Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

39 C 79/2021-33

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Pavlíčkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro zaplacení 23 700 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 600 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení v sazbě 8,05% ročně z částky 12 600 Kč jdoucím od 17. 9. 2019 do zaplacení, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbytku se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 600 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení v sazbě 8,05% ročně z částky 12 600 Kč jdoucím od 17. 9. 2019 do zaplacení, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Ve zbytku se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu Plzeň-město dne 30. 10. 2020 a doplněnou podáním žalobkyně ze dne 9. 6. 2021 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované bylo uloženo uhradit částku 23 700 Kč se zákonným úrokem z prodlení a sjednaným úrokem. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba poskytla dne 12. 3. 2015 žalované částku 15 000 Kč na základě smlouvy o půjčce číslo. Před poskytnutím částky posoudila schopnost žalované spotřebitelský úvěr splácet s dostatečnou odbornou péčí, dotazovala se na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry žalované, informace byly ověřovány z předložených dokladů. Půjčka byla předána žalované v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit úrok 2 100 Kč (úroková sazba 23,72% ročně), odměnu za administrativní činnost 3 000 Kč a platbu za hotovostní inkaso splátek 6 000 Kč. Celková částka 26 100 Kč měla být uhrazena v 58 týdenních splátkách po 450 Kč týdně, splatnost poslední splátky byla stanovena na 21. 4. 2016. Žalovaná uhradila pouze částku 2 400 Kč, kdy z toho 1 779, 30 Kč bylo započítáno na úrok, částka 620, 70 Kč na hotovostní inkaso splátek. Naposledy hradila žalovaná dne 25. 8. 2015. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019, následně pak žalovanou vyzvala k zaplacení dlužné částky. Tato sestává z jistiny 15 000 Kč, dlužného úroku za sjednanou dobu trvání 320,70 Kč, dlužného poplatku za administrativní činnost 3 000 Kč a dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek 5 379,30 Kč. Ve věci byl dne 23. 2. 2021 vydán platební rozkaz, ten byl však pro nedoručení žalované zrušen. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

2. Protože žalobce předložil spolu se žalobou dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí soudu ve věci bez nařízení jednání podle , dotázal se soud účastníků, zda s tímto postupem souhlasí. Žádný z účastníků se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud tedy souhlas předpokládal podle a jednání ve věci nenařizoval.

3. Z předložených listin má soud za zjištěné, že mezi společností právnická osoba a žalovanou pod předchozím příjmením příjmení byla dne 12. 3. 2015 uzavřena smlouva o půjčce s tím, že následně tuto smlouvu strany označily jako smlouvu uzavřenou dle a zákona o spotřebitelském úvěru. Úvěrující uvádí, že zákazníkovi poskytuje 15 000 Kč, zákazník se zavazuje zaplatit za poskytnutí peněžních prostředků, poplatek za administrativní činnost 3 000 Kč, úrok ve výši 2 100 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 6 000 Kč. Životní pojištění sjednáno nebylo. Celkem se zákazník zavazuje uhradit částku 26 100 Kč v hotovostním režimu týdenními splátkami 450 Kč po dobu 58 týdnů. Podpisem smlouvy zákazník potvrdil, že finanční prostředky byly vyplaceny v hotovosti. Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky, kde je v době 1.2 konstatována úroková sazba při 58 splátkách 23,72% ročně, co se týká poplatků za inkaso, v bodě 2.1 je v případě 58 splátek sjednána výše poplatků ve výši 40% z celkové výše půjčené částky. Uváděné RPSN činí při 58 splátkách 75,72%. V kartě zákazníka provedla právní předchůdkyně žalobkyně ověření totožnosti na základě občanského průkazu a vyhodnotila příjmy domácnosti tehdy v podobě rodičovského příspěvku žalované a příjmu partnera tak, že půjčku je možné schválit. Aktivní legitimace žalobkyně byla osvědčena smlouvou o postoupení pohledávek včetně přílohy a dále pak oznámením o postoupení pohledávky ze strany právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 6. 12. 2019. Naposledy byla žalovaná vyzvána k úhradě právním zástupcem žalobkyně dne 3. 9. 2020. Ze žalobních tvrzení soud vycházel ohledně zaplacené částky, kdy žalobkyně uvedla, že žalovaná uhradila 2 400 Kč. Další důkazy navrhovány ani prováděny nebyly.

4. Podle č. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

5. Podle , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

6. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že na uzavřenou smlouvu mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou je třeba nahlížet jako na neplatné právní jednání, ze kterého nevznikly zamýšlené důsledky v podobě vrácení finančních prostředků včetně dalších plateb ve smlouvě uvedených. Lze konstatovat, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 15 000 Kč s tím, že vráceno má být 26 100 Kč. Platba 11 100 Kč, byť je rozdělena na různé poplatky a úrok, je v podstatě formou úplaty za poskytnuté finanční prostředky, na celou tuto částku je třeba nahlížet jako na úročení poskytnutých finančních prostředků. Byť se jedná o formulačně jiné platby představující např. poplatek za hotovostní inkaso, jednoznačně se jedná o finanční prostředky, které měly z uzavřené smlouvy vygenerovat i další zisk oproti úroku, který byl formálně stanoven sazbou 23,72% ročně, ovšem bez ohledu na další sjednané platby. Pokud tedy soud vycházel z úvahy, že částka 11 100 Kč představuje právě úrok za poskytnutí finančních prostředků, vyjádřeno v procentech, se jedná o roční úrokovou sazbu 67,62%. Při posouzení běžné úrokové sazby v březnu 2015 v České republice, která dle údajů poskytovaných Českou národní bankou činila cca 13% (časové řady ARAD ČNB), je zcela zřejmé, že sjednaný úrok byl nepřiměřený. S odkazem na opakovaná rozhodnutí soudů vyšších stupňů, např. rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. , lze konstatovat, že takovýto sjednaný úrok je nepřiměřený ve smyslu , jeho ujednání v této výši je tedy třeba posoudit jako ujednání neplatné s odkazem na .

7. S ohledem na právní úpravu č. , který staví na tezi, že je třeba na právní jednání spíše hledět jako na platné než na neplatné, soud se dále zabýval otázkou, zda ujednání o úrocích je oddělitelné od ostatního obsahu smlouvy tak, aby se smlouva samotná dala označit za platné právní jednání. V tomto případě však nezbývá než konstatovat, že celé právní jednání bylo posouzeno jako neplatné, neboť ujednání o úrocích oddělit od ostatního obsahu smlouvy nelze. Je třeba položit si otázku, zda by v případě změny v obsahu smlouvy týkající se úroku z prodlení takováto smlouva byla uzavřena. Nicméně soud si tuto otázku vyhodnotil jako takovou, na níž je odpověď záporná, neboť smlouva je postavena tak, že nepřipouští žádných změn ve svém obsahu, jedná se o formulářovou smlouvu, do níž žalovaná jako spotřebitel neměla možnost žádným způsobem zasáhnout. Nepochybně, pokud by se žalovaná dožadovala běžných úroků, smlouva by s ní uzavřena nebyla. Lze tedy konstatovat, že smlouva sama o sobě je neplatným právním jednáním. S ohledem na tento závěr nezbývá než konstatovat, že žalované nevznikla povinnost vrátit veškeré sjednané finanční prostředky, ale pouze bezdůvodné obohacení, kterého se jí dostalo. Bylo prokázáno, že žalované byly poskytnuty finanční prostředky ve výši 15 000 Kč. Z tvrzení žalobkyně, které nebylo sporováno, lze uzavřít, že žalovaná zaplatila částku 2 400 Kč. K úhradě tedy zbývá částka 12 600 Kč, která byla přiznána z titulu bezdůvodného obohacení. Co se týká úroku z prodlení, soud odkazuje na ustanovení . Úrok z prodlení byl přiznán žalobkyní v požadované sazbě 8,05% ročně, a to od 17. 12. 2019 do zaplacení. Žalovaná byla poprvé vyzvána k úhradě dlužné částky při oznámení o postoupení pohledávky, které je datováno 6. 12. 2019, kdy jí byla stanovena dodatečná desetidenní lhůta k plnění.

8. Pokud žalobkyně argumentovala rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2020 sp. zn. , soud tento rozsudek nepovažuje za přiléhavý pro daný případ. Převážná část rozsudku se zabývá tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostatečným způsobem ověřila schopnost žalovaného splácet poskytnuté finanční prostředky. V daném případě však soud konstatuje, že tuto okolnost nemá za spornou, právní předchůdkyně žalované v dané věci nebylo vytýkáno a ani za to není sankcionována, že by finanční prostředky žalované byly poskytnuty bez dostatečného přezkoumání výše jejích příjmů a nákladů. Ostatně ani žalovaná (v průběhu celého řízení nekontaktní), tyto skutečnosti nesporovala. Krajský soud v Českých Budějovicích pouze v odstavci 19 rozsudku uvedl, že za přiměřené považuje sjednané úroky i poplatky v této smlouvě o zápůjčce, kdy poskytnutá jistina 20 000 Kč byla poskytnuta za úroky 2 633 Kč, poplatek za poskytnutí půjčky 4 110 Kč a hotovostní inkaso splátek 9 978 Kč Krajský soud v Českých Budějovicích konstatoval, že úrok je přiměřený, administrativní poplatek za administrativní činnost 4 110 Kč také odpovídá činnosti žalobkyně, a to i s ohledem na rizikovost zápůjček bez zajištění. Přiměřeným shledal také hotovostní poplatek s argumentem, že žalovaný jej sjednat nemusel, pokud by přistoupil na bezhotovostní inkaso, navíc každotýdenní výběr splátky nepochybně výrazným způsobem navyšoval náklady zápůjčky. Soud konstatuje, že s touto argumentací nesouhlasí, navíc je např. v rozporu se závěry Krajského soudu v Plzni (viz. např. rozsudek 8. 8. 2017 sp. zn. . Nelze si totiž nepovšimnout, že co se týká hotovostního inkasa splátek, fakticky v tomto případě hotovostní výběr byl proveden jenom v minimální části, pokud sama žalobkyně uvádí, že žalovaná uhradila pouze 2 400 Kč (pět splátek). Pokud se pak jedná o administrativní poplatek 3 000 Kč, tento není žádným způsobem specifikován, a to ani ve smluvních podmínkách. Soud tedy uzavírá, že i nadále se hodlá řídit již přijatou praxí Krajského soudu v Plzni při posuzování pohledávek tohoto typu, kdy i nadále je připraven posuzovat obdobná ujednání za neplatná.

9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení . Úspěch každého z účastníků lze označit v rozsahu cca 50%, kdy původně požadovaná částka 23 700 Kč s příslušenstvím byla přiznána pouze do 12 600 Kč s příslušenstvím, soud tedy žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

10. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle část věty před středníkem , žalované bylo uloženo splnit veškeré povinnosti dle tohoto rozsudku v běžné třídenní lhůtě.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň - město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.