Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
30 C 106/2020-52
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr Hanou Jakubcovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 19 001,99 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 527 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 1 527 Kč od 24.10.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba na zaplacení částky ve výši 17 474,99 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 23 217 Kč ve výši 10% ročně od 26.09.2019 do 28.11.2019 ve výši 406,30 Kč
zákonným úrokem prodlení z částky 22 717,00 Kč ve výši 10% ročně od 29.11.2019 do 30.01.2020 ve výši 397,55 Kč
zákonným úrokem prodlení z částky 20 720,00 Kč ve výši 10% ročně od 31.01.2020 do 30.03.2020 ve výši 345,33 Kč
zákonným úrokem prodlení z částky 18 723,00 Kč ve výši 10% ročně od 31.03.2020 do 21.04.2020 ve výši 114,42 Kč
zákonným úrokem prodlení z částky 16 726,00 Kč ve výši 10% ročně od 22.04.2020 do 26.05.2020 ve výši 162,61 Kč
zákonným úrokem prodlení z částky 14 729,00 Kč ve výši 10% ročně od 27.05.2020 do 03.07.2020 ve výši 155,47 Kč
zákonným úrokem prodlení z částky 12 732,00 Kč ve výši 10% ročně od 04.07.2020 do zaplacení
a dále s úrokem za poskytnutí úvěru ve výši 84,73 % p.a., a to z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru od 26.09.2019 do zaplacení, tj. s úrokem za poskytnutí úvěru ve výši 84,73 % p.a. z částky 17 401,10 Kč od 26.09.2019 do 30.03.2020 ve výši 7 306,09 Kč, s úrokem za poskytnutí úvěru ve výši 84,73 % p.a. z částky 16 426,53 Kč od 31.03.2020 do 21.04.2020 ve výši 811,36 Kč, s úrokem za poskytnutí úvěru ve výši 84,73 % p.a. z částky 14 429,53 Kč od 22.04.2020 do 26.05.2020 ve výši 1 133,65 Kč, s úrokem za poskytnutí úvěru ve výši 84,73 % p.a. z částky 12 432,53 Kč od 27.05.2020 do 03.07.2020 ve výši 1 060,58 Kč a s úrokem za poskytnutí úvěru ve výši 84,73 % p.a. z částky 10 435,53 Kč od 04.07.2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 26.9.2019 dosáhne částky 43 135,00 Kč, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 527 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 1 527 Kč od 24.10.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba na zaplacení částky ve výši 17 474,99 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 23 217 Kč ve výši 10% ročně od 26.09.2019 do 28.11.2019 ve výši 406,30 Kč zákonným úrokem prodlení z částky 22 717,00 Kč ve výši 10% ročně od 29.11.2019 do 30.01.2020 ve výši 397,55 Kč zákonným úrokem prodlení z částky 20 720,00 Kč ve výši 10% ročně od 31.01.2020 do 30.03.2020 ve výši 345,33 Kč zákonným úrokem prodlení z částky 18 723,00 Kč ve výši 10% ročně od 31.03.2020 do 21.04.2020 ve výši 114,42 Kč zákonným úrokem prodlení z částky 16 726,00 Kč ve výši 10% ročně od 22.04.2020 do 26.05.2020 ve výši 162,61 Kč zákonným úrokem prodlení z částky 14 729,00 Kč ve výši 10% ročně od 27.05.2020 do 03.07.2020 ve výši 155,47 Kč zákonným úrokem prodlení z částky 12 732,00 Kč ve výši 10% ročně od 04.07.2020 do zaplacení a dále s úrokem za poskytnutí úvěru ve výši 84,73 % p.a., a to z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru od 26.09.2019 do zaplacení, tj. s úrokem za poskytnutí úvěru ve výši 84,73 % p.a. z částky 17 401,10 Kč od 26.09.2019 do 30.03.2020 ve výši 7 306,09 Kč, s úrokem za poskytnutí úvěru ve výši 84,73 % p.a. z částky 16 426,53 Kč od 31.03.2020 do 21.04.2020 ve výši 811,36 Kč, s úrokem za poskytnutí úvěru ve výši 84,73 % p.a. z částky 14 429,53 Kč od 22.04.2020 do 26.05.2020 ve výši 1 133,65 Kč, s úrokem za poskytnutí úvěru ve výši 84,73 % p.a. z částky 12 432,53 Kč od 27.05.2020 do 03.07.2020 ve výši 1 060,58 Kč a s úrokem za poskytnutí úvěru ve výši 84,73 % p.a. z částky 10 435,53 Kč od 04.07.2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 26.9.2019 dosáhne částky 43 135,00 Kč, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se podáním ze dne datum u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru číslo dne datum Na základě této smlouvy poskytla žalovanému na účet částku ve výši 20 000Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal poskytnutý úvěr splácet spolu s úrokem ve výši 126,76% splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 997Kč splatných vždy ke každému 21. dni v měsíci počínaje březnem 2019. Schopnost žalovaného úvěr splácet byla prověřována na základě dokladů o příjmech, výpisů z bankovního účtu a prohlášení dlužníka. Z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Na základě výše uvedených údajů včetně informací z dotazovaných registrů, byl proveden tzv. scoring klienta (interní matematický model založený na bodovém hodnocení dlužníka), na jehož základě bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Z důvodu vyloučení možných komplikací znemožňujících řádné čerpání a následné splácení úvěru bylo dále prověřováno, zda žalovaný nebyl v době žádosti evidován v insolvenčním rejstříku, zda neměl u žalobkyně předcházející smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, zda doklad totožnosti nebyl evidován jako neplatný popř. zaměstnavatel žalovaného nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a obchodník jednající s žalovaným doporučil úvěr ke schválení.
2. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Dostal se do prodlení se splátkou č.5 splatnou dne 21.7.2019 a k datu 24.9.2019 došlo k zesplatnění úvěru. Do té doby však zaplatil celkem 4 splátky po 1 997Kč. Po zesplatnění úvěru zaplatil ještě dalších 5 splátek po 1997Kč a částku ve výši 500Kč Celkem tak zaplatil částku ve výši 18 473Kč. Před zesplatněním úvěru vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1 smlouvy v celkové výši 1497Kč. Dále vzniklo žalobkyni dle bodu 6.2 smlouvy právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované v celkové výši 800Kč. Podle bodu 6.4 smlouvy pak vzniklo žalobkyni právo požadovat zaplacení nejen poskytnuté jistiny, ale také veškeré dosud nezaplacené úroky přirostlé ke dni zesplatnění úvěru k jistině, s tím, že tuto novou jistinu zde ve výši 20 920,53Kč byl žalovaný povinen zaplatit nejpozději v den zesplatnění. Podle bodu 6.5 smlouvy bylo sjednáno, že pokud ke dni zesplatnění nebude dluh na této nové jistině vyrovnán zaplatí žalovaný smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny za každý den prodlení s její úhradou. V daném případě od 26.9.2019 do zaplacení.
3. Žalobkyně se tedy touto žalobou domáhala částky odpovídající nové dlužné jistině ve výši 10 435,53Kč Smluvní pokuty ve výši 1 497Kč, náhrady nákladů ve výši 800Kč, smluvní pokuty ve výši 6 269,99Kč, a úroku za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající původní dlužné jistině úvěru ve výši 84,73% p.a. ode dne 26.9.2019 do zaplacení tj úrok Za poskytnutí úvěru ve výši 84,73 % ročně z částky 17 401,10 Kč od 26. 9. 2019 do 30. 3. 2020 ve výši 7 306,09 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 84,73 % ročně z částky 16 426,53 Kč od 31. 3. 2020 do 21. 4. 2020 ve výši 811,36 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 84,73 % ročně z částky 14 429,53 Kč od 22. 4. 2020 do 26. 5. 2020 ve výši 1 133,65 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 84,73 % ročně z částky 12 432,53 Kč od 27. 5. 2020 do 3. 7. 2020 ve výši 1 060,58 Kč a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 84,73 Kč ročně z částky 10 435,53 Kč od 4. 7. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 26. 9. 2019 dosáhne částky 43 135 Kč.
4. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, své stanovisko k věci soudu nesdělil.
5. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z důkazů listinných, jejichž provedením jednotlivě i ve vzájemné souvislosti měl soud za to, že žalovanému byl na základě oznámení ze dne datum schválen úvěr ve výši 20 000Kč s tím, že celková zaplacená částka po uplynutí 18 měsíců, na kterou byl sjednán splátkový kalendář měla činit 35 946 Kč. Zápůjční úroková sazba činila 126,76% p.a.
6. Podle splátkového kalendáře mělo být každého 21. dne v měsíci zaplaceno na uvedený úvěr 1997 Kč.
7. Podle předžalobní výzvy ze dne 7.10.2020 měl žalovaný zaplatit částku shodnou z částkou, která byla požadována touto žalobou do 15 dnů ode dne odeslání této předžalobní výzvy.
8. Dle podacího archu byla předžalobní upomínka odesílána dne 8.10.2020.
9. Podle karty klienta měl soud za to, že žalovaný sdělil žalobkyni adresu svého bydliště: ulice a číslo, obec a název a sídlo svého zaměstnavatele právnická osoba, se sídlem adresa.
