Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
12 C 581/2018-121
Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Kateřinou Janitorovou Sixtovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované zastoupená opatrovnicí údaje o zástupci
pro 6 824, 69 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba s tím, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 824,69 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 605,09 Kč od 17. 11. 2017 do 25. 9. 2019, kapitalizovaného úroku ve výši 4 087,59 Kč od 17. 11. 2017 do 25. 9. 2019, úroku ve výši 20,50 % ročně z částky 6 824,69 Kč od 26. 9. 2019 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 824,69 Kč od 26. 9. 2019 do zaplacení, se zamítá.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 4 431,52 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žaloba s tím, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 824,69 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 605,09 Kč od 17. 11. 2017 do 25. 9. 2019, kapitalizovaného úroku ve výši 4 087,59 Kč od 17. 11. 2017 do 25. 9. 2019, úroku ve výši 20,50 % ročně z částky 6 824,69 Kč od 26. 9. 2019 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 824,69 Kč od 26. 9. 2019 do zaplacení, se zamítá. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 4 431,52 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobou došlou soudu dne 11. 7. 2018 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky jako dluhu ze smluv o zápůjčce, které žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně – anonymizováno právnická osoba Na základě smlouvy číslo ze dne datum právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku 16 000 Kč v hotovosti a žalovaná se zavázala půjčku vrátit v 60 týdenních splátkách, přičemž poslední splátka byla splatná do datum. Na základě smlouvy číslo ze dne datum právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 18 000 Kč v hotovosti a žalovaná se zavázala půjčku vrátit v 60 týdenních splátkách, přičemž poslední splátka byla splatná do datum. Pohledávka za žalovanou přešla na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Ke dni postoupení dlužila žalovaná na smlouvě číslo ze dne datum částku 12 595Kč s příslušenstvím (10587,35Kč jistina a 2 007,65Kč poplatek) a na smlouvě číslo ze dne datum dlužila částku 6 969Kč s příslušenstvím (6 379,48Kč jistina a 589,52Kč poplatek). Podáním ze dne 6. 8. 2020 doplněným podáním ze dne 11. 9. 2020 vzala žalobkyně svou žalobu částečně zpět, neboť žalovaná dne datum (viz číslo listu) uhradila žalobkyni částku 22 055Kč. Žalobkyně tuto částku započetla na úhradu nároku ze smlouvy číslo ze dne datum a to ve výši 12 836,49Kč (jistina 6 969Kč, úrok z prodlení do dne uhrazení, úrok ve výši 20,5% ročně do uhrazení a poplatek ve výši 589,52Kč) a na část nároku ze smlouvy číslo ze dne datum ve výši 9 218,51Kč (úrok z prodlení ve výši 1 247,65Kč, úrok ve výši 2 200,55Kč, poplatek ve výši 2 007,65Kč a jistinu ve výši 3 762,66Kč). Soud řízení v rozsahu zpětvzetí zastavit. Předmětem řízení zůstal doplatek na smlouvě číslo ze dne datum ve výši 6 824,69Kč s příslušenstvím.
2. Pobyt žalované se soudu nepodařilo zjistit a to ani šetřením prostřednictvím justičních orgánů v domovském státě žalované, a proto byl žalované, která je cizím státním příslušníkem nemajícím prokazatelně pobyt mimo území Evropské unie, v souladu s rozhodnutím příjmení jméno příjmení číslo ze dne datum – ustanoven opatrovník. Zároveň soud s ohledem na citované rozhodnutí dovodil svou pravomoc o věci rozhodnout. Rozhodným právem je s ohledem na místo uzavření smlouvy dle čl. 3 odst. 1 nařízení příjmení číslo 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I.) právo české.
3. Opatrovnice žalované ve svém vyjádření (spis číslo listu) namítla neplanost uzavřených smluv, neboť dle jejího názoru právní předchůdkyně žalobkyně dostatečně neprověřila úvěryschopnost žalované, když již samotná skutečnost, že během 4 měsíců požádala o poskytnutí další půjčky, aniž by předchozí byla splacena, měla v právní předchůdkyni žalobkyně vyvolat pochybnosti o finanční situaci žalované. S odkazem na rozhodnutí NS ČR spisová značka a navazující spisová značka a nález Ústavního soudu ústavní nález a ústavní nález navrhla zamítnutí žaloby v plném rozsahu.
4. Ze smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum má soud za zjištěné, že žalované byly poskytnuty finanční prostředky ve výši 16 000Kč, které se zavázala spolu s poplatkem ve výši 5 395Kč (sestávající se z úroku 2 107Kč a administrativní činnosti 3 288Kč) vrátit v 60 týdenních splátkách. Celkem se zavázala uhradit částku 21 395Kč Součástí smlouvy jsou i smluvní podmínky Smlouvy o zápůjčce.
5. Ze smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum má soud za zjištěné, že žalované byla v hotovosti poskytnuta částka 18 000Kč, kterou se zavázala uhradit spolu s poplatkem ve výši 6 069Kč (úrok 2 370Kč, administrativní činnost 3 695Kč) opět v 60 týdenních splátkách. I součástí této smlouvy byly smluvní podmínky Smlouvy o zápůjčce.
6. Za zákaznické karty na jméno žalované ze dne datum má soud za zjištěné, že žalovaná v době poskytnutí finančních prostředků byla klientem právní předchůdkyně žalobkyně, její totožnost byla ověřena podle pasu vydaného datum část Prahy do datum. U důvodu půjčky požadované ve výši 16 000Kč je uvedeno, že se jedná o nečekané výdaje. K finanční situaci žalované je uvedeno, že je zaměstnána na plný úvazek v úklidové firmě, kde však není k zastižení. Zaškrtnuto je, že předloženy byly dokumenty OP a pracovní a nájemní smlouva. Dále je uvedeno, že příjem žadatelky je 35 000Kč měsíčně, další příjmy domácnosti jsou 35 000Kč měsíčně, celkem tedy 70 000Kč. Výdaje představuje nájem 12 000Kč, telefon 200Kč, splátky zápůjček a výživné 1 700Kč, výdaje na domácnost 10 000Kč, celkem tedy 23 900Kč. Použitelný příjem je uveden 46 100Kč, dále je uvedeno, že žadatelka nemá zápůjčky u jiných společností a byla ověřena jako majitelka bankovního účtu. ulice„ celková výše půjček od anonymizována dvě slova v rodině a jejich počet“ zůstala nevyplněna. K této listin ě nebyly připojeny žádné podklady, z nichž by bylo možné údaje ověřit.
7. Na podkladě takto provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byly uzavřeny dvě smlouvy o zápůjčce. Smlouva číslo ze dne datum, na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka 18 000Kč, na tuto smlouvu žalovaná uhradila před podáním žaloby částku 17 100Kč, a smlouva číslo ze dne datum, na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka 16 000 Kč v hotovosti, na tuto smlouvu žalovaná uhradila 8 800Kč před podáním žaloby. Po podání žaloby byla žalovanou dne datum (spi číslo listu) uhrazena částka 22 055Kč.
8. Po právní stránce byla věc posouzena následovně: Účastníci chtěli uzavřít smlouvu o úvěru podle ust. § 2395 zák.č. 89/2012Sb. občanský zákoník , když v poměrech souzené věci je třeba aplikovat též příslušná ustanovení zák. č. 145/2010 Sb. , tzv. zákona o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ“), jakožto právního předpisu speciálního vůči o.z. Smlouvy byly současně uzavřeny jako tzv. spotřebitelské, neboť na jedné straně figuruje právní předchůdkyně žalobkyně v pozici podnikatele – profesionála a na straně druhé žalovaná v pozici spotřebitele – fyzické osoby, tedy laika. Spotřebiteli je právním řádem tradičně poskytována zvýšená ochrana, a to kvůli vyvážení jeho přirozeně slabšího právního postavení v soukromoprávních vztazích vůči podnikatelům (profesionálům), ostatně ZSÚ je fakticky transpozicí Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/.
