Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
40 C 99/2021-19
Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Berglovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 5 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 500 Kč od 20. 12. 2019 do zaplacení a částku ve výši 2 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 500 Kč od 20. 12. 2019 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 600 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 500 Kč od 20. 12. 2019 do zaplacení a částku ve výši 2 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 500 Kč od 20. 12. 2019 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 600 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částek uvedených ve výroku tohoto rozsudku. Dle tvrzení žalobkyně nárok vznikl ze smlouvy o poskytování veřejné telekomunikační služby číslo ze dne 13. 8. 2019. Na základě smlouvy zapůjčila žalobkyně žalované zařízení typu anonymizováno, wifi-router (dále jen„ zařízení“). Vzhledem k tomu, že žalovaná nevrátila žalobkyni zařízení, vznikl žalobkyni nárok na uhrazení smluvní pokuty 2 500 Kč. Žalobkyni dále vznikl nárok na uhrazení smluvní pokuty 2 500 Kč za předčasné ukončení smlouvy. Žalobkyně se dále domáhá zákonných úroků z prodlení.
Usnesením zdejšího soudu ze dne 24. 2. 2021 č. j. 40 C 99/2021 -12 vyzval soud žalovanou, aby se ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. V usnesení soud žalovanou současně poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se nevyjádřila. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání již v žalobě.
Soud proto postupoval dle § 115a o. s. ř. o. s. ř. a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.
Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu.
Žalovaná uzavřela dne 13. 8. 2019 se žalobkyní smlouvu o poskytování veřejné telekomunikační služby číslo. Žalobkyně smlouvu vypověděla ke dni 30. 11. 2019 z důvodu vysokého dluhu žalované a zároveň žalovanou vyzvala k vrácení zapůjčeného zařízení. Žalovaná zařízení nevrátila. Žalobkyně vystavila dne 5. 12. 2019 fakturu na uhrazení smluvní pokuty za nevrácení zařízení ve výši 2 500 Kč a dále fakturu na uhrazení smluvní pokuty za předčasné ukončení smlouvy. Žalovaná ani jednu z faktur neuhradila k datu splatnosti dne 19. 12. 2019 ani později, přestože k tomu byla znovu vyzvána předžalobní výzvou ze dne 21. 12. 2019.
Po právní stránce soud posoudil věc následovně.
Účastníci uzavřeli smlouvu o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací ve smyslu zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné podmínky.
Dle § 2048 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , si účastníci pro případ nevrácení zařízení sjednali smluvní pokutu ve výši 2 500 Kč a smluvní pokutu ve stejné výši pro případ předčasného ukončení smlouvy. Žalovaná neplatila řádně sjednané poplatky za dodávané služby. Smlouva byla v důsledku porušení smluvních povinností žalovaného vypovězena žalobkyní ke dni 30. 11. 2019 a žalovaná následně žalobkyni nevrátila zapůjčené zařízení. Žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení smluvních pokut v souhrnné výši 5 000 Kč. Žalobkyně opakovaně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu, ta však své povinnosti nesplnila.
Soud na základě výše uvedeného dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a žalobě proto vyhověl.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. , dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.
Soud určil lhůty k plnění podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, má žalobkyně právo domáhat se splnění uložených povinností exekučním návrhem nebo návrhem na výkon rozhodnutí
Jelikož předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující 10 000 Kč, soud uvedl v odůvodnění rozsudku pouze závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci (§ 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ).