Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (11)No categories available
9 C 16/2021-69
Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní JUDr. Alicí Havránkovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 12.800 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba na zaplacení 12.800 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1.543,11 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 6.800 Kč ve výši 8,5 % ročně od 21. 5. 2020 do zaplacení a úrokem ve výši 12,32 % ročně z částky 6.800 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba na zaplacení 12.800 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1.543,11 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 6.800 Kč ve výši 8,5 % ročně od 21. 5. 2020 do zaplacení a úrokem ve výši 12,32 % ročně z částky 6.800 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Návrhem doručeným soudu dne 3. 1. 2021 se žalobce domáhal zaplacení 12.800 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1.543,11 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 6.800 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení ve výši 8,5 % a s úrokem ve výši 12,32 % ročně z částky 6.800 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení a zaplacení nákladů řízení. Dle žaloby uzavřela společnost právnická osoba a žalovaný dne 8. 7. 2017 pod číslo smlouvu o úvěru, na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč v hotovosti v den podpisu smlouvy a žalovaný se zavázal zaplatit celkem 17.300 Kč ve 13. měsíčních splátkách po 1.300 Kč. V důsledku prodlení žalovaného právní předchůdce žalobce 8. 2. 2018 úvěr zesplatnil, přičemž na jistině žalovaný dlužil 6.800 Kč v souladu se smlouvou tak vznikl nárok na úrok se sazbou 12,32 % ročně, odpovídající výši úrokové sazby korunových úvěrů poskytovaných bankami při spotřebitelských úvěrech se splátkou 1 – 5 roků, nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z dlužné jistiny. Vzhledem k tomu, že žalovaný neplnil své závazky, má žalobce právo také na smluvní pokutu ve výši 6.000 Kč účtovanou v souladu se smlouvou. Žalovaný byl vyzván o úhradu dlužné částky, nezaplatil však. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 se všemi právy a s ním spojenými smluvními podmínkami postoupena na žalobce. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Žalobce k výzvě soudu doložil přehled provedených plateb žalovaným a způsob jejich zápočtu, když v podání k výzvě soudu z 11. 2. 2021 uvedl, že žalovaný zaplatil celkem 10.500 Kč platbami od 8. 1. 2017 do 16. 8. 2018.
2. Soud nařídil ve věci jednání, ke kterému byli účastníci řádně předvoláni a byli poučeni o důsledcích své nečinnosti. Žalobce se z jednání omluvil a uvedl, že souhlasí s tím, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti, žalovaný se bez předchozí včasné a řádné omluvy nedostavil. Soud postupoval podle § 101 o.s.ř. a věc rozhodl bez přítomnosti účastníků, vycházejíc z obsahu spisu a tam založených listinných důkazů.
3. Ze žalobcem předložených listin – smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností právnická osoba, dříve právnická osoba a žalobcem ze dne 24. 6. 2020 a přílohou této smlouvy obsahující seznam pohledávek, oznámení o provedení příkazu k úhradě a potvrzení o zaplacení kupní ceny ze smlouvy o postoupení pohledávek z 29. 7. 2020, resp. 8. 7. 2020, byla prokázána aktivní legitimace žalobce. Ze smlouvy o úvěru číslo uzavřené společností právnická osoba a žalovaným dne 8. 1. 2017 a předpisu splátek k této smlouvě bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému dne 8. 1. 2017 částku 10.000 Kč. Ve smlouvě se žalovaný zavázal zaplatit věřiteli za takto poskytnutých 10.000 Kč 7.300 Kč jako náklady spotřebitelského úvěru v celkem 13. splátkách po 1.300 Kč. Z tvrzení žalobce a přehledu plateb, který žalobce předložil, bylo prokázáno, že žalovaný na poskytnutou částku 10.000 Kč, zaplatil 10.500 Kč. Žalobce nedoložil žádný doklad, který by prokazoval, že při poskytnutí částky 10.000 Kč zkoumal jakkoliv úvěruschopnost žalovaného.
4. Podle § 2390 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
5. Podle § 1 zák. č. 145/2010 Sb., účinného ke dni uzavření smlouvy o zápůjčce, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr, nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.
6. Podle § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí je zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr neplatná.
7. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákona, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
8. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
9. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
10. Na základě shora zjištěného skutkového stavu ve smyslu výše uvedených hmotněprávních ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze v rozsahu odpovídajícím výši bezdůvodného obohacení, které žalovaný přijal jako majetkový prospěch poskytnutý bez právního důvodu. Soud přitom vycházel z tvrzení žalobce, podle kterých žalovaný čerpal 10.000 Kč a zaplatil 10.500 Kč. Obsah smlouvy a okolnosti jejího uzavření je nutno, s ohledem na postavení žalovaného jako slabší smluvní strany (spotřebitele), posoudit podle ustanovení občanského zákoníku i podle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy. Bylo tedy nutno posoudit, zda žalobce, resp. jeho právní předchůdce, jako věřitel postupoval před uzavřením smlouvy v souladu s tehdy platnou právní úpravou (§ 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb.), podle které byl jako věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele (žalovaného) splácet spotřebitelský úvěr a to na základě dostatečných informací získaných jak od spotřebitele (žalovaného), tak nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Žalobce předloženými listinami však neprokázal, že by jeho právní předchůdce jako věřitel učinil potřebné kroky za účelem zjištění skutečné majetkové situace žalovaného, například lustraci v dostupných registrech dlužníků, zda u nich žalovaný není evidován, či náhledem do exekučního rejstříku. Soud proto dospěl k závěru, že ze strany právního předchůdce žalobce jako věřitele nedošlo k odbornému posouzení úvěruschopnosti dlužníka (žalovaného). Smlouvu o zápůjčce shledal proto soud v důsledku výše uvedeného neplatnou a rozhodl proto o zamítnutí žaloby, neboť částka poskytnutá právním předchůdcem žalobce ve výši 10.000 Kč soud považoval za plnění bez právního důvodu, žalovaný na toto plnění poskytl 10.500 Kč, podle názoru soudu je tedy závazek vůči právnímu předchůdci žalobce z neplatné úvěrové smlouvy a z titulu bezdůvodného obohacení, uhrazen. Žalobce se přitom svou neúčastí u nařízeného jednání vzdal práva být o těchto závěrech soudu poučen ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř.
11. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 3 o. s. ř., a protože žaloba byla zamítnuta a dle obsahu spisu žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ve lhůtě do patnácti dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově, CZ- 797 09 Prostějov, Havlíčkova 16, v pěti vyhotoveních.