, že žalovaný se žalobkyní uzavřel kupní smlouvu dle ustanovení § 2079 občanského zákoníku , na základě které se žalobkyně zavázala odevzdat žalovanému zboží a žalovaný se zavázal zboží převzít a zaplatit za něj kupní cenu ve výši 3 432 Kč do 8. 4. 2020. Tuto synallagmatickou povinnost však žalovaný nesplnil, když kupní cenu žalobkyni neuhradil. Žalovaný se tak ocitl v prodlení s úhradou dlužné částky od datum. Strany si platně sjednaly pro případ, že žalovaný překročí termín splatnosti kupní ceny o více než 30 dní, smluvní pokutu ve výši 700 Kč, tudíž je žalobkyně zcela oprávněna tuto smluvní pokutu po žalovaném požadovat. Soud tedy uložil žalovanému žalobní pohledávku specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy částku představující kupní cenu za dodané zboží a sjednanou smluvní pokutu, splnit v rozsahu požadovaném žalobkyní v obecné třídenní pariční lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. včetně zákonného úroku z prodlení z dlužné částky, jehož výše a počátek splatnosti shledává správným a neodporujícím zákonu.
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 132 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Použití ustanovení § 14b a. t. je dle názoru soudu důvodné, když jde o žalobu podanou na ustáleném vzoru a jde o nárok uplatňovaný opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.