Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
25 C 302/2020-39
Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Folkovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 1 678 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1 500 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 500 Kč od 17. 10. 2016 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba co do zaplacení částky 178 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 178 Kč od 17. 10. 2016 do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1 078 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1 500 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 500 Kč od 17. 10. 2016 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba co do zaplacení částky 178 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 178 Kč od 17. 10. 2016 do zaplacení, se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1 078 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobce.
1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu částku 1 678 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné sazbě z této částky od 17. 10. 2016 do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce, společnost právnická osoba se žalovaným uzavřela dne 5. 10. 2016 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byl původním věřitelem poskytnut žalovanému úvěr ve výši 1 500 Kč, který se zavázal vrátit do 16. 10. 2016. Smlouva byla uzavřena distančně prostřednictvím webové stránky webová adresa, kde se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, následně odsouhlasil znění rámcové úvěrové smlouvy a uvedl číslo svého bankovního účtu, přičemž umožnil původnímu věřiteli přístup do svého bankovního účtu. Žalovanému bylo přiděleno klientské číslo. Žalovaný zaslal původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Pro ověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy, standardní evropské informace o spotřebitelském úvěru s navrhovanou výší úvěru 1 500 Kč a splatností dne 16. 10. 2016. Po odeslání smluvní dokumentace žalovanému byly na jeho bankovní účet zaslány peněžní prostředky. Úvěr byl poskytnut z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. bankovní účet, přičemž původní věřitel identifikoval platbu úvěru uvedením variabilního symbolu, který byl určen jako rodné číslo žalovaného a číslem úvěrové smlouvy. Žalovaný odsouhlasil text smlouvy o úvěru a zavázal se uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 178 Kč, splatný dne 16. 10. 2016. Žalovaný, který úvěr v poskytnuté výši čerpal, svoji povinnost nesplnil a poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Dluh žalovaného se sestává z jistiny úvěru ve výši 1 500 Kč a poplatku ve výši 178 Kč, jež byly splatné dne 16. 10. 2016. Žalobce dodal, že pokud by soud neuznal jeho nárok na zaplacení dlužné jistiny z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, žádal, aby jeho nárok v části jistiny soud posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobci na základě smlouvy na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 12. 2019 Ani přes opakované upomínky žalovaný svůj dluh vůči žalobci nevyrovnal.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Listin y mu byly doručovány v souladu s ust. § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “) na adresu jeho pobytu zapsaného v Centrální evidenci obyvatel ČR a na další soudem zjištěné adresy. V souladu s § 115a o.s.ř. o.s.ř. ve spojení s ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. o.s.ř. soud nenařizoval jednání a rozhodl na základě listinných důkazů předložených žalobcem.
3. Z provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobce soudu předložil potvrzení o provedené platbě, které bylo vystaveno dne 5. 10. 2016, z něhož je patrné, že dne 5. 10. 2016 byla na účet č. bankovní účet zaslána částka 1 500 Kč (potvrzení o provedené platbě právnická osoba, s.r.o. z uvedeného dne). právnická osoba vystavil žalovanému dne 5. 10. 2016 fakturu číslo znějící na částku 1 678 Kč (jistina 1 500 Kč a poplatek 178 Kč) splatnou dne 16. 10. 2016 (označená faktura). Společnost anonymizována tři slova uzavřela dne 16. 2. 2019 se žalobcem smlouvu o postoupení pohledávek, kterou postoupila i pohledávku za žalovaným, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 20. 12. 2019 (listina o převodu včetně oznámení o postoupení pohledávek z uvedených dnů). Žalovaný byl vyzván prostřednictvím zástupce žalobce k úhradě částky 7 147 Kč (výzva k úhradě před podáním žaloby z 22. 1. 2020 včetně podacího lístku). Z potvrzení právnická osoba ze dne 18. 11. 2020 vyplývá, že majitelem výše označeného bankovního účtu je žalovaný, z mimořádného výpisu z tohoto účtu je patrné, že ke dni 5. 10. 2016 mu byla od právnická osoba, s.r.o. připsána částka 1 500 Kč (potvrzení zmíněné banky včetně mimořádného výpisu).
4. Podle ustanovení § 1723 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen„ NOZ“) závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo jiné skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá.
5. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 , 2 NOZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
6. Po právním zhodnocení soud dospěl k závěru, že nárok žalobce je dán pouze z části. Žalobce tvrdil, že jeho právní předchůdce společnost právnická osoba uzavřel se žalovaným dne 5. 10. 2016 smlouvu o úvěru, na jejímž základě mu poskytl částku 1 500 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 178 Kč. jméno skutečnost však žalobce soudu neprokázal. Soudu předložil toliko potvrzení o provedené platbě z 5. 10. 2016 a fakturu z téhož dne. Ze zmíněného potvrzení pouze vyplývá, že daná částka byla na označený účet odeslána. Faktura není bez dalšího důkazem způsobilým k prokázání důvodu jejího vystavení. Soud následně ověřil, že skutečně dne 5. 10. 2016 byla částka 1 500 Kč odeslána na účet žalovanému. Z tohoto důvodu soud posoudil nárok žalobce podle ust. § 2991 odst. 1 NOZ , když z provedeného dokazování má za prokázané, že původní věřitel zaslal na účet žalovaného částku 1 500 Kč, čímž se žalovaný na úkor právního předchůdce žalobce bezdůvodně obohatil. K tomu soud podotýká, že i sám žalobce v žalobě pro případ, že by soud neuznal jeho nárok na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, navrhl, aby jej posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Pohledávka za žalovaným platně přešla na žalobce dle § 1879 a násl. NOZ . Protože žalobce neprokázal vznik smluvního vztahu mezi původním věřitelem a žalovaným (tj. platné uzavření smlouvy o úvěru), nebylo možné dospět k závěru, že závazek platně dle shora citovaného ust. § 1723 odst. 1 NOZ vznikl. Soud proto žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku, o níž se bez spravedlivého důvodu obohatil (výrok I.). Žalobci dále svědčí i právo na přiznání úroku z prodlení ve smyslu ust. § 1970 NOZ ve spojení s prováděcím předpisem (§ 2 vyhlášky č. 351/2013 Sb. ), neboť ani přes výzvu žalovaný nevydal, oč se bezdůvodně obohatil. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl (výrok II. tohoto rozsudku), protože se žalobci nepodařilo prokázat uzavření smlouvy o úvěru, dohodu o poplatku za poskytnutí úvěru ani případná další ujednání.
7. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 142a odst. 1 o.s.ř. o.s.ř. a ustanovením § 151 odst. 2 o.s.ř. o.s.ř. Vzhledem k částečnému zamítnutí žaloby úspěch žalobce spočíval v 89,4 % (neúspěch 10,6 %), proto má s přihlédnutím k ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. o.s.ř. právo na přiznání účelně vynaložených nákladů řízení v celkové výši 78,8 % Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna za zastoupení účastníka advokátem za dva a půl úkony právní služby (převzetí zastoupení, sepis žaloby a prostá výzva k plnění) á 200 Kč dle ustanovení § 14b odst. 1 , bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ AT“) a náhrada hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby po 300 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) AT. Podle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. o.s.ř. se částka odměny a náhrad advokáta dále zvyšuje o 21% DPH dle zákona č. 235/2004 Sb. , tj. o částku 168 Kč. Celková výše účelně vynaložených nákladů řízení byla vypočtena částkou 1 368 Kč, 78,8 % z této částky činí po zaokrouhlení částku 1 078 Kč, jež byla výrokem III. tohoto rozsudku žalobci přiznána. I tato uložená povinnost je splatná v zákonné třídenní lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř. o.s.ř. , přičemž platební místo pro úhradu nákladů řízení bylo stanoveno v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř. o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o.s.ř. o.s.ř. ).
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo nařízení exekuce.