Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 89/2021-22

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr Ing Lubomírem Křikavou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 16 800 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 7. 3. 2012 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba v rozsahu, v jakém se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení částky

7 400 Kč s úrokem a úrokem z prodlení a úroku z částky 9 400 Kč, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 270 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 7. 3. 2012 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba v rozsahu, v jakém se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení částky 7 400 Kč s úrokem a úrokem z prodlení a úroku z částky 9 400 Kč, se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 270 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 16 800 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně (společností právnická osoba) dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru. Dle žalobkyně její předchůdkyně před uzavřením smlouvy posoudila rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry žalovaného a zjištěné informace zaznamenala do zákaznické karty. Nebyly pak důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet. Na základě smlouvy byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které se zavázal vrátit společně s úrokem ve výši 1 400 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč v 58 týdenních splátkách nejpozději do datum. Žalovaný svůj dluh řádně nehradil, poslední splátku zaplatil dne datum, přičemž uhradil pouze 600 Kč. Tato částka byla ve výši 462,06 Kč započtena na úrok a ve výši 137,94 Kč na poplatek za hotovostní inkaso splátek. Z důvodu prodlení žalovaného požadovala předchůdkyně žalobkyně uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč, úroku ve výši 937,94 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 862,06 Kč. Předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným v celkové výši 18 800 Kč na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Po postoupení pohledávky žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil. Žalobkyně pak žalobou uplatňuje pouze částku 16 800 Kč představující neuhrazenou jistinu a související úhrady, bez navýšení uplatňovaného předchůdkyní žalobkyně.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci neměli námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, proto soud postupoval podle ve spojení s  , (dále jen „“), a rozhodl bez nařízení jednání jen na základě listinných důkazů obsažených ve spise.

3. Z provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, soud zjistil a má za prokázaný následující skutkový stav. Předchůdkyně žalobkyně a žalovaný spolu uzavřeli dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo Smlouva byla oběma stranami podepsána jako potvrzení toho, že žalovanému byly v hotovosti poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal tyto prostředky vrátit společně s úrokem ve výši 1 400 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč, celkem tedy částku 17 400 Kč v rámci 58 týdenních splátek po 300 Kč Součástí smlouvy bylo ujednání o zápůjční úrokové sazbě, která při splácení úvěru v 58 splátkách činila 23,72 % p.a. po celou dobu trvání závazku. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně, jak soud zjistil z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum a z předžalobní výzvy ze dne datum. Oznámením o postoupení pohledávky (odeslaným žalovanému dne datum) byl žalovaný informován o postoupení pohledávky na žalobkyni a vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 18 800 Kč. Ohledně postoupení pohledávky má soud za prokázané, že k postoupení došlo na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Z předžalobní upomínky, odeslané žalovanému dne datum, pak bylo zjištěno, že žalovaný na poskytnuté peněžní prostředky uhradil pouze 600 Kč, přičemž na jistině dlužil plnou částku 10 000 Kč a zbývající dlužnou částku tvořily ujednané náklady na poskytnutí úvěru. Žalovanému byla poskytnuta dodatečná lhůta k úhradě do datum, ale ani v té dlužnou částku neuhradil.

4. Ve vztahu k ověření úvěruschopnosti žalovaného soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně vycházela z vyplněné karty zákazníka (žádosti o zápůjčku) podepsané žalovaným dne datum. V žádosti žalovaný uvedl, že v době žádosti o zápůjčku byl svobodný, jeho nejvyšší dosažené vzdělání bylo základní a žil sám v nájmu. Tato informace byla ověřena z žalovaným předložené nájemní smlouvy. Žalovaný byl zaměstnán na dobu neurčitou a jeho průměrný čistý měsíční příjem ze zaměstnání činil 12 000 Kč. Žalovaný měl kromě mzdy ještě další příjmy ve výši 4 000 Kč. Oproti tomu měsíční výdaje žalovaného byly vyčísleny na částku 10 418 Kč a tvořily je náklady na bydlení ve výši 5 800 Kč, osobní náklady ve výši 4 000 Kč a splátky ve výši 618 Kč na jinou již existující zápůjčku (úvěr) poskytnutou subjektem odlišným od předchůdkyně žalobkyně. Předchůdkyně žalobkyně pak vycházela z použitelného měsíčního příjmu žalovaného ve výši 5 582 Kč, který byl dostatečný pro splácení měsíčních splátek.

