Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
15 C 237/2020-70
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Jolanou Stonawskou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně anonymizována dvě slova údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 1 542 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 342 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 342 Kč od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do požadované částky 200 Kč zamítá.
III. Žalobkyně je povinna doplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 10 soudní poplatek ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 342 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 342 Kč od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do požadované částky 200 Kč zamítá. III. Žalobkyně je povinna doplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 10 soudní poplatek ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku. IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou domáhá vůči žalovanému, aby mu soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni částka se zákonným úrokem z prodlení z titulu neuhrazeného pojistného za období
od datum do datum vyplývající z pojistné smlouvy číslo.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Žalovaný je státním příslušníkem Bulharska. Podle čl. 4 odst. 1 Nařízení EU č. 1215/2012 je dána pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout, neboť není-li stanoveno jinak, mohou být osoby, které mají bydliště na území některého členského státu, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu, žalovaný se ke dni zahájení řízení fakticky zdržoval na území České republiky. Pravomoc ve věci je tak dána, rozhodné právo je právo české.
4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
5. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že žalovaný podepsal s právní předchůdkyní žalobkyně právnická osoba, IČO, dne datum smlouvu, jejímž předmětem bylo sdružené pojištění vozidla, značka automobilu anonymizována tři slova, registrační značka Součástí smlouvy byly též Všeobecné obchodní podmínky pro pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a Sazebník administrativních poplatků. Žalovaný se ve smlouvě zavázal platit pojistné ve výši částka splatné vždy k druhému dni měsíce května a listopadu příslušného kalendářního roku (roční pojistné tedy činilo částka). Žalovaný nezaplatil pojistné splatné dne datum, a to ani přes výzvu právní předchůdkyně žalobkyně ze dne datum obsahující poučení, že neuhradí-li žalovaný dlužné pojistné nejpozději do datum, pojištění dnem následujícím po marném uplynutí lhůty zanikne. Právní předchůdkyně žalobkyně evidovala zánik pojištění žalovaného dnem datum pro neplacení pojistného. Dne datum došlo k převodu pojistného kmene právnická osoba, IČO, na žalobkyni. Žalovaný neuhradil dlužné pojistné, které žalobkyně vyčíslila jako poměrnou část pojistného na pojistné období od datum do datum, ve výši částka ani přes předžalobní upomínku žalobkyně, která se dostala do sféry jeho dispozice.
6. Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaný soudu žádné důkazy nepředložil, žalobou uplatněný nárok nesporoval a uhrazení dlužné částky netvrdil.
7. Soud věc po právní stránce posoudil podle zákona č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon“), ve spojení s § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).
8. V projednávané věci uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně coby pojistitel s žalovaným coby pojistníkem dne datum smlouvu o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (o povinném ručení) na dobu neurčitou podle § 3 zákona. Žalovaný nesplnil svoji povinnost hradit právní předchůdkyni žalobkyně pojistné, k čemuž se smlouvou zavázal, když nezaplatil pojistné splatné dne datum, přičemž dle § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne datum v souladu s § 12 odst. 1 písm. e) zákona k zaplacení dlužného pojistného do datum a poučila jej o zániku pojištění dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného. Upomínka byla odeslána žalovanému dne datum, podle domněnky doby dojití (§ 573 o. z.) tak došla do sféry dispozice žalovaného nejpozději datum. Žalovaný však dlužné pojistné do datum neuhradil, proto pojištění ze zákona zaniklo dne datum.
9. Podle § 13 odst. 2 věty první zákona má žalobkyně coby nabyvatelka pohledávky právnická osoba právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění zaniklo, tj. do datum, požadovala však pojistné dlužné jen do datum ve výši částka, jehož splatnost nastala dle smluvních ujednání dne datum. Soud je proto žalobkyni výrokem I. přiznal, spolu s jí požadovaným zákonným úrokem z prodlení podle § 1970 o. z. ode dne
datum do zaplacení (prodlení sice nastalo dříve – viz výše, soud však nemohl překročit žalobní návrh). Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
10. Nárok žalobkyně na paušální náklady na upomínání ve výši částka soud žalobkyni výrokem II. tohoto rozsudku nepřiznal. Vyšel přitom ze stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne datum, Cpjn 200/2013 . V něm Nejvyšší soud dovodil – v poměrech právní úpravy účinné do 31. 12. 2013, že v adhezních smlouvách uzavíraných mezi podnikatelem a spotřebitelem je neplatné ujednání o povinnosti spotřebitele hradit paušální náklady na zaslání písemné upomínky v případě porušení jeho povinností, když podnikatel žádnou takovou povinnost v případě porušení svých povinností nemá. Tyto závěry se uplatní i v poměrech právní úpravy aktuálního občanského zákoníku s tím rozdílem, že se k takovým ujednáním jakožto k ujednáním nepřiměřeným podle § 1813 a § 1815 o. z. nepřihlíží.
11. O povinnosti žalobkyně zaplatit soudní poplatek ve výši částka soud ve výroku III. rozhodl dle pol. 1, bodu 1. písm. a) Sazebníku soudních poplatků, když na soudním poplatku bylo zaplaceno částka dle položky 2 odst. 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků, neboť žalobkyně se domáhala vydání elektronického platebního rozkazu. Vzhledem ke skutečnosti, že elektronický platební rozkaz nebyl vydán a soud pokračoval v řízení, je třeba částku ve výši částka doplatit, když soudní poplatek dle položky 1, odst. 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků činí celkem částka.
12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni vůči žalovanému právo na náhradu 74 % nákladů řízení ve výši částka Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka a z nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a návrh ve věci samé) a dále tři paušální náhrady hotových výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka (celkem tedy částka + částka + částka + částka). Žalobkyně však byla úspěšná jen co do 87 % předmětu řízení, žalovaný byl úspěšný co do 13 % předmětu řízení. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. se od úspěchu žalobkyně odečítá úspěch žalovaného (vzájemné nároky na náhradu nákladů řízení soud započte), žalobkyně tak má nárok na náhradu 74 % nákladů řízení, jež činí částka. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám zástupkyně žalobkyně.
13. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř.
14. Stručné odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. , podle něhož v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí (exekuce).