Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

117 C 178/2021-83

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní JUDr. Silvií Morongovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o: 4 444,99 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 834,30 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 834,30 Kč za dobu od 10. 9. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky 1 610,69 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 39,42 Kč a dále ve výši 10 % ročně z částky 4 444,99 Kč za dobu od 26. 8. 2019 do 9. 9. 2019 a z částky 1 610,69 Kč za dobu od 10. 9. 2019 do zaplacení a co do úroku ve výši 283,91 Kč a dále ve výši 15,9 % ročně z částky 4 144,99 Kč za dobu od 26. 8. 2019 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 834,30 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 834,30 Kč za dobu od 10. 9. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Co do částky 1 610,69 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 39,42 Kč a dále ve výši 10 % ročně z částky 4 444,99 Kč za dobu od 26. 8. 2019 do 9. 9. 2019 a z částky 1 610,69 Kč za dobu od 10. 9. 2019 do zaplacení a co do úroku ve výši 283,91 Kč a dále ve výši 15,9 % ročně z částky 4 144,99 Kč za dobu od 26. 8. 2019 do zaplacení, se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 29. 12. 2020 a doplněnou dne 4. 6. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky 4 444,99 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že na ni byla postoupena pohledávka původního věřitele právnická osoba ze smlouvy o úvěru uzavřené s žalovanou dne 10. 1. 2018, na jejímž základě byl žalované poskytnut původním věřitelem úvěr ve výši 9 000 Kč z úvěrového účtu č. bankovní účet, úvěr byl poskytnut neúčelově, jednorázově převodem na běžný účet sjednaný v článku III. smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli poskytnutý úvěr spolu s úrokem sjednaným ve výši 15,9 % ročně a spolu s poplatky za poskytnuté bankovní služby dle sazebníku původního věřitele formou pravidelných měsíčních splátek ve sjednané výši, a to počínaje měsícem následujícím po uzavření smlouvy. V rámci posouzení úvěruschopnost žalované právní předchůdce žalobkyně kontroloval veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík, databáze MVČR, atd. a vycházel z příjmu deklarovaného žalovanou v žádosti o úvěr ve výši 22 243 Kč, kdy žalovaná zároveň uvedla celkový příjem domácnosti ve výši 50 000 Kč. Při hodnocení úvěruschopnosti žalované právní předchůdce žalobkyně porovnal příjem žalované a výdaje odhadnuté na základě historických dat ČSÚ, výpočtem byla získána částka disponibilních výdajů žalované. Ze svých interních zdrojů původní věřitel zjistil, že žalovaná měla v době podání žádosti o úvěr závazky v úhrnu splátek 5 958,19 Kč a z externích zdrojů bylo zjištěno, že žalovaná měl v době podání žádosti o úvěr další závazky se splátkou 3 298 Kč. Po individuálním hodnocení žalované původní věřitel žádosti žalované vyhověl a úvěr schválil. Žalovaná však svůj dluh nesplácela řádně a včas, opakovaně se dostal do prodlení s úhradou měsíčních splátek, úroků i vyčíslených poplatků, původní věřitel tedy využil svého práva dle čl. 14 písm. a) produktových podmínek ve spojení s čl. I. úvěrové smlouvy a dopisem ze dne 25. 8. 2019 ukončil poskytování úvěru, úvěr ke dni 25. 8. 2019 zesplatnil a v souladu s čl. III. úvěrové smlouvy uplatnil právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 20 % z celkové částky všech splátek splatných po dni prohlášení úvěru za splatný. Žalovaná za období od uzavření smlouvy do zesplatnění uhradila celkem 6 165,70 Kč. Celková dlužná částka tedy ke dni zesplatnění úvěru činila 4 768,32 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 8. 2020, s účinností ke dni 20. 8. 2020, byla pohledávka za žalovanou postoupena původním věřitelem na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno doporučeně zaslaným dopisem dne 10. 9. 2020. Ke dni postoupení činil dluh 5 177,68 Kč. Po zesplatnění nebylo na předmětnou pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho. Žalobkyně tedy požaduje po žalované úhradu dlužné jistiny úvěru ve výši 4 144,99 Kč, dlužných poplatků a smluvní pokuty ve výši 300 Kč, úroku kapitalizovaného ke dni zesplatnění úvěru ve výši 283,91 Kč, úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni zesplatnění úvěru ve výši 39,42 Kč. Dále žalobkyně požaduje po žalované úrok sjednaný ve výši 15,9 % ročně z dlužné jistiny a dlužných poplatků, tj. z částky 4 144,99 Kč za dobu od 26. 8. 2019 do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny, dlužných poplatků a smluvních pokut, tj. z částky 4 444,99 Kč za dobu od 26. 8. 2019 do zaplacení. Žalovaná na svůj dluh po postoupení pohledávky neuhradila ničeho, nereagovala ani na předžalobní výzvu k plnění odeslanou jí dne 10. 11. 2020.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání, které bylo ve věci nařízeno na den 13. 7. 2021, se nedostavila, svou neúčast neomluvila. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované ( ).

3. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba a žalovaná uzavřeli prostřednictvím internetového bankovnictví dne 10. 1. 2018 smlouvu o úvěru, na základě které se právní předchůdce zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 9 000 Kč, který se žalovaná zavázala splatit spolu s úrokem ve výši 15,9 % ročně měsíčně ve 24 anuitních měsíčních splátkách po 440,24 Kč se splatností vždy k 20. dni v měsíci počínaje dnem 20. 2. 2018, s tím, že poslední anuitní splátka bude při řádném splácení činit 493,99 Kč. Celková částka, kterou měla žalovaná uhradit, činila 10 619,51 Kč. Úvěr měl být poskytnut na běžný účast žalované č. bankovní účet, úvěrový účet žalované byl veden pod č. bankovní účet. Žalovaná se zavázala v souvislosti s poskytnutím úvěru hradit původnímu věřiteli v případě prodlení s úhradou splátek poplatky stanovené v čl. III. smlouvy a jiné platby související s prodlením. V případě prodlení žalované se splněním jakékoli pohledávky vůči ní byl původní věřitel oprávněn prohlásit svým rozhodnutím jakékoli dluhy žalované za ihned splatné a požádat žalovanou o jejich předčasné splacení. Interním a externím šetřením bylo zjištěno šest dalších závazků žalované se splátkou v celkové výši 8 983,19 Kč (prokázáno Smlouvou o úvěru anonymizováno půjčka ze dne datum a výsledkem interního a externího šetření původního věřitele). Dle čl. 31 a 32 všeobecných produktových podmínek původního věřitele byla banka oprávněna prohlásit svým rozhodnutím kteroukoli pohledávku banky za klientem za ihned splatnou a požádat klienta o její splacení, ocitne-li se klient se s plněním jakékoli pohledávky banky v prodlení (prokázáno Všeobecnými produktovými podmínkami právnická osoba účinnými od 1. 10. 2017). Úvěr ve výši 9 000 Kč byl žalované původním věřitelem poskytnut dne 10. 1. 2018 (prokázáno výpisem z úvěrového účtu žalované č. bankovní účet za měsíc leden 2018). Žalovaná uhradila původnímu věřiteli částku v celkové výši 6165,70 Kč (prokázáno platební historií smlouvy a výpisem z úvěrového účtu žalované za období od února 2018 do srpna 2020). Dne 25. 8. 2019 původní věřitel oznámil žalované, že úvěr byl prohlášen za splatný ke dni 23. 8. 2019 a vyzval žalovanou k úhradě částky 4 768,32 Kč nejpozději do 9. 9. 2019. Toto oznámení bylo žalované odesláno dne 27. 8. 2019 (prokázáno Oznámením o prohlášení úvěru za splatný ze dne 25. 8. 2019 a podacím poštovním archem ze dne 27. 8. 2019). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 8. 2020 a dohodou ze dne 19. 8. 2020 původní věřitel společnost právnická osoba postoupil pohledávku za žalovanou ze smlouvy číslo žalobkyni (prokázáno Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 8. 2020 včetně části seznamu postoupených pohledávek a dohodou ze dne 19. 8. 2020). Dne 28. 8. 2020 oznámil původní věřitel žalované postoupení pohledávky z předmětné úvěrové smlouvy na žalobkyni, toto oznámení bylo žalované odesláno dne 10. 9. 2020 (prokázáno Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 25. 5. 2020 a podacím lístkem ze dne 10. 9. 2020). Dne 10. 11. 2020 vyzvala žalobkyně prostřednictvím svého zástupce žalovanou k úhradě dlužné částky z předmětné úvěrové smlouvy v celkové výši 6 635,65 Kč nejpozději do 25. 11. 2020, výzva byla zaslána žalované téhož dne (prokázáno výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 10. 11. 2020 a podacím lístkem ze dne 10. 11. 2020). Z dalších listinných důkazů soud nic podstatného ve věci nezjistil.

4. Soud má za prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne 10. 1. 2018 uzavřena smlouva o úvěru dle ust. ve znění od 1. 1. 2014 (dále jen „ “), na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované peněžní ve výši 9 000 Kč převodem na její běžný účet a žalovaná se poskytnutý úvěr zavázala spolu se sjednanými poplatky splatit původnímu věřiteli ve sjednaných 24 měsíčních anuitních splátkách. Po právní stránce soud současně aplikoval ust. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “), podle něhož je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. V tomto řízení žalobkyně neposkytla soudu dostatečná tvrzení o tom, zda a v jakém rozsahu její právní předchůdce zkoumal úvěruschopnost žalované, nenavrhla soudu žádné důkazy, jimiž by bylo možno prokázat, že tuto svou zákonnou povinnost splnil. Tvrzení obsažená v žalobě a jejím doplněním jsou pouze obecná a deklarují, že právní předchůdce žalobkyně měl posoudit schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet podle příjmu sděleného žalovanou ve výši 22 243 Kč, informace o existenci dalších závazků žalované ve splátkách ve výši 8 983,19 Kč měsíčně a výše výdajů odhadnutých na základě historických dat z ČSÚ, přičemž výše výdajů žalované, které byly původním věřitelem zohledněny žalobkyně, neuvádí. Svá tvrzení žalobkyně ač poučena ve smyslu a odst. 3 nedoplnila, provedení dalších důkazy o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku soudu nenavrhla. Soud má proto za to, že žalobkyně neprokázala, že před uzavřením smlouvy její právní předchůdce řádně zkoumal úvěruschopnost žalované a je proto nutno dospět k závěru, že shora uvedená smlouva je ve smyslu věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru neplatná, přičemž se ve smyslu ustanovení k neplatnosti tohoto právního jednání soud přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. Plnil-li proto původní věřitel z neplatné smlouvy o úvěru žalované částku 9 000 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění mohlo vzniknout na její straně bezdůvodné obohacení ve smyslu . Žalovaná však žalobkyni, resp. jejímu předchůdci, před podáním žaloby již částečně plnila, a to částkou ve výši 6 165,70 Kč. Toto plnění je třeba odpočítat od nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení, a to bez formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly. S ohledem na výše uvedené bylo žalobě vyhověno pouze co do částky 2 834,30 Kč (poskytnuté peněžní prostředky ve výši 9 000 Kč – úhrada ve výši 6 165,70 Kč). Jelikož je žalovaná s úhradou peněžitého dluhu v prodlení přiznal soud žalobkyni v souladu s ust. a rovněž nárok na úrok z prodlení z dlužné částky 2 834,30 Kč, a to ode dne 10. 9. 2019, když žalovaná byla k vydání bezdůvodného obohacení vyzvána oznámením o prohlášení úvěru za splatný ze dne 25. 8. 2019, a to ve lhůtě k plnění nejpozději do 9. 9. 2019. Zbývající část uplatněného nároku žalobkyně byla zamítnuta, neboť má původ v absolutně neplatné smlouvě. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť na ni byla pohledávka za žalovanou postoupena ve smyslu .

5. Podle rozhodl soud negativním výrokem, když procesně úspěšnější žalované (předmět řízení vypočten včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni rozhodnutí) dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné podle

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.