Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
23 C 303/2020-96
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Marií Miczkovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro 43 576, 75 s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit částku 34 495,75 Kč, smluvní úrok z prodlení ve výši 0,10 % denně z částky 14 910 Kč za dobu od 4. 10. 2020 do zaplacení a úrok z prodlení 8,25 % ročně z částky 9 600,98 Kč za dobu od 4. 10. 2020 do zaplacení, zamítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 9 081 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 081 Kč za dobu od 4. 10. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobce.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit částku 34 495,75 Kč, smluvní úrok z prodlení ve výši 0,10 % denně z částky 14 910 Kč za dobu od 4. 10. 2020 do zaplacení a úrok z prodlení 8,25 % ročně z částky 9 600,98 Kč za dobu od 4. 10. 2020 do zaplacení, zamítá.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 9 081 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 081 Kč za dobu od 4. 10. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobce.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaný byl zavázán zaplatit mu částku 43 576,75 Kč spolu s úrokem ve výši 0,10 % denně z částky 14 910 Kč za dobu od 4. 10. 2020 do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši ročně z částky 18 681,98 Kč za dobu od 4. 10. 2020 do zaplacení s odůvodněním, že mezi žalobcem a žalovaným byla dne 14. 5. 2020 uzavřena Smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo (dále jen úvěrová smlouva), na základě které žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 12 000 Kč, který nebyl účelově vázán. Žalovaný se zavázal vrátit čerpané peněžní prostředky spolu s dohodnutým úrokem ve výši 23,00 % ročně, poplatky spojené s vyřízením úvěru, poplatky za inkasní službu a poplatky za doplňkovou službu Podpora splácet v pravidelných 72 měsíčních splátkách po 309 Kč splatných vždy k 15. dni příslušného kalendářního měsíce počínaje dnem 15. 6. 2020. Poplatky za doplňkovou službu Podpora – odklad činily částku 2 592 Kč, jež měla být hrazena ve splátkách po 36 Kč měsíčně, za službu Podpora – nemoc činily částku 4 464 Kč, jež měla být hrazena ve splátkách po 62 Kč měsíčně a za službu Podpora – práce činily částku 4 464 Kč, jež měla být hrazena ve splátkách po 62 Kč měsíčně, v souhrnu poplatky za doplňkovou službu Podpora činily částku 160 Kč měsíčně a byly splatné spolu s měsíční splátkou spotřebitelského úvěru. Poplatek za inkasní službu ve výši 50 Kč měsíčně byl splatný spolu s měsíční splátkou spotřebitelského úvěru. Pro případ prodlení s úhradou úvěru a jeho zesplatnění byla v čl. 5. úvěrové smlouvy sjednána smluvní pokuta ve výši 50 % zůstatku jistiny, kterou je spotřebitel povinen uhradit věřiteli. Žalovaný porušil smluvní podmínky, když úvěr nesplácel řádně a včas, nezaplatil splátku splatnou dne 15. 7. 2020 a dostal se do prodlení s úhradou splátek úvěru, a proto žalobce úvěr zesplatnil ke dni 21. 8. 2020 a zaslal žalovanému výzvu k zaplacení celého úvěru – zesplatnění úvěru. Po zesplatnění úvěru žalovaný neuhradil ničeho. Žalobce vyčíslil dlužnou pohledávku ke dni podání žaloby, přičemž tato činí na dlužné jistině úvěru částku 11 921,32 Kč, na úroku částku 9 994,77 Kč, na poplatku za inkasní službu částku 3 550 Kč (71 splátek po 50 Kč), na nákladech na upomínkování částku 800 Kč, na platbě za doplňkovou službu Podpora – odklad částku 2 556 Kč (71 splátek po 36 Kč), Podpora – nemoc částku 4 402 Kč (71 splátek po 62 Kč), Podpora – práce částku 4 402 Kč (71 splátek po 62 Kč) a na smluvní pokutě za prodlení se splácením úvěru částku 5 960,66 Kč (polovina z nesplacené jistiny). Ohledně dluhu z poplatku za inkasní službu a za doplňkovou službu Podpora měly strany dohodnutý úrok z prodlení ve výši 0,10 % denně z dlužné částky, ohledně zbývajících částek dluhu byl dohodnut úrok z prodlení v zákonné výši. Žalovaný dluh nezaplatil ani po zaslání předžalobní výzvy ze dne 21. 8. 2020. Žalobce tvrdil, že před uzavřením smlouvy posoudil úvěruschopnost žalovaného dle podepsaného dotazníku o posouzení bonity žalovaného, a to na základě porovnání příjmů a výdajů žalovaného a způsobu plnění dosavadních dluhů. Žalobce si vyžádal pro tyto účely od žalovaného oboustrannou kopii občanského průkazu, doklad o příjmech a výpis z bankovního účtu. Žalobce dále vycházel z výpisu z insolvenčního rejstříku, výpisu z centrální evidence exekucí a z výpisu z databáze neplatných dokladů.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Žalobce se z jednání omluvil, avšak nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud proto jednal a rozhodl dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ).
