Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
13 C 68/2021-75
Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Greplovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 13.089,80 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7.100 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7.100 Kč od 13. 4. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky 5.989,80 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1.258,40 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2.134,86 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 7.341,20 Kč od 21. 1. 2020 do 12. 4. 2021, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 241,20 Kč od 13. 4. 2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 7.100 Kč od 13. 4. 2021 do zaplacení a s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 7.341,20 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7.100 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7.100 Kč od 13. 4. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá co do částky 5.989,80 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1.258,40 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2.134,86 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 7.341,20 Kč od 21. 1. 2020 do 12. 4. 2021, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 241,20 Kč od 13. 4. 2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 7.100 Kč od 13. 4. 2021 do zaplacení a s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 7.341,20 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeným zdejšímu soudu dne 27. 11. 2020 a doplněným podáním doručeným zdejšímu soudu dne 12. 5. 2021, domáhala po žalovaném zaplacení částky 13.089,80 Kč s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení z částky 7.341,20 Kč od 25. 1. 2018 do 20. 1. 2020 v kapitalizované výši 1.258,40 Kč a dále od 21. 1. 2020 do zaplacení a smluvním úrokem v sazbě 29 % ročně z částky 7.341,20 Kč od 25. 1. 2019 do 20. 1. 2020 v kapitalizované výši 2.134,86 Kč a dále od 21. 1. 2020 do zaplacení). Návrh byl odůvodněn tak, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela se žalovaným dne datum Smlouvu o zápůjčce číslo (dále též„ Smlouva“), jejíž součástí byly Smluvní podmínky otištěné na zadní straně Smlouvy. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně postupovala při sjednávání Smlouvy v intencích ustanovení § 84 a násl. zák. č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, když s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením Smlouvy. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady v části označené jako„ Ověřené dokumenty“. Tuto skutečnost potvrzuje i Smlouva, podle níž zákazník„ potvrzuje, že Provident před uzavřením Smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací poskytnutých od zákazníka – tyto jsou obsahem Zákaznické karty“. Dle čl. 13 Smluvních podmínek„ zákazník prohlašuje, že poskytl úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti zákazníka splácet poskytnutou zápůjčku“, právní předchůdkyně žalobkyně tak neměla důvod o údajích poskytnutých žalovaným pochybovat. Na základě Smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 8.000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření Smlouvy. Žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně tuto částku vrátit společně s úrokem ve výši 1.431 Kč (v sazbě 29 % ročně), odměnou za zpracování a doručení ve výši 3.366 Kč a částkou za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 2.436 Kč (dále společně jen„ poplatek“). Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 254 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 24. 1. 2019. Sjednané částky žalovaný nehradil řádně a včas a za dobu trvání smluvního vztahu uhradil celkem 900 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka vůči žalovanému postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne 20. 1. 2020. V době postoupení pohledávky činila pohledávka 19.289,80 Kč a skládala se z navýšení účtovaného právní předchůdkyní žalobkyně, které však žalobkyně nepožaduje, z dlužné jistiny ve výši 7.341,20 Kč a dlužného poplatku ve výši 5.748,60 Kč. Příslušenství tvořily úroky a zákonné úroky z prodlení. V době od postoupení pohledávky již žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil, a to ani v reakci na předžalobní upomínku.
2. Žalovaný se k návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, který mu byl doručen spolu s výzvou k vyjádření postupem dle ust. § 49 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), nevyjádřil (zásilka byla uložena k vyzvednutí a doručena fikcí ke dni 12. 4. 2021). Předvolání k ústnímu jednání, které mu bylo doručováno obdobným způsobem, si žalovaný nepřevzal a soud je v souladu s ust. § 49 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. považuje za doručené dne 17. 5. 2021. Za těchto okolností lze konstatovat, že žalovaný byl řádně předvolán k ústnímu jednání, avšak bez omluvy se k němu nedostavil. Žalobkyně a její právní zástupce se ústního jednání rovněž nezúčastnili, písemně se z něj omluvili a souhlasili, aby bylo jednáno a rozhodnuto bez jejich přítomnosti. Soud tudíž v souladu s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. rozhodl bez přítomnosti účastníků, provedl důkazy navržené žalobkyní a dále ty, které byly potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývaly z obsahu spisu (§ 120 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ). Soud zcela vyčerpal důkazní návrhy žalobkyně a provedl následující skutková zjištění
3. Ze Smlouvy o zápůjčce číslo soud zjistil, že společnost právnická osoba a žalovaný se dne datum touto smlouvou dohodli, že žalovaný, kterému byly téhož dne v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši 8.000 Kč, tyto poskytnuté prostředky vrátí společnosti právnická osoba společně s poplatkem ve výši 7.233 Kč (tj. úrokem ve výši 1.431 Kč, částkou za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 2.436 Kč a částkou za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 3.366 Kč) v 60 pravidelných týdenních splátkách po částce 254 Kč (poslední splátka měla činit 247 Kč). Podpisem smlouvy žalovaný mimo jiné potvrdil, že mu byly poskytnuty předsmluvní informace o spotřebitelském úvěru, že mu bylo poskytnuto vysvětlení tak, aby byl schopen posoudit, zda navrhovaná smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci, a že právnická osoba posoudila před uzavřením smlouvy s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě informací zachycených v „ Zákaznické kartě“. V předložené formulářové listin ě (smlouvě) je dále uvedeno, že na zadní straně formuláře se nacházejí„ Smluvní podmínky Smlouvy o zápůjčce“, které tvoří nedílnou součást smlouvy. Ve Smluvních podmínkách (čl. 11 ) je zahrnuto výslovné prohlášení zákazníka (tj. žalovaného) o tom, že společnosti právnická osoba poskytl před uzavřením smlouvy úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti splácet zápůjčku a je schopen dlužnou částku v souladu se smlouvou splatit.
4. Ze Zákaznické karty ze dne datum bylo zjištěno, že byla podepsána žalovaným a obchodním zástupcem věřitele. Z vyplněných údajů vyplývá, že žalovaný byl svobodný, měl základní vzdělání, žil s rodiči a neživil žádné osoby. Byl zaměstnán na plný pracovní úvazek pod Městem Plumlov na veřejně prospěšných pracích s čistým měsíčním příjmem ve výši 5.677 Kč, jiné příjmy neměl. Další čistý příjem jeho domácnosti činil 6.200 Kč měsíčně a jeho odhadované měsíční výdaje činily 4.200 Kč. Žalovaný nesplácel jiné půjčky u věřitele ani jiných společností. Jeho příjmy byly dle sekce Zákaznické karty označené jako„ Ověřené dokumenty“ ověřeny z pracovní smlouvy uzavřené na dobu od července 2017 do července 2018 a z výplatních pásek za měsíce srpen a září 2017. Podpisem zákaznické karty žalovaný mimo jiné stvrdil úplnost, přesnost a pravdivost veškerých údajů uvedených v této kartě a rovněž prohlásil, že se nenachází v úpadku a nebylo proti ně zahájeno insolvenční řízení, výkon rozhodnutí ani exekuční řízení.
5. Z tabulky umoření ze dne 27. 1. 2020 bylo zjištěno, že žalovaný na základě smlouvy číslo dne 30. 11. 2017 čerpal částku 8.000 Kč a uhradil částku 800 Kč dne 8. 12. 2017 a částku 100 Kč dne 17. 1. 2018.
6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky a podacího lístku soud zjistil, že společnost právnická osoba a žalobkyně uzavřely dne datum smlouvu o postoupení pohledávek, a to mimo jiné pohledávky za žalovaným ze smlouvy o zápůjčce číslo. Tuto skutečnost oznámila právnická osoba Financial žalovanému dopisem ze dne 20. 1. 2020, odeslaným doporučeně dne 14. 2. 2020.
7. Z výzvy k plnění datované ke dni 23. 4. 2020 a podacího lístku ze dne 24. 4. 2020 soud zjistil, že žalovaný byla před podáním žaloby právním zástupcem žalobkyně písemně upomenua o zaplacení dluhu ze smlouvy číslo.
8. Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
9. Podle ustanovení § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.
10. Podle ust. § 86 odst. 1 , 2 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
11. Podle ust. § 87 odst. zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
12. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
13. Podle ust. § 2991 odst. 1 a 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
14. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
15. Podle ust. § 1879 o. z. může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit smlouvou jinému a byl-li žalovaný o postoupení vyrozuměn (§ 1882 o. z.), došlo k účinné změně v osobě věřitele a žalovaný by byl povinen plnit žalobkyni.
16. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o zápůjčce v souladu s ust. § 2390 a násl. o. z., na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 8.000 Kč a žalovaný se tuto částku zavázal vrátit včetně poplatku v celkové výši 7.233 Kč v 60 týdenních splátkách. S ohledem na postavení žalovaného jako spotřebitele, tedy slabší smluvní strany, a obsah uzavřené smlouvy je nutno její obsah a chování smluvních stran posoudit (kromě citovaných ustanovení o. z.) podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, a zkoumat, zda úvěrující postupoval před a při jejím uzavření v souladu s touto právní úpravou. Povinností úvěrujícího (právní předchůdkyně žalobkyně) bylo před uzavřením smlouvy mimo jiné řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného (schopnost žalovaného řádně splácet poskytnutý úvěr). Bylo zjištěno, že úvěrující posuzoval schopnost žalovaného (spotřebitele) pouze na základě obsahu zákaznické karty žalovaného, aniž by žalobkyně prokázala, že žalovaný k tomu doložil listin y, které měly osvědčit pravdivost údajů uvedených v zákaznické kartě, soud proto nemohl ověřit pravdivost těchto údajů (žalobkyně potřebné doklady nedoložila a svou neúčastí na ústním jednání se připravila o možnost být poučena podle ust. § 118a o. s. ř. o. s. ř. ). Výdaje žalovaného pak nebyly zkoumány vůbec, právní předchůdkyně žalobkyně se zde spokojila pouze s odhadem celkové sumy výdajů, aniž by žádala jejich upřesnění či podložení listinami. Za těchto okolností má soud rozdíl od argumentace žalobkyně za to, že právní předchůdkyně žalobkyně v postavení odborníka (podnikatele) svým povinnostem nedostála, neboť nelze za řádné posouzení úvěruschopnosti považovat pouhé„ spolehnutí se“ na skutečnosti tvrzené žalovaným, jak na ně odkazovala žalobkyně v žalobě. Podle § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitel povinen poskytnout věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Tato povinnost uložená spotřebiteli však nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí, tedy vyžádat si od spotřebitele potřebné informace, aktivně opatřovat další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli a všechny získané informace řádně vyhodnotit (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 9. 2007, sp. zn. 32 Odo 1726/2006 ). Podnikatel – úvěrující se nemůže zprostit své povinnosti zkoumat úvěruschopnost s odkazem na proklamaci žalovaného, ale musí postupovat s odbornou péčí a tyto skutečnosti řádně posoudit. Soud z těchto důvodů uzavírá, že úvěrující nedostál svým povinnostem vyplývajícím z ust. § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a nemohl si být jist, že úvěr bude spotřebitelem řádně splácen. Za takové situace by tak obezřetný úvěrující nemohl spotřebiteli předmětný úvěr poskytnout. Následkem nesplnění uvedené povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně je potom podle citovaného ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru neplatnost uzavřené smlouvy. Jedná se přitom o neplatnost absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti, působí od počátku a nelze ji konvalidovat (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33Cdo 2178/2018 ). S ohledem na tento závěr soudu o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy pak bylo možné uplatněný nárok podřadit pod ustanovení občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení.
17. Jak již bylo uvedeno, z obsahu spisu a z připojených listin bylo zjištěno, že žalovanému byla poskytnuta částka 8.000 Kč a v průběhu splácení žalovaný zaplatil celkem 900 Kč (žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by zaplatil více). Soud proto žalobě vyhověl v částce odpovídající rozdílu mezi poskytnutou výší finančních prostředků a částkou, kterou žalovaný uhradil, tedy v částce 7.100 Kč. Tato částka byla žalobkyni přiznána vzhledem k aktivní procesní legitimaci, která byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek a oznámením o postoupení pohledávky ze dne 20. 1. 2020. Ode dne, kdy byla žalovanému doručena žaloba (tedy faktická výzva k plnění), je žalovaný s vrácením tohoto bezdůvodného obohacení v prodlení, soud proto žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , a to od prvního dne prodlení žalovaného. Lhůta ke splnění platebních povinností žalovaného byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. na tři dny od právní moci rozsudku. (výrok I.)
18. S ohledem na zastávaný právní názor soud žalobu ve zbývající části ohledně částky 5.989,80 Kč se zákonným úrokem tak, jak je uvedeno ve výroku II., jako nedůvodnou zamítl.
19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , když přihlédl k tomu, že žalovaný byl procesně úspěšnější než žalobkyně a náležela by mu tak náhrada nákladů řízení proti žalobkyni. Dle obsahu spisu však žalovanému žádné náklady v řízení nevznikly, proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím dobrovolně splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí.