Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 C 178/2020-31

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Heczkem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částky 30 284,30 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 17 783 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 4. 6. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 501,30 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 25 950 Kč od 24. 12. 2019 do 3. 6. 2020 a z částky 8 167 Kč od 4. 6. 2020 do zaplacení a s úrokem ve výši 102,67 % ročně z částky 19 494,16 Kč od 24. 12. 2019 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za tuto dobu dosáhne částky 47 877 Kč, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 17 783 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 4. 6. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 501,30 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 25 950 Kč od 24. 12. 2019 do 3. 6. 2020 a z částky 8 167 Kč od 4. 6. 2020 do zaplacení a s úrokem ve výši 102,67 % ročně z částky 19 494,16 Kč od 24. 12. 2019 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za tuto dobu dosáhne částky 47 877 Kč, se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 19. 6. 2020 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 25 950 Kč spolu s 10% úrokem z prodlení z této částky od 24. 12. 2019 do zaplacení, dále zaplacení částky 4 334,30 Kč a zaplacení 102,67% úroku z částky 19 494,16 Kč od 24. 12. 2019 do zaplacení, avšak maximálně do doby, kdy úrok dosáhne částky 47 887 Kč. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že dne 1. 8. 2019 uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru číslo na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se jej zavázal splatit spolu s 167,82% úrokem z úvěru (efektivní úroková sazba) v 18 měsíčních splátkách po 2 217 Kč vždy k 18. dni v měsíci počínaje zářím 2019. Žalovaný však uhradil toliko částku 2 217 Kč. V důsledku prodlení žalovaného po dobu 65 dnů došlo k zesplatnění celého úvěru ke dni 22. 12. 2019 s tím, že k tomuto datu přirostly k nesplacené jistině i splatné úroky a nová jistina tak činila 24 352,86 Kč. Dále žalovaný měl povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 998 Kč z důvodu prodlení s úhradou splátek (2x 499 Kč) a náhradu paušalizovaných nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši 600 Kč, tj. celkem 25 950 Kč. Částka 4 334,30 Kč představuje smluvní pokutu dle smlouvy za prodlení po zesplatnění, jejíž výše činí 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení a žalobkyně ji vyúčtovala za dobu od 24. 12. 2019 do dne vyhotovení žaloby. Celková výše požadovaných smluvních úroků z úvěru je limitovaná v souladu se smlouvou na 120 % částky, kterou měl žalovaný zaplatit dle smlouvy, tj. na částku 47 887 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného podle ust. , přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: vyjádření znalce k problematice úročení pohledávek ze dne 25. 10. 2018, výpisu z registru nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru, předžalobní výzvy ze dne 27. 5. 2020 včetně podacího archu ze dne 28. 5. 2020, výpisu záznamů z registru SOLUS, výpisu z nebankovního registru klientských informací, dokladu o vyplacení úvěru, prohlášení klientů ze dne 1. 8. 2019, potvrzení zaměstanavatele o výši pracovního příjmu zaměstnance ze dne 1. 7. 2019, výplatních lístků žalovaného za květen a červen 2019, mzdového výměru ze dne 30. 4. 2019, pracovní smlouvy ze dne 30. 4. 2019, hodnocení klienta, předsmluvního formuláře, výzev k zaplacení ze dne 18. 11. 2019 a ze dne 19. 12. 2019, oznámení o schválení úvěru ze dne 5. 8. 2019 včetně dodejky s datem doručení 6. 8. 2019, karty klienta, oznámení o zesplatnění ze dne 22. 12. 2019 a návrhu na uzavření smlouvy o úvěru ze dne 1. 8. 2019. Jiné důkazy nebyly v řízení navrhovány.

4. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že nabídku na uzavření smlouvy podal žalovaný žalobkyni dne 1. 8. 2019 pod číslo. Dle smlouvy o úvěru měla žalobkyně žalovanému poskytnout úvěr ve výši 20 000 Kč, a to převodem na bankovní účet žalovaného č. bankovní účet. Úvěr včetně sjednaného úroku ve výši 167,82 % ročně měl žalovaný žalobkyni splatit formou 18 měsíčních splátek po 2 217 Kč a celkem tak měl uhradit částku 39 906 Kč. Žalobkyně tuto nabídku smlouvy přijala, jak vyplývá z oznámení o schválení úvěru č. smlouvy číslo dne 5. 8. 2019 a toto oznámení bylo žalovanému dle doručenky doručeno dne 6. 8. 2019. Z dokladu o vyplacení úvěru bylo zjištěno, že dne 2. 8. 2019 poukázala žalobkyně na bankovní účet číslo bankovní účet částku 20 000 Kč pod variabilním symbolem číslo. Z y, označené jako prohlášení klientů bylo zjištěno, že tato obsahuje prohlášení žalovaného ze dne 1. 8. 2019, ve kterém žalovaný uvádí, že nemá žádné dluhy, není v úpadku ani jí úpadek nehrozí, nežije s manželem ani s partnerem, a že veškeré jí poskytnuté údaje jsou pravdivé a úplné. Z výpisu z registru SOLUS a NRKI bylo zjištěno, že žalobkyně nahlížela před uzavřením úvěrové smlouvy do těchto registrů, a že žádné negativní záznamy ohledně žalovaného zjištěny nebyly. Z pracovní smlouvy, mzdového výměru, výplatních lístků a potvrzení zaměstnavatele bylo zjištěno, že žalovaný v době uzavření úvěrové smlouvy byl zaměstnán u právnická osoba jako dělník pro čištění města a to na dobu určitou od 1. 5. 2019 do 31. 10. 2019 se zkušební dobou tří měsíců a dosahoval čistého měsíčního příjmu 11 266 Kč. Z y označené jako hodnocení klienta bylo zjištěno, že tato obsahuje i prohlášení žalovaného, ve kterém uvedl, že je zaměstnán, jeho výdaje jsou v rozsahu životního minima ve výši 3 410 Kč a dále výdaje na jedno dítě 2 000 Kč, na bydlení vynakládá 1 000 Kč. Celkové výdaje tak činí 6 410 Kč měsíčně. O úhradu dlužné částky byl následně žalovaný upomínán žalobkyní v předžalobní výzvě ze dne 27. 5. 2020, která byla dle podacího archu odeslána jako doporučená zásilka dne 28. 5. 2020. Z dalších čtených listin neučinil soud žádná skutková zjištění.

5. Žaloba se jeví soudu důvodnou toliko částečně, a to z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Soud má však za to, že smlouva o úvěru je neplatná, a jedná se přitom o neplatnost absolutní, k níž soud je povinen přihlédnout i bez námitky účastníků. Dle soudu nebylo prokázáno, že by žalobkyně dostála svým povinnostem stanoveným v ust. o spotřebitelském úvěru a že by řádně zjišťovala schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalovaného, a to s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C číslo, dle kterého články 8 a 23 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu. Tyto články směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. V daném případě soud shledal, že příjmy žalovaného byly doloženy dostatečným způsobem, a to ve výši 11 266 Kč měsíčně. Jednalo se však o mzdu z pracovní smlouvy uzavřenou na dobu určitou, která nepokrývala z větší části předpokládanou dobu splácení úvěru. Dle soudu taktéž nebyly dostatečným způsobem zjišťovány výdaje žalovaného, a to zejména s přihlédnutím ke skutečnosti, že výše splátky úvěru dosahuje přibližně 20% měsíčního příjmu žalovaného. Žalobkyně vycházela toliko s ničím nedoloženého tvrzení žalovaného, že jeho běžné výdaje odpovídají výši životního minima. Žalovaný taktéž žádným způsobem nedoložil výši svých nákladů na bydlení. Žalovaným uváděná výše nákladů na bydlení 1 000 Kč měsíčně je dle soudu natolik nízká, že aby bylo možno z této vycházet, bylo by třeba tuto řádně doložit, a to například nájemní smlouvou, potvrzením o vlastnictví bytu či domu, smlouvami s dodavateli služeb a energií, případně rozpisem SIPO. Žádné takovéto doklady však žalovaný nepředložil, žalobkyně tyto po něm nepožadovala, podle soudu tak výdaje žalovaného nebyly zjišťovány dostatečným způsobem.

6. Soud tedy dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je absolutně neplatná a uplatněný v tomto řízení nárok, by mohl být částečně posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení dle a násl. ( ). Žalovaný na základě neplatné smlouvy převzal od žalobkyně částku 20 000 Kč a uhradil toliko částku 2 217 Kč a vzniklo mu tak bezdůvodné obohacení ve výši rozdílu, tj. ve výši 17 783 Kč. Žalovaný tak byl zavázán zaplatit žalobkyni částku 17 783 Kč spolu s úrokem z prodlení v procentní sazbě dle ust. 3 Sb, avšak toliko za dobu od 4. 6. 2020 do zaplacení v návaznosti na předžalobní upomínku odeslanou dne 28. 5. 2020, přičemž k doručení došlo v souladu ust. o. z. dne 2. 6. 2020, další den nastala splatnost uplatněného nároku a žalovaný je v prodlení nejpozději od 4. 6. 2020. Ve zbylé části byla žaloba zamítnuta s ohledem na shora uvedené, jelikož se jednalo o nároky vyplývající přímo z neplatně uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru.

7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem podle ust. , jelikož procesně úspěšnějšímu žalovanému (s přihlédnutím i k výši uplatněného příslušenství) dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů ode dne jeho doručení písemně, dvojmo, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné ke Krajskému soudu v Ostravě.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí