Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
8 C 262/2020-102
Okresní soud v Prostějově rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Danou Malechovou jako samosoudkyní ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
sídlem adresa, obec a číslo
zastoupený advokátem titul jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného, obec,
o zaplacení částky 70.690,30 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 27.592,09 Kč s úrokem z prodlení z částky 27.592,09 Kč ve výši 10 % ročně od 4. 6. 2020 do zaplacení, ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba na zaplacení částky 43.098,21 Kč s úrokem ve výši 2.962,66 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 514,92 Kč, s úrokem ve výši 8,5 % ročně z částky 70.690,30 Kč od 16. 4. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 43.098,21 Kč od 16. 3. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 27.592,09 Kč od 16. 3. 2020 do 3. 6. 2020, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 27.592,09 Kč s úrokem z prodlení z částky 27.592,09 Kč ve výši 10 % ročně od 4. 6. 2020 do zaplacení, ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba na zaplacení částky 43.098,21 Kč s úrokem ve výši 2.962,66 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 514,92 Kč, s úrokem ve výši 8,5 % ročně z částky 70.690,30 Kč od 16. 4. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 43.098,21 Kč od 16. 3. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 27.592,09 Kč od 16. 3. 2020 do 3. 6. 2020, se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobce se svou žalobou doručenou soudu dne 8. 7. 2020 domáhal vůči žalovanému úhrady částky 70.690,30 Kč s příslušenstvím na základě smlouvy o úvěru, která byla mezi účastníky uzavřena dne 22. 1. 2016. Podle této smlouvy bylo žalovanému poskytnuto 160.000 Kč a žalovaný se zavázal po dobu 72 měsíců v měsíčních splátkách po 2.876 Kč splatit žalobci jistinu spolu s dohodnutými úroky. Úvěr žalovaný čerpal dne 22. 1. 2016. Poté se ale dostal do prodlení s úhradou měsíčních splátek a v souladu se smlouvou a dohodnutými obchodními podmínkami došlo k zesplatnění celé úvěrové pohledávky dopisem ze dne 19. 3. 2020. Žalovaný ani ve stanovené lhůtě do 1. 4. 2020 dluh neuhradil. Žalobce dále uvedl, že prošetřil schopnost žalovaného úvěr splácet, že provedl šetření ohledně žalovaného v bankovních registrech, nebankovních registrech, v ostatních registrech a databázích, zejména v insolvenčním rejstříku, v evidenci neplatných dokladů a evidenci adres. Zkoumal příjem žalovaného a výdaje žalovaného a došel k závěru, že žalovaný byl schopen poskytnutý úvěr splatit dohodnutým způsobem. Dále žalobce uvedl, že žalovaný celkem uhradil 132.407,91 Kč.
2. Žalovaný jako fyzická osoba se k žalobě nevyjádřil, přestože mu žaloba byla doručena v souladu s ustanovením § 49 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ) do vlastních rukou na adresu v souladu s ustanovením § 46b písm. a) o.s.ř.
3. Ve věci se dne 14. 4. 2021 a 9. 6. 2021 konalo ústní jednání, ke kterému se žalovaný bez jakékoliv omluvy nedostavil. Soud proto věc projednal a rozhodl podle žalobcem navržených důkazů a dalšího obsahu spisu, v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. a takto byl zjištěn následující skutkový stav:
4. Z žádosti o poskytnutí osobního úvěru bylo zjištěno, že žalovaný dne 22. 1. 2016 uvedl, že jeho pravidelný čistý měsíční příjem činil 18.000 Kč. Na adrese trvalého pobytu obec a číslo bydlel od svého narození a uvedl, že má střední vzdělání a je svobodný. Dále uvedl, že nemá vyživovací povinnost, nemá závazky z titulu vypořádání rozvodu a společného jmění manželů. Ke svým výdajům uvedl, že má výdaje na bydlení ve výši 1.500 Kč a ostatní výdaje ve výši 200 Kč.
5. Ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi účastníky dne 22. 1. 2016 bylo zjištěno, že úvěr byl dohodnut ve výši 160.000 Kč bezúčelový, na dobu 72 měsíců, se splatností ke dni 20. 1. 2022, s roční úrokovou sazbou 8,5 %. Žalovaný se zavázal úvěr splácet spolu s úroky v pravidelných měsíčních anuitních splátkách ve výši 2.876 Kč.
