Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
27 C 15/2021-15
Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Viktorem Doležílkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 7 999 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 7 999 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z této částky za dobu od 8. 11. 2018 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 1 489 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 7 999 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z této částky za dobu od 8. 11. 2018 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 1 489 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení 7 999 Kč s příslušenstvím v podobě zákonných úroků z prodlení s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s původním věřitelem, tj. společností x právnická osoba, IČO (dále jen původní věřitel) dne datum Smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě původní věřitel poskytl žalovanému úvěr 7 999 Kč, který měl být splacen nejpozději dne datum. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky webová adresa, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Žalovaný odsouhlasil znění rámcové úvěrové smlouvy a zavázal se odeslat ze svého bankovního účtu odměnu za vytvoření uživatelského účtu ve výši 1 Kč. Připsáním této platby byla registrace žalovaného dokončena a žalovanému vzniklo právo žádat přes webové rozhraní původního věřitele
o poskytnutí konkrétního úvěru za pomoci uživatelského jména a hesla. Žalovaný zaslal původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet, byla na mobilní telefon žalovaného zaslána SMS zpráva s aktivačním kódem, který žalovaný zadal ve svém uživatelském účtu. Žalovaný návrh smlouvy akceptoval zadáním akceptačního kódu z SMS zprávy a původní věřitel úvěr žalovanému vyplatil ze svého bankovního účtu na bankovní účet žalovaného číslo bankovní účet. Žalovaný text Úvěrové smlouvy včetně Rámcové úvěrové smlouvy na svém uživatelském účtu ve webové službě původního věřitele odsouhlasil. K uživatelskému účtu měl pomocí vlastního hesla přístup jen žalovaný. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z dosud nesplacené jistiny úvěru 7 999 Kč. Úvěruschopnost žalovaného byla ze strany původního věřitele prověřována prostřednictvím databází, doložením potvrzení o příjmu a porovnáním příjmové a výdajové stránky dlužníka. Dne datum byla mezi žalobkyní a původním věřitelem uzavřena úplatná smlouva o postoupení pohledávek, na základě které došlo k postoupení již splatné pohledávky za žalovaným jako dlužníkem na žalobkyni. Oznámení o postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem postupitele ze dne datum. Žalovanému byla zasílána předžalobní upomínka.
Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
K ústnímu jednání dne datum se žádný z účastníků nedostavil, ačkoli oba byli řádně a včas předvoláni. Žalobkyně požádala, aby věc byla projednána a rozhodnuta v její nepřítomnosti. Žalovaný svou neúčast neomluvil. Soud proto jednal v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků a na základě provedeného dokazování u jednání dospěl k následujícímu podstatnému závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla dne 8. 10. 2018 žalovanému částku 7 999 Kč, kterou žalovaný právní předchůdkyni ani žalobkyni nevrátil.
Po takto zjištěném skutkovém stavu dospěl soud k právnímu posouzení věci: Soud shora označenou, oběma stranami podepsanou, smlouvu posoudil jako platně uzavřenou smlouvu o zápůjčce podle § 2395 a násl. o. z., na základě které předchůdkyně žalobkyně coby uvěrující poskytla žalovanému coby úvěrovanému peněžní prostředky ve výši 7 999 Kč. Smlouva přitom byla uzavřena pomocí prostředků komunikace na dálku za splnění podmínek § 562 odst. 1 o. z. Žalobkyně především v řízení prokázala, že řádně posuzovala úvěruschopnost žalovaného
ve smyslu rozhodných ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, kdy vycházela především z výpisů z účtu žalovaného a měla tak přehled o jeho hospodaření a jeho příjmech. V řízení pak byla jednak prokázána aktivní legitimace žalobkyně, která vznikla na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené s právní předchůdkyní žalobkyně, a jednak skutečnost, že žalovanému byly na jeho účet uvedený ve smlouvě zaslány peněžní prostředky ve výši 7 999 Kč. Povinností žalovaného bylo tyto peněžní prostředky věřiteli vrátit nejpozději do
datum, což však žalovaný neučinil. Soud žalobě vyhověl ohledně částky 7 999 Kč představující nevrácenou jistinu úvěru, žádné jiné nároky vztahující se k úvěrové smlouvě žalobkyně nepožadovala. Soud dále přiznal žalobkyni podle § 1970 o. z. také úroky z prodlení, neboť žalovaný se dostal do prodlení s vrácením úvěru dne datum.
Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , neboť žalobkyně byla v řízení zcela procesně úspěšná a soud jí tak přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč. Soud žalobkyni přiznal odměnu za 3 úkony právní služby (převzetí věci, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby) podle § 11 odst. 1 písm. a) , písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen vyhlášky), která byla stanovena podle § 14b odst. 1 vyhlášky ve výši 600 Kč (3 x 200 Kč). Za každý úkon právní služby soud žalobkyni přiznal náhradu hotových výdajů podle
§ 14b odst. 5 vyhlášky ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč). Náhrada 21 % DPH podle § 137
odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. z přiznané odměny a náhrad odpovídá částce 189 Kč. Dále soud žalobkyni jako součást nákladů řízení přiznal zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč. Soud v předmětné věci aplikoval ustanovení § 14b vyhlášky, protože z úřední činnosti je mu známo, že již u něj byly projednávány další shodné návrhy, které žalobkyně podala po 1. 7. 2014, tedy za účinnosti tohoto ustanovení vyhlášky.
Dlužnou částku včetně příslušenství, jakož i náklady řízení byl žalovaný zavázán zaplatit žalobkyni ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , k náhradě nákladů řízení soud žalovaného zavázal k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Pro úplnost soud dodává, že v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. tento rozsudek obsahuje toliko předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.