Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
13 C 419/2020-89
Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Greplovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 75.732 Kč s přísl.
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 41.416 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 41.416 Kč od 19. 3. 2021 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do:
-) jistiny ve výši 34.316,28 Kč
-) zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 72.570 Kč od 1. 11. 2020 do 18. 3. 2021,
-) zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 31.154 Kč od 19. 3. 2021 do zaplacení,
-) zákonného úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 41.416 Kč od 19. 3. 2021 do zaplacení,
-) a úroku ve výši 88,2 % ročně z částky 58.945,35 Kč od 2. 6. 2020 do zaplacení, maximálně do doby, kdy úrok dosáhne částky 234.158 Kč.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 41.416 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 41.416 Kč od 19. 3. 2021 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá co do:</b> <b>-) jistiny ve výši 34.316,28 Kč</b> <b>-) zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 72.570 Kč od 1. 11. 2020 do 18. 3. 2021,</b> <b>-) zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 31.154 Kč od 19. 3. 2021 do zaplacení,</b> <b>-) zákonného úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 41.416 Kč od 19. 3. 2021 do zaplacení,</b> <b>-) a úroku ve výši 88,2 % ročně z částky 58.945,35 Kč od 2. 6. 2020 do zaplacení, maximálně do doby, kdy úrok dosáhne částky 234.158 Kč.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 16. 12. 2020 a doplněnou podáním ze dne 26. 4. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 75.732 Kč s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení z částky 72.570 Kč ve výši 10 % ročně od 1. 11. 2020 do zaplacení a úrokem ve výši 88,2 % p. a. z částky 58.945,35 Kč od 2. 6. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 234.158 Kč) a náhrady nákladů řízení. Návrh byl odůvodněn tak, že žalobkyně se žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru číslo (dále jen„ smlouva“), kterou žalovaný podepsal dne datum. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 60.000 Kč převodem na bankovní účet a žalovaný se zavázal žalobkyni tuto částku vrátit společně s úrokem za poskytnutí úvěru ve výši efektivní úrokové sazby 134,21 % p. a., a to ve 42 měsíčních splátkách po částce 4.646Kč, splatných vždy k 25. dni každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem listopad 2019. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla žalobkyní prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnost, jakož i z jiných zdrojů. Z uvedených dokladů a zdrojů bylo zjištěno, že žalovaný má dostatečné zdroje ke splácení. Žalobkyně také ověřila úvěrovou historii žadatele v databázích příjmení a NRKI a prověřila, že žalovaný ani jeho zaměstnavatel nebyli evidováni v insolvenčním rejstříku, žalovaný u žalobkyně neměl předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalovaného nebyl evidován jako neplatný a zprostředkovatel úvěru doporučil úvěr ke schválení. Na základě zjištěných informací byl také proveden tzv. scoring klienta pomocí interního matematického modelu žalobkyně. Poskytnutý úvěr žalovaný nesplácel řádně a včas, uhradil pouze dvě splátky a v důsledku jeho prodlení se splácením došlo ke dni 31. 5. 2020 k zesplatnění celého úvěru. Ke dni zesplatnění úvěru se dosud nesplacené úroky staly součástí nové jistiny úvěru a žalovaný byl povinen novou jistinu ve výši 71.871,01 Kč (složenou ze zbytku původní dlužné jistiny ve výši 58.945,35 Kč a přirostlých úroků ve výši 12.925,66 Kč) uhradit nejpozději v den zesplatnění. Dále žalobkyně požadovala smluvní pokuty za prodlení se splátkami celkem ve výši 499 Kč, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením se splátkami celkem ve výši 200 Kč, úrok z prodlení z těchto částek a nové dlužné jistiny, smluvní pokutu z nové dlužné jistiny ve výši 3.162,28 Kč a úrok za poskytnutí úvěru z původní dlužné jistiny v nominální úrokové sazbě 88,2 % p. a. (maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 234.158 Kč). V době od zesplatnění úvěru již žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil, a to ani v reakci na předžalobní upomínku.
2. Žalovaný se k návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, který mu byl doručen spolu s výzvou k vyjádření postupem dle ust. § 49 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), nevyjádřil (zásilka byla uložena k vyzvednutí a doručena fikcí ke dni 18. 3. 2021). Předvolání k ústnímu jednání, které mu bylo doručováno obdobným způsobem, si žalovaný nepřevzal a soud je v souladu s ust. § 49 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. považuje za doručené dne 30. 4. 2021. Za těchto okolností lze konstatovat, že žalovaný byl řádně předvolán k ústnímu jednání, avšak bez omluvy se k němu nedostavil. Soud tudíž v souladu s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. rozhodl bez přítomnosti žalovaného a provedl důkazy navržené žalobkyní a dále ty, které byly potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývaly z obsahu spisu (§ 120 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ). Soud zcela vyčerpal důkazní návrhy žalobkyně a provedl následující skutková zjištění:
3. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru číslo soud zjistil, že tato smlouva byla uzavřena mezi účastníky řízení dne datum, žalobkyně se v ní zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 60.000 Kč a žalovaný se zavázal žalobkyni zaplatit celkem 195.132 Kč ve 43 měsíčních splátkách po částce 4.646 Kč, splatných vždy nejpozději 25. den každého kalendářního měsíce. Úroková sazba byla sjednána jako pevná úroková sazba na celou dobu splácení úvěru a byla vyjádřena jako roční efektivní úroková míra ve výši 134,21 %. V případě, že se klient ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky, či její části o délce 30 dnů, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli (žalobkyni) smluvní pokutu ve výši 499 Kč, a to za každou splátku, u které se ocitl v prodlení o délce 30 dnů. Souhrn veškerých smluvních pokut, které je poskytovatel oprávněn takto požadovat, činí maximálně 2.999 Kč za každý kalendářní rok (odstavec 6 bod 6.1). Poskytovateli vzniká právo vůči klientovi na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s jejich prodlením. Výše těchto nákladů činí u každé splátky, u které se klient ocitl v prodlení s její úhradou o délce 15 dnů, částku 200 Kč s tím, že právo na zaplacení této náhrady nákladů vzniká u každé jednotlivé splátky 15. dnem trvání prodlení s její úhradou (odstavec 6 bod 6.2).
4. Z předsmluvního formuláře vztahujícího se ke smlouvě o úvěru číslo podepsaného žalovaným dne datum, bylo zjištěno, že žalovaný byl seznámen s celkovou výší spotřebitelského úvěru, podmínkami čerpání úvěru, dobou jeho trvání, splátkovým kalendářem a náklady spotřebitelského úvěru včetně nákladů spojených s opožděnými platbami.
5. Z hodnocení klienta ke smlouvě o úvěru číslo vyplývá, že tuto listin u podepsali žalovaný a zprostředkovatel úvěru dne datum. Tato listin listina obsahuje sdělení žalovaného o jeho poměrech, konkrétně tedy, že je svobodný, má výuční list a jeho příjem je tvořen invalidním důchodem ve výši 11.825 Kč měsíčně. Jeho náklady na bydlení činí 1.000 Kč měsíčně ve formě bydlení„ jiné“ a společnou domácnost žalovaný s nikým nevede. Dále má žalovaný ostatní výdaje („ doprava, kurzy, záliby, apod.“) ve výši 200 Kč, nesplácí žádné splátky a nehradí si žádné spoření. Jinak je v jeho výdajích počítáno s částkou životního minima ve výši 3.410 Kč měsíčně a rezervou ve výši 500 Kč měsíčně a po zohlednění všech uvedených výdajů včetně rezervy byl spočítán volný disponibilní příjem žalovaného ve výši 6.715 Kč měsíčně. V rámci hodnocení klienta žalovaný prohlásil, že poskytl úplné a pravdivé informace. Osoba zprostředkovávající úvěr doporučila poskytnutí úvěru. Výsledek analýzy schopnosti splácet, který měl být vyplněn centrálou, ve formuláři nebyl vyplněn.
6. Z vyjádření právní zástupkyně žalobkyně bylo zjištěno, že částka výdajů 3.410 Kč je uvedena jako životní minimum klienta, pokud neuvede jiné výdaje. K výdajům na bydlení v částce 1.000 Kč je na druhé straně listin y Hodnocení klienta zaškrtnuta forma bydlení„ jiná“ a žalovaný se podpisem této listin y zavázal k tomu, že poskytuje úplné a pravdivé informace. Doklady o tvrzených výdajích žalobkyně nevyžadovala. Žalovaný zaplatil celkem čtyři splátky po 4.646 Kč, jak je v uvedeno v Kartě klienta, avšak splátky za měsíc prosinec 2019 a únor 2020 nejsou uvedeny v žalobě.
7. Z oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru číslo ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně akceptovala návrh žalovaného na uzavření smlouvy o úvěru číslo.
8. Z listin y označené jako„ doklad o vyplacení úvěru – otisk dat z elektronického výpisu při pohybu na účtu“ z právnická osoba, bylo zjištěno, že dne datum byla z bankovního účtu č. bankovní účet odeslána částka 60.000 Kč na účet č. bankovní účet, který odpovídá číslu účtu uvedenému žalovaným ve smlouvě o úvěru číslo.
9. Z Rámcové smlouvy o poskytování bankovních služeb bylo zjištěno, že byla uzavřena dne datum mezi příjmení příjmení příjmení Republic and právnická osoba, a na jejím základě byl žalovanému založen účet č. bankovní účet.
10. Ze sdělení příjmení příjmení příjmení Republic and právnická osoba, ze dne 20. 4. 2021 bylo zjištěno, že v dotazovaném období, tj. v říjnu 2019, byl majitelem účtu č. bankovní účet žalovaný a na tento účet byla připsána částka 60.000 Kč.
11. Z ofocených ústřižků o vyplacení důchodu bylo zjištěno, že žalovanému byl za srpen 2019 a září 2019 vyplacen invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně ve výši 11.825 Kč měsíčně.
12. Z výpisu NRKI ze dne 3. 10. 2019 soud zjistil, že žalovanému bylo spočteno skóre v hodnotě 329, čímž byl zařazen do Kategorie II. (číslo bodů; nejnižší možné skóre je 166 bodů), tzn. vyšší body do interní Score Card, menší riziko, lepší segment klientů. Z výpisu záznamů registru příjmení ze dne 4. 10. 2019 bylo zjištěno, že žalovaný zde nemá vedeny žádné aktuální ani historické závazky.
13. Z karty klienta k úvěrové smlouvě číslo bylo zjištěno, že ke dni 14. 12. 2020 žalovaný na úvěr zaplatil celkem 18.584 Kč a zbývalo mu doplatit celkem 118.118,77 Kč (z toho 71.871,01 Kč činil zbytek původní jistiny a původního úroku za poskytnutí úvěru).
14. Z výzvy k zaplacení s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne 27. 4. 2020 soud zjistil, že žalobkyně žalovaného ve věci úvěrové smlouvy číslo upozornila, že žalovaný nezaplatil dohodnuté splátky. Žalovaný byl v rámci výzvy poučen o vzniku nároku žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty za nesplacení jednotlivých splátek a nákladů vynaložených v souvislosti s prodlením s úhradou jednotlivých splátek. Dále byl žalovaný upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru a vznik práva žalobkyně požadovat po žalovaném též smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny. Z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 31. 5. 2020 soud zjistil, že žalobkyně žalovanému sdělila, že vzhledem k jeho prodlení s úhradou splátky úvěru u smlouvy číslo o délce 65 dnů došlo v souladu se smlouvou k okamžitému zesplatnění všech závazků vyplývajících ze smlouvy. Žalovaný byl proto vyzván k okamžité úhradě dosud nesplacené části úvěru v částce 58.945,35 Kč, běžných úroků přirostlých ke dni zesplatnění úvěru ve výši 12.925,66 Kč, smluvních pokut ve výši 499 Kč a náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši 200 Kč, tedy k úhradě celkové částky 72.570 Kč.
15. Z předžalobní výzvy ze dne 25. 11. 2020 a podacího archu ze dne 26. 11. 2020 soud zjistil, že žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala k úhradě jeho dluhu.
16. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
17. Podle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
18. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.
19. Podle ust. § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
20. Podle ust. § 87 odst. 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
21. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
22. Podle ust. § 2991 odst. 1 a 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
23. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
24. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla v souladu s ust. § 2395 a násl. o. z. uzavřena smlouva o úvěru, kterou žalovaný podepsal dne datum. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému částku 60.000 Kč převodem na jeho bankovní účet a žalovaný se tuto částku zavázal vrátit společně s úrokem za poskytnutí úvěru. Celkovou částku ve výši 195.132 Kč se žalovaný zavázal uhradit ve 43 měsíčních splátkách po částce 4.646 Kč. S ohledem na postavení žalovaného jako spotřebitele, tedy slabší smluvní strany, a obsah uzavřené smlouvy je nutno její obsah a chování smluvních stran posoudit (kromě citovaných ustanovení o. z.) podle zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, a zkoumat, zda úvěrující postupoval před a při jejím uzavření v souladu s touto právní úpravou. Povinností úvěrujícího (žalobkyně) bylo před uzavřením smlouvy mimo jiné řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného (schopnost žalovaného řádně splácet poskytnutý úvěr). Bylo zjištěno, že žalobkyně posuzovala schopnost žalovaného (spotřebitele) splácet poskytnutý úvěr především z údajů poskytnutých žalovaným, z provedeného dokazování však nevyplynulo, že by tyto údaje byly patřičně podloženy potřebnými doklady, respektive sama zástupkyně