6. Z listin y – návrh na rozhodnutí o poskytnutí osobního úvěru bylo zjištěno, že žalobce při poskytování úvěru vycházel ze shodných informací, které žalovaný uvedl v žádosti o poskytnutí osobního úvěru ze dne 22. 1. 2016.
7. Z interního účetního dokladu bylo zjištěno, že žalovanému bylo poskytnuto 160.000 Kč převodem na účet č. bankovní účet.
8. Z výzvy žalobce k okamžitému splacení celé úvěrové pohledávky ze dne 19. 3. 2020 bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky 73.400,83 Kč ve lhůtě do 1. 4. 2020.
9. Z předžalobní upomínky ze dne 27. 5. 2020 bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky 75.545,44 Kč a částky 10.260,80 Kč ve lhůtě do 3. 6. 2020. Zásilka obsahující předžalobní upomínku byla žalovanému doručena dne 1. 6. 2020.
10. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku (dále jen „o.z. “) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
11. Podle § 1 zák. č. 145/2010 Sb. účinného ke dni uzavření smlouvy o zápůjčce tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr, nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.
12. Podle § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí je zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr neplatná.
13. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákona, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
14. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
15. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud dospěl k závěru, že žalobě není možné v celém rozsahu vyhovět. Právní předchůdce žalobce sice uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru, podmínkou platnosti takové smlouvy, která je svým charakterem spotřebitelským úvěrem ve smyslu tehdy platného zákona č. 145/2010 Sb. , však je, aby věřitel s odbornou péčí dříve než úvěr poskytne, posoudil schopnost dlužníka takový úvěr dohodnutým způsobem splácet. Z citovaného znění § 9 odst. 1 je zřejmé, že informace věřitelem získané od dlužníka jsou z hlediska úplného a spolehlivého posouzení jeho úvěruschopnosti až doplňkové. Primární povinností věřitele je zjistit si pravdivost údajů z jiných zdrojů, než je samotný dlužník. Tyto zjišťované údaje se mají týkat zejména aktuální majetkové situace dlužníka. Takto by věřitel měl např. zkoumat a objektivně ověřovat nejen výši tvrzených příjmů (např. vyžádat od dlužníka doklady o vyplácené mzdě), což v daném případě žalobce neučinil. Žalobce jako věřitel neučinil ani žádné další kroky za účelem zjištění celkové majetkové situace žalovaného, zejména nezjišťoval spolehlivost údajů dlužníka o tom, že jeho výdaje jsou tvořeny pouze částkou 1.700 Kč měsíčně a že nemá žádné jiné splatné či nesplatné dluhy, případně v jaké výši. Žalobce se v daném případě spolehl na údaj z bankovního a nebankovního registru dlužníků (CBCB) a z registru SOLUS, které však nemohly poskytnout žalobci ucelený a spolehlivý přehled o objektivní majetkové situaci dlužníka. Soud proto dospěl k závěru, že smlouva o půjčce je z důvodu porušení povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit úvěruschopnosti dlužníka absolutně neplatná.
16. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žalobě lze vyhovět pouze v části, a to z důvodu žalovaným přijatého plnění jako bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 a 2 o.z. v podobě majetkového prospěchu poskytnutého bez právního důvodu. Soud přitom zohlednil tvrzení žalobce a listinné důkazy, podle kterých žalovaný čerpal 160.000 Kč a poté uhradil celkem 132.407,91 Kč. Žalovaný je proto povinen vrátit žalobci bezdůvodné obohacení ve výši 27.592,09 Kč a rovněž je povinen zaplatit žalobci úrok z prodlení od data následujícího po datu úhrady stanoveném v předžalobní výzvě ze dne 27. 5. 2020, a to ve výši podle ustanovení § 1968 a 1970 ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Další žalobcem uplatněné nároky vyplývaly z neplatné smlouvy a žaloba byla proto v této části zamítnuta.
17. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. za situace, kdy převážně úspěšnému žalobci žádné náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ve lhůtě do patnácti dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově, CZ- 797 09 Prostějov, Havlíčkova 16, ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li povinnost tímto rozhodnutím uložená splněna dobrovolně, smí se věřitel domáhat jejího splnění výkonem rozhodnutí nebo exekucí.