Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
31 C 24/2020-17
Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kamilou Krausovou ve věci
žalobce: ; T- právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně,
zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení,
sídlem adresa,
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum,
bytem adresa žalovaného,
o zaplacení 7 391,26 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 7 391,26 Kč s 8% úroky z prodlení od 2. 12. 2016 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1 489 Kč k rukám jeho právní zástupkyně anonymizováno jméno příjmení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 7 391,26 Kč s 8% úroky z prodlení od 2. 12. 2016 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1 489 Kč k rukám jeho právní zástupkyně [anonymizováno] [jméno] [příjmení], do tří dnů od právní moci rozsudku.
Žalobce se žalobou z datum domáhal vydání rozsudku, kterým by byla žalovanému uložena povinnost úhrady 7 391,26 Kč. K uplatněnému nároku uvedl, že s žalovaným uzavřel Účastnickou smlouvou o poskytování služeb elektronických komunikací číslo na základě označené smlouvy se žalobce zavázal žalovanému poskytovat veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran, tzv. AUDIOTEX a žalovaný se zavázal mu za tyto služby platit vyúčtovanou cenu. Žalovaný však své povinnosti porušil, když přestal za poskytnuté služby třetích stran hradit vyúčtované ceny. Žalovaná částka se skládá z neuhrazené ceny třetích stran ve výši 7 391,26 Kč, která byla žalovanému vyúčtována vyúčtováním číslo ze dne 13. 11. 2016, které e stalo splatné dne 1. 12. 2016.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
Dle § 115a zákona 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále o. s. ř. o. s. ř. ) bylo ve věci rozhodováno bez nařízení jednání.
Z žalobcem předložených listinných důkazů soud zjistil, že dne datum uzavřeli účastníci Účastnickou smlouvou o poskytování služeb elektronických komunikací číslo na základě které se žalobce zavázal poskytovat žalovanému služby elektronických komunikací a související služby, součástí této smlouvy byly obchodní podmínky žalobce. Žalobce žalovanému vyúčtoval služby včetně služeb třetích stran ve výši 7 391,26 Kč vyúčtováním číslo ze dne 13. 11. 2016, které e stalo splatné dne 1. 12. 2016.
Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli účastnickou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací dle zákona 127/2005 Sb. , v řízení bylo vyúčtováním číslo prokázáno, že žalovaný nezaplatil žalobci služby třetích stran, které mu poskytl v souladu s účastnickou smlouvou číslo ve výši 7 391,26 Kč. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl, a to včetně nároku na úhradu úroků z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku ., vládní nařízení 351/2013 Sb. , kterým se určuje výše úroků z prodlení).
Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. Žalobce byl ve věci plně úspěšný, má proto právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Dle názoru soudu jsou tyto představovány:
i) zaplaceným soudním poplatkem 400 Kč;
ii) odměnou za zastoupení advokátem v rozsahu tří úkonů právní služby po 200 Kč (tarifní hodnota 3348,73 Kč, převzetí věci, výzva k plnění, žaloba) dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ;
iii) třemi režijními paušály po 100 Kč k těmto úkonům dle dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ;
iv) částkou odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát, notář nebo patentový zástupce povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu dle § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ve výši 189 Kč;
celkem tedy 1 489 Kč (II. výrok tohoto rozsudku). Všechny tyto náklady soud shledává účelnými pro uplatňování či bránění práva žalobcem, a co do výše i úměrnými předmětu řízení a současně neshledal žádné podmínky, pro které by bylo možno přistoupit k aplikaci ustanovení § 150 o. s. ř. o. s. ř. Pro úplnost soud dodává, že žalobce vyúčtoval v žalobě náklady řízení dle § 7 bodu 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (1 000 Kč za úkon právní služby), nicméně soudu je z úřední činnosti známo, že žalobce podává opakovaně návrhy obsahující totožnou argumentaci, z níž odvozuje svůj nárok a kterou může stále opakovat. Podle soudu je žaloba, ve které je nárok žalobce odvozován z účastnické smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací, typickou formulářovou žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně velmi obdobných věcech. Liší se totiž pouze údaji o osobě žalovaného, identifikací smlouvy, uvedením dlužné částky za sjednané pojistné, služby třetích stran a účtované ceny koncového zařízení. Opakovanost používaného vzoru i četnost typových návrhů téhož žalobce je soudu známa z jeho úřední činnosti (např. sp. zn. spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka).
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.