10. Podle oznámení ze dne 24.9.2019 měl soud za to, že žalobkyně oznámila žalovanému, že ke dni 24.9.2019 úvěr zesplatnila a specifikovala dlužnou částku na výši 23 217Kč.
11. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru ze dne datum číslo soud zjistil, že žalovaný požádal o poskytnutí částky ve výši 20.000Kč za podmínek uvedených v žalobě s odkazem na body 2.2, 6.1, 6.2, 6.4, 6.5, které již byly popsány v žalobě. Uvedl rovněž číslo svého účtu bankovní účet.
12. Z výzvy k zaplacení ze dne 23.9.2019, 21.8.2019, 22.7.2019 měl soud za to, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužných splátek, s nimiž byl v prodlení a upozornila ho na možnost zesplatnění úvěru.
13. Výpisem se záznamů v registru SOLUS bylo zjištěno, že k žalovanému nejsou vedeny dluhy.
14. Z dokladu o vyplacení úvěru z účtu bankovní účet bylo zjištěno, že dne datum byla na účet č. bankovní účet zaslána částka ve výši 20 000Kč.
15. Z vyúčtování mzdy zaměstnance ze dne 8.1.2019 soud zjistil, že čistá mzda za měsíc prosinec 2018 činila 23 117Kč.
16. Z vyúčtování mzdy zaměstnance ze dne 6.2.2019 za leden 2019 soud zjistil, že čistý příjem žalovaného činil 24 115Kč.
17. Z pracovní smlouvy ze de datum soud zjistil, že žalovaný nastoupil do pracovního poměru ke společnosti právnická osoba dne datum na pozici anonymizováno a poměr byl sjednán na dobu neurčitou.
18. Z elektronických výpisů z účtu žalovaného nebylo možné zjisti žádné údaje, protože jejich výtisk poskytnutý žalobkyní nebyl pro lidské oko čitelný.
19. Z hodnocení klienta ze dne datum bylo zjištěno, že měsíční příjem žalovaného činil 23 000Kč a pocházel ze zaměstnání. Životní minimum činilo 3410Kč, náklady na bydlení 1200Kč, ostatní 100Kč, celkem výdaje činily 4710Kč a tudíž volné zdroje činily 17 290Kč. Žalovaný byl svobodný, složil maturitní zkoušku a dosud bydlel u rodičů.
20. Na základě zjištění uvedených shora soud učinil na jejich základě následující skutkový závěr ve věci: Žalobkyně uzavřela s žalovaným výše uvedenou úvěrovou smlouvu za podmínek, tak jak byly shora rozepsány a zjištěny v rámci smluvních ustanovení 2.2, 6.1, 6.2, 6.4, 6.5 a převedla dne datum na jeho účet částku ve výši 20 000Kč. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného byly prokázány skutečnosti, které žalovaný uvedl prostřednictvím formuláře sám, tj. adresa a název zaměstnavatele, výše měsíční mzdy, úroveň dosaženého vzdělání, výdaje určené odhadem žalovaného, doba trvání pracovního poměru a dále výpis z registru SOLUS. Na základě těchto skutečností a po jejich vyhodnocení, stejně matematickém jako logickém i realistickém, nemohla žalobkyně v žádném případě dospět k závěru, že je žalovaný schopen úvěr splácet.
21. Na projednávaný případ je nutno aplikovat ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále již jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť se jedná o úvěr poskytovaný spotřebiteli (§ 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Z § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá povinnost věřitele počínat si při sjednání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí a posoudit přitom schopnost spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (je povinen zkoumat tzv. úvěruschopnost). Pouze pokud dospěje k závěru, že spotřebitel je schopen spotřebitelský úvěr splácet, může jej poskytnout. V opačném případě je smlouva neplatná (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Toto ustanovení je přitom nutno vykládat v souladu s obecnými principy ochrany spotřebitele a neplatnost tak posoudit jako absolutní, ke které by soudy měly přihlédnout vždy, i pokud nebude v řízení ze strany dlužníka uplatněna jako procesní obrana. Ke shodným závěrům dospěl i Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, kde mimo jiné uzavřel, že vyžadovat od poskytovatele spotřebitelských úvěrů důsledné zkoumání úvěruschopnosti (budoucího) dlužníka není zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.
22. V projednávaném případě žalobkyně po posouzení úvěruschopnosti žalovaného dospěla k závěru, že mu zůstává dostatek finančních prostředků pro řádné splácení požadovaného spotřebitelského úvěru. K tomuto závěru, však nemohla dospět, pokud by uvažovala v kontextu reálného života a logických závěrů učiněných z údajů, které sama zjistila. Výdaje na osobu žalovaného představující částku 3410Kč měsíčně nemají žádný vypovídací charakter. Stejně by tam mohlo být 7 850Kč i 5 629Kč a neví se, odkud se tato částka vzala. Co představuje částka ostatních výdajů, která je vyplněná částkou 100Kč se neví. Výsledek, k němuž žalobkyně došla prostým odečtením částky 23 000Kč a 4 710Kč tj. částka 17 290Kč volných finančních prostředků, nekoresponduje s tím, jak žalovaný ve skutečnosti s těmito prostředky nakládal. Žádné výpisy z účtu žalovaného, které by poskytly přehled o výdajích žalovaného a byly zároveň čitelné a přehledné, žalobkyně mezi důkazy nepředložila. Pokud v době rozhodování o poskytnutí úvěru žalobkyně měla přehled o pohybu na účtu žalovaného v průběhu celého měsíce, pak takové tvrzení soudu neprokázala. Rovněž se nevědělo, jakým způsobem se žalovaný každý den dopravoval do zaměstnání a kolik činily výdaje na dopravu, jestliže náklady na bydlení činily 1200Kč, což je cena za současných poměrů nereálná.
23. Podle ust. § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
24. Podle ust. § 588 soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Ve spojení s § 588 o.z. je zde pak vytvořen prostor pro to, aby smlouvy nebo jejich oddělitelné části, které se dobrým mravům příčí, byly neplatné absolutně a to prohlášením soudu i bez návrhu druhé strany. Každý by měl odpovědně zvážit jakou smlouvu a v jaké situaci s jakým obsahem podepisuje, avšak v režimu spotřebitelských smluv je tento legální požadavek zeslaben tím, že zákonodárce chrání spotřebitele jako stranu slabší a do určité míry vydanou všanc těm, kteří by chtěli nečestnými způsoby dosahovat zisku na jeho úkor. Soud tento nečestný způsob spatřoval již v samotném řešeném případě, aniž by zabíhal do podrobností jednotlivých smluvních ustanovení: Nabídka spotřebiteli činila poskytnutí částky 20 000Kč za nějakých podmínek. Tyto podmínky vyústily ve výsledek, že spotřebitel získal sice 20 000Kč, ale musel zaplatit 35 946Kč. Pokud by se dostal do prodlení už s první splátkou, musel by zaplatit 43 135Kč.
25. V řízení však bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Toto plnění soud shledal plněním bez právního důvodu, kterým se žalovaný bezdůvodně obohatil a je povinen obohacení vydat (§ 2991 o.z.). Jelikož zákon neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 o.z.). Soud vycházel rovněž ze zjištění, že žalovaný zaplatil celkem 9 splátek po 1997Kč a 500Kč tj. částku ve výši 18 473Kč. Přiznaná částka ve výroku I. je proto rozdílem částky 20 000 a zaplacených splátek. V tomto případě soud považoval za lhůtu k plnění lhůtu stanovenou ve výzvě žalobkyně a to do 15 dnů ode 7.10.2020. Tento den vychází na 23.10.2020 a je tedy dnem splatnosti. Výzva byla žalovanému odesílána podle podacího archu dne 8.10.2020. Vůči nepřítomné osobě působí právní jednání od okamžiku, kdy jí dojde (§ 570 odst. 1 o.z.), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2014, sp. zn. 32 Odo 442/2003). Žalobkyně tak prokázala, že žalovaného vyzvala k plnění. Jestliže placení úroku z prodlení mělo nastat až od 24.10.2020 pak soud tento požadavek žalobkyně akceptoval.
26. Soud z vyložených důvodů shledal žalobu v části, jíž se žalobkyně domáhala vrácení poskytnutých a dosud nevrácených peněžních prostředků důvodnou a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku uvedenou ve výroku I., a to včetně úroků z prodlení podle § 1970 o.z. jdoucích od 24.10.2020 ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění pak soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší, než tam uvedené třídenní.
27. Jinak tomu však bylo, pokud se žalobkyně domáhala zaplacení dalších částek, a to ve výši 17 474,99Kč spolu s příslušenstvím a sankcemi uvedenými ve výroku II. Rozsudku. Ohledně těchto nároků soud proto žalobu výrokem II. tohoto rozsudku jako nedůvodnou zamítl
28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že nepřiznal žalovanému náhradu nákladů řízení podle výsledku sporu, neboť obsahem spisu nebylo prokázáno, že by mu nějaké náklady v řízení vznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo v exekuci dle z.č. 120/2001 Sb. (exekuční řád).