Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (13)No categories available
14 C 66/2021-18
Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní JUDr. Irenou Šolínovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 2 500 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 2.500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2.500 Kč od 27. 12. 2017 do zaplacení, vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen žalobci zaplatit náklady řízení ve výši 1.489 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám anonymizováno jméno jméno.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 2.500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2.500 Kč od 27. 12. 2017 do zaplacení, vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen žalobci zaplatit náklady řízení ve výši 1.489 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [jméno].
1. Předmětem řízení je zaplacení částky 2.500 Kč s úrokem z prodlení shora na základě úvěrové smlouvy ze dne 6. 12. 2017 uzavřené mezi žalovaným jako dlužníkem a právním předchůdcem žalobce společností právnická osoba jako věřitelem Na základě takto uzavřené smlouvy o úvěru poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému částku 2.500 Kč, kterou se žalovaný zavázal splatit původnímu věřiteli do 26. 12. 2017. Žalovaný byl o zaplacení opakovaně upomínán, nezaplatil však žádnou částku. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 7. 2019 byla pohledávka postoupena žalobci.
2. Vydaný elektronický platební rozkaz byl soudem zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. K jednání dne 28. 6. 2021 se zástupce žalobce omluvil a souhlasil, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti, žalovaný se k jednání nedostavil bez omluvy, ač mu předvolání se žalobou bylo doručeno na adresu trvalého pobytu postupem dle § 49 odst. 2 , 4 o. s. ř. o. s. ř. dne 14. 6. 2021. Soud proto dle § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ve věci jednal a rozhodl bez přítomnosti účastníků. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Ve věci byly provedeny listinné důkazy smlouvou o úvěru ze dne 6. 12. 2017, dokladem o odeslání částky 2.500 Kč, historií úvěru, smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 12. 7. 2019, oznámením o postoupení pohledávky a předžalobní výzvou ze dne 26. 7. 2019 s podacím lístkem.
4. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že právní předchůdce žalobce společnost právnická osoba jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli dne 6. 12. 2017 smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut bezhotovostním převodem úvěr ve výši 2.500 Kč. Žalovaný se zavázal splatit poskytnutý úvěr do 26. 12. 2017. Poplatek za poskytnutí úvěru nebyl sjednán. Smlouva o úvěru byla sjednána elektronicky, když její text včetně všeobecných podmínek žalovaný na svém uživatelském účtu ve webové službě věřitele odsouhlasil. Žalovaný byl ve smlouvě dostatečně identifikován. Úvěr byl poskytnut dne 6. 12. 2017 bezhotovostním převodem na účet žalovaného, kdy věřitel identifikoval platbu úvěru uvedením variabilního symbolu (rodného čísla žalovaného). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 7. 2019 byla dosud neuhrazená pohledávka za žalovaným ve výši 2.500 Kč postoupena žalobci, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn. Naposledy byl k úhradě vyzván předžalobní výzvou ze dne 26. 7. 2019. Žalovaný je v řízení nečinný, netvrdí a neprokazuje, že by na úvěr něco zaplatil.
5. Dle § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
6. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Provedenými listinnými důkazy bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce se žalovaným uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 2.500 Kč, který se žalovaný zavázal splatit jednorázově do 26. 12. 2017. Žalovaný neprokázal splnění povinnosti dlužníka vrátit poskytnuté peněžní prostředky, proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Ode dne následujícího po splatnosti je žalovaný v prodlení, proto je povinen dle § 1970 o. z. zaplatit žalobci úrok z prodlení z dlužné částky v sazbě odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění ode dne 27. 12. 2017 do zaplacení.
7. Výrok o nákladech řízení účastníků se opírá o § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. Ve věci úspěšný žalobce zaslal žalovanému výzvu k plnění ve smyslu § 142a o. s. ř. o. s. ř. , proto má nárok na náhradu nákladů řízení. Žalobce na nákladech řízení vynaložil částku 400 Kč za zaplacený soudní poplatek a hradil náklady právního zastoupení. Při určení výše odměny a nákladů zastoupení postupoval soud podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Dle tohoto ustanovení činí odměna za úkon právní služby 200 Kč a paušální částka jako náhrada výdajů za každý úkon právní služby 100 Kč Tyto částky přísluší za 3 úkony právní služby (předžalobní upomínka, převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby). Zástupce žalobce doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Dle § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. proto patří k nákladům řízení rovněž částka odpovídající DPH ve výši 21 %. Základem daně jsou odměna za zastupování a náhrady, tj. částka 900 Kč. Daň činí 189 Kč. Celkově bylo na nákladech řízení přiznáno 1.489 Kč. S ohledem na výsledek řízení je žalovaný povinen nahradit žalobci náklady řízení v této výši, které jsou splatné dle § 149 odst. l o. s. ř. o. s. ř. k rukám zástupce žalobce.
8. Žalobce se domáhal, aby odměna za 1 úkon právní pomoci byla stanovena dle § 7 advokátního tarifu, nikoliv dle § 14b tohoto předpisu. Soud dovodil, že v konkrétním sporu jsou splněny podmínky pro aplikaci § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobce vymáhá zaplacení dlužných částek z postoupených pohledávek ve více případech ročně. Skutkové vymezení uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno obdobným způsobem. Jednotlivé žaloby se liší pouze v označení žalovaných, v označení úvěrové smlouvy a ve vyčíslení samotných dlužných částek. Rovněž právní odůvodnění uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno shodně. Soud z uvedeného dovozuje, že postup při uplatňování nároků žalobce soudní cestou je do značné míry automatizovaný a alespoň ve fázi, která předchází případné procesní obraně žalovaného, nevyžaduje individuální posouzení každého jednotlivého případu ani odborné právní znalosti. Nelze přehlédnout, že Ústavní soud před účinností § 14b vyhlášky č. 177/96 Sb. opakovaně konstatoval, že je nepřiměřeně vysoká sazba mimosmluvních odměn (§ 7 vyhlášky) a v nálezu sp. zn. I ÚS 3923/11 ze dne 29. 3. 2012 judikoval, co považuje za řízení zahájené tzv.„ formulářovou“ žalobu, když uvedl, že„ v takovém řízení, jež je zahájeno„ formulářovou“ žalobou, nárok je uplatňován vůči spotřebiteli, přičemž ten vznikl ze smlouvy, anebo jiného právního důvodu, avšak spotřebitel je fakticky vyloučen z možnosti sjednat si podmínky plnění s jiným obsahem (typicky půjde zejména o smlouvu o přepravě, dodávce tepla nebo energií, spotřebitelském úvěru, běžném účtu, o poskytování služeb informační společnosti, o poskytování služeb elektronických komunikací, o pojistnou smlouvu, o regulační poplatek podle zákona č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů)“. I z výše uvedeného je zřejmé, že nárok žalobce na zaplacení pohledávky ze spotřebitelského úvěru uplatněný formou vyplnění návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, je typicky nárokem, který má namysli § 14b advokátního tarifu.
9. Lhůta k zaplacení žalované částky a k náhradě nákladů řízení byla stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř. o. s. ř. , když s ohledem na nečinnost žalovaného v řízení nebyly soudu tvrzeny důvody pro delší lhůtu splatnosti.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat splnění návrhem na výkon rozhodnutí či exekuci.