Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 C 31/2021-38

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Olgou Houžvičkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 9 772 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba o zaplacení částky 9 772 Kč s úrokem z prodlení v částce 1 521,35 Kč, s úrokem v částce 2 731,31 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 890,74 Kč od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 5 675,60 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Řízení o zaplacení úroku z prodlení v částce 444,26 Kč a úroku v částce 757,39 Kč, se zastavuje.

III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba o zaplacení částky 9 772 Kč s úrokem z prodlení v částce 1 521,35 Kč, s úrokem v částce 2 731,31 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 890,74 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 5 675,60 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá. II. Řízení o zaplacení úroku z prodlení v částce 444,26 Kč a úroku v částce 757,39 Kč, se zastavuje. III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 9 772 Kč s příslušenstvím. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, uzavřela se žalovanou dne datum úvěrovou smlouvu číslo na základě níž žalované poskytla finanční prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaná poskytnutý úvěr čerpala a zavázala se k jeho řádnému splácení. Tuto svoji povinnost si však neplnila a žalobkyně proto úvěr zesplatnila. Žalovaná byla před uzavřením smlouvy dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány v žádosti o úvěr a byly ověřeny doklady uvedenými v části„ Ověřeno“. Dlužná částka se skládá z jistiny ve výši 5 675,66 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 343,33 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 388,62 Kč, inkasního poplatku ve výši 2 149,31 Kč, smluvního úroku ve výši 3 488,70 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 1 965,61 Kč, úroku ve výši 215,08 Kč a zákonného a smluvního úroku za dobu od datum do zaplacení. Podáním ze dne datum vzala žalobkyně svůj návrh ohledně úroku z prodlení v částce 444,26 Kč a úroku v částce 757,39 Kč částečně zpět.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout z důvodu nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele před uzavřením smlouvy o úvěru.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. , , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Soud z předložených listin zjistil následující skutkový stav. Právní předchůdkyně žalobkyně, právnická osoba, podepsala se žalovanou dne datum smlouvu o úvěru číslo. Na základě ní právní předchůdkyně žalobkyně poskytla v den podpisu smlouvy žalované finanční prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala splácet takto čerpaný úvěr 14 pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 1 948 Kč v hotovosti společně s úrokem sjednaným ve výši 1 444 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 6 000 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 1 078 Kč a inkasním poplatkem pro případ úhrad v hotovosti ve výši 3 750 Kč. Celková dlužná částka tak činila 27 272 Kč. Na druhé straně smlouvy byly uvedeny další podmínky, přičemž pod nadpisem Splatnost, úrok a RPSN úvěru bylo ujednání, že v závislosti na délce splatnosti úvěru se uplatní následující pravidla: Pro splatnost úvěru v délce 14 měsíců úrok 15 %. Ve smlouvě bylo sjednáno, že dostane-li se dlužník do prodlení s úhradou kterékoli platby dle smlouvy, stane se celý úvěr splatným. Pro případ prodlení s úhradou splátky byla ve smlouvě sjednána smluvní pokuta ve výši 0,5 % denně z dlužné splátky. Žalovaná dle transakční historie uhradila na úvěr částku 17 500 Kč.

5. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne datum. Dopisem ze dne datum žalobkyně vyzvala žalovanou prostřednictvím svého právního zástupce, aby uhradila dlužnou částku pod hrozbou podání žaloby. Dopis byl dle poštovního podacího archu odeslán datum na adresu žalované uvedenou ve smlouvě.

6. V žádosti o úvěr bylo uvedeno, že žalovaná je rozvedená, má jedno dítě ve věku do 18 let a žije ve vlastní nemovitosti. Dle žádosti má příjmy ze zaměstnání 18 000 Kč měsíčně. V měsíčních výdajích byla uvedena částka na bydlení a energie 3 000 Kč, a doprava, jídlo a osobní náklady 5 000 Kč, měsíční splátky stávajících půjček 3 000 Kč a jiné 200 Kč.

7. Při právním posouzení věci vycházel soud ze , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“).

8. Dle ustanovení § 2390 odst. 1 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

9. Dle ustanovení § 2392 odst. 1 o. z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

10. Dle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Dle ustanovení § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Dle ustanovení § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Dle ustanovení § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

13. Dle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle ustanovení § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Dle ustanovení § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

15. Dle ustanovení může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.

16. Dle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, účinného od 25. 2. 2013, dále jen zákon o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

17. Mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně byla uzavřena smlouva o zápůjčce dle ustanovení a násl. . Žalované byly při podpisu smlouvy poskytnuty finanční prostředky a žalovaná se zavázala je vrátit v dohodnuté lhůtě i s příslušenstvím. Následně byla pohledávka postoupena na žalobkyni v souladu s  .

18. Jelikož žalovaná v tomto vztahu vystupuje jako spotřebitel ve smyslu o. z., jedná se o spotřebitelskou smlouvu dle a je proto nutné na ni aplikovat také , o spotřebitelském úvěru, účinný od 25. 2. 2013, kdy v  tohoto zákona je stanovena povinnost věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.

19. Je obecně známo, že banky i nebankovní poskytovatelé úvěrů, jejichž motivací je výnos z úroků jako ceny peněz při očekávání řádného splacení úvěru, obecně vyžadují k posouzení úvěruschopnosti doložení bonity klienta zejména právě doklady, jako je potvrzení o zaměstnání, výpisy z účtu žadatele, s tím, že pokud k uvedenému doložení nedojde, úvěr neposkytnou.

20. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. Poskytování úvěrů bez doložení bonity je navíc aktuálním celospolečenským problémem vytvářejícím společensky nežádoucí situaci dluhových spirál, zpeněžování obydlí dlužníků„ nad jejich hlavami“, generování zisku z nákladů při vymáhání. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Právě prevence těchto negativ byla evidentním účelem zakotvení požadavku odborné péče do ZSÚ (jakož i k jeho následné novelizaci – srov. jeho důvodovou zprávu – parlamentní tisk 781/0, www.psp.cz). Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Již gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit (srov. Wachtlová, L a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. To ostatně dovodil ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. , i Nejvyšší správní soud. Lze proto uzavřít, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru podle ZSÚ je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele, apod.) (srov. judikaturu  – 19, Krajský soud v Ostravě, ze dne 29. 1. 2015).

21. Z žádosti o úvěr vyplývá, že právní předchůdkyni žalobkyně měla být ze strany žalované doloženy pouze výplatní pásky. Soudu však nebyly tyto dokumenty předloženy, tedy nemá za dostatečně prokázané, že se s nimi právní předchůdkyně žalobkyně seznámila.

22. Současně z žádosti o úvěr není zřejmé, zda si právní předchůdkyně žalobkyně dostatečně uvěřovala výdaje žalované, když v žádosti o úvěr nejsou ani žádné doklady uvedeny. Žalobkyně dále nedoložila, že by bylo nahlíženo do databází umožňující posouzení úvěruschopnosti, zda se žalovaná v těchto databázích nachází či nikoliv a jak a kde a jakým způsobem vlastně zkoumala jednotlivé výdaje žalované.

23. Pokud poskytovatel úvěru povinnost ověřovat úvěruschopnost dlužníka dostatečně nesplní, obchází zákon, když dostatečně nedbá na práva slabší strany, spotřebitele a využívá jeho nevědomosti a důvěry, že poskytovatel jako odborník dostatečně posoudil jeho příjmy a zhodnotil, zda je schopen splácet a tím poskytovatel zneužil slabšího postavení dlužníka, a tedy ve smyslu z. č. , je smlouva neplatná. I když zákona o spotřebitelském úvěru výslovně nestanovil, že následkem porušení povinnosti věřitele je absolutní neplatnost, je třeba aplikovat o. z., neboť došlo k narušení veřejného pořádku. Podle o. z. soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání. Jinak by totiž byl popřen samotný smysl právní ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči věřiteli, jak z hlediska vyjednávající a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu.

24. S ohledem na zjištěnou neplatnost smlouvy o zápůjčce má žalobkyně právo v souladu s ust. § 2991 odst. 1 a 2 a § 2993 o. z. na vydání bezdůvodného obohacení ve výši rozdílu mezi poskytnutou částkou a splacenou (15 000 – 17 500). Z uvedeného je zřejmé, že žalovaná již uhradila více, než byla povinna. Soud proto celou žalobu zamítl. Současně vyhověl návrhu žalobkyně a řízení ohledně části pohledávky dle , zastavil.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle a , , dle kterého byla žalovaná ve věci zcela úspěšná, proto by jí příslušela náhrada nákladů řízení. Protože se však z obsahu spisu nepodává, že by žalované nějaké náklady řízení vznikly, soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.