Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
116 C 200/2021-88
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Ivanou Josiekovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro 5 724,80 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 724,80 Kč spolu s úrokem ve výši 876,15 Kč, spolu s úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky 5 724,80 Kč od 2. 12. 2020 do zaplacení, spolu s úrokem z prodlení ve výši 446,22 Kč a spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 724,80 Kč ve výši 10% ročně od 2. 12. 2020 do zaplacení, o vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobkyně.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 724,80 Kč spolu s úrokem ve výši 876,15 Kč, spolu s úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky 5 724,80 Kč od 2. 12. 2020 do zaplacení, spolu s úrokem z prodlení ve výši 446,22 Kč a spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 724,80 Kč ve výši 10% ročně od 2. 12. 2020 do zaplacení, o vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobkyně.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.</b>
1. Žalobou došlou soudu dne 23. 3. 2021 se žalobkyně domáhá zaplacení shora uvedené částky. Právní předchůdce žalobkyně, právnická osoba, IČO, se sídlem adresa (dále jen„ ČS“), uzavřela se žalovaným dne datum smlouvu o účtu číslo (dále jen„ Smlouva o účtu“), na základě které byl žalovanému zřízen sporožirový účet. Dále ČS se žalovaným uzavřela dne 7. 3. 2011 smlouvu o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu (dále jen„ Smlouva o úvěru“), na základě které byl žalovanému na běžném účtu poskytnut kontokorentní úvěr, tedy možnost čerpat peněžní prostředky do debetního (záporného) zůstatku běžného účtu. Nedílnou součástí Smlouvy i Smlouvy o úvěru jsou Všeobecné obchodní podmínky ČS. Limit kontokorentního úvěru, tedy povoleného debetního (záporného) zůstatku na běžném účtu, byl sjednán do limitu ve výši
5 000,00 Kč. Žalovaný byl zároveň dle Smlouvy o úvěru povinen platit ČS roční úrok z čerpaného kontokorentu ve výši dle oznámení ČS (ke dni vzniku debetního zůstatku činila výše úrokové sazby 18,90 % ročně) a ceny za služby spojené s vedením kontokorentu a běžného účtu v souladu s platným sazebníkem ČS, jež byly v souladu se Smlouvou o úvěru započítávány do výše kontokorentu. Dále se žalovaný zavázal nepřekročit povolený limit kontokorentu. Překročení limitu kontokorentu bylo považováno za případ vzniku tzv. nepovoleného debetního zůstatku, který byl žalovaný povinen vyrovnat. Nepovolený debetní zůstatek však přes upomínky učiněné ze strany ČS žalovaným vyrovnán nebyl, což představovalo závažné porušení Smlouvy o úvěru, a proto ČS převedla pohledávku na zaplacení celého kontokorentu dne 1. 2. 2020 na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků a vyzvala žalovaného k úhradě celé dlužné částky s úroky. K tomuto dni činí úrok z úvěru 78,75 Kč, úrok z prodlení 11,20 Kč. Nepovolený debetní zůstatek byl ode dne následujícího po převedení na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků i nadále úročen úrokem z kontokorentu ve výši v souladu s platným oznámením ČS, tj. ve výši 18,90 % ročně a zároveň úrokem z prodlení v zákonné výši v souladu
s platným oznámením ČS. Žalovaný byl o skutečnosti převedení debetního zůstatku na evidenční účet vyrozuměn výzvou ze dne 1. 2. 2020 a zároveň byl upozorněn na možnost soudního vymáhání pohledávky. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené Smlouvy o úvěru, včetně jejího příslušenství a práv s pohledávkou spojených, byla ze strany banky postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 30. 11. 2020, a to s účinností ke dni 1. 12. 2020. Žalobkyně rovněž v příloze zasílá Dohodu o úplatě a Potvrzení banky o zaplacení kupní ceny za postoupené pohledávky, když účinnost postoupení pohledávky dle Smlouvy o postoupení pohledávek je vázána na úhradu kupní ceny pohledávek. Pohledávka za žalovaným činila ke dni postoupení, tj. k 1. 12. 2020, celkem
7 047,17 Kč a skládala se z: zůstatku úvěru (jistiny) ve výši 5 724,80 Kč, roku z úvěru do 1. 12. 2020 ve výši 876,15 Kč, úroku z prodlení do 1. 12. 2020 ve výši 446,22 Kč. Jistina pohledávky je od postoupení pohledávky žalobkyni i nadále úročena úrokem z kontokorentu ve výši
18,90 % ročně a úrokem z prodlení ve výši dle předpisů občanského práva. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem odeslaným doporučeně dne 28. 12. 2020. Ode dne převedení pohledávky na evidenční účet, tj. od 1. 2. 2020, do dne postoupení pohledávky, tj. do 1. 12. 2020, nebylo na dlužnou částku zaplaceno ničeho. Narůstání a výši dlužné částky žalobkyně pak prokazuje přiloženými výpisy z účtu, ze kterých je rovněž ke dni 1. 2. 2020 patrný převod pohledávky na evidenční účet, a výpisem, který zachycuje obraty na účtu po převedení na evidenční účet. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení: dlužné jistiny ve výši 5 724,80 Kč, úroků z prodlení ve výši 446,22 Kč kapitalizovaných ke dni postoupení pohledávky, úroků z úvěru ve výši
876,15 Kč kapitalizovaných ke dni postoupení pohledávky. Dále žalobkyně požaduje rovněž zaplacení: úroků z úvěru ve výši 18,90% p. a. z dlužné jistiny úvěru ve výši 5 724,80 Kč od
2. 12. 2020 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 10 % p. a. z částky ve výši
5 724,80 Kč, od 2. 12. 2020 do zaplacení. Žalovaný byl žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem před podáním žaloby odeslanou doporučeně dne 3. 2. 2021, ani přesto však nebyla dlužná částka uhrazena. Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem před podáním žaloby včetně dokladu o odeslání adresované žalovanému.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se žádný z účastníků nedostavil. Soud rozhodl v nepřítomnosti účastníků (právní zástupce žalobkyně se omluvil) v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “) a při rozhodování vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.
3. Soud provedl dokazování a vzal za prokázáno: Mezi účastníky řízení byla dne datum uzavřena smlouva o účtu číslo, na základě které vedla právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba pro žalovaného účet. Dne 7. 3. 2011 byla mezi stejnými stranami uzavřena smlouva o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu s úvěrovým limitem 5 000 Kč. Úroková sazba činila 18,9 % ročně a žalovaný se zavázal hradit ceny za služby spojené s vedením kontokorentu a běžného účtu. Nedílnou součástí smlouvy je oznámení ČS, sazebník ČS a obchodní podmínky. Žalovaný se dostal do nepovoleného debetu, který ani přes výzvu právní předchůdkyně žalobkyně neuhradil. Právní předchůdkyně žalobkyně využila svého oprávnění a dne 2. 2. 2020 převedla pohledávku na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků č. ú. bankovní účet. Dluh činil 5 818,78 Kč. Žalovaný žalobkyni dluží celkovou částku 5 724,80 Kč O úhradu dluhu byl žalovaný upomínán předžalobní výzvou ze dne 3. 2. 2021, jenž byla odeslána téhož dne na adresu žalovaného. Žalobkyně je ve sporu aktivně legitimována.
4. Podle § 497 obchodního zákoníku účinného do 1. 1. 2014 se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Podle § 502 odst. 1 věta první téhož obchodního zákoníku od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona.
6. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Soud věc právně posuzoval dle ustanovení obchodního zákoníku účinného do 1. 1. 2014, v souladu s ust. § 3028 odst. 3 nového občanského zákoníku , a to dle ust. § 261 odst. 3 písm. d) , když se tímto zákoníkem řídí závazkové vztahy ze smlouvy o úvěru bez ohledu na povahu účastníků závazkového vztahu, tj. zda jsou oba podnikateli či nikoliv. Žalobkyně prokázala, že uzavřela se žalovaným smlouvu, která má všechny náležitosti smlouvy o úvěru dle § 497 a násl. obchodního zákoníku účinného do 1. 1. 2014. Žalovaný uzavření smlouvy a poskytnutí peněžních prostředků nijak nerozporoval, k žalobě se nevyjádřil. Žalovanému vznikla povinnost splácet poskytnutý úvěr spolu se smluvními úroky a poplatky dle podmínek sjednaných ve smlouvě. Žalovaný však úvěr řádně nesplácel, a proto byl žalobkyní vyzván k dobrovolné úhradě dluhu. Žalobkyně listinnými důkazy zcela prokázala jak vznik smluvního vztahu mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, ale i skutečnost, že žalovaný z tohoto vztahu řádně neplnil. Soud proto s odkazem na skutková zjištění podané žalobě vyhověl v celém rozsahu a zavázal žalovaného dluh žalobkyni uhradit, a to jak na jistině dluhu ve výši 5 724,80 Kč, tak i na úroku ve výši 876,15 Kč. Současně soud zavázal žalovaného k úhradě smluvního úroku z dlužné jistiny od 2. 12. 2020 do zaplacení ve výši 18,9 % ročně, a to dle § 502 obch. zák. Jelikož k prodlení žalovaného s úhradou celého dluhu došlo za účinnosti nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. , soud rozhodl o úroku z prodlení dle ust. § 1970 o. z., dle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Úrok z prodlení byl přiznán od 2. 12. 2020 do zaplacení ve výši 10 % ročně z dlužné jistiny.
7. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.
8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. když žalobkyně měla ve věci plný úspěch a náleží jí právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále náklady právního zastoupení dle § 14b odst. 1 vyhlášky č.177/1996 Sb. , v sazbě jednoho úkonu 200 Kč, celkem byly přiznány 3 úkony, a to za předžalobní výzvu, přípravu převzetí, sepis žaloby, když řízení v dané věci bylo podáno na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně, stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech. K těmto úkonům náleží tři režijní paušály po 100 Kč za jeden úkon dle § 14b odst. 2 téže vyhlášky. Jelikož advokát žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, přiznal soud žalobkyni i nárok advokáta na úhradu 21% DPH v souladu s ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. Celkové náklady řízení tedy činí 1 489 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.