Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 C 249/2020-17

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr Petrou Filovou jako samosoudkyní ve věci

žalobce: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce

sídlem adresa žalobkyně

zastoupený advokátem titul. jméno příjmení

sídlem adresa, obec - část obce

proti

žalované; celé jméno žalované, narozená dne datum

bytem adresa žalované

o zaplacení 15.000,00 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 15.000,00 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15.000,00 Kč od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu částky ve výši 2.550,00 Kč, dále částky 500,00 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 15.000,00 Kč od datum do datum zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 3.182,00 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 15.000,00 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15.000,00 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v rozsahu částky ve výši 2.550,00 Kč, dále částky 500,00 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 15.000,00 Kč od [datum] do [datum] zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 3.182,00 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou ze dne datum domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 15.000,00 Kč s příslušenstvím. Žalobce podanou žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce společností právnická osoba a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, na základě které byl žalované poskytnut úvěr s možností opakovaného čerpání až do výše úvěrového limitu ve výši 35.000,00 Kč Smlouva byla uzavřena do dobu neurčitou a její nedílnou součástí byly obchodní podmínky. Žalovaná se zavázala vyčerpaný úvěr splatit vč. úroku z poskytnutého úvěru ve výši 8,5% měsíčně dle č.l. IV. odst. 1 smlouvy a poplatku za čerpání úvěru ve výši 12,5% ročně z každé čerpané částky dle č.l IV. odst. 2 smlouvy, a to vždy v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši odpovídající 12,5% nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatek za čerpání, anebo 1.000,00 Kč podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší. Minimální pravidelná splátka byla splatná vždy 30. dne každého kalendářního měsíce počínaje dnem uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru. Žalovaná vyčerpala celkem částku ve výši 15.000,00 Kč. Žalovaná však porušila své povinnosti vyplývající z uzavřené smlouvy a sjednané splátky řádně a včas nehradila, resp. neuhradila jedinou splátku. S ohledem na uvedené právní předchůdce žalobce poskytnutý úvěr zesplatnil k datu datum. Žalobce požaduje zaplacení dlužné jistiny ve výši 15.000,00 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny od datum (den po zesplatnění) do zaplacení, dále částku ve výši 2.550,00 Kč představující úrok za poskytnutí úvěru ve výši 8,5% měsíčně z čerpaného úvěru ve výši 15.000,00 Kč anonymizováno číslo do datum a dále částku ve výši 500,00 Kč z titulu náhrady účelných nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle č.l. VI. odst. 1 písm. a) smlouvy. Následně společnost právnická osoba pohledávku za žalovanou postoupila na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum společnosti právnická osoba, IČO, která jí poté postoupila na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum žalobci. Dlužné částky žalovaná nezaplatila ani na základě zaslané předžalobní výzvy ze dne datum.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Za účelem zjištění skutkového stavu soud provedl dokazování listinnými důkazy, kterými byly smlouva o revolvingovém úvěru ze dne datum, standartní informace o spotřebitelském úvěru, obchodní podmínky, tiskopis„ jméno application“ pro vyčerpané částky v rámci úvěrového rámce, potvrzení o provedení plateb vyčerpaného rámce úvěru ze dne datum, měsíční výpisy splatné dne datum, dne datum a dne datum, smlouva o postoupení pohledávky ze dne datum vč. přílohy, smlouva o postoupení pohledávky ze dne datum vč. přílohy, oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, předžalobní výzva ze dne datum.

