Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
1 C 249/2020-77
Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Vyskočilovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem titul jméno příjmení, titul.
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem adresa, obec
o zaplacení částky 4 442 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, kterou žalobkyně požadovala po žalované zaplacení částky 4 442 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 527,42 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 569,60 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 364,67 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 3 364,67 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, kterou žalobkyně požadovala po žalované zaplacení částky 4 442 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 527,42 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 569,60 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 364,67 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 3 364,67 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně podala u zdejšího soudu dne 23. 7. 2020 žalobu, kterou se po žalované domáhala zaplacení částky 4 442 Kč s úrokem a s úrokem z prodlení. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba, IČO (dále jen„ původní věřitel“) smlouvu o zápůjčce číslo dne datum, na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Před uzavřením smlouvy posoudil právní předchůdce žalobkyně schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr na základě informací získaných od žalované ohledně jejích rodinných, majetkových, pracovních poměrů. Tyto ověřil doklady uvedenými v kartě zákazníka – jako jsou výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva. V daném případě, pokud jde o příjmy žalované, vycházel z informace žalované, že pobírá dávky od úřadu práce ve výši 7 600 Kč, přídavky na děti 1 000 Kč a ostatní příjmy 9 000 Kč, celkem 17 600 Kč. Své výdaje žalovaná vyčíslila částkou 11 700 Kč, včetně nájemného a výdajů domácnosti. Na základě toho uzavřel právní předchůdce žalobkyně, že nejsou pochybnosti o schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr. Doklady, z nichž byla úvěruschopnost žalované ověřována, k dispozici nejsou, neboť tyto byly pouze zhlédnuty při sjednávání a uzavírání smlouvy. Žalovaná se v uzavřené smlouvě zavázala zaplatit původnímu věřiteli částku 5 920 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši 1 120 Kč za dobu řádného trvání smlouvy (úrok ve výši 23,72 % ročně), odměny za administrativní zpracování ve výši 1 600 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč. Za doplňkovou službu životního pojištění se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně poplatek ve výši 232 Kč. Celkovou částku se zavázala uhradit v hotovosti v 58týdenních splátkách po 244 Kč Poslední splátka byla stanovena na 21. 12. 2017. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas a zaplatila celkem 9 710 Kč Původnímu věřiteli vzniklo právo na úhradu úroků ve výši 23,72 % ročně z nesplacené jistiny ve výši 3 364,67 Kč od 22. 12. 2017. Pohledávka byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 žalobkyni. Žalobkyně požaduje po žalované jistinu ve výši 3 364,67 Kč, dlužnou část poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 004,51 Kč, část poplatku za životní pojištění ve výši 72,82 Kč, kapitalizované úroky ve výši 1 569,60 Kč, dále kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 527,42 Kč (z dlužné jistiny 3 364,67 Kč od 29. 12. 2017 do 29. 11. 2019).
2. Soud věc projednal dle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. bez přítomnosti žalobkyně, když zástupce žalobkyně se omluvil z jednání a souhlasil s projednáním věci bez jeho přítomnosti. Žalovaná se bez omluvy k jednání nedostavila.
3. Ze smlouvy o zápůjčce číslo dne datum soud zjistil, že se původní věřitel zavázal poskytnout žalované zápůjčku ve výši 8 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit tuto částku včetně poplatku ve výši 5 920 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši 1 120 Kč za dobu řádného trvání smlouvy (úrok ve výši 23,72 % ročně), odměny za administrativní zpracování ve výši 1 600 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč a poplatek za životní pojištění ve výši 232 Kč, celkem 14 152 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit celkovou dlužnou částku ve výši 14 152 Kč v 58 týdenních splátkách po 244 Kč s tím, že první splátku je povinna zaplatit nejpozději 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku do konce dalšího následujícího týdenního období. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že převzala celou půjčenou částku v hotovosti při podpisu smlouvy. V případě, že byla sjednána úhrada celkové dlužné částky v 58 splátkách, činí výše výpůjční úrokové sazby 23,72 % p.a.. V případě prodlení se zaplacením je zákazník zavázán k zaplacení celého dosud neuhrazeného dluhu v úplné výši, zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši z dlužné částky a k zaplacení nákladů řízení spojených se soudním vymáháním jeho dluhu dle čl. 8 smlouvy. Dle čl. 1 smlouvy je úroková sazba stanovena jako pevná po celou dobu trvání smlouvy a uplatňuje se jako roční úroková sazba. Dojde-li k prodloužení doby trvání smlouvy (čl. 9 věta druhá smluvních podmínek), nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena. Dle č.. 9.7 smlouvy je smlouva uzavřena na dobu určitou ode dne podpisu smlouvy do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky, popř. do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky. Ukončení účinnosti smlouvy nemá vliv na nároky, práva a povinnosti, které vznikly za dobu jejího trvání. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z 29. 11. 2019 a oznámení o postoupení pohledávek z téhož dne vzal soud za prokázané, že původní věřitel postoupil pohledávku žalobkyni a dopisem z téhož dne oznámil postoupení pohledávky žalované. Dopisem ze dne 30. 4. 2020 byla žalovaná upomenuta o zaplacení zástupcem žalobkyně. Z předloženého formuláře„ Zákaznická karta“ podepsaného žalovanou bylo zjištěno, že žalovaná v době poskytnutí úvěru pobírala dávky od úřadu práce a blíže neuvedené jiné příjmy. Její použitelný příjem vyčíslil právní předchůdce žalobkyně částkou 5 900 Kč, když přihlížel k výdajům ve výši 11 700 Kč měsíčně.
4. Soud má po právní stránce za to, že v posuzovaném případě byla mezi původním věřitelem a žalovanou uzavřena v souladu s ustanovením § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník občanský zákoník “) smlouva o zápůjčce, na kterou se vztahuje též zákon č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a změně některých zákonů, ve znění zákona č. 43/2013 Sb. (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). Dle ustanovení § 9 zákona o spotřebitelském úvěru je věřitel povinen s odbornou péčí posoudit schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, jinak je smlouva neplatná. Soud v této souvislosti odkazuje na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 a nálezu Ústavního soudu III ÚS 4129/18 , dle kterých neprověří-li věřitel dostatečně schopnost dlužníka – věřitele splácet, je úvěrová smlouva neplatná. Nejvyšší soud uvedl, že odborná péče předpokládá, že údaje, které dlužník věřiteli uvedl, věřitel ověřil. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. V daném případě žalobkyně nepředložila žádné důkazy, z nichž by bylo možno uzavřít, že její právní předchůdce řádně ověřil úvěruschopnost žalované, tedy ani ty listin y, které jsou označeny v Kartě zákazníka, jako SIPO, nájemní smlouva, výměr podpory a přestože zohlednil při hodnocení úvěruschopnosti žalované i nespecifikované příjmy ve výši 9 000 Kč, není patrno, o jaké příjmy se má jednat a jakým způsobem byly ověřeny, když žalovaná byla v době poskytnutí zápůjčky na mateřské dovolené. Žalobkyně se k jednání nedostavila. Soud proto nemohl poskytnout žalobkyni poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř. , aby označila důkazy k prokázání svého tvrzení o tom, že její právní předchůdce s odbornou péčí prověřil před poskytnutím úvěru úvěruschopnost žalované a to jak pokud jde o příjmy tak i pokud jde o její výdaje. Toto poučení poskytuje soud zásadně při jednání. Důkazní břemeno k prokázání těchto skutečností nese žalobkyně. V projednávané věci žalobkyně předložila formulář, z něhož bylo zřejmé, jaké údaje právnímu předchůdci žalovaná sdělila, ale žalobkyně nepředložila žádný důkaz o ověření výše příjmů a výdajů žalované před poskytnutím úvěru jejím právním předchůdcem. Dle ustanovení § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru, není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 5 , 7 a 9 nesplnil. Právní předchůdce žalobkyně nedostál odborné péče náležitě zjistit schopnost žalované splácet, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatná; k této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu (§ 588 občanského zákoníku ).
5. Soud není vázán právní kvalifikací vzneseného nároku účastníky řízení a je povinen provést podřazení skutkových zjištění příslušné hmotněprávní normě bez ohledu na právní názory vyjádřené stranami. Jestliže prokázaný skutkový stav umožňuje přiznat žalobkyni plnění, kterého se petitem své žaloby domáhá, nesmí soud žalobu zamítnout, i kdyby se žalobkyně tohoto plnění dožadovala z jiného právního důvodu, než ze kterého jí skutečně náleží. V řízení bylo dále prokázáno, že žalované byla ve smlouvě uvedená finanční hotovost vyplacena. Převzala-li žalovaná finanční prostředky na základě neplatné smlouvy, je povinna tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku jako bezdůvodné obohacení. Dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. Vzhledem k tomu, že žalovaná zaplatila celkem částku 9 710 Kč a byla jí poskytnuta částka 8 000 Kč, soud neshledal, že by na její straně došlo k bezdůvodnému obohacení a žalobu v celém rozsahu zamítl.
6. O náhradě nákladů řízení pak bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. V řízení byla plně úspěšná žalovaná, které však žádné náklady nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
7. Lhůtu k plnění soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. určil do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal žádné skutečnosti odůvodňující jinou lhůtu k plnění.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o.s.ř. ).