9. Ust. § 9 odst. 1 až 4 ZSÚ pak stanovuje, že věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr a/nebo změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Osoba, která je oprávněna zpracovávat údaje o spotřebitelích za účelem posuzování jejich úvěruschopnosti a která je oprávněna poskytovat přístup k těmto údajům třetím osobám.... Tato osoba uveřejní podmínky přístupu věřitelů k těmto údajům způsobem umožňujícím dálkový přístup. Spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Pokud je důvodem neposkytnutí spotřebitelského úvěru výsledek vyhledávání v databázi umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, věřitel okamžitě a bezplatně spotřebitele vyrozumí o tomto výsledku a sdělí mu údaje o použité databázi.
10. Posouzení úvěryschonosti je de facto o nutnou a ex lege vyžadovanou obezřetností poskytovatele spotřebitelského úvěru co v nejširší možné míře a za vynaložení maximální požadovatelné pečlivosti zjišťovat informace, z nichž si může udělat alespoň hrubý obrázek o úvěruschopnosti spolukontrahenta. Obsahem takového zjišťování je jednak dotazování zájemce o uzavření smlouvy ohledně jeho výdělkových a majetkových poměrů, dále však též prověřování takových tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.) Podobný názor již v minulosti vyslovil i Nejvyšší správní soud ČR ve svém rozsudku vydaném dne 1. 4. 2015 pod č.j. 1 As 30/2015 -39. Zjišťování úvěruschopnosti spolukontrahenta konečně spočívá i ve vzájemném získávání informací o dlužnících, které si mezi sebou poskytují subjekty úvěry nabízející. Z listin y, která byla předložena k prokázání splnění této povinnosti„ karta zákazníka“ však náležitá pečlivost nevyplývá ba naopak. Je zřejmé, že tato listin listina byla vyplněna velmi ledabyle. Již v části, kde jsou uváděny doklady, z nichž byla ověřena totožnost žadatelky, jsou zjevné nesrovnalosti, když cizince měl být pas vydán část Prahy jeho platnost měla být pouze necelé 2 roky. Stejně tak není řádně vyplněna kolonka týkající se zápůjček u právní předchůdkyně žalobkyně, když datum prokazatelně měla zápůjčku u právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy z anonymizováno rok (splácela částka), což zde uvedeno nebylo, stejně tak je zde uvedeno, že na další zápůjčky hradí 1 700Kč, avšak v kolonce zápůjčka u jiné společnosti je uvedeno„ NE“. Již z těchto nesrovnalostí má soud, bez ohledu na to, zda žalobkyně resp. její právní předchůdkyně, má k dispozici listin y, z nichž zaznamenané skutečnosti byly ověřeny či nikoli, za to, že si právní předchůdkyně žalobkyně nepočínala obezřetně, naopak kartu zákazníka vyplnila velmi ledabyle a spíše pouze formálně.
11. Další skutečností, která měla u průměrně obezřetné nebankovní instituce indikovat možnou nesolventnost žalované je skutečnost, že i když jí podle údajů v kartě zákazníka uvedených zbývá měsíčně 46 100Kč, brala si v krátkém rozmezí 4 měsíců další zápůjčku. Stejně tak měla obezřetnost vyvolat i ta skutečnost, že žalovaná uvedla, že nemá ve svém bydlišti označen zvonek a ani schránku a že v zaměstnání není na telefonu k zastižení. Je třeba dále zdůraznit, obecně známé pravidlo, že právě osoby s historicky špatnou platební morálkou jsou nejčastějšími klienty nebankovních poskytovatelů úvěrů a to už jen proto, že úvěrové podmínky jsou pravidelně mnohem přísnější, než by tomu bylo u bank. I v této věci měla být žalovaná vedle jistiny zatížena mnoha dalšími náklady, kdy tzv. RPSN činí 68,70% ročně. V souhrnu všech uvedených okolností bylo nejen přiměřené, ale z hlediska ZSU i nutné, aby žalobkyně si vyžádala konkrétní údaje od dlužníka a nespoléhajíc se na ně je dále ověřila v intencích shora uvedených zákonných požadavků. Takovýto postup však žalovaná nezvolila, a proto soud dospěl k závěru, že porušila povinnost danou jí shoda uvedeným ustanovením, a tedy nezbylo než uzavřít, že smlouvy o zápůjčce jsou smlouvami absolutně neplatnými.
12. Kromě již popsaných skutečností dospěl soud k závěru, že ze žaloby ani z předložených listin dostatečně nevyplývá specifikace požadovaného plnění, kterou žalobkyně označuje souhrnně jako„ poplatek“. V žalobě je toliko uvedeno, že tyto„ poplatky“ jsou tvořeny administrativním poplatkem a úroky. Ani ze samotné smlouvy nevyplývá, jakým způsobem byla částka stanovena, tak, aby soud mohl přezkoumat její správnost. Důvodnost takového zkoumání spatřuje soud již jen v tom, že při poskytnutí částky v úvěrovém rámci 16 000 Kč, tvoří náklady spotřebitelského úvěru v nárokované výši 5 395 Kč celých 33,7% z úvěrované částky. Soud tak dospěl k závěru, že i kdyby nebyla smlouva neplatná jako celek, byla by pro neurčitost neplatná ustanoveni o poplatku.
13. Je však třeba uvést, že jakkoli byly smlouvy shledány neplatnými, poskytnutí peněžních prostředků žalované bylo prokázáno podpisem žalované na těchto smlouvách.
14. Dle ust. § 2991 odst. 1 , 2 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
15. Soud tak zkoumal, zda se žalovaná v souladu s ust. § 2991 o.z. bezdůvodně obohatila na úkor žalobkyně, které byla pohledávka postoupena či nikoli. Z provedeného dokazování vyplynulo, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku celkem 34 000Kč. Před podáním žaloby žalovaná uhradila 17 100Kč na smlouvu ze dne datum a 8 800Kč na smlouvu ze dne datum. Po podání žaloby uhradila bez specifikace konkrétní smlouvy celkem 22 500Kč. Žalovaná tak uhradila celkem 48 400Kč. Tato částka pokryje jak poskytnuté finanční prostředky, tak jejich příslušenství, kterým za daných okolností může být pouze úrok z prodlení, který v součtu s poskytnutou částkou rozhodně nepřekročí částku žalovanou uhrazenou. (I kdybychom počítali zákonný úrok z prodlení z celé částky od její splatnosti do dne vyhlášení rozhodnutí, tedy za dobu mnohem delší, než je možné nárokovat a bez zohlednění již řádně uhrazených částek činil by úrok max. 13 300Kč)
16. S ohledem na shora uvedené sodu dospěl k závěru, že žalovaná se na úkor žalobkyně bezdůvodně neobohatila, a proto žalobu zamítl.
17. Konečně soud má za platné postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni tak, jak má na mysli ust. § 1879 a násl. o. z., čímž je doložena aktivní legitimace žalobkyně.
18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 146 odst. 2 a § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 431,52 Kč, přičemž tato částka představuje 30,24 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 65,12 % a úspěchu žalované v rozsahu 34,88 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 19 564 Kč sestávající z částky 1 900 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne datum, z částky 950 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. ze dne datum, z částky 1 900 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (žaloba) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne datum a z částky 1 900 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (částečné zpětvzetí žaloby) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne datum včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 6 824,69 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření k námitkám opatrovníka) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne datum a z částky 1 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11 450 Kč ve výši 2 404,50 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.