Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
No categories available
4 C 201/2020-40
Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudkyní JUDr. Jaroslavou Hamadovou v právní věci účastníků
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o částka s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá, aby žalované byla stanovena povinnost zaplatit žalobkyni
s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka
s kapitalizovaným úrokem ve výši částka
s úrokem z prodlení ve výši
8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení
s úrokem ve výši
20,98 % ročně z částky částka od datum do zaplacení,
se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá, aby žalované byla stanovena povinnost zaplatit žalobkyni s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení s úrokem ve výši 20,98 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, <b>se zamítá.</b> II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně navrhla, aby žalované byla stanovena povinnost zaplatit žalobkyni
částku částka, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka, kapitalizovaný úrok ve výši částka, zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum
do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, úrok 20,98 % ročně z částky částka
od datum do zaplacení a náklady řízení ve výši částka. Žalobu zdůvodnila tím,
že mezi společností právnická osoba a žalovanou došlo dne datum k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o půjčce číslo. Nedílnou součástí této smlouvy jsou smluvní podmínky obsažené na další straně smlouvy. V důsledku fúze sloučením
se dne datum stala právní nástupkyní společnosti právnická osoba,
IČO společnost právnická osoba (dnes pod názvem právnická osoba), IČO. Před uzavřením smlouvy posoudila právní předchůdkyně žalobkyně schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr ve smyslu ustanovení
§ 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru. Žalovaná byla dotazována
na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány
oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány
do Karty zákazníka a byly ověřeny doklady uvedenými v Kartě zákazníka, mezi které patří výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva. Na základě odborného posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr dospěl věřitel k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
Na základě tohoto odborného vyhodnocení věřitele byla teprve s žalovanou uzavřena předmětná smlouva. Na základě uzavřené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši částka. Žalovaná se zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši částka s úrokovou sazbou ve výši 20,98 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši částka a za hotovostní inkaso splátek ve výši částka. Žalovaná se tak zavázala zaplatit celkem částka a to ve 43 týdenních splátkách
po částka. Žalovaná na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu
uhradila pouze částka Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalované uhrazena dne datum. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství,
se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti právnická osoba, postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum žalobkyni jako novému věřiteli. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem
ze dne datum.
2. O žalobě bylo rozhodnuto elektronickým platebním rozkazem ze dne datum.
Platební rozkaz se nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované, byl tedy usnesením
ze dne datum zrušen.
3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoliv jí byla řádně žaloba doručena.
4. Usnesením ze dne datum vyzval soud žalovanou, aby se ve lhůtě do 7 dnů
od doručení usnesení vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto
bez nařízení jednání. Zároveň byla poučena o tom, že pokud se nevyjádří ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalované bylo usnesení spolu s žalovaným návrhem zasláno na adresu trvalého pobytu
dle Centrální evidence obyvatel, doručeno bylo řádně do vlastních rukou v souladu s ustanovením § 49 odst. 2 a 4 o.s.ř. , přesto se na výzvu soudu nevyjádřila.
Žalobkyně již v prvním podání ve věci vyjádřila svůj souhlas s navrženým procesním postupem. Jelikož žalovaná nijak nereagovala, soud vycházel z toho, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a v dané věci tedy bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř.
5. Údaje uvedené žalobkyní v žalobě byly prokázány předloženými listinnými důkazy.
Jedná se o Smlouvu o půjčce číslo uzavřenou dne datum, jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky, dále zákaznická karta, smlouva o postoupení pohledávek
ze dne datum, oznámení o postoupení pohledávky s datem datum,
včetně podacího lístku z něhož vyplývá, že zásilka na adresu žalované byla zaslána
dne datum, dále výzva k plnění zaslána dopisem ze dne datum,
ve které byla žalovaná vyzvána k uhrazení dlužné pohledávky nejpozději do datum
a kdy také tato výzva je doložena podacím lístkem s datem podání dne datum.
6. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek
ve smyslu ustanovení § 1879 a následujících občanského zákoníku ze dne datum, která byla uzavřena mezi společností právnická osoba a společností x právnická osoba O postoupení sporné pohledávky proti žalované svědčí seznam postoupených pohledávek, který je přílohou smlouvy o postoupení pohledávky. Pohledávka vůči žalované je obsažena na straně 16 z celkového počtu 314 stran. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. Vzhledem k tomu, že postupitel oznámil dlužníkovi postoupení pohledávky, je dlužník povinen v souladu s ustanovením
§ 1882 odst. 1 občanského zákoníku , poskytnout plnění přímo postupníkovi.
