Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
5 C 207/2020-39
Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Krákora ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení příslušenství
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni úrok 8,05% ročně z částky 28.590 Kč od
26. 6. 2017 do zaplacení,
do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 7.534 Kč k rukám titul. jméno příjmení, advokátky v obec, do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni úrok 8,05% ročně z částky 28.590 Kč od 26. 6. 2017 do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 7.534 Kč k rukám [titul]. [jméno] [příjmení], advokátky v [obec], do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Žalobkyně se žalobou, doručenou zdejšímu soudu dne 26. 6. 2020, domáhala vůči žalovanému zaplacení příslušenství, konkrétně úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 28.950 Kč
od 26. 6. 2017 do zaplacení, a to z důvodu, že žalovaný řádně a včas neplnil povinnosti uložené mu usnesením název soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, které nabylo právní moci dne datum a vykonatelnosti dne datum. Uvedla, že žalovaný byl povinen uhradit částku 38.950 Kč v jedenácti pravidelných měsíčních splátkách, splatných vždy k poslednímu dni měsíci, počínaje měsícem červnem 2016, kdy první splátka byla stanovena
ve výši 10.000 Kč, dalších devět splátek ve výši 3.000 Kč a poslední, jedenáctá splátka pak ve výši 1.950 Kč, a to pod sankcí ztráty výhody splátek při prodlení s úhradou byť i jedinou z nich
po dobu delší patnácti dnů. Žalovaný se přitom dostal do prodlení již s první splátkou ve výši
10.000 Kč, splatnou dne 30. 6. 2016, kterou uhradil až dne 27. 7. 2016. Dále se žalovaný dostal do prodlení i s druhou splátkou ve výši 3.000 Kč, splatnou de 31. 7. 2016, kterou ani z části neuhradil. Do prodlení s úhradou této druhé splátky o více než patnáct dní se tak dostal dne
16. 8. 2016, přičemž tohoto dne žalobkyně zesplatnila zbytek závazku. O této skutečnosti byl žalovaný vyrozuměn přípisem, doručeným mu dne 17. 8. 2016, ve kterém byl vyzván k úhradě zbylé dlužné částky 28.950 Kč do pěti dnů ode dne doručení. Žalovaný však dlužnou částku neuhradil, a ke dni 23. 8. 2016 tak nastala splatnost celého dluhu. Za účelem vymožení jistiny 28.950 Kč zahájila žalobkyně exekuční řízení, ve kterém však dosud nebylo vymoženo ničeho. V tomto civilním řízení žalobkyně nárokovala úrok z prodlení v zákonné výši z uvedené jistiny
za poslední tři roky zpětně, tedy od 26. 6. 2017 do zaplacení. Předžalobní výzvu žalobkyně žalovanému zaslala dne 10. 6. 2020, kterou si žalovaný převzal dne 12. 6. 2020, avšak na tuto nikterak nereagoval.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Neuvedl žádná skutková tvrzení, neoznačil, ani nedoložil žádné důkazy.
S ohledem na skutečnost, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, kdy tato současně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a žalovaný se na výzvu soudu, zda s tímto postupem souhlasí, nevyjádřil, a tedy jeho souhlas byl presumován, rozhodl soud ve věci v souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), aniž nařizoval jednání.
Soud ve věci provedl dokazování listinami, a to usnesením název soudu ze dne
datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, vyrozuměním exekutorský úřad o anonymizována dvě slova ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, oznámením exekutorský úřad ze dne
datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, oznámením o zesplatnění ze dne 16. 8. 2016 s podací stvrzenkou z téhož dne, a předžalobní výzvou ze dne 10. 6. 2020 s podací stvrzenkou z téhož dne.
Usnesením název soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, má soud
za prokázané, že zdejší soud schválil smír účastníků, kterým se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni částku ve výši 38.950 Kč, a to v jedenácti pravidelných měsíčních splátkách, vždy splatných
k poslednímu dni v měsíci, počínaje měsícem červnem 2016, kdy první splátka měla být uhrazena ve výši 10.000 Kč, dalších devět splátek pak mělo být uhrazeno po 3.000 Kč s tím, že poslední jedenáctá splátka měla být uhrazena ve výši 1.950 Kč, to vše pod sankcí ztráty výhody splátek
při prodlení s úhradou byť i jen jednou z nich po dobu delší než patnáct dnů; usnesení nabylo právní moci dne 30. 5 2016 a vykonatelnosti dne 1. 7. 2016.
Z vyrozumění exekutorský úřad o anonymizována dvě slova ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, soud zjistil, že tímto byla zahájena exekuce vůči žalovanému, jakožto povinnému, za účelem uspokojení pohledávky žalobkyně, jakožto oprávněné, ve výši jistiny 28.950 Kč.
Oznámením o zesplatnění ze dne 16. 8. 2016 s podací stvrzenkou z téhož dne, má soud
za prokázané, že žalobkyně žalovaného informovala o skutečnosti zesplatnění dlužné částky 28.950 Kč a současně jej vyzvala k úhradě do pěti dnů ode dne doručení. Z podací stvrzenky pak má soud za prokázané, že žalobkyně dne 16. 8. 2016 zásilku podala a dne 17. 8. 2016 se tato doručila žalovanému.
Předžalobní výzvou ze dne 10. 6. 2020 a podací stvrzenou z téhož dne, má soud za prokázané, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě úroků z prodlení za poslední tři roky zpětně do zaplacení, které byly ke dni vyhotovení předmětné výzvy stanoveny částkou 6.998 Kč. Z podací stvrzenky pak má soud za prokázané, že žalobkyně dne 10. 6. 2020 zásilku podala a dne 12. 6. 2020 byla tato dodána žalovanému.
Z oznámení exekutorský úřad ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací soud zjistil, že v exekučním řízení nebylo evidováno žádné vymožené plnění.
Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů v souladu s § 132 o. s. ř. o. s. ř. soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným vznikl z důvodu porušení povinnosti žalovaného plnit řádně
a včas sekundární vztah, který žalovanému založil povinnost stanovenou ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , (dále „o. z.“), podle kterého může věřitel
po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku
z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Na základě citovaného ustanovení § 1970 o. z. v souladu s nařízením vlády
č. 351/2013 Sb. soud žalobkyni přiznal požadovaný nárok v plném rozsahu.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení. S ohledem na stanovení tarifní hodnoty, ze které je vypočítávána sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby, kapitalizoval soud požadovaný úrok z prodlení od data prodlení uvedeného v žalobě 26. 6. 2017 do data podání žaloby 26. 6. 2020, kdy tento vyčíslil částkou 7.004 Kč po zaokrouhlení. Náklady za zastoupení advokátem, tak byly stanoveny tak, že odměna advokáta se řídí § 6 odst. 1
ve spojení s § 7 bodu 4. vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7.004 Kč sestávající z částky 1.500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1.500 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 1.500 Kč
za návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., včetně tří paušálních náhrad výdajů
po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.; náklady právního zástupce žalobkyně tak činí částku 5.400 Kč, zvýšenou o částku 1.134 Kč, která představuje daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, celkem tak náklady právního zastoupení činí částku 6.534 Kč. Tato částka se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1.000 Kč činí částku 7.534 Kč, kterou je žalovaný povinen uhradit na účet právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř).
Lhůta ke splnění povinností uložených ve výrocích tohoto rozsudku byla stanovena do tří dnů
od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř. ).
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi v potřebném počtu stejnopisů. Nebude-li splněna povinnost uložená tímto rozsudkem, lze navrhnout výkon rozhodnutí.