Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
12 C 80/2021-34
Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Rollerovou, Dr. ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 18 220 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 19. 10. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 3 252 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 12. 7. 2019 do zaplacení ve výši 10 % ročně, zákonným úrokem z prodlení z částky 10 000 Kč od 12. 7. 2019 do 18. 10. 2020 ve výši 10 % ročně
a od 19. 10. 2020 ve výši 1,75 % ročně, dále náklady spojené s uplatněním pohledávky
ve výši 2 000 Kč a smluvní pokutu ve výši 4 970 Kč, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 19. 10. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 3 252 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 12. 7. 2019 do zaplacení ve výši 10 % ročně, zákonným úrokem z prodlení z částky 10 000 Kč od 12. 7. 2019 do 18. 10. 2020 ve výši 10 % ročně a od 19. 10. 2020 ve výši 1,75 % ročně, dále náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 000 Kč a smluvní pokutu ve výši 4 970 Kč, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou podanou dne 23. 11. 2020 u Okresního soudu v Olomouci se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 18 220 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 11. 6. 2019 smlouvu o zápůjčce. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webové stránky žalobkyně a žalovaný smlouvu podepsal elektronicky PINem, který žalobkyně zaslala na telefonní číslo žalovaného. Na základě smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které byly žalovanému zaslány na jeho účet. Žalovaný se zavázal žalobkyni vrátit kromě zapůjčené částky také poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 3 250 Kč. Obě částky byly splatné dne 11. 7. 2019. Žalovaný však svůj dluh neuhradil řádně a včas, když na svůj dluh neuhradil ničeho. Žalobkyně proto požadovala částku 13 250 Kč s úrokem z prodlení, dále náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 000 Kč a smluvní pokutu ve výši 4 970 Kč.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Stejně jako k výzvě soudu dle § 115a o.s.ř. zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalobkyně vyjádřila souhlas na žalobě. Soud má tedy za to, že účastníci s tímto postupem souhlasí, když ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. Žalobkyně však byla předtím dne 19. 5. 2021 usnesením soudu vyzvána, aby doplnila svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, jakým způsobem a jaké získala informace o schopnosti žalovaného splácet závazek, a v téže lhůtě označila důkazy k prokázání doplněných tvrzení. Na tuto výzvu však žalobkyně nijak nereagovala.
3. Soud ve věci tedy postupoval dle § 115a o.s.ř. a bez jednání ve věci rozhodl. Z předložených listinných důkazů učinil následující skutková zjištění a současně i závěr o skutkovém stavu: Smlouva o zápůjčce byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena dne 11. 6. 2019. Součástí této smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky právnická osoba, s.r.o. U podpisu smlouvy na straně žalovaného je uveden příjmení kód číslo. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku v celkové výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal částku odpovídající výši zápůjčky vrátit společně s poplatkem, jenž je ve výši 3 250 Kč do 11. 7. 2019. Ve smlouvě je taktéž ujednáno, že v případě prodlení je žalovaný povinen žalobkyni uhradit smluvní pokutu a zákonný úrok z prodlení. Dále je povinen nahradit účelně vynaložené náklady vzniklé v souvislosti s prodlením žalovaného. Dle výpisu z účtu žalobkyně ze dne 11. 6. 2019 byla jistina ve výši 10 000 Kč poskytnuta žalovanému. Ve dnech 18. 7. 2019, 25. 7. 2019, 1. 8. 2019 a 10. 8. 2019 vystavila žalobkyně upomínky k úhradě zaslané žalovanému, jejich kopie byly předloženy soudu, avšak bez jakéhokoliv dokladu o jejich odeslání žalovanému. Dne 14. 10. 2020 byl žalovaný předžalobní upomínkou právním zástupcem žalobkyně vyzván k úhradě dlužné částky. Téhož dne byla dle podacího lístku žalovanému zásilka odeslána.
4. Podle ustanovení § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ustanovení § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnutí v cenných papírech.
5. Dle ust. § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není
za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle ust. § 1969
po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Podle ust. § 1970
o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li
strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
6. Soud po právní stránce uzavřel, že žaloba žalobkyně je důvodná pouze částečně. Žalobkyni se v řízení nepodařilo prokázat, že by jakkoliv před uzavřením smlouvy provedla posouzení kredibility žalovaného. Dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru (platí i pro zápůjčku) vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 ). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku , je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení § 588 občanského zákoníku absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. V tomto konkrétním případě žalobkyně nedoložila, že by posoudila úvěruschopnost žalovaného a jakým způsobem tak činila. Soud tedy uzavřel, že smlouva o zápůjčce je neplatná. Žaloba proto byla zamítnuta co do požadavku na zaplacení částky 3 250 Kč představující dle smlouvy poplatek za poskytnutí zápůjčky, jehož výše vyplývá z obsahu žaloby. Dále byla žaloba zamítnuta ohledně nákladů na vymáhání ve výši 2 000 Kč z důvodu nedoložení odeslání upomínek i neplatnosti smlouvy. Rovněž jsou neoprávněně žalovány i další nároky včetně smluvní pokuty ve výši 4 970 Kč. Nároky z této neplatné smlouvy je pak třeba vypořádat dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku z titulu bezdůvodného obohacení jako plnění poskytnutá na základě neplatné smlouvy. Dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku , plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila, plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. Žalobkyně poskytla tedy částku 10 000 Kč žalovanému, který ji přijal jako bezdůvodné obohacení, ale neuhradil na něj ničeho. Žalovaný byl proto zavázán výrokem I. k uhrazení částky 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 19. 10. 2020 když dne 14. 10. 2020 byl vyzván žalovaný v předžalobní výzvě k úhradě do 3 dnů. Pokud by byla zásilka odeslána dne 14. 10. 2020 při běžném běhu věcí dne 15. 10. 2020 doručena žalovanému, pak lhůta 3 dnů k úhradě stanovená v předžalobní výzvě žalovanému uplynula 18. 10. 2020 a ten je od následujícího dne 19. 10. 2020 v prodlení s úhradou bezdůvodného obohacení ve výši 10 000 Kč, které nevrátil žalobkyni. Byl tedy zavázán i k úhradě zákonného úroku z prodlení do tohoto data do zaplacení. O lhůtě k plnění ve výroku I. bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 , věta první o. s. ř. o. s. ř. jako o obecné třídenní. Ve zbývající části byla žaloba jako neoprávněná tak, jak je uvedeno ve výroku II., zamítnuta.
7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo, když žalobkyni jako částečně procesně úspěšné náklady řízení nepřiznal a žalovaným dle obsahu spisu ani žádné náklady řízení nevznikly. Soud při posuzování míry úspěchu ve věci přihlížel k celkové částce uplatněné žalobou včetně veškerého příslušenství a částečného zpětvzetí žaloby, neboť i tyto skutečnosti je nutno zohlednit, když rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má být zřejmým a logickým ukončením celého soudního řízení a ne pouze mechanickým posuzováním výsledku sporu bez komplexního zhodnocení rozhodnutí v meritu věci (viz. nález Ústavního soudu ČR sp.zn. I. ÚS 257/05 ). Soud tedy k žalobkyní požadovaným částkám kapitalizoval i veškeré původně žalobou uplatněné příslušenství a to ke dni podání žaloby a uzavřel, že žalobkyně byla stejně procesně úspěšná jako žalovaný, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu Ostrava, pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí.