Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
22 C 103/2021-28
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem celé jméno řešitele ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 3 488 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 3 488 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z této částky od 14. 9. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 3 488 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z této částky od 14. 9. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu - dále jen „o. s. ř.”, a proto soud uvádí pouze stručný popis předmětu řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
2. Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle žalobkyně tento nárok vznikl z titulu úhrady za lékařskou službu nehrazenou ze zdravotního pojištění, a to dopravu a pobyt na protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici v odštěpném závodu žalobkyně, nemocnice, o.z. Žalobkyně žalovanému tyto lékařské služby vyúčtovala fakturou číslo ze dne 6. 9. 2019 na částku 3 488 Kč a žalovaný ji přes výzvu žalobkyně nezaplatil.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Na základě zjištění učiněných z provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:
5. Žalovanému byla dne 6. 9. 2019 poskytnuta lékařská služba nehrazená ze zdravotního pojištění, a to doprava a pobyt na protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici v odštěpném závodu žalobkyně, nemocnice, o.z., za což mu byla vystavena faktura číslo na částku 488 Kč za dopravu a 3 000 Kč za pobyt, tedy celkem 3 488 Kč. Žalovaný dluh podpisem dokladu dluh co do důvodu i výše uznal, přičemž se převzetím dokladu zavázal uhradit dlužnou částku nejpozději do 7 dnů od vystavení, splatnost tak nastala 13. 9. 2019. Žalovaný na vyúčtované služby ničeho neuhradil, přestože ho žalobkyně k zaplacení vyzvala před podáním žaloby výzvou ze dne 20. 5. 2020, resp. nic takového v řízení netvrdil ani neprokázal.
6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:
7. Dle § 89e zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, platí, že prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta. Žalovaný dluh za ošetření a pobyt v záchytné stanici písemně uznal co do důvodu i výše, proto se má dle § 2053 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku – dále jen „o. z.”, za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trval. Soud proto vychází z předloženého uznání dluhu. Dluh byl splatný dle § 1958 o. z. na výzvu žalobkyně, tj. ve lhůtě stanovené žalobkyní ve vystaveném dokladu, a to do 7 dní, tedy do 13. 9. 2019. Od následujícího dne je žalovaný v prodlení a je proto povinen hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
8. S ohledem na prokázaný skutkový závěr soudu tento žalobkyni s odkazem na citovaná zákonná ustanovení v její žalobě zcela vyhověl a uložil žalovanému žalobou uplatněnou povinnost, jak je zřejmé z výroku rozsudku.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (předžalobní výzvu a podání návrhu ve věci).
10. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, bude možné se domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.