4. Z výše citovaných listinných důkazů vzal soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce společností právnická osoba jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem –klientem byla dne datum uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, na základě které byl žalované poskytnut úvěr s možností opakovaného čerpání až do výše úvěrového limitu ve výši 50.000,00 Kč (č.l. II. bod 2 smlouvy). Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou (č.l. II. bod 3 smlouvy). Nedílnou součástí uzavřené smlouvy byla obchodní podmínky, standardní informace o spotřebitelském úvěru a sazebník. Roční procentní sazba nákladů úvěru činila 262,91% (č.l. II. bod 5 smlouvy). Úrok byl sjednán ve výši 8,5% měsíčně (č.l. II. bod 4 smlouvy a č.l. IV. bod 1 smlouvy). Poplatek za čerpání úvěru činil 12,5% z částky každého čerpání (č.l. IV. bod 2 smlouvy). Dle č.l. IV. bodu 6 měla být celková částka splatná žalovanou, tj. součet výše poskytováno úvěru a výše celkových nákladů úvěru, avšak jen při splnění všech předpokladů pro výpočet RPSN činil 141.084,98 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr vč. úroku a poplatku dle č.l. V. smlouvy splatit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši minimální splátky dle obchodních podmínek tj. ve výši 12,5% nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání nebo částky ve výši 1.000,00 Kč, podle toho která z těchto částek bude vyšší, a to vždy 30. den každého kalendářního měsíce počínaje dnem datum. Dle č.l. VI bod 1 písm. a) byla žalovaná povinna zaplatit pro případ prodlení se splácením jakékoliv částky náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 250,00 Kč, dle písm. b) úroky z prodlení a dle písm. c) smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky, ohledně níž by byla žalovaná v prodlení. Ze standardních informací o úvěru bylo dále zjištěno, že právní předchůdce žalobce měl zkoumat úvěruschopnost žalované nahlédnutím do registru příjmení, nebankovního registru klientských informací sdružení anonymizováno, nebankovního registru klientských informací sdružení anonymizováno (výsledky této činnosti však soudu předloženy nebyly). Dne datum žalovaná vyčerpala částku ve výši 15.000,00 Kč, což bylo zjištěno z potvrzení o provedené platbě ze dne datum, tiskopisu„ jméno application“ pro vyčerpané částky v rámci úvěrového rámce a měsíčního výpisu splatného dne datum, ze kterého bylo dále zjištěno, že měsíční splátka činí 1.875,00 Kč. Z měsíčního výpisu splatného dne datum bylo zjištěno, že žalovaná neuhradila splátku splatnou dne datum, proto jí ke dni datum byla vyúčtována pokuta za prodlení ve výši 250,00 Kč a úrok ve výši 1.317,50 Kč. příjmení splatná ke dni datum činila 3.945,94 Kč. Z měsíčního výpisu splatného dne datum bylo zjištěno, že žalovaná neuhradila částky splatné dne datum, proto jí ke dni datum byla vyúčtována další pokuta za prodlení ve výši 250,00 Kč a úrok ve výši 2.635,00 Kč. příjmení splatná ke dni datum činila 6.212,82 Kč. Následně společnost právnická osoba pohledávku za žalovanou postoupila na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum společnosti právnická osoba, IČO, která jí poté postoupila na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum žalobci, což bylo žalované oznámeno přípisem ze dne datum. Následně právní zástupce žalobce zaslal ještě žalované předžalobní výzvu ze dne datum s tím, že žalovaná byla vyzvána k úhradě částky ve výši 20.967,50 Kč, a to do tří dnů. Žalovaná požadované částky nezaplatila, byť byla poučena o možnosti soudního vymáhání pohledávek a vzniku dalších nákladů. Uvedené bylo zjištěno z předžalobní výzvy ze dne datum.

5. Soud provedené důkazy hodnotil (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Pravost ani pravdivost listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována. S ohledem na vznik závazkového vztahu soud věc posuzoval dle ustanovení v platném znění a o spotřebitelském úvěru – ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen ZUS).

6. Podle § 2 odst. 1 ZSU spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

7. Podle § 86 odst. 1 ZSU, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

8. Podle , (dále jen ) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

10. Podle neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účast zákona vyžaduje.

11. Podle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

13. Podle bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez správního důvodu, plněním správního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Po provedeném dokazování a po jeho právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná toliko částečně. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce společností právnická osoba a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru ve smyslu ust. a násl. , kdy na základě této smlouvy žalovaná dne datum vyčerpala peněžní prostředky ve výši 15.000,00 Kč představující úvěr, který se žalovaná zavázala splatit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši minimální splátky dle č.l. V. smlouvy splatných vždy 30. den každého kalendářního měsíce počínaje dnem datum. Žalovaná sjednané splátky řádně a včas nehradila.

