Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
42 C 118/2021-33
Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Voštovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 45 050 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 600 Kč, úrok z prodlení ve výši 10% ročně z částky 16 600 Kč od 21.12.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba o zaplacení částky 45 050 Kč s příslušenstvím se zamítá co do částky 28 450 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 959,89 Kč, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 24 700 Kč od 21.5.2020 do 20.12.2020, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 100 Kč od 21.12.2020 do zaplacení, úroku ve výši 10,31 % ročně z částky 20 000 Kč od 21.5.2020 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 600 Kč, úrok z prodlení ve výši 10% ročně z částky 16 600 Kč od 21.12.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba o zaplacení částky 45 050 Kč s příslušenstvím se zamítá co do částky 28 450 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 959,89 Kč, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 24 700 Kč od 21.5.2020 do 20.12.2020, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 100 Kč od 21.12.2020 do zaplacení, úroku ve výši 10,31 % ročně z částky 20 000 Kč od 21.5.2020 do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 45 050 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalovaným a společností právnická osoba, IČO (s účinností ke dni datum byla část závodu společnosti právnická osoba převedena na společnost právnická osoba, IČO) došlo dne datum k uzavření Smlouvy o úvěru číslo (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání je nedílnou součástí této Smlouvy také Předpis splátek. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč (dále také jen„ úvěr“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy dle čl. I. Smlouvy. Úvěr byl v souladu s čl. I. odst. 2. Smlouvy poskytnut žalovanému za úplatu, poplatky a za úrok ve výši 28 % z jistiny úvěru za období, na které byl poskytnut. Celkové náklady spotřebitelského úvěru splatné žalovaným dle čl. II. Smlouvy činily 17 200 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 37 200 Kč, odpovídající součtu poskytnutého úvěru a celkových nákladů spotřebitelského úvěru, se žalovaný v souladu čl. II. Smlouvy a Předpisu splátek zavázal uhradit v 14 měsíčních splátkách po 2 600 Kč. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. V důsledku prodlení žalované právní předchůdce žalobkyně úvěr ke dni 2.9.2019 zesplatnil.
Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené Smlouvy byla ze strany společnosti právnická osoba postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, a to s účinností ke dni datum. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo ze strany žalovaného na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho.
Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení:
- neuhrazené jistiny ve výši 20 000 Kč
- úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 4 700 Kč
- úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy ve výši 5 400 Kč
- úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 3 700 Kč
- smluvní pokuty ve výši 11 250 Kč
- zákonného úroku z prodlení vyčísleného od prodlení do 20.05.2020 ve výši 1 959 Kč
Dále žalobce požaduje rovněž zaplacení:
- úroků z úvěru ve výši 10,31% p.a. z dlužné jistiny úvěru ve výši 20 000 Kč od 21.05.2020 do zaplacení,
- zákonných úroků z prodlení ve výši 10,00% p.a. z částky ve výši 24 700 Kč, sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši 20 000 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 4 700 Kč, od 21.05.2020 do zaplacení.
Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Tato výzva byla žalovanému odeslána doporučeně dne 18.12.2020 Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena. Žalobkyně je tak nucena se domáhat splnění svého nároku prostřednictvím soudu.
2. Žalovaný se k žalobě v průběhu řízení nevyjádřil, svou nepřítomnost u prvního ústního jednání omluvil, k druhému ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil, nepožádal o odročení jednání. Žalobkyně se dostavila pouze k prvnímu ústnímu jednání, skrze svého právního zástupce svou neúčast u dalšího soudního jednání omluvila, nepožádala o odročení jednání, souhlasila s jednáním a rozhodnutím věci bez její účasti. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Předvolání bylo účastníkům doručeno v souladu s § 115 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen„ o.s.ř. “
3. Po provedeném dokazování dospěl soud z listinných důkazů předložených žalobkyní k následujícím skutkovým zjištěním. Ze smlouvy o úvěru číslo (dále jen„ Smlouva“) vyplývá, že předchůdkyně žalobkyně, právnická osoba anonymizováno s.r.o., IČO coby úvěrující a žalovaný coby klient připojili dne datum své podpisy pod Smlouvu, v níž se předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout spotřebitelský úvěr v hotovosti ve výši 20 000 Kč, převzetí částky v hotovosti v den podpisu Smlouvy žalovaný stvrdil svým podpisem Smlouvy. Celkové náklady tohoto spotřebitelského úvěru byly sjednány ve výši 17 200 Kč Smlouvou se žalovaný zavázal uhradit celkovou dlužnou částku ve výši 37 200 Kč, a to ve 14-ti pravidelných rovnoměrných měsíčních splátkách ve výši 2 600 Kč, poplatek za uzavření Smlouvy činí částku 800 Kč, za dobu 14 měsíců měl žalovaný zaplatit úrok stanovený pevnou částku 5 600 Kč, roční úroková sazba poskytnutého úvěru tedy činí 24% (dle výpočtu soudu), dále měl žalovaný zaplatit částku 4 400 Kč coby poplatek za správu úvěru a částku 6 400 Kč coby poplatek za hotovostní výběr splátek. Z čl. IV. Smlouvy soud zjistil, že při splatnosti úvěru do 14 měsíců činí roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru 212,32 %. V rámci uzavření Smlouvy byl žalovaným udělen souhlas se zpracováním jeho osobních údajů a součástí Smlouvy byl rovněž předpis splátek.
Z předžalobní upomínky datované dnem 18.12.2020 a z příslušného podacího archu z téhož dne soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě s tím, že v případě nezaplacení se žalobkyně obrátí na soud.
Soudu byly předloženy listin y k prokázání aktivní věcné legitimace žalobkyně. Smlouva uzavřená mezi žalovanou a právnická osoba anonymizováno s.r.o. byla na základě Smlouvy o prodeji části závodu ze dne datum převedena na obchodní společnost právnická osoba, IČO – viz žalobkyní doložený úplný výpis z obchodního rejstříku právnická osoba anonymizováno s.r.o., stejnopis notářského zápisu sp.zn. NZ číslo rok a spisová značka ze dne datum rozhodnutí sepsaný notářkou, JUDr. jméno příjmení, který přestavuje doklad o koupi části závodu společnosti právnická osoba tvořeného divizí spotřebitelských úvěrů a Příloha Smlouvy o prodeji části závodu ze dne datum tvořící seznam převáděných pohledávek. Obchodní společnost právnická osoba následně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni, a to na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené mezi obchodními společnostmi právnická osoba a žalobkyní včetně seznamu postupovaných pohledávek, potvrzení o zaplacení kupní ceny za soubor postupovaných pohledávek a Dodatku číslo této smlouvy o postoupení pohledávek. Dne 24.7.2020 vyhotovila obchodní společnost právnická osoba žalovanému oznámení o postoupení pohledávky, nedoložila však v rámci řízení doklad o odeslání tohoto oznámení žalovanému.
Z evidence plateb vyplývá, že žalovaný před podáním žaloby uhradil na svůj závazek ze Smlouvy částku ve výši 3 400 Kč.
4. Při právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud vyšel z ustanovení § 1810 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen„ o.z.“ - Ustanovení ze smluv uzavíraných se spotřebitelem a z ustanovení § 2395 a násl. o.z. - Smlouva o úvěru. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Soud je toho názoru, že Smlouva předložená žalobkyní směřovala právě k založení závazku ze smlouvy o úvěru dle občanského zákoníku , resp. smlouvy o spotřebitelském úvěru dle zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. , účinného od 1.12.2016. Soud ovšem dospěl k závěru, že k založení vztahu z výše uvedené Smlouvy mezi účastníky nedošlo, neboť Smlouva je neplatná podle § 580 a § 588 o.z., a to pro její zjevný rozpor s dobrými mravy, který soud spatřuje v nepřiměřené výši sjednaného finančního protiplnění za poskytnutí úvěru. Poplatky za poskytnutí úvěru navyšují celkovou cenu, kterou je žalovaný kromě úroků povinen zaplatit žalobkyni (či její předchůdkyni) za poskytnutí úvěru, přestože požadovaný úrok se sám o sobě může jevit jako přiměřený. Podle ustanovení § 580 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Soud je přitom dle § 588 o.z. povinen přihlédnout i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
5. Posuzovanou Smlouvou se žalovaný zavázala k placení souhrnného poplatku ve výši 17 200 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 5 600 Kč ve výši 24% ročně, poplatku za uzavření smlouvy ve výši 800 Kč, poplatku za správu úvěru ve výši 4 400 Kč a poplatku a za hotovostní inkaso splátek úvěru ve výši 6 400 Kč. Ujednání o souhrnném poplatku, které soud považuje za cenu za poskytnutí úvěru, je svou výší zjevně nepřiměřené. Poplatky za poskytnutí úvěru navyšují celkovou cenu, kterou je žalovaný povinen nad rámec úroků zaplatit žalobkyni (či její předchůdkyni). I když požadovaný úrok ve výši 5 600 Kč sám o sobě zjevně nepřekračuje přiměřenou úrokovou sazbu vyplývající z ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, předchůdkyně žalobkyně celkovou cenu spotřebitelského úvěru rozložila do dalších poplatků. Celkový souhrnný poplatek činí 86 % z jistiny spotřebitelského úvěru při splatnosti úvěru do 14 měsíců, roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru činí dle této smlouvy 212,32 %. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27.2.2007 vyplývá, že za nepřiměřený úrok nemusí být považován takový, který dosahuje dvojnásobné až trojnásobné výše obvyklého úroku poskytovaného bankami. Z údajů zveřejňovaných anonymizována tři slova na jejích internetových stránkách (příjmení – anonymizována tři slova) vyplývá, že zmíněná roční úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu se splatností od jednoho roku do pěti let se v období měsíce července 2018 pohybovala na úrovni 8,46 %, z čehož vyplývá, že cena za poskytnutí spotřebitelského úvěru v podobě souhrnného poplatku uvedeného ve Smlouvě rozhodně převyšuje trojnásobnou výši obvyklého úroku poskytovaného bankami v době uzavření Smlouvy. Z těchto ukazatelů je zřejmé, že předchůdkyně žalobkyně při sjednávání podmínek Smlouvy nepostupovala v souladu s dobrými mravy a Smlouvu je tedy třeba považovat za neplatné právní ujednání dle § 580 o.z. a 588 o.z. Jednotlivá ujednání Smlouvy jsou provázaná a nelze je od sebe oddělit, neboť bez sjednání neúměrně vysokého souhrnného poplatku by předchůdkyně žalobkyně peněžní prostředky žalovanému neposkytla, tedy neplatná je celá Smlouva.
6. Poskytnutí peněžních prostředků žalovanému bez existence platné Smlouvy je třeba posoudit jako plnění bez právního důvodu, tedy bezdůvodné obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o. z.:„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ Podle § 2991 odst. 2 o. z.:„ Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ Podle § 2993 první věta o. z.:„ Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.“
7. Ze žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaný oproti vyplacené částce úvěru ve výši 20 000 Kč vrátil žalobkyni, resp. její předchůdkyni částku ve výši 3 400 Kč. Výsledky dalšího provedeného dokazování nebylo nijak zpochybněno, že v částce 16 600 Kč se tedy jedná o plnění, kterého se dostalo žalovanému bez právního důvodu, a žalovaný před soudem tuto skutečnost nerozporoval. Soud tedy aplikoval na tuto částku pravidla o bezdůvodném obohacení.
8. Soud se zabýval i otázkou žalobkyní uplatněného úroku z prodlení a dospěl k závěru, že dluh z bezdůvodného obohacení je dluhem, u něhož nebyl ujednán čas splnění. Je proto na místě vyjít z pravidla obsaženého v § 1958 odst. 2 o. z., podle něhož:„ Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.“ V daném případě žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění prokazatelně předžalobní výzvou, která byla dána k poštovní přepravě dne 18.12.2020. Při pravidelném běhu věcí mohla do sféry dispozice žalovaného dorazit nejprve dne 18.12.2020, a tedy nejprve dne 20.12.2020 měl žalovaný plnit. Proto má ode dne následujícího (od 21.12.2020) žalobkyně právo i na úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z., dle něhož:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , a to od 2112.2020 z částky 16 600 Kč rovnající se bezdůvodnému obohacení žalovaného. V tomto rozsahu soud také žalobě vyhověl.
9. V rámci výroku II. tohoto rozsudku pak soud rozhodl o zbývajícím nároku uplatněném v žalobě, soud tedy žalobu zamítl co do částky 28 450 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 959,89 Kč, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 24 700 Kč od 21.5.2020 do 20.12.2020, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 100 Kč od 21.12.2020 do zaplacení, úroku ve výši 10,31 % ročně z částky 20 000 Kč od 21.5.2020 do zaplacení.
10. Soud dále dospěl k závěru, že shora zmíněná Smlouva o prodeji části závodu ze dne datum a Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum jsou smlouvami, na základě kterých došlo ke změně v osobě věřitele pohledávky za žalovaným. I přes skutečnost, že soud posoudil pohledávku žalobkyně za žalovaným právně odlišně od žalobkyně, svědčí žalobkyni v důsledku výše uvedených smluv aktivní věcná legitimace ve sporu.
11. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. („ Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, příp. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.“) tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Procesně úspěšným účastníkem řízení byl žalovaný, a proto by měl po žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení, podle obsahu spisu mu žádné náklady v souvislosti s řízením nevznikly, když byl po celou dobu pasivní. Při úvaze o poměru úspěchu ve věci soud vyšel z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 25 Cdo 1792/2015 ze dne 11.5.2016, podle kterého soud musí rozhodnout o celém nároku, tedy i o příslušenství žalované pohledávky, přičemž k vyčíslení příslušenství pohledávky je rozhodující stav příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku.
12. Ke splnění povinnosti soud stanovil žalovanému lhůtu v délce tří dnů podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , neboť neshledal důvody pro stanovení jakkoli delší pariční lhůty.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Sokolově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí dle části šesté o. s. ř. o. s. ř. , či exekucí dle příslušných ustanovení zákona č. 120/2001 Sb. , exekučního řádu.