Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (5)No categories available
12 C 59/2021-48
Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Rollerovou, Dr. ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 2 760 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 24. 8. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, a to do tří dnů
od právní moci rozsudku.
II. Žaloba, by žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 760 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 26. 4. 2020 do zaplacení ve výši 10 % ročně
a zákonným úrokem z prodlení z částky 2 000 Kč od 26. 4. 2020 do 23. 8. 2020 ve výši
10 % ročně a od 24. 8. 2020 ve výši 1,75 % ročně, se zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 668,85 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku zástupci žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 24. 8. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba, by žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 760 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 26. 4. 2020 do zaplacení ve výši 10 % ročně a zákonným úrokem z prodlení z částky 2 000 Kč od 26. 4. 2020 do 23. 8. 2020 ve výši 10 % ročně a od 24. 8. 2020 ve výši 1,75 % ročně, se zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 668,85 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku zástupci žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 24. 11. 2020 domáhala
po žalované zaplacení částky 2 760 Kč s příslušenstvím se zdůvodněním, že společnost právnická osoba s žalobkyní uzavřela smlouvu o postoupení, jejímž předmětem bylo postoupení pohledávek včetně pohledávky za žalovanou. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou dálkovou komunikací na webových stránkách webová adresa smlouvu
o zápůjčce číslo. Na jejím základě poskytla dne 26. 3. 2020 žalované zápůjčku ve výši
2 000 Kč, kterou se zavázala jednorázově splatit dne 25. 4. 2020 spolu s poplatkem 760 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení se splácením zápůjčky, když do dne splatnosti zápůjčku právní předchůdkyni žalobkyně nevrátila. Žalovaná tak porušila svou povinnost vrátit zápůjčku řádně
a včas. Žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena, tvrdí, že ke dni podání žaloby zbývá uhradit částku 2 760 Kč, která se skládá z nevrácené zápůjčky a poplatku za poskytnutí,
dále požaduje jako příslušenství zákonný úrok z prodlení z této částky ode dne 26. 4. 2020
do zaplacení.
2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporovala.
Na výzvu soudu dle § 115a ) o. s. ř. o. s. ř. , zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když
ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná nevyjádřila, přičemž byla rovněž poučena o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu
§ 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. , a proto má soud za to, že žalovaná s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání
dle § 115a ) o. s. ř. o. s. ř. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a ) o. s. ř. o. s. ř. bez jednání. Žalobkyně však byla před tím soudem vyzvána, aby doplnila svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, jakým způsobem a jaké získala informace o schopnosti žalované splácet úvěr, a v téže lhůtě označila důkazy k prokázání doplněných tvrzení, s poučením, že jinak může být se svojí žalobou částečně neúspěšná. Na tuto výzvu žalobkyně nijak nereagovala. S ohledem na skutečnost, že
se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř.
3. Soud učinil z předložených listinných důkazů následující závěr o skutkovém stavu: právnická osoba uzavřela jako věřitel ve smyslu Standartních informací o zápůjčce anonymizováno a všeobecných obchodních podmínek se žalovanou dálkovou komunikací
na webových stránkách webová adresa smlouvu o zápůjčce číslo. Žalovaná tuto podepsala příjmení číslo dne 26. 3. 2020. Na jejímž základě poskytla žalované dne 26. 3. 2020 zápůjčku
ve výši 2 000 Kč, a to na její účet dle Potvrzení o provedené platbě, kterou se zavázala žalovaná jednorázově splatit dne 25. 4. 2020 spolu s poplatkem ve výši 760 Kč. Žalovaná se s placením dostala do prodlení, když ho v den splatnosti zápůjčky předchůdkyni žalobkyně nevrátila. právnická osoba s žalobkyní uzavřela Rámcovou smlouvu o úplatném postoupení pohledávky dne 15. 4. 2020 a dále Smlouvu o postoupení číslo jejímž předmětem bylo postoupení pohledávek dle seznamu včetně pohledávky za žalovanou. Žalované bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni dne 19. 8. 2020 a také dne 19. 8. 2020 byla žalovaná předžalobně upomínána zástupcem žalobkyně o úhradu do 3 dnů. Doporučená zásilka byla dle podacího lístku odeslána žalované dne 19. 8. 2020.
4. Podle ustanovení § 2390 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ustanovení
§ 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté
v cenných papírech.
5. Dle ust. § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník
není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
6. Dle ust. § 1880 odst. 1, 2 o. z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí.
7. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb. , výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo kprodlení, zvýšené
o 8 procentních bodů.
8. Soud však po právní stránce uzavřel, že žaloba žalobkyně je důvodná pouze částečně. Žalobkyni se v řízení nepodařilo prokázat, že by jakkoliv před uzavřením smlouvy provedla posouzení kredibility žalované. Dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru (platí i pro zápůjčku) vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 ). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku , je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení § 588 občanského zákoníku absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. V tomto konkrétním případě žalobkyně nedoložila, že by posoudila úvěruschopnost žalované a jakým způsobem tak činila. Soud tedy uzavřel, že smlouva o zápůjčce je neplatná. Žaloba proto byla zamítnuta co
do požadavku na zaplacení částky 760 Kč představující dle smlouvy poplatek za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky. Nároky z této neplatné smlouvy je pak třeba vypořádat dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku z titulu bezdůvodného obohacení jako plnění poskytnutá na základě neplatné smlouvy. Dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku , plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila, plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. Žalobkyně poskytla tedy částku 2 000 Kč žalované, která ji přijala jako bezdůvodné obohacení, ale neuhradila na něj ničeho. Žalovaná byla proto zavázána výrokem I. k uhrazení částky 2 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 24. 8. 2020, když dne 19. 8. 2020 byla vyzvána žalovaná v předžalobní výzvě k úhradě do 3 dnů. Pokud by byla zásilka odeslána dne 19. 8. 2020 při běžném běhu věcí dne 20. 8. 2020 doručena žalované, pak lhůta 3 dnů k úhradě stanovená v předžalobní výzvě žalované uplynula 23. 8. 2020
a ta je od následujícího dne 24. 8. 2020 v prodlení s úhradou bezdůvodného obohacení ve výši 2 000 Kč, které nevrátila žalobkyni. Byla tedy zavázána i k úhradě zákonného úroku z prodlení
do tohoto data do zaplacení. O lhůtě k plnění ve výroku I. bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 , věta první o. s. ř. o. s. ř. jako o obecné třídenní. Ve zbývající části byla žaloba co do poplatku 760 Kč
a částečného úroku z prodlení jako neoprávněná tak, jak je uvedeno ve výroku II., zamítnuta.
9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žalobkyni byla přiznána částku 668,85 Kč. Soud při posuzování míry úspěchu ve věci přihlížel k celkové částce uplatněné žalobou včetně veškerého příslušenství a částečného zpětvzetí žaloby, neboť i tyto skutečnosti je nutno zohlednit, když rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má být zřejmým
a logickým ukončením celého soudního řízení, a ne pouze mechanickým posuzováním výsledku sporu bez komplexního zhodnocení rozhodnutí v meritu věci (viz nález Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 257/05 ). Soud tedy k žalobkyní požadovaným částkám dle výroku I. a II. rozsudku uzavřel, že žalobkyně byla procesně úspěšná co do 72,46 % a neúspěšná co do 27,54 %. Má tak nárok na náhradu nákladů řízení v poměru 44,92 % Tyto by původně činily 1489 Kč, když je tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále pak odměna za zastoupení advokátem
ve výši za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí věci s přípravou, podání žaloby a výzva
k plnění) a 3 x režijní paušál po 100 Kč dle § 14 b) vyhl. č. 177/1996 Sb. (když se jedná o návrh na ustáleném vzoru uplatňovaný opakovaně týmž žalobcem ve skutkové a právně obdobných věcech viz rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 3923/11 , naposledy jen u OS Olomouc věci
sp. zn. spisová značka, spisová značka ad.), včetně 21 % DPH z těchto částek ve výši 189 Kč. V daném poměru tedy činí náklady žalobkyně částku přiznanou ve výroku III. rozsudku. O lhůtě plnění ve výroku III. bylo rozhodnuto opět dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. věta prvá jako obecné třídenní. Místo plnění nákladů řízení pak je k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu
s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí.