Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
14 C 139/2021-13
Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudkyní Mgr. Vladimírou Fikkerovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro 8.159,19 Kč / úvěr
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3.900 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3.900 Kč od 9. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba na zaplacení 4.259,19 Kč, úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 4.259,19 Kč od 24. 6. 2019 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 3.900 Kč od 24. 6. 2019 do 8. 2. 2021 se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna doplatit České republice – Okresnímu soudu v Karlových Varech soudní poplatek za žalobu ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3.900 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3.900 Kč od 9. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba na zaplacení 4.259,19 Kč, úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 4.259,19 Kč od 24. 6. 2019 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 3.900 Kč od 24. 6. 2019 do 8. 2. 2021 se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalobkyně je povinna doplatit České republice – Okresnímu soudu v Karlových Varech soudní poplatek za žalobu ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ust. § 157 odst. 4 o.s.ř.
2. Žalobkyně se původně podanou žalobou domáhala zaplacení částky 8.159,19 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněných povinností vyplývajících žalovanému ze Smlouvy o úvěru uzavřené dne 24. 5. 2019 mezi společností právnická osoba a žalovaným s tím, že pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 3. 2021
3. Protože účastníci řízení neměli námitky proti projednání věci bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř. ), bylo rozhodnuto ve věci rozsudkem bez nařízení ústního jednání.
4. Na základě provedených důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:
právnická osoba, IČO, anonymizována tři slova číslo, obec a číslo (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) a žalovaný uzavřeli dne 24. 5. 2019 Smlouvu o úvěru, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr ve výši 3.900 Kč a žalovaný se jej zavázal splatit do 23. 6. 2019 dnů včetně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4.259,19 Kč, RPSN činila 9088,10 %. Žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně ničeho nezaplatil. Smlouvou postoupení pohledávek ze dne 18. 3. 2021 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni.
5. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 2395 z.č. 89/2012 Sb. (dále jen „o.z. “) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 1813 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
8. Podle § číslo k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.
9. Podle § 2 odst. 3 občanského zákoníku výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.
10. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
11. Podle § 2993 věty první občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
12. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 občanského zákoníku , na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytnul žalovanému úvěr ve výši 3.900 Kč a žalovaný se jej zavázal splatit 30 dnů včetně poplatku ve výši 4.259,19 Kč (142 % z jistiny). Žalovaný své povinnosti vyplývající ze smlouvy nesplnil, právnímu předchůdci žalobkyně ničeho neuhradil. S ohledem na uvedené má žalobkyně, na kterou byla pohledávka za žalovaným v souladu s ust. § 1879 občanského zákoníku postoupena, nepochybně právo na vrácení jistiny (popř. její nevrácené části), nicméně smlouvu a její jednotlivá ujednání musel soud podrobit zkoumání z hlediska ochrany spotřebitele a rozhodovací praxe Ústavního soudu.
13. Ze smlouvy bylo zjištěno, že při úvěru 3.900 Kč byl sjednán poplatek ve výši téměř 140 % jistiny, a pokud soud uvážil že RPSN činí více jak 9000 % (tedy mnohonásobně převyšuje obvyklé RPSN ze spotřebitelských úvěrů) a krátkou dobu splatnosti 30 dnů, je třeba smlouvu pro nevyváženost práv a povinností smluvních stran označit jako zjevně nespravedlivou, a proto ji nelze považovat jako celek za souladnou s dobrými mravy (jednotlivá ujednání posuzované smlouvy nelze oddělit od celku pro provázanost vedoucí ke konečnému závěru o nevyváženosti a není možné k případným ujednáním zakázaným ustanovením § 1813 občanského zákoníku pouze nepřihlížet dle § 1815 občanského zákoníku ). Soud v této souvislosti odkazuje na rozhodnutí Ústavního soudu, která se zabývala zjevnou nespravedlností ujednání smluv o zápůjčce a úvěru: nález Ústavního soudu z 11.12.2014 sp. zn. III. ÚS 4084/12 a nález Ústavního soudu z 26.1.2012 sp. zn. I. ÚS 199/11 (www.usoud.cz).
14. Vzhledem ke skutečnosti, že soud posoudil uzavřenou smlouvu o úvěru pro rozpor s dobrými mravy jako neplatnou dle ust. § 580 občanského zákoníku , vzniklo žalobkyni dle ust. § 2993 občanského zákoníku právo pouze na vrácení plnění poskytnutého žalovanému na základě neplatné smlouvy (bezdůvodné obohacení), a to částky 3.900 Kč se zákonným úrokem z prodlení z přiznané částky v souladu s § 1970 občanského zákoníku , přičemž splatnost byla stanovena dle výzvy k plnění z 2. 2. 2021, která dle domněnky dojití (viz § 573 občanského zákoníku ) byla žalované doručena dne 5. 2. 2021 ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od 9. 2. 2021 do zaplacení. Ve zbývajícím rozsahu, tj. co do částky 4.259,19 Kč, úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 4.259,19 Kč od 24. 6. 2019 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 3.900 Kč od 24. 6. 2019 do 8. 2. 2021 soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť ve sporu úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.
16. Povinnost zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč za žalobu byla žalobkyni uložena dle § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích, v souladu s položkou 2.2. a číslo) Sazebníku soudních poplatků (soudní poplatek činí v daném případě 1.000 Kč, žalobkyně dosud zaplatila 400 Kč, nedoplatek tak činí 600 Kč).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.