Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

13 C 245/2021-39

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Mackovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro 6 900 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8, 25 % ročně z částky 5 000 Kč za dobu od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 1 900 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 900 Kč ve výši 10 % ročně za dobu od datum do zaplacení

a z částky 5 000 Kč ve výši 10 % ročně za dobu od datum do datum a ve výši

1,75 % ročně za dobu od datum do zaplacení se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 655,20 Kč,

a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně

anonymizováno jméno příjmení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8, 25 % ročně z částky 5 000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 1 900 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 900 Kč ve výši 10 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení a z částky 5 000 Kč ve výši 10 % ročně za dobu od [datum] do [datum] a ve výši 1,75 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 655,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

1. V řízení zahájeném žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne datum

se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 6 900 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum mezi společností právnická osoba jako původním věřitelem a žalobkyní jako postupníkem. Původní věřitel uzavřel se žalovaným smlouvu o zápůjčce,

na jejímž základě poskytnul žalovanému dne datum bezúročnou zápůjčku ve výši 5 000 Kč, která měla být splacena jednorázově dne datum společně s poplatkem za zpracování žádosti

a poskytnutí zápůjčky. Žalovaný zápůjčku v poskytnuté výši čerpal, avšak po uvedeném datu splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Zápůjčka byla převedena z bankovního účtu věřitele na bankovní účet žalovaného č. bankovní účet. Dne datum předal advokát žalobkyně k poštovní přepravě předžalobní výzvu.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval.

Na výzvu soudu dle , zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když

ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu

, a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání

dle již v podané žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením bez jednání. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání ( ), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení

3. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

Dne datum byla mezi původním věřitelem společností právnická osoba a žalovaným uzavřena smlouva o zápůjčce číslo na základě které se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto zápůjčku vrátit věřiteli nejpozději do datum, a to společně s poplatkem za zpracování žádosti a poskytnutí úvěru

ve výši 1380.00 Kč (dle textu smlouvy). Zápůjčka ve výši 5 000 Kč byla dne datum převedena z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného

č. bankovní účet Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka

za žalovaným postoupena původním věřitelem na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne datum. Předžalobní výzvou ze dne datum vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k zaplacení žalované částky. Výzva byla žalovanému odeslána

dne datum.

Soud má po provedeném dokazování za to, že se žalobkyni v řízení nepodařilo dokázat,

že původní věřitel před uzavřením smlouvy posoudil úvěruschopnost spotřebitele.

4. Podle ustanovení smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje,

že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle ustanovení věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

6. Podle ust. , 2 , o spotřebitelském úvěru poskytovatel

před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže

ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže

z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu

na své příjmy.

7. Podle ust. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel

je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Podle ust. , neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

9. Podle ust. , soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

10. Podle ust. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo

na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí v případě, byl-li závazek zrušen.

11. Soud v rámci právního hodnocení zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Soud se nejprve zabýval aktivní věcnou legitimací na straně žalobkyně, když v řízení bylo prokázáno, že pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni řádně postoupena na základě předložené smlouvy o postoupení pohledávky, žalobkyně tak je v řízení aktivně věcně legitimována. V řízení bylo prokázáno, že mezi původním věřitelem a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce, na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 5 000 Kč. Soud dospěl k závěru, že žalobkyni se nepodařilo prokázat, že před uzavřením úvěrové smlouvy provedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného. K tomu soud uvádí,

že dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést

k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda

je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne datum, sp. zn. , dostupný na www.usoud.cz). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení

§ 580 odst. 1 o. z., je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat

i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu.

12. Soud po provedeném dokazování konstatuje, že žalobkyně v řízení neprokázala, že původní věřitel řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného, když žalobkyně ani přes písemnou výzvu soudu k této skutečnosti nepředložila žádné důkazy. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem tak soud předmětnou smlouvu o zápůjčce považuje za absolutně neplatnou z důvodu jejího rozporu s dobrými mravy dle ustanovení . Nároky z této neplatné smlouvy je pak třeba vypořádat dle ustanovení z titulu bezdůvodného obohacení jako plnění poskytnutá na základě neplatné smlouvy. Žalobkyně tak má nárok pouze na uhrazení poskytnuté jistiny ve výši 5 000 Kč. K zaplacení této částky byl žalovaný vyzván dopisem odeslaným dne datum. V souladu s ust.

má soud za to, že tato výzva byla žalovanému doručena dne

datum. Dne datum tak nastala splatnost částky 5 000 Kč a od následujícího dne datum věřiteli vzniklo právo na úhradu zákonný úroků z prodlení. Soud tedy zavázal žalovaného k úhradě dlužné jistiny úvěru, tj. částky 5 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od datum. Ve zbývajícím rozsahu pak byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. Lhůta plnění byla určena jakožto obecná třídenní, a to v souladu s ustanovením věta před středníkem

13. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. , přičemž soud posuzoval míru procesního úspěchu a neúspěchu stran v daném sporu. Soud při posuzování úspěchu a neúspěchu ve věci přihlížel k celkové částce uplatněné žalobou včetně veškerého příslušenství, neboť i tyto skutečnosti je nutno zohlednit, když rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má být zřejmým a logickým ukončením celého soudního řízení a ne pouze mechanickým posuzováním výsledku sporu bez komplexního zhodnocení rozhodnutí v meritu věci (viz. nález Ústavního soudu ČR sp. zn. ). Soud tedy kapitalizoval veškeré žalobou uplatněné příslušenství, a to ke dni rozhodnutí. Žalobkyně se tak v řízení domáhala zaplacení částky v celkové výši 7 393,07 Kč a žalobě bylo vyhověno pouze do co zaplacení částky 5 325,48 Kč. Více procesně úspěšným účastníkem byla žalobkyně, rozdíl úspěchu a neúspěchu v její prospěch činil 44,06 % z předmětu řízení. Žalobkyni vznikly v řízení náklady v celkové výši 1 489 Kč, které představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále pak odměna za zastoupení advokátem ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí věci a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva), 3 x režijní paušál po 100 Kč dle vyhl. č. (když

se jedná o návrh na ustáleném vzoru uplatňovaný opakovaně touž žalobkyní ve skutkové

a právně obdobných věcech viz rozhodnutí Ústavního soudu ), a 21% DPH z odměny za zastoupení a režijního paušálu ve výši 655,20 Kč. Žalobkyni pak vzniklo právo

na zaplacení části těchto nákladů řízení v poměru 44,06 %, tj. právo na zaplacení nákladů řízení

ve výši 536 Kč O lhůtě plnění bylo opět rozhodnuto dle ust. věta prvá

jako obecné třídenní. Místo plnění nákladů řízení pak je k rukám právního zástupce žalobkyně

v souladu s ustanovením

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může

se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.