Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
76 C 97/2021-19
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Adamem Čičmancem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 675 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 675 Kč s vyčísleným úrokem z prodlení ve výši 60,29 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 675 Kč s vyčísleným úrokem z prodlení ve výši 60,29 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 15. 10. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky 675 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně vyzvala žalovaného coby odběratele elektřiny k provedení řádné přihlášky žalovaného k placení televizního poplatku, případně k zaslání čestného prohlášení, že nevlastní ani neužívá televizní přijímač. Žalovaný na výzvu nereagoval, proto se považuje za poplatníka televizního poplatku s povinností platit televizní poplatek ve výši 135 Kč měsíčně. Žalovaný nedostál své poplatkové povinnosti a dluží žalobkyni poplatky za období od září 2019 do ledna 2020 v celkové výši 675 Kč. Dále se žalobkyně domáhala úroku z prodlení v kapitalizované výši 60,29 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal po celé řízení pasivní.
3. Vzhledem k tomu, že v dané věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud v souladu s § 115a , zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen„ o. s. ř. “), rozhodl ve věci samé bez nařízení jednání, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se na výzvu soudu podle § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřil, proto soud předpokládá, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek.
4. Z předložených listinných důkazů vzal soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovaného výzvou ze dne 27. 5. 2019, aby se ve lhůtě 30 dnů přihlásil k placení televizního poplatku, nebo ve stejné lhůtě zaslal žalobkyni vyplněné čestné prohlášení, že nevlastní nebo neužívá televizní přijímač. Zároveň byl žalovaný upozorněn, že marným uplynutím lhůty ke splnění oznamovací povinnosti, se bude žalovaný považovat za poplatníka televizního poplatku. Žalovaný na výzvu žalobkyně nereagoval, proto se od srpna 2019 považuje za poplatníka televizního poplatku. Žalovaný porušil svou zákonnou povinnost zaplatit žalobkyni televizní poplatek ve výši 135 Kč za období od září 2019 do ledna 2020. Žalovaný byl opakovaně vyzýván k úhradě dlužných televizních poplatků ve výši 675 Kč.
5. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:
6. Žalovaný jako odběratel elektřiny připojený k distribuční soustavě byl povinen podle § 3 odst. 2 , odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb. , o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů (dále jen„ zákona o rozhlasových a televizních poplatcích“) platit žalobkyni televizní poplatek. Platit televizní poplatek byl žalovaný povinen žalobkyni jako provozovateli televizního vysílání dle § 7 odst. 1 tohoto zákona. Dle § 7 odst. 2 tohoto zákona je žalovaný jako fyzická osoba povinen platit televizní poplatek nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž se žalovaný stal poplatníkem se splatností nejpozději do patnáctého dne příslušného kalendářního měsíce. Výše televizního poplatku činí 135 Kč měsíčně dle § 6 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích. Jelikož byl žalovaný s úhradou dlužných televizních poplatků v prodlení, má žalobkyně nárok na úrok z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , ve výši stanovené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , ve znění účinném k prvnímu dni prodlení. Soud ve shodě s žalobou žalobkyni přiznal úrok z prodlení v kapitalizované výši 60,29 Kč
7. S ohledem na vše shora uvedené soud shledal žalobní nárok důvodným, a proto žalobě vyhověl (výrok ad I.).
8. O náhradě nákladů řízení (výrok ad II.) soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto jí soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Za náklady potřebné k účelnému uplatňování práva však soud v této věci nepovažuje náklady na právní zastoupení žalobkyně. Pokud je činnost žalobkyně financována převážně výběrem televizních poplatků, je namístě po žalobkyni požadovat, aby si sama zajistila jejich správu a vymáhání. Ve sporech o zaplacení dlužných televizních poplatků nelze totiž paušálně očekávat uplatnění do té míry specializovaných znalostí, jimiž by nedisponovali pracovníci právního útvaru České televize (srov. např. nálezy Ústavního soudu sp.zn. I. ÚS 3344/12 ze dne 24. 7. 2013 nebo I. ÚS 3768/14 ze dne 6. 2. 2015). V této věci pak k ničemu mimořádnému, co by odůvodňovalo přiznat náklady právního zastoupení, nedošlo. Jelikož se jednalo o právně jednoduchou věc, kdy žalobkyně disponuje patřičným právním aparátem pro vymáhání televizních poplatků, soud neshledal náklady právního zastoupení za účelně vynaložené. Soud tak při určení náhrady nákladů řízení postupoval, jako kdyby žalobkyně nebyla právně zastoupena a přiznal ji na nákladech řízení zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a paušální náhradu nákladů za podání žaloby a za výzvu k plnění ve výši 2x 100 Kč dle § 151 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. a dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. , celkem 600 Kč.
9. Soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud s ohledem na charakter uložených povinností třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, bude možné se domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.