Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
106 C 162/2021-51
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Hermannovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky 12 750 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 550 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 5 550 Kč od 4. 3. 2020 do zaplacení,
do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se, co do částky 7 200 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 10 000 Kč od 11. 12. 2017 do 3. 3. 2020 a spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 4 450 Kč od 4. 3. 2020 do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 550 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 5 550 Kč od 4. 3. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se, co do částky 7 200 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 10 000 Kč od 11. 12. 2017 do 3. 3. 2020 a spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 4 450 Kč od 4. 3. 2020 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
Žalobou, jenž byla doručena soudu dne 1. 10. 2020 spolu s doplněným podáním ze dne 20. 5. 2021, se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky 12 750 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná uzavřela dne 15. 11. 2016 se právnická osoba anonymizováno x právnická osoba smlouvu o úvěru číslo (ke dni 28. 9. 2018 byla část závodu společnosti právnická osoba převedena ve prospěch právnická osoba anonymizována dvě slova). Žalobkyně coby postupník uzavřela dne 11. 12. 2019 se společností právnická osoba jako postupitelem smlouvu o postoupení pohledávek, o čemž byla žalovaná vyrozuměna. Podle smlouvy se původní věřitel zavázal poskytnout žalované bezúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč s pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbou sjednaný na dobu určitou. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli poskytnutý úvěr zpět spolu s kapitalizovaným úrokem a poplatkem za vyhodnocení úvěru, poplatkem za sjednání úvěru a inkasním poplatkem, tj. celkem částku 16 900 Kč. Žalovaná se zavázala celkovou dlužnou částku uhradit ve 13 splátkách, kdy první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy a poslední splátka ke dni 10. 12. 2017. Žalovaná závazek nesplnila řádně a včas a ocitla se v prodlení. Žalovaná částka představuje dlužnou jistinu ve výši 10 000 Kč, dlužný úrok ve výši 966 Kč, dlužný poplatek za vyhodnocení úvěru ve výši 1 784 Kč. Pro posouzení úvěruschopnosti žalované byl podstatný pravidelný a prokazatelný měsíční příjem. Žalovaná musela pro získání úvěru předložit kopii OP a další platné doklady a další dokumenty jako je např. výpis z účtu za poslední 3 měsíce, pracovní smlouvu či potvrzení o výši příjmu. Při posuzování úvěruschopnosti byla žalovaná povinna pravdivě vyplnit veškeré výdaje včetně splátek úvěru. Na základě těchto postupů dospěl původní věřitel k závěru, že nemá důvodné pochybnosti o úvěruschopnosti žalované. V případě, že by soud nesouhlasil s uvedeným postupem, má žalobkyně za to, že právní předchůdce žalobkyně žalované plnil bez právního důvodu, čímž se žalovaná neoprávněně obohatila. Žalobkyně navrhuje, aby soud o nároku rozhodl in eventum podle bezdůvodného obohacení. Žalovaná uhradila ve splátkách původnímu věřiteli celkem částku 4 450 Kč. Dne 26. 2. 2020 byla žalované zaslána předžalobní výzva k plnění.
Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
V daném případě soud provedl dokazování a vzal za prokázáno:
ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně právnická osoba
a žalovanou dne 15. 11. 2016, že uvedeného dne účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru číslo na základě které se věřitel zavázal poskytnout dlužníku peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a dlužník se zavázal zaplatit celkové náklady spotřebitelského úvěru ve výši 7 200 Kč, kdy celková dlužná částka splatná činí 17 200 Kč. Doba trvání spotřebitelského úvěru je 13 měsíců. Dlužník se zavázal uhradit celkovou dlužnou částku ve 13 měsíčních splátkách po 1 300 Kč. Dlužník podpisem smlouvy potvrdil, že od věřitele převzal v místě bydliště v hotovosti celkovou výši spotřebitelského úvěru. Žalovaná smlouvu podepsala.
Z žádosti o úvěr ze dne 15. 11. 2016 vzal soud za prokázáno, že žalovaná v žádosti o úvěr uvedla své osobní údaje včetně data narození, rodného čísla, adresy trvalého pobytu. Její totožnost byla ověřena dle občanského průkazu. Dále uvedla, že je toho času na mateřské dovolené, průměrný příjem činí 12 800 Kč, průměrné měsíční výdaje domácnosti činí 12 000 Kč, průměrné měsíční příjmy domácnosti činí 18 000 Kč. Žalovaná dále předložila OP a SIPO za poslední 3 měsíce. Údaje stvrdila svým podpisem.
Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne 15. 11. 2016 vzal soud za prokázáno, že celková výše úvěru činí 10 000 Kč, tento je uzavírán na 13 měsíců, úvěr je splatný ve 13 splátkách po 1 300 Kč. Celková částka ke splacení činí 17 200 Kč.
Z předpisu splátek ke smlouvě číslo uzavřené dne 15. 11. 2016 vzal soud za prokázáno, že při jistině ve výši 10 000 Kč byla stanovena splátka ve výši 1 300 Kč měsíčně.
Ze scoringové karty k úvěru číslo vzal soud za prokázáno, že celkový počet bodů získaných žalovanou činil 20, čemuž odpovídá limit pro poskytnutí úvěru maximálně 25 000 Kč.
Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právnická osoba a žalobkyní dne 11. 12. 2019 vzal soud za prokázáno, že postupitel a postupník se dohodli, že postupitel postoupí pohledávky za dlužníky uvedené v příloze č. 1 smlouvy, mimo jiné pohledávku za žalovanou ze smlouvy o úvěru číslo.
Ze smlouvy o prodeji části závodu ze dne 28. 9. 2018 vzal soud za prokázáno, že část závodu společnosti právnická osoba byla převedena ve prospěch společnosti právnická osoba
Z předžalobní výzvy právního zástupce žalobkyně ze dne 26. 2. 2020 vzal soud za prokázáno, že právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovanou k úhradě pohledávky ze smlouvy číslo ze dne 15. 11. 2016.
Z podacího lístku ze dne 26. 2. 2020 vzal soud za prokázáno, že uvedeného dne právní zástupce žalobkyně odesílal žalované korespondenci na adresu adresa žalované.
Na základě provedené dokazování činí soud závěr o skutkovém stavu: dne 15. 11. 2016 uzavřela žalovaná a právní předchůdce žalobkyně smlouvu o úvěru číslo na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované zápůjčku ve výši 10 000 Kč v hotovosti, což žalovaná stvrdila svým podpisem. Žalovaná se zavázala zaplatit úvěr spolu s kapitalizovaným úrokem, poplatkem za vyhodnocení úvěru, poplatkem za sjednání úvěru a inkasním poplatkem v výši 16 900 Kč. Žalovaná se zavázala splácet úvěr v 13 měsíčních splátkách splatných po 1 300 Kč měsíčně. Žalovaná smlouvu podepsala a stvrdila svým podpisem, že v místě svého bydliště převzala v hotovosti celkovou výši spotřebitelského úvěru. Zároveň žalovaná dne 15. 11. 2016 sdělila skutečnosti v žádosti o úvěr, a to své osobní údaje včetně data narození, rodného čísla, adresy trvalého pobytu. Její totožnost byla ověřena dle občanského průkazu. Dále uvedla, že je toho času na mateřské dovolené, průměrný příjem činí 12 800 Kč, průměrné měsíční výdaje domácnosti činí 12 000 Kč, průměrné měsíční příjmy domácnosti činí 18 000 Kč. Žalovaná dále předložila OP a SIPO za poslední 3 měsíce. Údaje stvrdila svým podpisem. Žalovaná celkem zaplatila právní předchůdci na úvěr částku 4 450 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní dne 11. 12. 2019 byla postoupena pohledávka za žalovanou. Předžalobní výzvou ze dne 26. 2. 2020 právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovanou k plnění neuhrazené pohledávky ze smlouvy o úvěru číslo.
Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena dne 15. 11. 2016 ve smyslu ust. § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. smlouva o úvěru.
Soud zároveň na danou věc aplikuje i zákon č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru.
Podle ust. § 1 zák. č. 145/2010 Sb. spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdoba finanční služby poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem nebo zprostředkovatelem.
Podle ust. § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. ve znění do 1. 12. 2016 (o spotřebitelském úvěru) věřitel před uzavřením smlouvy, ve kterém sjednává spotřebitelský úvěr či změnou takové smlouvy, spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
Ze strany žalobkyně bylo soudu poskytnuto tvrzení, že před uzavřením smlouvy o úvěru číslo právní předchůdce žalobkyně jako věřitel s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet úvěr. Bylo vycházeno z informací od žalované, které byly uvedeny v žádosti o poskytnutí úvěru. Žalovaná musela pro získání úvěru předložit kopii OP a další platné doklady a další dokumenty jako je např. výpis z účtu za poslední 3 měsíce, pracovní smlouva či potvrzení o výši příjmu. Při posuzování úvěruschopnosti byla žalovaná povinna pravdivě vyplnit veškeré výdaje včetně splátek úvěru. Na základě těchto postupů dospěl původní věřitel k závěru, že nemá důvodné pochybnosti o úvěruschopnosti žalované.
Žalovaná v žádosti o poskytnutí úvěru uvedla, že je na mateřské dovolené, průměrný příjem činí 12 800 Kč, průměrné měsíční výdaje domácnosti činí 12 000 Kč, průměrné měsíční příjmy domácnosti činí 18 000 Kč. Žalovaná dále předložila OP a SIPO za poslední 3 měsíce. Údaje stvrdila svým podpisem.
Soud má za to, že informace, které právní předchůdkyně žalobkyně získal od žalované, jsou pro posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr žalovanou zcela nedostatečné a nedostatečně ověřeny. Nebyly předloženy žádné doklady, kterými byly tyto informace ověřovány. Nebyl ověřen příjem žalované ani průměrný příjem celé domácnosti, který žalovaná uváděla, a žádným způsobem nebyly ověřeny výdaje žalované. Nebyla tedy řádně zkoumána celá majetková situace žalované.
Soud měl za to, že z dosavadních důkazů nebylo žalobkyní prokázáno, že byla řádným způsobem zkoumána úvěruschopnost žalované, proto byla žalobkyně poučena dle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. o potřebě dalšího dokazování k tomuto tvrzení, s poučením o neunesení břemene důkazního při neoznačení důkazů. Další důkazy ze strany žalobkyně nebyly soudu označeny a předloženy.
Soud má za to, že při zkoumání úvěruschopnosti nelze vyjít pouze z informací od žalované, které nejsou žádným způsobem podloženy (alespoň soudu nebyly v tomto směru žádné důkazy doloženy), ale ze strany žalobkyně bylo nutné, aby si opatřila takové informace, které by jí umožnily podrobně analyzovat veškeré příjmy žalovaného. Rovněž je nutno doložit veškeré výdaje a k těmto výdajům ověřené podklady tak, aby bylo možno objektivně posoudit celou majetkovou situaci žalované a bylo možno říci, že je zde schopnost splácet úvěr, jenž byl poskytnut ve výši jistiny 10 000 Kč a poplatků 7 200 Kč a měl být splácen splátkou ve výši 1 300 Kč měsíčně.
Právní předchůdce žalobkyně tedy nezkoumal schopnost žalované splácet úvěr s odbornou péčí. S odkazem na ust. § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. hodnotí soud smlouvu o úvěru ze dne 15. 11. 2016 uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou jako neplatnou pro rozpor se zákonem (§ 580 odst. 1 o. z.)
Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ohledně splnění povinnosti posoudit schopnost žalované splácet úvěr. K neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží soud i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem.
Při výkladu ust. § 9 zákona o spotřebitelském úvěru se prosadí závěry zformulované v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 AS 30/2015 , že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. V důsledku neplatnosti smlouvy jsou neplatná i vedlejší ujednání.
Za situace, kdy smluvní ujednání hodnotí soud jako neplatné a dle tvrzení žalobkyně bylo žalované poskytnuto plnění ve výši 10 000 Kč, má soud za to, že nárok žalobkyně vůči žalované je možno posoudit z titulu mimosmluvního ujednání ve smyslu ust. § 2991 o. z. jako plnění bez právního důvodu. S ohledem na tvrzení žalobkyně, že žalované bylo žalobkyní poskytnuto plnění ve výši 10 000 Kč, zároveň žalovaná již poskytla plnění ve výši 4 450 Kč, je na místě přiznat žalobkyni plnění v rozdílu těchto částek, tedy částku 5 550 Kč (10 000 – 4 450) – výrok I. rozsudku. Aktivní legitimace žalobkyně je dána dle ust. § 1879 a násl. o.z.
Zároveň bylo žalobkyni přiznáno příslušenství. Splatnost pohledávky soud odvíjí od předžalobní výzvy právního zástupce žalobkyně, ve které je uvedeno, že závazek má být ihned uhrazen. Výzva byla žalované odesílána dne 26. 2. 2020, ve smyslu ust. § 573 o. z. má soud za to, že byla doručena dne 2. 3. 2020. Dne 3. 3. 2020 pak byla žalovaná povinna plnit a od 4. 3. 2020 se ocitla v prodlení s plněním peněžitého závazku. Soud je vázán žalobním požadavkem žalobkyně ohledně výše zákonného úroku z prodlení, jehož výše odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
Tak, jak je to uvedeno ve výroku II. rozsudku, byla žaloba v této části zamítnuta s ohledem na právní názor soudu ohledně neplatnosti smlouvy o zápůjčce pro neunesení břemene důkazního ohledně tvrzení o řádném zkoumání úvěruschopnosti žalované.
O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když procesně úspěšné žalované objektivně žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.