Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
36 C 111/2021-65
Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Martinem Havlíkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 79 637,01 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 79 637,01 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 68 140,91 Kč jdoucím od 1. 2. 2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno jméno na náhradě nákladů řízení částku ve výši 19 884 Kč, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 79 637,01 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 68 140,91 Kč jdoucím od 1. 2. 2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [jméno] na náhradě nákladů řízení částku ve výši 19 884 Kč, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 79 637,01 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku, jakož i náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že žalobkyně jako věřitel prostřednictvím mandatáře a žalovaný jako dlužník uzavřeli dne 29. 11. 2017, smlouvu o úvěru číslo jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 89 950 Kč (za účelem koupě automobilu), a to převodem na účet prodejce dne 5. 12. 2017. Na základě žádosti žalovaného ze dne 29. 11. 2017 a čl. 3 odst. 1 podmínek, bylo mezi účastníky sjednáno, že žalovaný má povinnost čerpanou částku splácet ve formě 36 pravidelných měsíčních splátek ve výši 4 627 Kč počínaje 28. 12. 2017 se splatností ke každému 28. dni v měsíci. Měsíční splátka obsahovala jistinu a úrok. Žalovaný za dobu trvání úvěrové smlouvy přestal hradit pravidelné splátky a od splátky splatné 28. 7. 2019, tedy již od dvacáté měsíční splátky je žalovaný v prodlení. Stejně tak jako se splátkou splatnou dne 28. 8. 2019 je žalovaný v prodlení i se splátkami splatnými dne 28. 8. 2019, 28. 9. 2019, 28. 10. 2019, 28. 11. 2019 a 28. 12. 2019 vždy ve výši 4 627 Kč. Z důvodu prodlení žalovaného žalobkyně dopisem ze dne 30. 12. 2019 prohlásila celý úvěr za splatný, a to ke dni 29. 12. 2019 a vyzvala žalovaného k zaplacení veškerých splatných závazků. Žalovaný uhradil částku ve výši 96 557 Kč. Žalobkyně tak požaduje po žalovaném k zaplacení splátky splatné do zesplatnění ve výši 25 420 Kč (splátka ve výši 2 285 Kč za 28. 7. 2019, splátky ve výši 4 627 Kč splatné dne 28. 8. 2019, 28. 9. 2019, 28. 10. 2019, 28. 11. 2019 a 28. 12. 2019), jistinu v důsledku zrušení úvěrové smlouvy ve výši 40 972,91 Kč, smluvní pokutu v důsledku zrušení úvěrové smlouvy ve výši 9 097,10 Kč, a to v souladu s čl. 5 odst. 2 obchodních podmínek, která je požadována ve výši 0,1 % denně od 19. 1. 2020 ke dni podání žaloby z částky 40 972,91 Kč, úrok z prodlení ve výši 488 Kč představující zákonný úrok kapitalizovaný ke dni podání žaloby, účelně vynaložené náklady na odeslání oznámení o okamžité splatnosti úvěru ze dne 30. 12. 2019 ve výši 200 Kč v souladu s všeobecnými podmínkami žalobkyně a sazebníku, smluvní pokuta za prodlení s úhradou jednotlivých splátek ve výši 1 711 Kč představující 0,1 % denně z dlužných splátek splatných 28. 7. 2019, 28. 8. 2019, 28. 9. 2019, 28. 10. 2019, 28. 11. 2019 a 28. 12. 2019 v souladu s čl. 1 odst. 2 smlouvy, jdoucích do 28. 8. 2019 a dopojištění ve výši 1 748 Kč představující náklady žalobkyně za pojištění předmětu financování s ohledem na zajišťovací převod práva, který je žalobkyně oprávněna požadovat dle čl. 2 15 smlouvy o úvěru. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po výzvě zástupce žalobkyně.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalovaný ani žalobkyně se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřili, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu jejich konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů.
4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů vyplývají následující skutečnosti. Z úvěrové smlouvy číslo ze dne 29. 11. 2017 má soud za zjištěné, že tuto uzavřela žalobkyně prostřednictvím prodejce právnická osoba, se žalovaným, když na základě této úvěrové smlouvy byl žalovanému poskytnut za účelem koupě osobního automobilu (anonymizována dvě slova, r. v. rok, č. karoserie anonymizováno), úvěr ve výši 89 950 Kč, který se žalovaný zavázal splatit v pravidelných 36 měsíčních splátka ve výši 4 627 Kč s roční úrokovou sazbou 45,61 %, RPSN ve výši 57,07 %, a to do 28. 11. 2020. Splatnost splátek byla sjednána ke každému 28. dni v měsíci, dále byla mezi účastníky sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, s níž se žalovaný dostane do prodlení (článek 1. 2 úvěrové smlouvy a článek 5. 2 obchodních podmínek). Sjednány byly rovněž poplatky za odesílání upomínky, za vedení účtu a za další služby poskytované žalobkyní, zejména pak si strany v článku 2. 15 ujednaly povinnost žalovaného uhradit žalobkyni jí vzniklé náklady na odebrání či odevzdání zboží vč. nákladů na žalobkyni uhrazené pojistné na zákonné pojištění. Žalovanému byl dne 29. 11. 2017 poskytnut do jeho užívání osobní automobil, jak vyplývá z předávacího protokolu ze dne 29. 11. 2017. Nedílnou součástí této smlouvy pak byly obchodní podmínky žalobkyně. Z přehledu plateb má soud za zjištěné jednotlivé splátky a jejich splatnosti. Z obchodních podmínek a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru vyplývá, že strany spolu sjednaly i další poplatky a sankce (zejména pak poplatky spojené se zajišťovacím převodem práva, smluvní pokuty a poplatku za odeslání oznámení o ukončení smlouvy ve výši 200 Kč). Z potvrzení o poskytnutí úvěru vzal soud za zjištěné, že úvěr ve výši 89 950 Kč byl dne 5. 12. 2017 poskytnut na účet prodejce. Ze smlouvy o obchodním zastoupení číslo má soud za podložené, že tuto uzavřela právnická osoba anonymizováno na straně jedné a společnost právnická osoba na straně druhé jako partner, a to dne 1. 11. 2004. Z faktury č. spisová značka, spisová značka, spisová značka a spisová značka má soud za zjištěné, že žalobkyně vyfakturovala žalovanému částku ve výši 4 x 437 Kč za„ dopojištění“. Z důvodu platební morálky žalovaného žalobkyně odstoupila od dohody o zajišťovacím převodu vlastnického práva dopisem ze dne 13. 1. 2020. Z dopisu ze dne 30. 12. 2019 má soud za zjištěné, že žalobkyně prohlásila dluh za splatný k datu 29. 12. 2019 v souladu s ust. čl. 2 19 úvěrové smlouvy a čl. 5 3 obchodních podmínek, k dopisu je přiložena poštovní dodejka. Z předžalobní upomínky ze dne 29. 4. 2020 má soud za zjištěné, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzývala žalovaného opětovně k zaplacení dlužné částky.
5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 2399 odst. 1 zákona občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
7. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
8. Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, když mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 občanského zákoníku, na jejímž základě se žalobkyně zavázala prostřednictvím mandatáře poskytnout žalovanému úvěr za nákup zboží (automobilu) ve výši 89 950 Kč a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky žalobkyni sjednaným způsobem vrátit. Žalobkyně svoje povinnosti ze shora uvedené smlouvy řádně splnila, když žalovanému poskytla spotřebitelský úvěr ve výše uvedeném rozsahu. Povinnost žalovaného vrátit poskytnuté peněžní prostředky včetně sjednaného úroku a poplatků pak nebyla ze strany žalovaného splněna, když s ohledem na shora uvedené žalobkyně úvěr důvodně zesplatnila a vyzvala žalovaného k jeho okamžité úhradě. Z důvodu platební morálky žalovaného byla žalobkyně rovněž s ohledem na smluvní ujednání popsaná shora oprávněna požadovat po žalovaném zaplacení i dalších smluvních pokut a poplatků, na kterých se strany dohodly. Soud tak žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému uhradit žalobkyni celkem částku ve výši 79 637,01 Kč, jejíž součástí je jistina, úrok z prodlení, poplatky, dopojištění a smluvní pokuty, když nároky žalobkyně shledal soud dostatečně podloženými a oprávněnými ve smyslu shora citovaných ustanovení občanského zákoníku. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení se splněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně rovněž právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, jehož výše je určena v souladu ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla plně úspěšná a má proto plné právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů v tomto řízení. Žalovanému tak byla stanovena povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 19 884 Kč, představující zaplacený soudní poplatek ve výši 3 186 Kč dle zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, odměnu za tři úkony právní služby advokáta po 4 300 Kč za úkon dle § 7 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí, podání návrhu ve věci samé – návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, předžalobní upomínka ze dne 29. 4. 2020), 3 paušálních náhrad po 300 Kč za úkon dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (celkem tedy 900 Kč). Spolu s daní z přidané hodnoty činí náklady řízení žalobkyně celkem 19 884 Kč, v této výši je soud proto žalovanému uložil žalobkyni nahradit k rukám jejího zástupce podle § 149 odst. 1 o. s. ř.
10. O lhůtách ke splnění povinností vyplývajících z tohoto rozhodnutí rozhodoval soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. a k jejich splnění určil obecnou třídenní lhůtu.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.