15. Soud se nejprve zabýval platností předmětné úvěrové smlouvy. Charakter smluvního ujednání mezi účastníky byl spotřebitelskou smlouvou, neboť žalobce v rámci své podnikatelské činnosti poskytuje spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná.

16. V řízení nebyla soudu přeložena jakákoliv , z níž by bylo zřejmé, že právní předchůdce žalobce vůbec úvěruschopnost žalované zkoumal tj. že by si od žalované vyžádal informace doklady týkající se jejích příjmů, a výdajů. Rovněž nebyly předloženy y, prokazující, že by právní předchůdce žalobce nahlédl do registru příjmení, nebankovního registru klientských informací sdružení anonymizováno, nebankovního registru klientských informací sdružení anonymizováno. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se např. jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. -39, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 3225/2015, použitelný i za účinnosti ). V souladu se shora citovaným poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. Soud má za to, že právní předchůdce žalobce úvěruschopnost žalované nezkoumal.

17. Soud má tedy s ohledem na vše shora uvedené za to, že v  zákona o spotřebitelském úvěru stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele. Soud zásadně přihlíží k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek i bez návrhu, jak vyplývá z dikce zákona shora citovaného. Pokud žalobce vycházel toliko z objektivně nedoloženého prohlášení žalované o svých osobních, výdělkových a majetkových poměrech a navíc přehlížel zjevnou neschopnost žalované splácet, když již u něj měla žalovaná jiný úvěr, nedostál své povinnosti, neboť nepostupoval s odbornou péčí při posuzování schopnosti žalované splácet úvěr (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2019, sp. zn. ). K obdobným závěrům dospěl i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , kdy dovodil, že„ součástí odborné péče poskytovatel úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit) …poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit…totiž proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům v podobě vykonávacího řízení subjektům, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu…“

18. S ohledem na výše uvedené tedy soud dospěl k závěru, že smlouva o revolvingovém úvěru ze dne datum je absolutně neplatná, když žalobce řádně nezkoumal a neposoudil úvěruschopnost žalované. Uzavřená smlouva se zjevně příčí dobrým mravům, zjevně narušuje veřejný pořádek. Současně nelze přehlédnout, že žalovaná peněžní prostředky čerpala ještě téhož dne. Dále je třeba podotknout, že i kdyby soud předmětnou smlouvu o úvěru neshledal neplatnou ze shora uvedených důvodů, musel by nezbytně dospět k závěru o neplatnosti jednotlivých smluvních ujednání týkajících zejména výše úroků, neboť výše úroku požadovaná žalobcem ve výši 18,5 % měsíčně tj. 222% ročně, jakož i výše roční procentní sazby nákladů úvěru ve výši 262,91 % odporuje zákonu, neboť se jedná o úrok lichvářský (k tomu srovnej např. rozhodnutí Nejvyššího soudu zn. ze dne 15. 12. 2004). Obdobně jde odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. ze dne 27. 2 2007, z něhož vyplývá, že za nepřiměřený úrok nemusí být považován takový, který dosahuje výše obvyklého úroku poskytovaného bankami dvakrát až třikrát, a to s ohledem na vyšší riziko, které je spojeno s půjčováním peněz mezi fyzickými osobami. Zejména s ohledem na dlužníky, kteří by na úvěr u banky jen stěží dosáhli. Z uvedeného tedy vyplývá, že hranice mravnosti úroku se pohybuje okolo trojnásobku úrokové míry obvyklé u bank a stanovené s ohledem na nejvyšší úrokové sazby uplatňované bankami při poskytování úvěrů a půjček.

19. Vzhledem k výše uvedenému tedy soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná toliko v rozsahu 15.000,00 Kč, kdy žalobce má pouze právo na zaplacení bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. , neboť žalovaná se na úkor žalobce obohatila bez právního důvodu. Vzhledem k tomu že žalovaná neuhradila ničeho, je povinna tuto částku žalobci zaplatit jako bezdůvodné obohacení. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu je povinna hradit i příslušenství pohledávky, kterým jsou úroky z prodlení ve smyslu ust. ve spojení s z dlužné jistiny ve výši 15.000,00 Kč, a to od datum (sepisu žaloby) do zaplacení. Výše zákonného úroku z prodlení ke dni datum činila 8,25 % ročně. Soud má za to, že žalovaná se ocitla v prodlení až uplynutím lhůty stanovené v předžalobní výzvě ze dne datum s tím, že pokud byla tato odeslána téhož dne, k fikci doručení ve smyslu ust. došlo datum, stanovená třídenní lhůta k plnění uběhla datum tj. ke dni podpisu žaloby dne datum (č.l. 4 spisu) byla žalovaná v prodlení.

20. Zbývající částky požadované žalobcem není žalovaná povinna zaplatit, neboť se jedná o nároky z neplatné úvěrové smlouvy (úrok ve výši 2.550,00 Kč, náhrada nákladů ve výši 500,00 Kč a zákonných úroků z prodlení z dlužné částky 15.000,00 Kč ve výši od datum do datum. Soud proto nárok žalobce na úhradu těchto částek ve výroku II. zamítl.

21. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Sluší se v této souvislosti poznamenat, že soud při rozhodování o náhradě nákladů řízení dle míry úspěchu zvážil míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně samotné pohledávky, ale též stran jejího příslušenství (k tomu srov. nález Ústavního soudu sp. zn. ze dne 30.8.2010), a že pro zjednodušení výpočtu úspěchu účastníků stanovil pro výpočet nároků požadovaných do zaplacení limit datum, tj. den vydání tohoto rozsudku.

22. Předmětem řízení bylo zaplacení částky ve výši 15.000,00 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a dále částka ve výši 2.550,00 Kč a 500,00 Kč tj. celkem částka ve výši 21.415,75 Kč (15.000,00 Kč + 3.365,75 Kč /požadovaný zákonný úrok/ + 2.550,00 Kč + 500,00 Kč). Úspěch žalobce je v tomto případě představován výrokem I., tedy částkou v celkové výši 15.420,41 Kč (15.000,00 Kč + 420,41 Kč přiznaný zákonný úrok), ohledně které soud žalobě ve výroku I. vyhověl (72 % úspěch). Naopak úspěch žalované je představován výrokem II., tedy částkou ve výši 5.957,12 Kč (28 %) (2.550,00 Kč + 500,00 Kč + 2.907,12 Kč zamítnutý zákonný úrok), ohledně které soud žalobu ve výroku II. zamítnul.

23. Náklady řízení činí částku činí částku ve výši 7.231,50 Kč, která se sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800,00 Kč, doplatku soudního poplatku ve výši 200,00 Kč, odměny právního zástupce žalobce za zastupování žalobce v tomto řízení dle advokátní tarif (dále jen AT) ve výši 1.700,00 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle ust. AT, ve výši 1.700,00 Kč za sepis žaloby dle ust. AT, ve výši 850,00 Kč za sepis jednoduché předžalobní výzvy dle ust. AT, k tomu se vážících tří režijních paušálů po 300,00 Kč dle ust. AT a 21% DPH z částky 5.150,00 Kč ve výši 1.081,50 Kč.

24. Žalovaná byla proto úspěšná v rozsahu 28 % předmětu řízení, žalobce byl úspěšný v rozsahu 72% předmětu řízení Po vzájemném zápočtu úspěchu žalované vůči úspěchu žalobce, má žalobce právo na náhradu nákladů řízení ve výši 44 % (72 % minus 28 % = 44 %) účelně vynaložených nákladů tj. částku ve výši 3.182,00 Kč.

25. Lhůta k plnění byla odůvodněna ust.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně, a to ve třech písemných vyhotoveních.

Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat svého nároku návrhem výkonu soudního rozhodnutí nebo exekucí.