Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
No categories available
9 C 148/2020-35
Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Machytkou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 2 000 Kč
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, k rukám právní zástupkyně žalobkyně titul jméno příjmení, advokátky se sídlem adresa žalobkyně, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, k rukám právní zástupkyně žalobkyně [titul] [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem [adresa žalobkyně], do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby soud uložil žalovanému zaplatit částku uvedenou s tím, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba dne datum smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací číslo jejímž předmětem byl závazek poskytovatele umožnit žalovanému přístup k internetu a rozhlasovému a televiznímu vysílání. Pro účely žalovaného a naplnění předmětu smlouvy bylo žalovanému pronajato koncové zařízení, a sice zařízení anonymizována čtyři slova. V průběhu smluvního vztahu pak došlo k té skutečnosti, že žalovaný služby poskytovatele využíval, nicméně se dostal do prodlení s řádným placením plateb za poskytované služby, což vedlo k tomu, že poskytovatel dopisem ze dne 10. 4. 2017 od smlouvy odstoupil a žalovaný byl tímto povinen do 7 dnů od ukončení smlouvy zapůjčené zařízení řádně poskytovateli vrátit. Nevrácení zařízení bylo sankcionováno smluvní pokutou ve výši 2 000 Kč. Pohledávka za žalovaným byla dále postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 31. 1. 2019 na současnou žalobkyni. Žalovaný byl v průběhu celého řízení nečinný a nekontaktní a k podané žalobě se žádným způsobem nevyjádřil.
2. Při jednání dne 28. 5. 2021 soud provedl tyto důkazy: smlouva o poskytnutí veřejně dostupných služeb elektronických komunikací ze dne datum, zakázkový list ze dne 10. 11. 2016, všeobecné obchodní podmínky UPC, ceník služeb UPC, výzva k úhradě a vrácení zařízení ze dne 22. 5. 2017, oznámení o odstoupení od smlouvy ze dne 10. 4. 2017, smlouva o postoupení pohledávek ze dne 31. 1. 2019, seznam postoupených pohledávek, potvrzení zaplacení kupní ceny za postoupené pohledávky, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 13. 2. 2019, předžalobní výzva ze dne 30. 7. 2019 včetně poštovního archu. Z uvedených důkazů, a to zejména ze zakázkového listu a smlouvy ze dne datum, respektive datum má soud za dostatečně prokázáno, že žalovaný s původním věřitelem uzavřel smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací, na základě které využíval přístupu k internetu a k televiznímu vysílání a současně, že za tímto účelem mu bylo poskytnuto koncové zařízení specifikované v zakázkovém listu, který žalovaný osobně podepsal. Dále pak má soud za prokázáno ze skutkových tvrzení obsažených v žalobě, že se žalovaný dostal do prodlení s řádným placením vyúčtování a přidružených služeb. Jelikož byl žalovaný v řízení nečinný a uvedený nárok žádným způsobem nezpochybnil, považuje soud tento nárok žalobkyně za prokázaný. Co se týče požadované smluvní pokuty ve výši 2 000 Kč, zde soud shledává tuto smluvní pokutu za důvodnou, neboť ujednání o smluvní pokutě v případě nevrácení koncového zařízení bylo obsaženo přímo ve smlouvě ze dne datum a výše smluvní pokuty pak byla odvozena od všeobecných obchodních podmínek a ceníku, u kterých svým podpisem prohlásil, že se s nimi seznámil. Za této situace tak není možno aplikovat nález Ústavního soudu č. I. ÚS 3512/11, neboť ujednání o smluvní pokutě bylo v tomto případě obsaženo přímo ve smlouvě, kterou žalovaný podepsal a měl tedy možnost se s tímto ujednáním seznámit. Jestliže pak samotná výše smluvní pokuty je uvedena na jiném místě, a sice v ceníku služeb, se kterým se žalovaný rovněž měl možnost seznámit, nezpůsobuje tato skutečnost neplatnost ujednání o smluvní pokutě. Jak již bylo uvedeno výše, žalovaný v řízení nebyl aktivní a netvrdil žádné skutečnosti a nenavrhoval žádné důkazy, čímž má soud rovněž za prokázáno, že žalovaný uvedené koncové zařízení nevrátil, a to ani právnímu předchůdci žalobkyně ani žalobkyni. Dále má soud za prokázánu aktivní legitimaci žalobkyně v tomto řízení, neboť ze smlouvy o postoupení pohledávek a důkazů souvisejících má soud za prokázáno, že pohledávka byla platně převedena na žalobkyni. Ze všech výše uvedených důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.
3. Pokud jde o odůvodnění rozsudku, řídil se soud ustanovením § 157 odst. 4 o.s.ř., kdy v odůvodnění rozsudku, proti kterému není odvolání přípustné, uvede soud pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
4. Výrok o nákladech řízení je důsledkem ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., žalobkyně měla ve věci plný úspěch, soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni celkem částku 1 489 Kč, což je odměna za 3 úkony právní služby po 200 Kč, 3x režijní paušál po 100 Kč, 21 % DPH 189 Kč a soudní poplatek ve výši 400 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.).