Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 392/2020-10
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. Radomírem Josiek ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 10 772,01 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 960 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od 3. 3. 2020 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá o částku 9 812,01 Kč a úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 049,68 Kč od 9. 8. 2018 do 2. 3. 2020 a z částky 89,68 Kč od 3. 3. 2020 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 960 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od 3. 3. 2020 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá o částku 9 812,01 Kč a úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 049,68 Kč od 9. 8. 2018 do 2. 3. 2020 a z částky 89,68 Kč od 3. 3. 2020 do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala proti žalované zaplacení částky 10 772,01 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně od 9.8.2018 do zaplacení a za dobu do 24.6.2019. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba dne datum smlouvu o úvěru, na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr vrátit včetně sjednaného úroku, poplatku za vyhodnocení úvěru, za sjednání úvěru a inkasního poplatku. Celkovou částku 21 812 Kč se žalovaná zavázala uhradit ve 14 pravidelných měsíčních splátkách, přičemž poslední splátka byla stanovena na 8.8.2018. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas a dluží částku 10 772,01 Kč, která sestává z dlužné jistiny ve výši 6 183,70 Kč a dlužné částky poplatků. Úvěruschopnost žalované zkoumal právní předchůdce žalobkyně, kdy podstatným byl prokazatelný měsíční příjem po odečtení závazků a pravidelných výdajů. Právní předchůdce žalobkyně postoupil tuto svoji pohledávku za žalovanou žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno. Žalovaná dlužnou částku neuhradila přes upomínku učiněnou před podáním žaloby.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, a protože ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, postupoval soud dle § 115a o.s.ř. a k projednání věci jednání nenařizoval.
3. Z listin předložených žalobkyní, a to smlouvy o úvěru ze dne datum, žádosti o úvěr z datum, předžalobní výzvy k úhradě z 26.2.2020 včetně podacího lístku, byl zjištěn skutkový stav, dle kterého právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru, dle které právnická osoba poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit tuto jistinu, navýšenou o úrok ve výši 1 155 Kč a administrativní poplatky v celkové výši 9 812 Kč, v 14 měsíčních splátkách po 1 558 Kč, kdy první splátka byla splatná do měsíce od data uzavření smlouvy. Úvěruschopnost žalované byla zkoumána dotazem na její příjmy a výdaje, z nichž bylo zjištěno, že žalovaná byla v roce 2017 v zaměstnaneckém poměru a dosahovala čisté mzdy ve výši 11 610 Kč měsíčně, ověřenou výplatními páskami. Celkové výdaje měly činit v roce 2017 měsíčně 7 150 Kč, z čehož náklady na bydlení činily 3 000 Kč a náklady na jídlo, dopravu a ošacení 3 500 Kč, přestože byla žalovaná v kartě vedená jako svobodná a nájemník. Předžalobní upomínka byla vyhotovena 26.2.2020, obsahovala i oznámení o postoupení pohledávky a byla odeslána prostřednictvím pošty 27.2.2020.
4. Z výše uvedeného skutkového stavu je patrno, že žalované jako spotřebiteli ve smyslu § 419 občanského zákoníku byla právním předchůdcem žalobkyně jako poskytovatelem poskytnuta peněžní částka ve výši 12 000 Kč, což znamená, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru. Na předmětnou smlouvu o úvěru, kterou upravuje ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku , se uplatní i právní úprava zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, a to i právní úprava zakotvená v § 86 a 87 tohoto zákona.
5. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
6. Podle odst. 2 citovaného ustanovení, věta první, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
7. Podle § 87 odst. 1 věta první, zákona č. 257/2016 Sb. , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
8. Výše uvedená ustanovení § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je nutno vyložit tak, že poskytovatel úvěru je povinen zkoumat úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, jejíž součástí je taková obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím, o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Dle tvrzení žalobkyně, zkoumal její právní předchůdce před uzavřením smlouvy schopnost žalované úvěr splácet, a to dotazem na majetkové poměry, zejména příjmy a výdaje. Dokazováním bylo zjištěno, že pouze ověřil mzdu ve výši 11 610 Kč měsíčně, ale neověřoval výdaje a spokojil se s tvrzením, že náklady žalované, která je vdaná a má dvě vyživovací povinnosti, činí pouze 7 150 Kč měsíčně. Žalobkyně tedy neprokázala, že její právní předchůdce před uzavřením smlouvy zkoumal úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, která řádné prověření schopnosti spotřebitele úvěr splácet a vyvození důsledků z něj vyžaduje jako jednu ze základních povinností poskytovatele úvěru. Protože právní předchůdce žalobkyně neposuzoval řádně úvěruschopnost žalované jako spotřebitele, porušil tím ustanovení § 86 odst. 1 ZoSU, a proto je podle § 87 odst. 1 věta první téhož zákona smlouva o zápůjčce uzavřená dne datum neplatná.
9. S ohledem na tuto neplatnost smlouvy o úvěru si smluvní strany musí svůj vzájemný vztah vypořádat dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku , podle kterého může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, bylo-li plněno, aniž by tu byl platný závazek. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl dle smlouvy žalované peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč. Žalovaná dosud vrátila částku 11 040 Kč, a proto je povinna žalobkyni zaplatit částku 960 Kč. Žalovaná byla vyzvána k vrácení poskytnuté částky dopisem ze dne 26.2.2020, který jí byl doručován 27.2.2020 prostřednictvím České pošty, s.p. Při řádném doručování by se proto zásilka dostala do dispozice žalované nejpozději 1.3.2020 a lhůta k vrácení poskytnutého úvěru uplynula následujícího dne. Žalovaná se proto dostala do prodlení s vrácením dlužné částky 3.3.2020 a dle § 1970 občanského zákoníku je povinna zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení z dlužné částky ve výši 9 % ročně od prvního dne prodlení do zaplacení. S ohledem na výše uvedené soud žalobě v tomto rozsahu vyhověl (výrok I.) a ve zbývající části byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta (výrok II.).
10. Protože žalované, která byla ve sporu úspěšnější, prokazatelně nevznikly žádné náklady spojené s tímto řízením, bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.