Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
34 C 126/2021-9
Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Červenkovou ve věci
manželky: osobní údaje manželky
státní příslušnice země
bytem adresa manželky
a
manžela: osobní údaje manžela
o: rozvod manželství
takto:
I. Manželství celé jméno manželky, rozené příjmení, narozené datum, a celé jméno manžela, narozeného datum, uzavřené dne datum před stát. instituce, se rozvádí.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Manželství [celé jméno manželky], rozené [příjmení], narozené [datum], a [celé jméno manžela], narozeného [datum], uzavřené dne [datum] před [stát. instituce], se rozvádí. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Manželka podala návrh na rozvod manželství s odůvodněním, že manželé spolu žijí pouze jako spolubydlící, intimně se nestýkají a manžel nechce děti. Manžel s rozvodem účastníků souhlasil.
Vzhledem k tomu, že manželka je občankou země a projednávaná věc tedy obsahuje cizí prvek, soud nejprve řešil otázku, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí o rozvodu tohoto manželství. Podle Smlouvy mezi Českou republikou a země o právní pomoci v občanských věcech zveřejněné sdělením Ministerstva zahraničních věcí pod číslo Sb. m. s. (dále jen„ Smlouva“) konkrétně podle článku 1 odst. 1 písm. a) se za občanské věci považují věci, které vznikají z občanskoprávních, rodinněprávních, pracovněprávních a obchodněprávních vztahů. Podle článku 30 odst. 2 věty první Smlouvy jestliže v době zahájení řízení je jeden z manželů občanem jedné smluvní strany a druhý občanem druhé smluvní strany, řídí se rozvod manželství právním řádem smluvní strany, na jejímž území mají manželé společné bydliště. Podle článku 30 odst. 4 věty první a třetí Smlouvy při projednávání návrhu na rozvod manželství v případě uvedeném v odstavci 2 tohoto článku je pravomoc dána justičnímu orgánu té smluvní strany, na jejímž území mají bydliště oba manželé. Přitom justiční orgány obou smluvních stran, které budou projednávat návrh na rozvod manželství, použijí hmotné právo svého státu. Vzhledem k tomu, že oba manželé mají bydliště na území České republiky, resp. v obvodu Okresního soudu v České Lípě, je dle článku 30 odst. 2, 4 Smlouvy dána mezinárodní příslušnost českých justičních orgánů k rozhodování o této věci a to dle českého práva.
Z provedených důkazů (oddacího listu, výpisů z centrální evidence obyvatel, výslechu účastníků) soud zjistil, že účastníci uzavřeli dne datum před stát. instituce manželství. V manželství se nenarodily žádné děti. Manželé spolu intimně nežijí, žijí spolu jako spolubydlící. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen o. z.“) manželství účastníků může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle § 755 odst. 2 o. z. přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let.
Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozvod manželství ve smyslu ustanovení § 755 o. z. Manželé spolu dlouhodobě intimně nežijí a ani jeden z nich nemá zájem na zachování manželství. Za hlavní příčinu rozvratu manželství soud považuje dlouhodobé intimní odcizení manželů. Za těchto okolností soud dospěl k závěru, že manželství účastníků je trvale, hluboce a nenapravitelně rozvráceno a nelze již očekávat obnovení manželského soužití, proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, v platném znění, podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení ve statusových věcech manželských a partnerských.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné, neboť účastníci se práva odvolání výslovně vzdali dne datum. Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. To platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení, popřípadě první ze svých příjmení, užívat napříště jen své dřívější příjmení.