Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
6 C 101/2021-28
Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Štěpánkou Brožovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa
zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalované: osobní údaje žalované
trvale bytem adresa žalované
o zaplacení částky 57 090 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, o zaplacení částky ve výši 57 090 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši
8,25 % ročně z částky 57 090 Kč od 23. 8. 2020 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, o zaplacení částky ve výši 57 090 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 57 090 Kč od 23. 8. 2020 do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou ze dne 27. 1. 2021 se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 57 090 Kč s příslušenstvím, a to se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 57 090 Kč od 23. 8. 2020 do zaplacení. V odůvodnění uvedla, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) dne
22. 3. 2019 smlouvu o revolvingovém úvěru prostřednictvím internetových stránek. Na základě této smlouvy žalovaná čerpala úvěr v konečné výši 57 090,42 Kč, který měl být splacen nejpozději do 22. 8. 2020. Žalovaná poskytnutý úvěr čerpala, avšak do smluveného data splatnosti poskytnuté finanční prostředky nevrátila. Žalovaná byla k úhradě dluhu upomínána upomínkami a následně i předžalobní výzvou, na které žalobkyně nijak nereagovala a na dlužnou částku ničeho neuhradila.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila, ani z důležitého důvodu nepožádala o odročení jednání, ačkoliv byla soudem řádně v dostatečném předstihu předvolána, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v její nepřítomnosti, vycházeje přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.
3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující závěry stran skutkového stavu věci. Žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně podepsala dne 22. 3. 2018 listin u s názvem smlouva o revolvingovém úvěru, v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované finanční prostředky do výše 80 000 Kč a žalovaná se zavázala splatit tuto částku nejpozději do
22. 8. 2020 (ze smlouvy, obchodních podmínek, standardních informací). Žalovaná od právní předchůdkyně žalobkyně čerpala celkem částku 57 090 Kč, tuto částku právní předchůdkyni žalobkyně nevrátila (z potvrzení o provedení plateb – výpisy z účtu, potvrzení,„ loanapplication“ pro vyčerpané částky).
4. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely dne 20. 12. 2019 smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka žalované uvedená v příloze této smlouvy postoupena na žalobkyni s účinností k témuž dni (ze smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postoupených pohledávek). Postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně bylo žalované oznámeno (z dopisu o oznámení a z podacího lístku). Před podáním žaloby žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky řádnou předžalobní upomínkou ze dne
27. 10. 2020 (z předžalobní upomínky a dokladu o odeslání).
5. Na základě takto zjištěných skutečností soud ohledně skutkového stavu uzavřel, že žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně vstoupila do jednání ohledně listin y s názvem smlouva o revolvingovém úvěru, na jejímž základě čerpala finanční prostředky ve výši 57 090 Kč. Předmětná pohledávka právní předchůdkyně za žalovanou byla dne 20. 12. 2019 postoupena na žalobkyni, což právní předchůdkyně žalované oznámila.
6. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o.z. “), dle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dále soud na danou věc aplikoval ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“). Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
7. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
8. Podle § 588 o. z soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
9. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
10. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
11. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
12. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
13. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o revolvingovém úvěru, kterou měla právní předchůdkyně s žalovanou uzavřít je podle § 87 odst. 1 ZoSÚ neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 ZoSÚ řádně zkoumána otázka schopnosti žalované daný úvěr splatit, resp. žalobkyně neprokázala, že úvěruschopnost žalované řádně a s odbornou péčí byla zkoumána. K otázce zkoumání úvěruschopnosti žalované se žalobkyně v žalobě nijak nevyjadřuje. K ústnímu jednání se nedostavila a zbavila se své možnosti a svého práva obdržet od soudu náležité poučení dle § 118a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “), v jakém směru má doplnit tvrzení a důkazy v uvedeném smyslu.
14. K otázce zkoumání úvěruschopnosti soud poukazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne
25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , (PR 21/2018 s. 757), dle něhož„ věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ V této souvislosti soud zmiňuje též aktuální nálezovou judikaturu Ústavního soud ČR (nález ze dne
26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 ), v níž byla rovněž dovozena absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru při absence náležitého zkoumání úvěruschopnosti dlužníka. Tento soud jednoznačně uzavřel, že poskytovatel spotřebitelského úvěru má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.
15. Soud shledal smlouvu o úvěru ve smyslu shora uvedených ustanovení a citované judikatury absolutně neplatnou dle § 588 o.z. ve spojení s § 86 , 87 ZoSÚ pro absenci řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované. Soud nemohl postupovat ani podle § 2991 o.z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni, neboť žalobkyně v žalobě ani v průběhu řízení nijak nedoložila, kolik žalovaná čerpala z poskytnutých finančních prostředků a jakou výši žalovaná uhradila. Pro soud tak bylo bezdůvodné obohacení na straně žalované nepřezkoumatelné
a žalobkyně se tak svou neúčastí u soudního jednání dobrovolně zbavila své možnosti a svého práva být ve věci poučena, jak je již uvedeno výše. Ze všech uvedených důvodů soud žalobu zamítl v celém rozsahu, včetně úroků z prodlení.
16. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. o.s.ř. tak, že žalované, která byla ve věci plně úspěšná, se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává, neboť jí v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly, ani je nepožadovala.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Benešově.
Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o.s.ř. o.s.ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zákona č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).