žalobkyně přiznala, že žalobkyně po žalovaném ani nevyžadovala doklady o tvrzených výdajích. Žalobkyně rovněž nežádala žádnou specifikaci druhu bydlení, když toto bylo zaškrtnuto jako„ jiné“, aby tak bylo možno zhodnotit přiměřenost uváděných výdajů na bydlení, a vycházela v tomto zcela z tvrzení žalovaného. Ve spojení s částkou životního minima, kterou žalobkyně bez dalšího považovala za výši výdajů žalovaného na živobytí, tedy žalobkyně počítala u žalovaného s až neuvěřitelně nízkými celkovými náklady. Tyto zcela minimální náklady (společně s částkou 200 Kč na ostatní výdaje) pak odečetla od značně nízkého příjmu žalovaného, čímž dospěla k částce volných příjmů, které by žalovanému měly měsíčně zbývat, přičemž tedy jde prakticky o nejvyšší možnou částku, kterou by žalovaný mohl mít po zaplacení nutných výdajů měsíčně k dispozici (a vzhledem k výše uplatněným výhradám ji soud považuje za nepříliš realistickou). Z této částky pak měl žalovaný dle smlouvy měsíčně vynakládat více než dvě třetiny po dobu tří a půl roku na splátky poskytnutého úvěru. Soudu nepřísluší hodnotit, jaké riziko poskytovatel úvěru má či nemá podstupovat při sjednávání úvěrových smluv, nicméně za daných okolností se jeví, že sjednané splátky představují podstatnou část rozpočtu žalovaného a poskytovatel úvěru by proto měl věnovat o to větší pozornost řádnému ověření jeho ostatních výdajů, zda odpovídají skutečnosti. Je pravda, žalovaný opakovaně v různých dokumentech svým podpisem potvrzoval, že žalobkyni poskytuje pravdivé a úplné údaje, nicméně tímto dle názoru soudu není možné vyvážit nedostatečné zkoumání jeho skutečných poměrů. Žadatelé o úvěr či zápůjčku obecně mají zájem úvěr či zápůjčku získat, a to někdy i za každou cenu, a skutečnost, že se uvedením nepravdivých či hrubě zkreslených údajů mohou vystavovat i trestněprávnímu postihu, ještě neznamená, že by úvěrující společnosti neměly tuto možnost předvídat a i ve vlastním zájmu postupovat tak, aby se jí vyvarovaly. Podle § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitel povinen poskytnout věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Tato povinnost uložená spotřebiteli však nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí, tedy vyžádat si od spotřebitele potřebné informace, aktivně opatřovat další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli a všechny získané informace řádně vyhodnotit (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 9. 2007, sp. zn. 32 Odo 1726/2006 ). Za daných okolností soud na rozdíl od argumentace žalobkyně má za to, že žalobkyně coby poskytovatelka spotřebitelského úvěru nedostála své zákonné povinnosti podle § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru a úvěruschopnost žalovaného řádně neposoudila, když se především spolehla na nijak neobjektivizované údaje sdělené žalovaným. Následkem nesplnění této zákonné povinnosti je neplatnost uzavřené smlouvy, kdy k této neplatnosti soud přihlíží i bez návrhu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33Cdo 2178/2018 ). S ohledem na tento závěr soudu o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy pak bylo možné uplatněný nárok podřadit pod ustanovení občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení.
25. Jak již bylo uvedeno, z obsahu spisu a z připojených listin bylo zjištěno, že žalovanému byla poskytnuta částka 60.000 Kč a v průběhu splácení žalovaný zaplatil celkem 18.584 Kč (netvrdil ani neprokázal, že by uhradil více), žalovanému tedy zbývá vrátit na bezdůvodném obohacení rozdíl ve výši 41.416 Kč a soud proto žalobě v této částce vyhověl. Ode dne, kdy byl žalovanému doručen návrh na vydání elektronického platebního rozkazu (tedy faktická výzva k plnění), je žalovaný s vrácením tohoto bezdůvodného obohacení v prodlení, soud proto žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , a to od prvního dne prodlení žalovaného. Lhůta ke splnění platebních povinností žalovaného byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. na tři dny od právní moci rozsudku. (výrok I.)
26. Ve zbývající části soud s ohledem na zastávaný právní názor uvedený výše žalobu zamítl jako nedůvodnou tak, jak je uvedeno ve výroku II.
27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , když přihlédl k tomu, že oba účastníci byli ve věci přibližně stejně úspěšní (požadované a přiznané příslušenství bylo kapitalizováno ke dni vyhlášení rozsudku).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím dobrovolně splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí.