Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
11 C 95/2021-27
Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem JUDr. Štěpánem Slavíkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem titul jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
trvale bytem adresa žalovaného
o zaplacení částky 3 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 3 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 3 000 Kč od 29. 3. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 3 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 3 000 Kč od 29. 3. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř. ”), obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění.
2. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky
3 000 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovanému byla dne 27. 2. 2020 poskytnuta záchytná služba v PZS anonymizována dvě slova ulice, obec a číslo. K uhrazení nákladů za ošetření a pobyt byl žalovanému vystaven daňový doklad na částku 3 000 Kč splatný dne 28. 3. 2020. Žalovaný náklady za pobyt a ošetření neuhradil. Zároveň žalobkyně uplatnila nárok na zákonný úrok z prodlení z částky 3 000 Kč od 29. 3. 2020 do zaplacení.
3. Soud ve věci rozhodl elektronickým platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, a proto jej usnesením zrušil. Za splnění zákonných podmínek ve smyslu § 115a o. s. ř. o. s. ř. rozhodl soud bez nařízení jednání.
4. Z obsahu předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Žalobkyně žalovanému vystavila dne 27. 2. 2020 fakturu - daňový doklad číslo znějící na částku 3 000 Kč splatnou dne 28. 3. 2020, kdy se jedná o platbu za pobyt a ošetření v PZS anonymizována dvě slova, ulice, obec a číslo, která je provozována žalobkyní. Žalovaný náklady za ošetření a pobyt v Protialkoholní záchytné stanici uznal co do důvodu a výše uznáním dluhu ze dne 27. 2. 2020 a zavázal se dlužnou částku uhradit žalobkyni v plném rozsahu do 30 dnů od podpisu uznání dluhu. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva ze dne 25. 11. 2020, kterou byl v souladu s § 142a o. s. ř. o. s. ř. vyzván k zaplacení dlužné částky.
5. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník “) a zákona č. 379/2005 Sb. , o opatření k ochraně před škodami způsobenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
6. Podle § 17 odst. 4 věta první zákona č. 379/2005 Sb. hradí dopravu, vyšetření, ošetření a následný pobyt na záchytné stanici v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, ošetřená osoba.
7. Dle § 2053 občanského zákoníku uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.
8. Na základě shora popsaného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná. Žalovanému v souladu se zákonem o opatření k ochraně před škodami způsobenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami vznikla povinnost uhradit náklady za ošetření a pobyt v protialkoholní záchytné stanici, které žalobkyni v souvislosti s poskytnutou záchytnou službou vznikly. Současně pak žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni písemně uznal co do důvodu a výše. Žalovaný zůstal ve sporu pasivní, k žalobě se nevyjádřil a žalobní tvrzení tak nijak nebyla zpochybněna. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z této částky od 29. 3. 2020 do zaplacení, když žalovaný se dostal s úhradou do prodlení, a to dle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o. s. ř. o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 a
§ 142a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. a přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud podle
§ 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Náklady řízení sestávají ze tří úkonů právní služby po 200 Kč, tj. 600 Kč, tří režijních paušálů po 100 Kč, tj. 300 Kč, 21 % DPH počítané z částky 900 Kč,
tj. 189 Kč, a zaplaceného soudní poplatku 400 Kč.
10. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. l o. s. ř. o. s. ř. určena třídenní.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Pokud by povinný dobrovolně nesplnil povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, má oprávněná právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o. s. ř. o. s. ř. ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na nařízení exekuce (zákon č. 120/2001 Sb. ).