5. Soud je přesvědčen, že předchůdkyně žalobkyně se jako obezřetný poskytovatel spotřebitelského úvěru nemohla spokojit s takovýmto zjištěním poměrů žalovaného. Vzhledem k nejvyššímu dosaženému vzdělání žalovaného bylo nutné, aby předchůdkyně žalobkyně k němu přistupovala s větší ostražitostí a aby jednotlivé údaje zejména o finanční situaci žalovaného zjišťovala s co možná největší pečlivostí. Pokud žalovaný v době žádosti o zápůjčku žil v nájmu, kromě nájemní smlouvy měly být ověřeny ještě výpisy z účtu, příp. další doklady, z nichž by vyplývala i výše jiných nákladů na bydlení. Ohledně příjmu ze zaměstnání předchůdkyně žalobkyně ověřovala pracovní smlouvu a výplatní pásky, což soud považuje za dostačující; kromě toho byla existence zaměstnání telefonicky ověřena u zaměstnavatele žalovaného. Pro poskytnutí úvěru však byly rozhodující i další příjmy žalovaného, kde ale již nebylo postupováno s dostatečnou péčí, když v žádosti nebyly tyto příjmy specifikovány, ani nebyly ověřeny oproti příslušným dokumentům. Z pouhého uvedení částky těchto příjmů nelze zjistit jejich skutečnou výši, četnost jejich výplaty, ani jak dlouho budou žalovanému ještě vypláceny. Z důvodu nedostatečného osvědčení je možné učinit závěr, že další příjmy žalovaného mohly být v žádosti uvedeny účelně, aby měsíční použitelný příjem žalovaného byl dostačující pro splácení zápůjčky.

6. Podle , (dále jen „o. z.“), vznikne smlouva o zápůjčce, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Podle věta první o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.

7. Podle , o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle zákona o spotřebitelském úvěru se věřitelem rozumí poskytovatel nebo osoba, která nabyla pohledávku za spotřebitelem ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle zákona o spotřebitelském úvěru se poskytovatelem rozumí ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr. Podle zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná.

8. Na základě provedeného dokazování s přihlédnutím ke shora uvedeným zákonným ustanovením soud posuzoval závazkový vztah mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným podle ustanovení upravujících smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. o. z. Soud na uvedený závazkový vztah vedle obecných ustanovení aplikoval i shora uvedená ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, neboť předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný vystupoval v postavení spotřebitele (nejednal v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání). Věřitel je dle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru povinen při poskytování spotřebitelského úvěru s odbornou péčí bez důvodných pochybností posoudit schopnost spotřebitele splácet tento spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak věřitel vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Věřitel však musí při posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr postupovat s takovou obezřetností, že se nespoléhá pouze na tvrzení spotřebitele, ale jeho tvrzení si sám prověří například nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele atd. (k uvedeným závěrům viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, č. j. ). Z výše uvedeného vyplývá, že spotřebitelský úvěr tedy může být poskytnut pouze za situace, kdy je z informací zjištěných věřitelem bez důvodných pochybností zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splatit; jinak je smlouva neplatná.

9. Žalobkyně v tomto případě k otázce prověřování schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr tvrdila, že její předchůdkyně vyšla z vyplněné karty zákazníka, která byla současně žádostí o zápůjčku, na základě níž neměla důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného poskytnutou zápůjčku splácet. Soud má však za prokázané, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku na základě nedostatečně zjištěných údajů, které se navíc jeví jako účelné. Předchůdkyně žalobkyně měla postupovat s větší odbornou péčí, pokud žalovaný měl pouze základní vzdělání a z toho důvodu lze očekávat, že nebude dostatečně finančně gramotný. Postup žalobkyně tedy zakládá důvodné pochybnosti o tom, že by žalovaný vůbec byl schopen bez hrozby předlužení či ohrožení vlastní výživy předmětnou zápůjčku splácet. Vzhledem k nesplnění zákonné povinnosti předchůdkyně žalobkyně soud posoudil předmětnou smlouvu o zápůjčce jako neplatnou. K této neplatnosti soud přihlédl dle § 588 o. z. i bez návrhu pro rozpor s veřejným pořádkem, neboť žalovaný je slabší smluvní stranou a při právním jednání s podnikatelem se vyžaduje vyšší míra ochrany jeho práv, která v tomto případě nebyla zajištěna. Z důvodu neplatnosti smlouvy ex-tunc nebylo současně možné učinit závěr o tom, že by mezi stranami byly platně ujednány jakékoli další související platby jako úrok či poplatky.

10. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

11. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 a 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. S přihlédnutím ke shora uvedenému soud dospěl k závěru, že smlouva o zápůjčce uzavřená mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je absolutně neplatná a mezi smluvními stranami současně neexistuje jiné platné smluvní ujednání. V řízení však bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně skutečně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. V úvahu tak přichází vyhovění žaloby v rozsahu povinnosti žalovaného vrátit žalobkyni (na kterou byla pohledávka za žalovaný řádně postoupena), oč se obohatil. Bezdůvodné obohacení tak odpovídá té části fakticky čerpané zápůjčky, na kterou žalovaný doposud ničeho neuhradil. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný na zápůjčku uhradil celkem 600 Kč. Tuto částečnou úhradu však nelze započíst na jednotlivé položky pohledávky tak, jak požadovala žalobkyně, tj. částečně na jistinu a částečně na související náklady (tj. úrok a poplatek). Zápočet lze provést pouze na skutečně poskytnuté peněžní prostředky. Částečným plněním žalovaný v souladu s § 1908 odst. 1 o. z. částečně splnil svůj závazek a ten v tomto rozsahu zanikl. Zbývající část poskytnuté částky již žalovaný neuhradil (resp. netvrdil ani neprokázal opak). Soud proto výrokem I. tohoto rozsudku přiznal žalobkyni částku 9 400 Kč odpovídající zbývající dlužné jistině zápůjčky společně s úrokem z prodlení, na nějž žalobkyni vzniklo právo v souladu s  o. z. ve spojení s ve výši 8,5 % ročně z dlužné částky od datum (tj. ode dne následujícího po splatnosti celé zápůjčky) do zaplacení. V souladu s  bylo poté žalovanému uloženo, aby tuto částku zaplatil do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění soud neshledal důvody.

13. Zbývající část žaloby, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 7 400 Kč, soud výrokem II. tohoto rozsudku s ohledem na výše uvedené zamítnul, a to včetně smluvního úroku a úroku z prodlení.

14. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle , neboť každý z účastníků měl ve věci částečný úspěch. Soud pro účely rozhodnutí o náhradě nákladů řízení zohlednil částečný úspěch žalovaného představovaný částkou 7 400 Kč, který ve vztahu k úspěchu žalobkyně představovanému částkou 9 400 Kč, znamená úspěch 44 % z celkového předmětu řízení, čemuž odpovídá úspěch žalobkyně 56 %. Žalobkyně tak má ve smyslu vůči žalovanému, po započtení procesního úspěchu žalovaného, právo na náhradu 12 % jí vzniklých nákladů řízení.

15. V případě plného úspěchu žalobkyně ve věci by jí náležela náhrada nákladů řízení podle , jenž by představovalo právo na náhradu nákladů vynaložených na odměnu právního zástupce za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepsání předžalobní výzvy a žaloby) ve výši 3x 300 Kč podle , a a d) , advokátního tarifu (dále jen„ AT“). Dále by žalobkyni náležel třikrát režijní paušál po 100 Kč podle AT, z uvedených částek náhrada za DPH o sazbě 21% ve výši 252 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč Celkem by tak náklady řízení na straně žalobkyně činily 2 252 Kč.

16. S ohledem na výše uvedené soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni poměrnou, žalobkyni dle úspěchu v řízení přiznanou částečnou náhradu nákladů řízení (12 %) ve výši 270 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních.

Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.