Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
12 C 77/2021-37
Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Blankou Jirsákovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 89 570 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 35.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% z této částky od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do požadavku na zaplacení částky 54.570 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení úroku ve výši 7.559,86 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 18.066,54 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,5% z částky 21.385,77 Kč od datum do datum, úroku ve výši 29% ročně z částky 21.385,77 Kč od datum do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,05% z částky 32.139,45 Kč od datum do datum, úroku ve výši 29% ročně z částky 32.139,45 Kč od datum do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,5% z částky 4.235,77 Kč od datum do zaplacení a z částky 14.289,45 Kč od datum do zaplacení zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 35.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% z této částky od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se co do požadavku na zaplacení částky 54.570 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení úroku ve výši 7.559,86 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 18.066,54 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,5% z částky 21.385,77 Kč od [datum] do [datum], úroku ve výši 29% ročně z částky 21.385,77 Kč od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,05% z částky 32.139,45 Kč od [datum] do [datum], úroku ve výši 29% ročně z částky 32.139,45 Kč od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,5% z částky 4.235,77 Kč od [datum] do zaplacení a z částky 14.289,45 Kč od [datum] do zaplacení zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že dne datum právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, uzavřela se žalovaným smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě žalovanému poskytla v hotovosti v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši 25.000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit v 60 týdenních splátkách po 776 Kč poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit částku ve výši 21.542 Kč. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný sjednané splátky řádně a včas nehradil, uhradila pouze částku 7.850 Kč. Dále předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě žalovanému poskytla v hotovosti v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši 45.000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit v 18 měsíčních splátkách po 4.498 Kč poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit částku 35.959 Kč. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný sjednané splátky řádně a včas nehradil, uhradil pouze částku 27.150 Kč. Pohledávky byly včetně příslušenství postoupeny žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností k témuž dni. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet výše uvedené spotřebitelské úvěry, resp. zápůjčky, a to především na základě zhodnocení informací získaných od žalovaného. Současně si věřitel z insolvenčního rejstříku ověřil, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení. Žalovaný prohlásil, že poskytl úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení úvěruschopnosti a že je schopen celkovou dlužnou částku splatit.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Ze smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum má soud prokázáno, že mezi společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, na základě které byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 25 000 Kč, kterou žalovaný v hotovosti převzal, což potvrdil svým podpisem na smlouvě. Žalovaný se zároveň zavázal věřiteli vrátit poskytnuté prostředky spolu s poplatkem ve výši 21.542 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit v 60 týdenních splátkách po 776 Kč. Dle čl. 4 smluvních podmínek činila výše výpůjční úrokové sazby 29% ročně.
4. Ze zákaznické karty ze dne datum má soud prokázáno, že totožnost žalovaného byla ověřována z občanského průkazu. Jako ověřené dokumenty jsou zaškrtnuty kolonky s označením občanský průkaz, pracovní smlouva, 3x výplatný páska. Ve finančních informacích je uvedeno, že žalovaný pobírá mzdu ve výši 15.642 Kč měsíčně. Běžné měsíční výdaje pak tvoří splátky zápůjček u anonymizováno 4500 Kč, splátky jiných zápůjček 2.226 Kč a další výdaje 2.000 Kč s tím, že žalovaný nemá kreditní kartu a má bankovní účet. Dále soud ze zákaznické karty zjistil, že žalovaný uvedl, že je svobodný a žije v nájemním bytě.
5. Ze smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum má soud prokázáno, že mezi společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, na základě které byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 45 000 Kč, kterou žalovaný v hotovosti převzal, což potvrdil svým podpisem na smlouvě. Žalovaný se zároveň zavázal věřiteli vrátit poskytnuté prostředky spolu s poplatkem ve výši 35.959 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit v 18 měsíčních splátkách po 4.498 Kč. Dle čl. 4 smluvních podmínek činila výše výpůjční úrokové sazby 29% ročně.
6. Ze zákaznické karty ze dne datum má soud prokázáno, že totožnost žalovaného byla ověřována z občanského průkazu. Jako ověřené dokumenty jsou zaškrtnuty kolonky s označením občanský průkaz, pracovní smlouva, výplatní pásky, výpis z běžného účtu. Ve finančních informacích je uvedeno, že žalovaný pobírá mzdu ve výši 10.590 Kč a 8.000 Kč měsíčně. Další příjmy domácnosti činí 22.000 Kč. Běžné měsíční výdaje pak tvoří 4.500 Kč s tím, že žalovaný nemá kreditní kartu, zápůjčku u jiné společnosti. Dále soud ze zákaznické karty zjistil, že žalovaný uvedl, že je svobodný a žije v nájemním bytě.
7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a seznamu postoupených pohledávek má soud prokázáno, že mezi společností právnická osoba a žalobkyní bylo dohodnuto postoupení pohledávek za žalovanou.
8. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum a podacího lístku má soud prokázáno, že žalovanému byla dne datum zaslána výzva k zaplacení ve lhůtě 10 dnů a současně byl vyrozuměn o postoupení pohledávek.
9. Z výzvy k plnění před podáním žaloby ze dne datum a podacího lístku má soud prokázáno, že žalovanému byla dne datum zaslána výzva k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.
10. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
11. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
12. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).
13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
14. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
15. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
16. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
17. Na základě shora provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že mezi žalovaným a společností právnická osoba byly v obou případech uzavřeny smlouvy o zápůjčce, současně se však jedná o spotřebitelské úvěry ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru a o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a následující o. z. Zákon o spotřebitelském úvěru do právního řádu zavedl povinnost věřitele (poskytovatele úvěru) před uzavřením smlouvy o úvěru posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele. Při posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr se poskytovatel úvěru nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí, ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1As 30/2015-39, rozsudek Nejvyššího soudu ČR 33 Cdo 2178/2018). Úvěr pak může věřitel poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná.
18. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávky a jejím oznámením a žalobkyně na tomto základě v souladu s ust. § 1879 a násl. o. z. vstoupila do práv anonymizováno. Za rozhodující pro právní posouzení této věci pak soud považoval skutečnost, zda právní předchůdkyně žalobkyně řádně splnila svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí tak, jak jí to pod sankcí neplatnosti ukládá zákon o spotřebitelském úvěru. Z předložených zákaznických karet je zřejmé, že společnost právnická osoba při prověřování úvěruschopnosti žalovaného postupovala zcela formálně a spokojila se s tím, že v zákaznických kartách uvedené informace žalovaný stvrdil svým čestným prohlášením a podpisem. Žalobkyně ani netvrdila, že by jakkoliv věřitel ověřil i další skutečnosti relevantní pro posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet, tedy zejména existenci jiných dluhů žalovaného. S ohledem na výše uvedené lze postup věřitele jen stěží označit jako aktivní zjišťování schopnosti žalované splácet úvěr ve smyslu výše citovaných rozhodnutí.
19. Poměry žalovaného tak nebyly zjišťovány dostatečným způsobem, na základě čehož nemohl být učiněn kvalifikovaný závěr o schopnosti žalovaného sjednaný úvěr splácet. S ohledem na uvedené nebylo možné než dospět k závěru, že uzavřené smlouvy o zápůjčce jsou dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a ve spojení s § 580 odst. 1 o.z. neplatné, když společnost právnická osoba poskytla žalovanému spotřebitelské úvěry, přestože ve smyslu § 86 cit. zákona s odbornou péčí neposoudila schopnost spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně též společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Poskytnutí úvěrů tak v daném případě nejen odporuje zákonu, ale též zjevně narušuje veřejný pořádek, a proto jsou smlouvy uzavřené mezi společností právnická osoba a žalovaným ve smyslu § 588 o. z. absolutně neplatné. K absolutní neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti, tedy i bez námitky dotčených stran.
20. Jestliže právní předchůdkyně žalobkyně přes neplatnost smluv poskytla žalovanému dne datum částku 25.000 Kč a dne datum částku 45.000 Kč, plnila dle § 2991 o. z. bez právního důvodu a vzniklo jí ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. právo na vrácení bezdůvodného obohacení. Soudu nezbylo, než uvěřit tvrzení žalobkyně, že z titulu smlouvy o zápůjčce číslo žalovaný již uhradil částku 7.850 Kč a zbývá mu tedy k úhradě 17.150 Kč. Soudu dále nezbylo, než uvěřit tvrzení žalobkyně, že žalovaný z titulu smlouvy o zápůjčce číslo již uhradil částku číslo zbývá k úhradě 17.850 Kč. Závazek žalovaného vrátit bezdůvodné obohacení ve výši 35.000 Kč (číslo + číslo) se pak stal splatným dnem datum, neboť žalovaný byl v oznámení o postoupení pohledávky, odeslané dne datum vyzván k jejímu zaplacení ve lhůtě 10 dnů. Soud proto rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit z přiznané částky zákonný úrok z prodlení od datum, neboť od této doby byl žalovaný v prodlení se zaplacením dlužné částky. Dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, činí zákonná výše úroků z prodlení pro rozhodné období 10% p. a. V souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. byla stanovena lhůta k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.). Ve zbytku požadovaného peněžitého plnění, smluvního úroku a úroku z prodlení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II).
21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V řízení byl úspěšnější žalovaný, který by měl právo na 21,9% všech svých nákladů řízení. Žalovaný nicméně v řízení zůstal nečinný a nečinil na svou obranu žádné procení úkony, v jejichž důsledku by ve vztahu k vedenému řízení vznikly účelně vynaložené výlohy, jež by mu žalobkyně měla nahradit. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.