Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
3 C 76/2021-36
Okresní soud v Písku rozhodl samosoudcem JUDr. Ondřejem Mörtlem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 15 249 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba na zaplacení částky 15 249 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 956,68 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 6 297,07 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 738,53 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a s úrokem ve výši 20,5 % ročně z částky 9 738,53 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba na zaplacení částky 15 249 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 956,68 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 6 297,07 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 738,53 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a s úrokem ve výši 20,5 % ročně z částky 9 738,53 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 27. 11. 2020 domáhala vůči žalované zaplacení částky 15 249 Kč s příslušenstvím. Podání žaloby odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba, uzavřela se žalovanou dne 24. 8. 2015 Smlouvu o zápůjčce číslo na základě které poskytla žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy finanční prostředky ve výši 18 000 Kč. Žalovaná se smlouvou zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyně zápůjčku a dále částku 15 049 Kč tvořenou kapitalizovaným úrokem za sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši 2 370 Kč (úroková sazba činila dle čl. 4 smluvních podmínek 20,50 % ročně), odměnou za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 3 699 Kč a náklady na hotovostní inkaso splátek ve výši 8 980 Kč, a to formou 60 týdenních splátek po 551 Kč, přičemž splatnost poslední splátky byla stanovena dnem 17. 10. 2016. Žalovaná své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnila, poslední splátku zaplatila dne 8. 5. 2018 postoupení. Marným uplynutím lhůty pro úhradu poslední splátky vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně právo na uhrazení jistiny dluhu ve výši 9 738,53 Kč a dlužného poplatku ve výši 5 510,47 Kč. Po datu postoupení bylo žalovanou ještě částečně hrazeno celkem 1 600 Kč. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně odvozuje od Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020, na základě níž pohledávku vůči žalované žalobkyně nabyla od právní předchůdkyně, což bylo žalované písemně oznámeno dopisem z téhož dne. Žalobkyně se vůči žalované domáhá i zaplacení příslušenství pohledávky v podobě úroku a zákonného úroku z prodlení, které částečně kapitalizovala ke dni postoupení pohledávky, tj. ke dni 20. 1. 2020. V období po postoupení pohledávky nebylo žalobkyni žalovanou zaplaceno ničeho.
2. Žalobkyně k výzvě soudu ze dne 29. 4. 2021 ohledně toho, zda při sjednávání zápůjčky postupovala právní předchůdkyně s odbornou péčí podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen„ zákon č. 145/2010 Sb.), v rámci svého podání ze dne 5. 5. 2021 uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně veškeré povinnosti stanovené jí zákonem splnila. Právní předchůdkyně žalobkyně zhodnotila informace poskytnuté jí před uzavřením smlouvy o zápůjčce, přičemž tyto současně ověřila doklady uvedenými v zákaznické kartě žalované. Žalovaná navíc výslovně svým podpisem pod textem smlouvy prohlásila, že právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila její schopnost splácet spotřebitelský úvěr. Na základě těchto skutečností právní předchůdkyně žalobkyně dospěla k názoru, že schopnost žalované splácet zápůjčku je dostatečná. Žalobkyně v dané souvislosti dále uvedla, že sice nemá k dispozici zákaznickou kartu ani jiné podklady vztahující se ke zkoumání úvěruschopnosti žalované, nicméně tyto si již od své právní předchůdkyně vyžádala a soudu je doloží ihned poté, co je obdrží.
3. V dalším podání doručeném soudu dne 14. 5. 2021 žalobkyně doplnila, že zákaznickou kartu žalované nemá k dispozici, neboť tato nebyla právní předchůdkyní žalobkyně dohledána.
4. V rámci dalšího podání ze dne 9. 6. 2021 se žalobkyně omluvila z účasti na ústním jednání, současně doplnila svá tvrzení tak, že žalovaná dne 3. 8. 2018 písemně uznala dluh ze Smlouvy o zápůjčce číslo v celkové výši 16 849 Kč.
5. S ohledem na písemnou omluvu žalobkyně bylo ve věci jednáno v nepřítomnosti žalobkyně (§101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“).
6. Žalovaná při ústním jednání konaném dne 16. 6. 2021 k podané žalobě uvedla, že si je vědoma, že uvedenou půjčku měla. Přišla o práci, takže nebyla schopna splácet žádné splátky a ani v současné době není schopna dát celou částku dohromady. Podle žalované částka, kterou měla zaplatit podle žalobkyní předložené tabulky umoření, zřejmě odpovídá skutečnosti.
7. Provedeným dokazováním byla soudem učiněna níže uvedené skutková zjištění:
8. Ze Smlouvy o zápůjčce číslo ze dne 24. 8. 2015 včetně Smluvních podmínek Smlouvy o zápůjčce jako nedílné součásti předmětné smlouvy bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba, IČO, uzavřela se žalovanou smlouvu o zápůjčce, na základě níž poskytla žalované v hotovosti dne 24. 8. 2015 finanční prostředky ve výši 18 000 Kč. Žalovaná se oproti tomu smlouvou zavázala splácet poskytnutou částku s úrokem a poplatky ve výši 15 049 Kč (z toho částka 2 370 Kč smluvní úrok, částka 3 699 Kč poplatek za administrativní činnost a částka 8 980 Kč poplatek za hotovostní režim splátek), tj. celkem částku 33 049 Kč, v 60 týdenních splátkách po 551 Kč (poslední splátka přitom činila 540 Kč). Úroková sazba byla sjednána v Článku 4 smluvních podmínek ve výši 20,50 % ročně.
9. Z listiny označené jako„ Tabulka umoření“ bylo soudem zjištěno, že žalovaná z titulu smlouvy právní předchůdkyni žalobkyně zaplatila celkovou částku 17 800 Kč.
10. Z listiny označené jako„ Uznání dluhu a vyjádření zákazníka k pohledávce firmy právnická osoba“ bylo zjištěno, že žalovaná dne 3. 8. 2018 uznala existenci dluhu z titulu smlouvy číslo ve výši 16 849 Kč, přičemž navrhla právní předchůdkyni žalobkyně splátky ve výši 800 Kč měsíčně.
11. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 ve spojení se stranou č. 9 Přílohy č. 1 smlouvy byla soudem zjištěna aktivní legitimace žalobkyně ve sporu, neboť předmětnou smlouvou došlo k postoupení předmětné pohledávky vůči žalované žalobkyni, přičemž postoupení pohledávky bylo žalované podle listiny označené jako„ Oznámení o postoupení pohledávek“ ze dne 20. 1. 2020 a podacího lístku ze dne 14. 2. 2020 oznámeno, přičemž současně byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky do 10 dnů ode dne doručení oznámení.
12. Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 23. 4. 2020 ve spojení s podacím lístkem z následujícího dne bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení pohledávky nejpozději do 30. 4. 2020.
13. Soud má za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba uzavřela se žalovanou dne 24. 8. 2015 Smlouvu o zápůjčce číslo na základě níž poskytla žalované v hotovosti při uzavření smlouvy částku 18 000 Kč. Žalovaná se zavázala splácet zápůjčku včetně sjednaného úroku a poplatků v celkové výši 33 049 Kč (z toho jistina 18 000 Kč, částka 2 370 Kč smluvní úrok, částka 3 699 Kč poplatek za administrativní činnost a částka 8 980 Kč poplatek za hotovostní režim splátek), a to v 60 týdenních splátkách, přičemž splatnost poslední splátky nastala dne 17. 10. 2016. Dle tvrzení samotné žalobkyně zaplatila žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně částku 17 800 Kč a následně po postoupení pohledávky dále částku 1 600 Kč, tedy celkem 19 400 Kč. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 nabyla pohledávku vůči žalované žalobkyně, přičemž postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno; současně byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky. Dne 24. 4. 2020 byla žalované ze strany žalobkyně zaslána předžalobní výzva, v rámci níž byla žalované opakovaně stanovena lhůta k zaplacení nejpozději do 30. 4. 2020.
14. Při rozhodování o žalobě vycházel soud zejména z obsahu zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), a dále z obsahu zákona č. 145/2010 Sb., podle jehož ustanovení § 9 odst. 1 účinného ke dni uzavření smlouvy o zápůjčce mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou (t. j. ke dni 24. 8. 2015) je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
15. Pro meritorní rozhodnutí bylo podstatné posouzení platnosti sjednané smlouvy o zápůjčce (platného poskytnutí spotřebitelského úvěru), a to zejména s poukazem na shora citované ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. Žalobkyně k výzvě soudu ze dne 29. 4. 2021 pouze v obecné rovině doplnila svá tvrzení, na jejichž základě dovozuje, že právní předchůdkyně žalobkyně při sjednávání úvěru postupovala s odbornou péčí ve smyslu citovaného zákona, když de facto popsala obvyklý postup právní předchůdkyně žalobkyně při uzavírání smluv se spotřebiteli. Ke svým obecným tvrzením žalobkyně sice označila důkazy, které však buďto nejsou v daném směru relevantní (Smlouva o zápůjčce včetně smluvních podmínek), nebo které soudu vůbec žalobkyní předloženy nebyly - míněna zákaznická karta, kterou se podle žalobkyně právní předchůdkyni nepodařilo dohledat. Ze samotné smlouvy o zápůjčce bylo zjištěno, že žalovaná při uzavírání úvěrové smlouvy uvedla své osobní nacionále, a dále, že smlouva obsahuje„ potvrzení“ žalované, podle něhož právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila její schopnost splácet spotřebitelský úvěr. Z uvedeného však v žádném případě nelze dovodit, že právní předchůdkyně žalobkyně vůbec jakkoli posuzovala úvěruschopnost žalované jako spotřebitelky, natožpak s vynaložením odborné péče. Pokud žalobkyně neprokázala, že požadavku vynaložení odborné péče ve smyslu citovaného ustanovení zákona č. 145/2010 Sb. právní předchůdkyně žalobkyně dostála, je namístě na smlouvu o zápůjčce uzavřenou dne 24. 8. 2015 nahlížet jako na absolutně neplatnou pro rozpor se zákonem. Nic na tomto závěru nemůže změnit ani žalobkyní předložené uznání dluhu, když toto vychází ze smlouvy, kterou soud považuje za absolutně neplatnou pro rozpor se zákonem. Nutno doplnit, že soud neprovedl jako důkaz žalobkyní předložený rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, neboť tento důkazní návrh považoval za nadbytečný vzhledem k tomu, že v probíhajícím řízení není uvedeným rozsudkem odvolacího soudu vázán (a tento navíc dopadá na odlišnou skutkovou situaci, kdy žalobkyně v rámci soudního řízení doložila zákaznickou kartu žalované osoby).
16. Vzhledem k tomu, že smlouvu o zápůjčce posoudil soud jako absolutně neplatnou, nemohl z ní žalované vzniknout žádný smluvní závazek, tedy ani povinnost platit sjednané poplatky či smluvní úrok. Jelikož žalobkyně prokázala, že žalovaná čerpala hotovostně zápůjčku ve výši 18 000 Kč, došlo na straně žalované nepochybně k bezdůvodnému obohacení v dané výši, a to ve smyslu ustanovení § 2991 a následující o. z. Jak bylo ale současně zjištěno, žalovaná již žalobkyni (resp. její právní předchůdkyni) následně zaplatila (vrátila) v dané souvislosti celkovou částku 19 400 Kč. Potenciální bezdůvodné obohacení na straně žalované tak bylo již z její strany v plné výši vydáno. Soud z uvedených důvodů žalobu v plném rozsahu zamítl.
17. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalovaná byla ve sporu plně procesně úspěšná, měla by tak právo na náhradu svých nákladů řízení, Jelikož však žalované žádné náklady v souvislosti s vedením řízení nevznikly, bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím Okresního soudu v Písku.
Nebudou-li povinnosti uložené vykonatelným rozsudkem splněny řádně a včas, může se oprávněný jejich splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo exekuci.