Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
7 C 392/2020-30
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr Nikolou Reifovou
ve věci
žalobkyně: ; název žalobkyně, IČO: osobní údaje žalobkyně
se sídlem adresa žalobkyně,
zastoupené: ; Mgr. jméno příjmení, advokátkou se sídlem příjmení anonymizováno 5 slov – příjmení,
proti
žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum,
bytem adresa žalované,
o zaplacení 4 812 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky 4 812 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 812 Kč od 23. 3. 2020 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky 4 812 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 812 Kč od 23. 3. 2020 do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Žalobkyně se svou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí 4 812 Kč s příslušenstvím, a to úroky z prodlení v zákonné výši z této částky za dobu od 23. 3. 2020 do zaplacení. V odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaná je vlastnicí vozidla registrační značka, VIN kód, tovární značky ŠKODA OCTAVIA. Žalovaná v době od 11. 9. 2019 do 15. 12. 2019 neměla k vozidlu uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ač k tomu byla dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, povinována. Jelikož vozidlo pojištěno nebylo pojištěno, je žalovaná dle shora uvedeného zákona povinna žalobkyni uhradit příspěvek, který se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost a výše denní sazby dle druhu vozidla, tedy 96 dní x 47 Kč = 4 512 Kč. Dále žalobkyně požaduje úhradu částky 300 Kč jakožto poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.
Žalobkyně a právní zástupkyně žalobkyně se z jednání soudu omluvily; žalovaná se k jednání soudu bez omluvy nedostavila (pozn.: předvolání k jednání bylo žalované doručeno fikcí dne 17. 5. 2021). Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti; vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.
Žalovaná se ve věci nevyjádřila.
Soud v této věci učinil následující skutková zjištění:
Z upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 28. 5. 2020 vyplývá, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě příspěvku do garančního fondu s tím, že dlužná část příspěvku činí 4 887 Kč.
Z II. upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 10. 7. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě příspěvku do garančního fondu s tím, že aktuální výše příspěvku činí 4 932 Kč.
Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 5. 2. 2020 vyplývá, že vozidlo anonymizováno nebylo v období od 11. 9. 2019 do 15. 12. 2019 pojištěno. Vlastníkem nebo provozovatelem předmětného vozidla je dle žalobkyně od 11. 9. 2019 žalovaná.
Z předžalobní upomínky ze dne 11. 8. 2020 plyne, že právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky. Tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne 17. 8. 2020.
Podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů, nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen "pozemní komunikace"), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.
Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů, jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.
Podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů, osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.
Po právním posouzení shora uvedeného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že žalovaná coby vlastnice vozidla neměla ode dne 11. 9. 2019 do 15. 12. 2019 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost zakotvena v § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů. Dle ustanovení § 4 odst. 1 citovaného zákona jsou vlastník vozidla a jeho provozovatel povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení povinnosti. Žalobkyně k prokázání těchto svých tvrzení označila a předložila soudu výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu a dvě upomínky k úhradě příspěvku. Žalobkyně však řádně těmito předloženými listinnými důkazy neprokázala, že by žalovaná byla v předmětné době provozovatelkou či vlastnicí shora specifikovaného vozidla. Ke ztotožnění žalované a předmětného vozidla, které nebylo ve shora specifikované době pojištěno, tak žalobkyně neoznačila a nepředložila žádný relevantní důkaz. Soud proto uzavřel, že v daném případě nebylo prokázáno, že žalovaná byla vlastnicí či provozovatelkou předmětného vozidla. Pro úplnost soud dodává, že žalobkyně svou nepřítomností u soudního jednání dne datum nevyužila svého procesní práva, jež jí skýtá § 118a odst. 3 o.s.ř., tj. nevyužila svého práva být soudem vyzvána k označení ještě jiných důkazů na podporu svých tvrzení ohledně ztotožnění žalované jakožto vlastnice či provozovatelky předmětného vozidla (srov. s rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 4. 2008 sp. zn. 28Cdo 1537/2008). Proto nezbylo než konstatovat, že žalobkyně neunesla břemeno důkazní.
S ohledem na vše výše uvedené soud žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu, jak co do jistiny ve výši 4 812 Kč včetně zákonného úroku z prodlení ze shora uvedené částky, zamítl (výrok I. rozsudku).
Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. V daném případě by ve věci úspěšné žalované podle § 142 odst. 1 o.s.ř. náležela plná náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že z obsahu spisu neplyne, že by žalované vznikly jakékoliv náklady řízení, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II. rozsudku).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.).