7. Z předložené zákaznické karty bylo zjištěno, že v kolonce údaje o zaměstnání je uveden jako zaměstnavatel ČSSZ a je zaškrtnut údaj o tom, že žalovaná je v domácnosti.
Je také zaškrtnuta kolonka, že zaměstnání bylo ověřeno telefonicky, a to dne datum. V kolonce finanční situace žadatele o úvěr je jako měsíční příjem označena státní sociální dávka částka plus částka a ostatní příjmy – alimenty částka, celkem tedy příjem částka. V kolonce měsíční výdaje, je uvedena částka částka jako nájem,
výdaje domácnosti částka, splátky úvěru částka, celkem tedy výdaje částka.
Jako dokument k ověření finanční situace žadatele o úvěr je vyznačen výměr podpory/důchod a je uvedeno, že bylo telefonicky ověřeno u ČSSZ. Žádný konkrétní důkaz k ověření majetkových poměrů žalované nebyl doložen.
8. Na dotaz soudu, který byl učiněn u České správy sociálního zabezpečení, zda a v jaké výši byly žalované vypláceny nějaké dávky v průběhu roku 2015 a 2016 bylo sděleno,
že žalovaná nepobírá žádný důchod.
9. Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník v platném znění
(dále jen„ občanský zákoník ”), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak,
aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
10. Podle ustanovení § 2392 odst. 1 občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.
11. Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění
ke dni uzavření smlouvy, je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných
i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy,
pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
12. Podle ustanovení § 2991 občanského zákoníku , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí
zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu,
plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím,
že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
13. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu a s ohledem na citovaná zákonná ustanovení k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný pouze částečně. Bylo prokázáno,
že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce
ve smyslu ustanovení § 2390 a následujících občanského zákoníku . V souladu
s výše citovaným ustanovením § 9 zákona o spotřebitelském úvěru, však soud shledal smlouvu neplatnou. Uvedené ustanovení ukládá věřiteli závazkového vztahu pod sankcí neplatnosti povinnost s odbornou péčí zkoumat a posoudit, zda je potencionální dlužník v pozici spotřebitele schopen úvěr, popř. zápůjčku, splatit. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobně pádu
spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů,
kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Ustanovení § 9 odst. 3 přenáší spoluodpovědnost za posouzení jeho úvěruschopnosti i na spotřebitele,
kterému ukládá povinnost sdělit věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.
I když tedy spotřebitel má povinnost spolupracovat s věřitelem na posouzení
své úvěruschopnosti, primárně odpovědnost stále nese věřitel, který musí spotřebitele
o potřebné informace žádat a musí tedy v rámci povinnosti odborné péče určit,
které informace jsou potřebné pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele.
Údaje, které věřiteli poskytuje spotřebitel, by si měl spotřebitel ověřit. Na tomto závěru nemění nic ani skutečnost, že porušení povinnosti poskytnout věřiteli úplné,
přesné a pravdivé údaje spotřebitelem je stíháno jako trestný čin úvěrového podvodu.
Úvěr má být poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele splácet sjednané splátky. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit též práva a zájmy spotřebitele.
14. Soud má za to, že v souzené věci nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně řádně, s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Jak je výše uvedeno,
žalobkyně předložila zákaznickou kartu, ve které je označena čistá měsíční mzda
žalované částka. Z konkrétního sdělení České správy sociálního zabezpečení vyplývá, že žalovaná žádný důchod nepobírá. Nebyl prokázán ani další zdroj příjmů a to alimenty
ve výši částka. Také výše měsíčních výdajů je zcela neprokázaná. Soud tedy dospěl k závěru, že potřebná úvěruschopnost žalované před podpisem smlouvy o úvěru
nebyla dostatečně zkoumána, údaje v zákaznické kartě jsou neurčité, nekonkrétní,
dokonce neplatné, nebyly nijak ověřeny a nebyly soudu ničím prokázány.
Došlo tedy k porušení ustanovení § 9 zákona o spotřebitelském úvěru a smlouvu tedy soud považuje za neplatnou.
15. Vzhledem k tomu, že smlouva byla soudem shledána za neplatnou, byl závazkový právní vztah posouzen jako bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 občanského zákoníku . Jak je výše uvedeno, žalované byla poskytnuta půjčka částka, žalovaná
však zaplatila částka z čehož je zřejmé, že žalované žádný majetkový prospěch nevznikl a žaloba byla tedy zcela zamítnuta.
16. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak,
že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Soud vycházel z toho,
že žalovaná byla ve sporu úspěšná, měla by tedy nárok na náhradu nákladů řízení,
žádné náklady jí však nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.