Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
12 C 58/2021-43
Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Magdalénou Renfus, LL.M věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 6 000 Kč s příslušenstvím (zápůjčka)
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 6 000 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 020 Kč a dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 000 Kč od datum do zaplacení, a náhradu nákladů s uplatněním pohledávky ve výši 687,50 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 1 489 Kč, k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 6 000 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 020 Kč a dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 000 Kč od [datum] do zaplacení, a náhradu nákladů s uplatněním pohledávky ve výši 687,50 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 1 489 Kč, k rukám zástupce žalobce.</b>
1. S ohledem na skutečnost, že se v dané věci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ), obsahuje rozsudek podle § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. zkrácenou verzi odůvodnění.
2. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Náchodě domáhal po žalovaném zaplacení částky 6 000 Kč s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobce uvedl, že právní předchůdce žalobce, společnost právnická osoba uzavřel dne datum s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě právní předchůdce žalobce žalovanému umožnil čerpat věřiteli úvěr do úvěrového limitu 35 000 Kč. Na základě smlouvy o revolvingovém úvěru žalovaný obdržel částku 6 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěrovanou částku vrátit v souladu s uzavřenou revolvingovou smlouvou. Žalovaný uvedené nesplnil a dne datum se dostal do prodlení. Následně došlo k postoupení pohledávky z právního předchůdce žalobce na společnost právnická osoba Následně společnost právnická osoba dne datum uzavřela smlouvu o postoupení pohledávky na žalobce. Postoupena byla i pohledávka za žalovaným. O postoupení pohledávky byl žalovaný informován dopisem stran právního předchůdce žalobce. Žalovaný je stále, i přes předžalobní výzvy právního předchůdce žalobce a žalobce v prodlení s úvěrovanou částkou. Za této procesní situace proto žalobci nezbylo, než se svého nároku domáhat soudní cestou.
3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval.
4. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ). Vzhledem k tomu, že žalobce s tímto souhlasil a žalovaný ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítal, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.
5. Skutkový stav je zjištěn z nesporných tvrzení účastníků a z listinných důkazů - aktivní věcná legitimace žalobce je prokázána smlouvami o postoupení pohledávky. Smlouva o revolvingovém úvěru prokazuje vznik a obsah závazku, včetně výše úroků. O zaplacení byl žalovaný upomínán.
6. Mezi provedenými důkazy nevznikl rozpor a zcela podporují skutková tvrzení žaloby.
7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb. , ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
9. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav dále aplikoval citované právní normy, když dospěl k závěru, že jednáním žalobce (respektive právního předchůdce žalobce) a žalovaného došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu výše citovaného ustanovení § 2395 a násl. o. z. Žalobce plnil svou povinnost ze zmíněné smlouvy poskytnutím peněžních prostředků ve výši 6 000 Kč, a žalovanému tak vznikla povinnost tyto peněžité prostředky žalobci vrátit a zaplatit dohodnutý obchodní úrok, případný úrok z prodlení a stanovené a účtované poplatky.
10. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měl žalobce jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobce břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. např. komentář příjmení, J., příjmení, L., příjmení, Z. a kol. Občanský soudní řád . Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, str. 569). Pokud jde o požadavek žalobce na úhradu jistiny, pak bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že úvěrovému věřiteli uhradili další splátky nad rámec tvrzený žalobcem. Tato skutečnost tvrzena nebyla a důkazně ji soud za osvědčenou nemá. Poskytnutí úvěrových prostředků má soud z důkazních prostředků předložených a označených žalobcem za prokázané, žalovaný ostatně tuto skutečnost ani nerozporoval.
11. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobce průběh úvěrového vztahu mezi žalobcem a žalovaným, když dospěl k závěru, že žalovaný je ve vztahu k žalobci v prodlení s uhrazením poskytnuté částky úvěru ve výši 6 000 Kč a dále s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 020 Kč. V neposlední řadě vznikl žalobci nárok na zákonný úrok z prodlení, jehož výši a počátek prodlení soud hodnotí jako zákonný neodporující skutkovým zjištěním soudu a náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného. S ohledem na výše uvedené proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O lhůtě plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 věta první před středníkem o. s. ř. o. s. ř. a tuto stanovil v souladu se shora citovaným ustanovením jakožto lhůtu obecnou třídenní.
12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši
1 489 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále odměna advokáta dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (200 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 600 Kč (tj. za tři úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 3 x 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobce, tj. 300 Kč Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad v celkové výši 189 Kč, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobce představují částku 1 489 Kč. Soud se při svém rozhodování řídil § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. V dané věci bylo řízení zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobné věci a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Výše uvedenou částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. o. s. ř. jako třídenní.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku dle § 202 odst. 2 odvolání není přípustné.
Nesplní-li povinný dobrovolně co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon tohoto rozhodnutí nebo exekuce.