3. Soud svá skutková zjištění opřel o důkaz provedený Smlouvou o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo ze dne 14. 5. 2020 včetně příloh, Smlouvou o zřízení Doplňkové služby PODPORA ze dne 14. 5. 2020, formulářem pro standartní informace o spotřebitelském úvěru a dotazníkem k posouzení bonity žadatele, kterými bylo prokázáno, že se žalobce jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný dohodli na poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 12 000 Kč. K uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru došlo prostřednictvím elektronické komunikace na webové stránce žalobce www.cfigse.cz, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním svých osobních údajů a následně odeslal ze svého bankovního účtu verifikační platbu na bankovní účet věřitele, čímž potvrdil správnost svých identifikačních údajů a čísla bankovního účtu. Ve smlouvě bylo sjednáno, že žalobce poskytne žalovanému úvěr ve výši 12 000 Kč bezhotovostně na bankovní účet žalovaného uvedený ve smlouvě. Úvěr byl sjednán na dobu určitou 72 měsíců s tím, že celková částka byla splatná dne 15. 5. 2026. Byla sjednána úroková sazba ve výši 23,00 % ročně, roční procentní sazba nákladů ve výši 38,77 % ročně a poplatek na náklady spojené s vyřízením úvěru ve výši 2 400 Kč. Úvěr byl poskytnut ve 3 splátkách tak, že a) částka 5 000 Kč byla vyplacena ve prospěch žalobce za účelem úplné úhrady předchozího závazku žalovaného vyplývajícího ze smlouvy o úvěru číslo ze dne 13. 5. 2020, b) částka 4 600 Kč byla vyplacena na bankovní účet žalovaného a c) částka 2 400 Kč byla započtena na poplatek na náklady spojené s vyřízením úvěru. Žalovaný se zavázal splácet úvěr v pravidelných 72 měsíčních splátkách po 309 Kč vždy k 15. dni příslušného kalendářního měsíce počínaje dnem 15. 6. 2020 (čl. IV. bod 4.1., 4.3. smlouvy). Pro případ prodlení bylo sjednáno právo žalobce na úhradu účelně vynaložených nákladů, na zákonné úroky z prodlení a na smluvní pokutu ve výši 0,10 % denně z dlužné částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení (čl. V. bod 5.3. smlouvy). Byly sjednány poplatky za písemné upomínky k úhradě dlužné částky ve výši 300 Kč za zaslání první upomínky a ve výši 500 Kč za zaslání druhé upomínky (čl. V. bod 5.4. smlouvy). Bylo sjednáno pro případ, že ze strany spotřebitele nedojde ani po dvou upomínkách k úhradě celé dlužné částky, oprávnění žalobce zesplatnit úvěr včetně úroku, poplatků a smluvních pokut, v takovém případě se úroky stávají součástí jistiny (čl. V. bod 5.5. smlouvy). V příloze číslo smlouvy byla sjednána smlouva o inkasní službě, ve které žalovaný souhlasil s inkasem předepsaných splátek ze svého bankovního účtu, výkon inkasní služby po dobu trvání úvěru byl zpoplatněn částkou 3 600 Kč splatnou v měsíčních splátkách po 50 Kč hrazených současně s měsíční splátkou spotřebitelského úvěru. Pro případ prodlení se splácením spotřebitelského úvěru byl sjednán úrok z prodlení ve výši 0,10 % denně z dlužné částky. V případě zesplatnění úvěru byla sjednána povinnost žalovaného zaplatit zbývající část sjednané inkasní služby. V příloze číslo smlouvy byl dotazník posouzení bonity žadatele, jenž obsahoval prohlášení žalovaného o jeho rodinném stavu, počtu vyživovaných osob, dosaženém vzdělání, zaměstnání, zaměstnavateli, pracovní pozici a druhu pracovního poměru, v nichž žalovaný uvedl, že je svobodný, má střední vzdělání s výučním listem, je zaměstnána v administrativní profesi u zaměstnavatele právnická osoba v pracovním poměru na dobu neurčitou. Dále obsahoval prohlášení žalovaného o tom, zda vlastní nemovité věci, prohlášení o příjmech a závazcích žalovaného, v nichž žalovaný uvedl, že nevlastní žádnou nemovitost, že má příjem ze závislé činnosti ve výši 23 104 Kč měsíčně, náklady na bydlení 3 000 Kč měsíčně, náklady na manžela a na děti 0 Kč měsíčně a další náklady a závazky ve výši 10 633 Kč měsíčně. Žalovaný dále prohlásil, že není účastníkem insolvenčního, exekučního ani jiného soudního řízení, které by mohlo ovlivnit jeho finanční situaci. V příloze číslo smlouvy byla sjednána smlouva o zřízení doplňkové služby Podpora, která zahrnovala možnost odkladu tří splátek ročně vždy o jeden kalendářní měsíc po řádném termínu splatnosti, možnost přerušení splácení až na 9 měsíců v případě úrazu, závažného onemocnění nebo hospitalizace a možnost přerušení splácení na dobu až 9 měsíců v případě úrazu, závažného onemocnění, hospitalizace a v případě nezaviněné ztráty zaměstnání. Výkon doplňkové služby Podpora byl zpoplatněn částkou 11 520 Kč splatnou v měsíčních splátkách po 160 Kč hrazených současně s měsíční splátkou spotřebitelského úvěru. Pro případ prodlení se splácením spotřebitelského úvěru byl sjednán úrok z prodlení ve výši 0,10 % denně z dlužné částky. V případě zesplatnění úvěru byla sjednána povinnost žalovaného zaplatit zbývající část sjednané doplňkové služby Podpora. V příloze číslo smlouvy byl sjednán souhlas se zpracováním osobních údajů, žádost o zřízení inkasní služby a žádost o doplňkovou službu Podpora.
4. Z interního výpisu – okamžitá příchozí platba ze dne 14. 5. 2020 bylo prokázáno, že dne 14. 5. 2020 byla platba ve výši 10 Kč pod variabilním symbolem variabilní symbol zúčtována ve prospěch bankovního účtu žalobce č. ú. bankovní účet s poznámkou "Tímto souhlasím s návrhem smlouvy číslo celé jméno žalovaného.
5. Z Potvrzení o vyplacení úvěru a opakovaná platební instrukce ze dne 14. 5. 2020, z interního výpisu – platba převodem uvnitř banky ze dne 14. 5. 2020, z interního výpisu – bezhotovostní platba ze dne 14. 5. 2020 a z interního výpisu – okamžitá příchozí platba ze dne 14. 5. 2020 bylo prokázáno, že žalobce oznámil žalovanému, že část úvěru ve výši 5 000 Kč bude vyplacena na splacení předchozího závazku žalovaného vyplývajícího ze smlouvy o úvěru číslo ze dne 13. 5. 2020, že část úvěru ve výši 4 600 Kč bude vyplacena na bankovní účet žalovaného ve lhůtě 5 pracovních dnů poté, co bude žalovaným předložena potřebná dokumentace a část úvěru ve výši 2 400 Kč bude započtena na náklady poskytovatele spojené s vyřízením úvěru. Platba ve výši 5 000 Kč pod variabilním symbolem variabilní symbol byla dne 14. 5. 2020 zúčtována ve prospěch bankovního účtu č. ú. bankovní účet vedeného u právnická osoba pro obch. spol. právnická osoba. Platba ve výši 4 600 Kč pod variabilním symbolem variabilní symbol byla dne 14. 5. 2020 zúčtována ve prospěch bankovního účtu žalovaného č. ú. bankovní účet vedeného u právnická osoba se zprávou pro příjemce " celé jméno žalovaného doplatek úvěru".
6. Z Potvrzení o úhradě dluhu ze dne 14. 5. 2020 bylo prokázáno, že žalobce oznámil žalovanému, že došlo k doplacení úvěru číslo jehož zbývající neuhrazená část úvěru ve výši 5 000 Kč byla splacená dne 14. 5. 2020.
7. Z Upomínky číslo ze dne 20. 7. 2020 včetně podacího lístku ze dne 20. 7. 2020 bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě splátky úvěru ve výši 519 Kč se splatností 15. 7. 2020, poskytl mu dodatečnou lhůtu k úhradě do 24. 7. 2020. Tato upomínka byla předána dne 20. 7. 2020 k poštovní přepravě a byla doručována žalovanému na adresu původního trvalého pobytu adresa žalovaného, obec.
8. Z Upomínky číslo ze dne 5. 8. 2020 včetně podacího lístku ze dne 5. 8. 2020 bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě splátky úvěru ve výši 519 Kč se splatností 15. 7. 2020, k jejímu uhrazení nedošlo ani po 1. upomínce, poskytl mu dodatečnou lhůtu k úhradě do 20. 8. 2020 a upozornil jej, že pokud nebude dlužná částka připsána na bankovní účet žalobce ve stanovené lhůtě, dojde v souladu se smluvními podmínkami k zesplatnění úvěru. Tato upomínka byla předána dne 5. 8. 2020 k poštovní přepravě a byla doručována žalovanému na adresu původního trvalého pobytu adresa žalovaného, obec.
9. Ze Zesplatnění úvěru, možnosti alternativního řešení ze dne 21. 8. 2020 včetně podacího lístku ze dne 21. 8. 2020 bylo prokázáno, že žalobce oznámil žalovanému zesplatnění úvěru spolu s příslušenstvím, smluvními pokutami a náklady na upomínkování, vyzval jej k úhradě celého zůstatku úvěru s příslušenstvím a smluvní pokutou a poskytl mu dodatečnou lhůtu k úhradě do 3. 10. 2020. Toto zesplatnění úvěru spolu s upomínkou bylo předáno dne 21. 8. 2020 k poštovní přepravě a bylo doručováno žalovanému na adresu původního trvalého pobytu adresa žalovaného, obec.
10. Z výpisu obec národní banky o nebankovních poskytovatelích spotřebitelského úvěru bylo prokázáno, že ke dni 17. 5. 2018 byl žalobce registrovaným poskytovatelem úvěrů.
11. Z výpisu z insolvenčního rejstříku bylo prokázáno, že ke dni 13. 5. 2020 nebylo proti žalovanému vedeno insolvenční řízení.
12. Z výpisu z nebankovního registru bylo prokázáno, že ke dni 13. 5. 2020 v části Výsledek pozitivních lustrací poznámka "0", v části Výsledné skóre lustrace je poznámka "C".
13. Z kopie občanského průkazu žalovaného bylo prokázáno, že číslo obč. průkazu byl žalovanému vydán Magistrátem města Karviné dne 27. 1. 2015. Z výpisu registru Ministerstva vnitra, databáze neplatných dokladů bylo prokázáno, že číslo obč. průkazu nebyl nalezen v databázi neplatných dokladů.
14. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného vedeného u právnická osoba bankovní účet za období 3/ 2020 a 4/ 2020 bylo prokázáno, že čistý měsíční příjem žalovaného u zaměstnavatele obch. spol. právnická osoba činil v březnu 2020 částku 23 104 Kč a v dubnu 2020 částku 15 315 Kč, když na běžný účet žalovaného byla v březnu 2020 poukázána částka 23 104 Kč přestavující výplatu mzdy z bankovního účtu zaměstnavatele právnická osoba bankovní účet a konečný zůstatek na účtu činil částku - 97,81 Kč a v dubnu 2020 poukázána částka 15 315 Kč přestavující výplatu mzdy z bankovního účtu zaměstnavatele právnická osoba bankovní účet a konečný zůstatek na účtu činil částku 320,24 Kč.
15. Ze znaleckého posudku číslo ze dne 7. 5. 2018 vypracovaného Ing. jméno příjmení o posouzení podmínek anonymizováno při poskytování spotřebitelských úvěrů, z auditní zprávy Institutu aplikovaného práva k produktu spotřebitelský úvěr, Metodiky k vyhodnocení úvěruschopnosti klienta a Certifikátu důvěryhodného poskytovatele úvěru soud nečinil žádné skutkově ani právně relevantní závěry.
16. Za prokázaný soud vzal tento skutkový stav:
Žalobce jako věřitel a úvěrující uzavřel s žalovaným jako dlužníkem a úvěrovaným dne 14. 5. 2020 smlouvu o úvěru číslo jejímž předmětem byl závazek žalobce poskytnout žalovanému úvěr ve výši 12 000 Kč. K uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru došlo prostřednictvím elektronické komunikace na webové stránce žalobce www.cfigse.cz. Žalovaný úvěr čerpal tak, že část úvěru ve výši 5 000 Kč byla použita na splacení dluhu žalovaného vyplývajícího ze smlouvy o úvěru číslo ze dne 13. 5. 2020 vedeného pro žalovaného u žalobce na úvěrovém účtu (konsolidovaný dluh), část úvěru ve výši 4 600 Kč byla vyplacena na bankovní účet žalovaného a část úvěru ve výši 2 400 Kč byla započtena na poplatek na náklady spojené s vyřízením úvěru. Žalovaný se zavázal splatit úvěr v pravidelných 72 měsíčních splátkách po 309 Kč spolu se sjednaným úrokem ve výši 23,00 % a poplatky vždy k 15. dni příslušného měsíce počínaje dnem 15. 6. 2020, přičemž poslední splátka ve výši 309 Kč byla splatná dne 15. 5. 2026, který byl dnem konečné splatnosti úvěru. Spolu se smlouvou o úvěru byla sjednána smlouva o inkasní službě, ve které žalovaný souhlasil s inkasem předepsaných splátek úvěru ze svého bankovního účtu, výkon inkasní služby po dobu trvání úvěru byl zpoplatněn částkou 3 600 Kč splatnou v měsíčních splátkách po 50 Kč hrazených současně s měsíční splátkou spotřebitelského úvěru. Spolu se smlouvou o úvěru byla sjednána smlouva o zřízení doplňkové služby Podpora, která zahrnovala možnost odkladu tří splátek ročně vždy o jeden kalendářní měsíc po řádném termínu splatnosti (Podpora – odklad), možnost přerušení splácení až na 9 měsíců v případě úrazu, závažného onemocnění nebo hospitalizace (Podpora – nemoc) a možnost přerušení splácení na dobu až 9 měsíců v případě úrazu, závažného onemocnění, hospitalizace a v případě nezaviněné ztráty zaměstnání (Podpora – práce). Výkon doplňkové služby Podpora byl zpoplatněn částkou 11 520 Kč splatnou v měsíčních splátkách po 160 Kč hrazených současně s měsíční splátkou spotřebitelského úvěru. V čl. V. bod 5.. úvěrové smlouvy bylo sjednáno pro případ, že ze strany spotřebitele nedojde ani po dvou písemných upomínkách k úhradě celé dlužné částky, oprávnění žalobce zesplatnit úvěr včetně úroku, poplatků a smluvních pokut, v takovém případě se úroky stávají součástí jistiny. Žalovaný nehradil dohodnuté splátky úvěru řádně a včas a dostal se do prodlení s úhradou splátky úvěru za červenec 2020, dlužnou částku neuhradil ani po dvou písemných upomínkách k úhradě. Žalobce zesplatnil zůstatek úvěru i s příslušenstvím ke dni 21. 8. 2020 a vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky. Žalobce dopisem (zesplatněním úvěru, poslední předžalobní upomínkou s oznámením o převzetí právního zastoupení) ze dne 21. 8. 2020 vyzval žalovanoého k úhradě dlužné částky úvěru spolu s příslušenstvím, výzva byla předána k poštovní přepravě dne 21. 8. 2020 a byla doručována žalovanému na adresu původního trvalého pobytu adresa žalovaného, obec. Žalovaný uhradil na dluh v měsíčních splátkách částku v celkové výši 519 Kč (1 splátka po 309 Kč + 1 splátka po 50 Kč + 1 splátka po 160 Kč).
17. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
18. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
19. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
20. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
21. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
22. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl- li závazek zrušen.
23. Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).
24. Podle ust. § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
25. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Závazkový vztah účastníků, vzniklý na základě smlouvy o úvěru, soud posoudil po právní stránce podle ust. § 2395 o. z., a shledal, že úvěrová smlouva uzavřená mezi žalobcem a žalovaným je neplatná pro rozpor se zákonem dle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ust. § 580, 588 o. z.
26. Žalobce ke splnění povinnosti zkoumat úvěryschopnost žalovaného uvedl v podání (doplnění žaloby) ze dne 13. 5. 2021, že prověřoval schopnost žalovaného splácet úvěr vyhledáváním žalovaného v databázi dlužníků, v databázi insolvenčního rejstříku, v centrální evidenci exekucí, prověřením platnosti občanského průkazu žalovaného v databázi neplatných dokladů s tím, že občanský průkaz žalovaného nebyl v době uzavření smlouvy v této databázi nalezen, a dále získáním informací přímo od žalovaného, když žalovaný v žádosti o poskytnutí úvěru a v dotazníku posouzení bonity žadatele uvedl, že je zaměstnán u obch. spol. právnická osoba v pracovním poměru na dobu neurčitou s měsíčním příjmem 23 104 Kč. Dále uvedl, nemá žádné náklady na manželku a děti, že má náklady na bydlení ve výši 3 000 Kč měsíčně, v přehledu závazků byly uvedeny závazky ve výši 10 633 Kč měsíčně. Žalovaný dále doložil výpis z bankovního účtu č. ú. bankovní účet vedeného u právnická osoba za období duben a březen 2020, na který byla poukazována mzda. Žalobce dále tvrdil, že prověřoval pravidelné měsíční příjmy a výdaje a obrat na účtu žalovaného na základě dvouměsíčního časového období před uzavřením smlouvy. Žalobce vzhledem k osobním poměrům žalovaného, k jeho životní situaci stanovil další výdaje žalovaného dle ekonomického modelu (paušální vyčíslení životních nákladů spotřebitele) a vyhodnotil žalovaného jako spotřebitele schopného splácet úvěr, když u žádného z koeficientů DTI (debt to income) a DSTI (debt service to income) nedošlo k jeho překročení, a tudíž neexistovala pochybnost, že žalovaný s příjmem 23 104 Kč měsíčně nebude úvěr splácet. Soud na základě zjištěných skutečností dospěl k závěru, že žalobce jako profesionál v oblasti finančních služeb a poskytovatel nebankovních úvěrů nedostál své povinnosti s odbornou péčí prověřit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele. Závěr o majetkových a osobních poměrech spotřebitele, jakožto podklad pro posouzení schopnosti splácet úvěr, není možno dovodit pouze na základě zjištění o příjmech podávájících se z výpisu z účtu žalovaného a ze žádosti o poskytnutí úvěrového produktu, které ani nebyly doloženy pracovní smlouvou nebo zprávou zaměstnavatele, z níž by bylo zřejmé, o jaký typ pracovního poměru se jedná, zejména není-li sjednán na dobu neurčitou, příp. výplatními páskami nebo potvrzením zaměstnavatele o výši příjmu. V rámci posouzení výdajové stránky žalovaného vyšel žalobce pouze z prohlášení žalovaného, aniž by si tyto údaje ověřil, nezkoumal typ bydlení, náklady na bydlení, počet dalších osob v domácnosti, ani netrval na doložení výše nákladů na bydlení, nezkoumal vyživovací povinnosti, náklady na dopravu do zaměstnání, náklady na léky nebo jiné výdaje, nezkoumal, zda splácí jiné úvěry nebo zápůjčky a jaká je výše měsíčních splátek. Žalobce zcela nedostatečně zkoumal a prověřoval zejména otázku výdajů žalovaného, vycházel z matematických propočtů, resp. pomocných parametrů (koeficienty) a údajů o výdajích poskytnutých samotným žalovaným, jevících se jako velmi nevěrohodné a neodpovídající potřebám reálného života, nezohlednil závazky žalovaného ve výši 10 633 Kč měsíčně, čímž nesplnil povinnost s odbornou péčí prověřit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele. Jelikož se žalobce nedostavil k jednání, nemohl být poučen podle ust. § 118a odst. 1 , 3 o. s. ř. o. s. ř. , aby doplnil skutková tvrzení a označil důkazy k prokázání svých tvrzení o schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Žalobce neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní ve vztahu ke splnění povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr. Soud proto dospěl k závěru, že porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu (neboť povinnost je stanovena § § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru). Podle § 588 o. z. soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání. Jinak by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak v úrovni informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu, čemuž odpovídá i ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru. Vnitrostátní soud členského státu je povinen při výkladu vnitrostátního práva v poměrech souzené věci je vykládat v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne 23. 4. 2008 tak, aby dosáhl jí zamyšleného výsledku, a to v horizontálních sporech. Existuje totiž nebezpečí, že spotřebitel se zejména z důvodu nevědomosti nebude dovolávat právní normy určené k jeho ochraně, z čehož vyplývá, že by spotřebitele nebylo možné efektivně chránit, pokud by vnitrostátní soud neměl povinnost posoudit z moci úřední, zda byly splněny povinnosti vyplývající z norem unijního spotřebitelského práva (viz rozsudek Krajského soudu v Ostravě, sp. zn. 8 Co 202/2018 ).
27. V důsledku neplatnosti smlouvy o úvěru jsou pak neplatná i vedlejší ujednání smlouvy. Soud proto zamítl žalobu ve vztahu k požadavku na zaplacení poplatku za upomínkování v částce 800 Kč, poplatku za inkasní službu v částce 3 550 Kč, poplatků za doplňkovou službu Podpora – odklad v částce 2 556 Kč, Podpora – nemoc v částce 4 402 Kč, Podpora – práce v částce 4 402 Kč, poplatku na náklady spojené s vyřízením úvěru v částce 2 400 Kč, smluvní pokuty za prodlení se splácením úvěru v částce 5 960,66 Kč a úroku v částce 9 994,77 Kč.
28. Plnil-li žalobce žalovanému z neplatné smlouvy o úvěru částku 9 600 Kč a žalovaný tyto peněžní prostředky převzal a disponoval s nimi, přičemž, jak sám žalobce v řízení tvrdil a doložil, žalovaný na dluh uhradil pouze částku 519 Kč (1 splátku po 519 Kč), pak v důsledku přijetí tohoto plnění vzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení plněním bez právního důvodu podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. Proto soud podle ust. § 2993 o. z. zavázal žalovaného uhradit žalobci částku 9 081 Kč představující dosud nevrácené (nezaplacené) peněžní prostředky. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu ve smyslu ust. 1968 o. z., zavázal jej soud podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. k zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši ročně z částky 9 081 Kč za dobu od 4. 10. 2020 do zaplacení, neboť do prodlení s úhradou této částky se dostal žalovaný až den následující po doručení předžalobní upomínky (předžalobní upomínka byla žalovanému doručena dne 3. 9. 2020), jako výzvy k dobrovolnému plnění bezdůvodného obohacení, čímž nastala splatnost dluhu žalovaného z bezdůvodného obohacení; žalobce však požadoval úrok z prodlení v zákonné výši ročně až za dobu od 4. 10. 2020. Ve zbytku nárokovaného příslušenství, tj. smluvního úroku z prodlení ve výši 0,10 % denně z částky 14 910 Kč za dobu od 4. 10. 2020 do zaplacení, úroku z prodlení 8,25 % ročně z částky 9 600,98 Kč za dobu od 4. 10. 2020 do zaplacení, pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
29. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.
30. Žalovaný byl, měřeno poměrem úspěchu, ve věci úspěšnější než žalobce. Podle ust.
§ 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. by měl žalobce povinnost nahradit žalovanému náklady řízení; žalovanému však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do patnácti dnů následujících po dni jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Karviné, písemně, ve dvou vyhotoveních.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí (exekuce).